Archiv zpráv pracovních a poradních orgánů vlády

Stránka byla přesunuta do archivu

14. 3. 2011 9:52

Rozhovor s Janem Švejnarem pro ČRo 1

Dvacet minut Radiožurnálu o aktuálních otázkách.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
Hlasování o důchodové reformě spojí vláda ve sněmovně s hlasováním o důvěře. Chce nám tím dokázat, že nová verze změn v DPH není žádná mystifikace ministra financí, a už s ní opravdu nepohne ani kritika prezidenta republiky? A když už jsme u kritiky, ta se od našeho hosta snesla na hlavu Václava Klause. Zkusí se dostat na jeho místo, aby mohl věci dělat jinak? Začíná 20 minut Radiožurnálu. Pozvání přijal člen Národní ekonomické rady vlády, ekonom bývalý a možná i budoucí kandidát na prezidenta, profesor ekonomie Jan Švejnar, vítejte.

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, člen NERV
--------------------
Děkuji za pozvání.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
Zůstanete už jen bývalým kandidátem anebo to v roce 2013 jste pevně rozhodnut zkusit to znovu?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, člen NERV
--------------------
Nejsem nijak rozhodnut. Já myslím, že nejdřív se musí vyřešit, jaká vlastně bude volba. Já doufám, že vláda splní svůj slib a že uskuteční přímou volbu. Jestli se tak stane, tak o tom budu uvažovat.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, že v případě přímé volby na 95 % ano?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, člen NERV
--------------------
Já myslím, že musíme počkat, abychom viděli všechna pravidla, žádný atlet neběží, než když vidí, jaká je dráha.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme tedy k tématu důchodová reforma. Jak na vás zapůsobil ten náhlý obrat v tom původně údajně neměnném plánu na 20% DPH?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, člen NERV
--------------------
Myslím,že jako většina lidí jsem byl překvapen, protože vlastně ta reforma byla vypracovaná, expertními skupinami, bylo to celkem všechno dobře připraveno a nakonec samozřejmě všichni dobře víme, že se musí udělat politické rozhodnutí, ale to politické rozhodnutí je takový kompromis, kde vlastně ani nevíme, jak se to bude profilovat. To se teprve musí propočítat. A je tam řada opatření, která by měla též tuto reformu doprovázet a která nebyla ještě vyřknuta nebo která nebyla přesně definována.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
Víte, když se pokusím vnímat, jak to mohou vidět, lidé, napřed slyším od ministra financí o dalších, že přes plán na 20 % opravdu nejde vlak a nebudeme s tím hýbat a teď to najednou jde. Ta nová varianta zní, že od 1. ledna 2012 bude snížená sazba DPH ještě rok, existovat ve výši 14 % základní ve výši 20 % a teprve od 1. ledna 2013 se všechny sazby bez výjimek sjednotí ovšem na 17,5 %. Co si o tom tedy máme myslet? Zkusila vláda prostě vyždímat z lidí maximum s tím, že to buď projde anebo budou peníze navíc anebo neprojde a je kam couvat?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, člen NERV
--------------------
Já myslím, že to musíme vidět jako politický kompromis, bohužel ne jako takový cíl v hospodářské politice. Bylo by optimální, kdyby si vláda vytýčila pevný cíl, jak optimálně tu reformu udělat a potom ji opravdu celou představit, nejen částečně jako DPH, ale celou se všemi doprovodnými opatřeními a potom ji uskutečnit. Tady najednou vidím, jak říkáte, to couvání a ten kompromis, který vidíme, je možná dobrý v tom, že je povlovný, že to zvýšení bude povlovné, že se lidé mohou více připravit. A na druhé straně není vůbec jasné, že to je optimální tah.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže to není koňský handl úplně s tou důchodovou reformou.

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, člen NERV
--------------------
Já to nevidím jako koňský handl, já to vidím jako politický handl, kde opravdu bylo potřeba, aby se ty tři vládní strany dohodly a zřejmě se nemohly dohodnout jinak, je dobré, že ta celková sazba bude nižší než 20 %. To já myslím, že je optimální, záleží samozřejmě na tom, co se stane například s odvody a s daněmi z mezd a platů. Tam já jsem zastáncem snížení a nevím, jestli k tomu dojde.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
Nyní chce o návrhu vláda jednat se sociálními demokraty. Jako člověk, jehož kandidaturu na prezidenta podporuje i ČSSD, dáváte šanci, že tato verze bude přijatelná i pro opozici?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, člen NERV
--------------------
To já myslím, že je velkou otázkou, protože opozice zatím byla myslím velice proti některým opatřením a bude na vládě, aby opozici přesvědčila, že i tento kompromis je de facto dostatečný, zvláště pro střední a nižší vrstvy obyvatelstva.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, hlavní autor důchodového návrhu sociální demokracie, tedy Vladimír Špidla řekl v Mladé frontě Dnes, cituji: "zavedení soukromého spoření znamená zásadní rozmetání důchodové solidarity a to zasahuje všechny, kteří mají průměrnou nebo podprůměrnou mzdu. Proto to nechceme, konec citátu. Takže vzhledem k tomu, že plán fondového pilíře se nezměnil ani po tom obratu, myslíte si, že tedy bude tato verze tak jako tak pro opozici nepřijatelná třeba právě kvůli tomuto pilíři?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, člen NERV
--------------------
Já doufám, že ne, protože ten druhý pilíř má své opodstatnění. On rozkládá riziko, umožňuje lidem, aby spořili nejen v tom průběžném státním pilíři, ale aby měli různou alternativu, ale samozřejmě jsem zastáncem též toho, aby se snížily odvody a vůbec daně z mezd, aby lidé měli více peněz a mohli si toto dovolit a tam nevím ještě, jak daleko vláda půjde. Ale kdyby, znovu zdůrazňuji, kdybychom měli oba pilíře, tak je to dobré v tom smyslu,že ten druhý pilíř by mohl mít státem sponzorovaný fond, který by byl široce rozvrstven po celé zeměkouli, po všech státech světa a tam bychom opravdu docílili toho, že to riziko není pouze v České republice, ale že budoucí důchodci budou těžit i z velké výkonnosti Číny, Brazílie a jiných zemí.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem ministr Drábek považuje za hlavní výhodu důchodové reformy to, že lidé budou mít možnost volby, zda si tedy připlatí vyvést část peněz do soukromých fondů, bude podle ministra záležet například na zvolené strategii na způsobu investování do těch jednotlivých penzijních fondů. Je ale pravděpodobné podle vás, že ten systém dokáže většina lidí využít tak, aby se jim opravdu vyplatil?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, člen NERV
--------------------
Já proto zdůrazňuji, že je potřeba, aby vláda uskutečnila takový ten základní fond, který bude široce diversifikován, to znamená, že bude investovat všude možně ve světě, bude mít velice nízké náklady, poplatky budou velmi nízké. Ve Švédsku, kde se to uskutečnilo, to funguje velmi dobře například. Takže jak teoreticky tak prakticky je to dobře zaběhaná alternativa a je dobře, aby druhý pilíř toto měl. Jestliže to nebude mít, tak pak jsem mnohem skeptičtější.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
A jste skeptický z důvodů toho, jak jsou lidé schopni nakládat se svými penězi?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, člen NERV
--------------------
Přesně tak. Gramotnost obyvatelstva v oblasti finanční je stále ještě ne tak dostatečná, jak by bylo žádoucí zvláště v oblasti investic, které jsou dlouhodobé a vyžadují určitou znalost tržních podmínek, a proto ten plně diversifikovaný základní fond toto nepožaduje, a umožňuje lidem dobře investovat v dlouhodobém horizontu.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
A i výhodně, přestože bude.

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, člen NERV
--------------------
A i výhodně, protože se ukazuje, že když si vezmete perspektivu 10, 20, 30 let, což penzijní zajištění poskytuje, tak potom taková široká investice, která je pasivní, to znamená, že investuje vlastně do všech akcií a dluhopisů celého světa, je tou nejlepší investicí, kterou můžeme mít, protože snižuje riziko a má vysokou výnosnost.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste zmínil slovo perspektiva, jaká je politická perspektiva důchodové reformy? Už jsme slyšeli z řad sociální demokracie hovory o znárodnění těch zavedených penzijních fondů.

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, člen NERV
--------------------
To opravdu nevím, to znárodnění by samozřejmě byla hrozba, která by byla velice negativní. Doufám, že to bylo jenom takové jedno zmínění, které není opravdu míněno vážně. Tu reformu připravujeme už přes 10 let, jak pravicové vlády, tak vláda sociální demokracie, je potřeba, aby se na tom opravdu shodlo celé politické spektrum, protože nemá význam zavádět reformu, kterou příští vláda omezí nebo úplně zničí. Proto je důležité, aby ten systém, který je propracovaný expertně v obou vládách, jak v pravé, tak levé, aby byl přijat, nějakou rozumnou alternativu vybrat, a potom ji uskutečnist.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem třeba Česká ekonomika se nyní zotavila z recese jak uvádí například analytička Raiffeisenbank Helena Horská, v letošním roce ale očekává zpomalení ekonomiky pod 2 %, protože vedle pomalejšího růstu zahraniční poptávky se obává dopadu rozpočtových úspor do rozpočtu domácností a následně do jejich spotřeby.

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, člen NERV
--------------------
My máme též projekci, máme model v rámci Cerge Národohospodářského ústavu, myšlenkové centrum, my očekáváme růst mezi 2 až 2,2 % trošku více než jste citovala. Ale souhlasím s tím, že to omezení poptávky jak domácí tak na světových trzích, zvláště skrze Německo pro nás bude znamenat trošku nižší tempo růstu než loni.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
A co udělá z dlouhodobější perspektivy s českou ekonomikou? Podle vás důchodová reforma projde-li v té podobě, tak jak ji teď představuje vláda?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, člen NERV
--------------------
Jestliže projde v nějaké celkem racionální podobě, tak to bude mít velmi pozitivní dopad jak pro jednotlivce, tak pro celou společnost. Ta nejistota, ve které nyní žijeme a ten fakt, že nynější systém není udržitelný, začíná opravdu mít negativní efekt nad očekávání jak investorů, tak jednotlivců a musíme se toho zbavit.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
A nemůže tedy rozhodně vést až třeba k deficitu veřejných financí, který pak jako v Maďarsku může dojít až ke znárodnění peněz z penzijních fondů?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, člen NERV
--------------------
To je problém, který zde je v tom smyslu, že my jsme začali s poměrně nízkým dluhem v roce 1990, prakticky nulovým a nyní máme zadlužení, které sice stále ještě je šesté nejmenší v Evropě, 40 % HDP, to je to co činí náš dluh, ale rychle se zvětšuje, čili my nemůžeme pokračovat v té samé trajektorii, kde jsme, my musíme situaci změnit a penzijní reforma je jedna z těch velkých změn, kterou potřebujeme. Jinak hrozí podle našich výpočtů v myšlenkovém centru Idea je, že bychom v roce 2020 mohli mít dluh až na 70 % HDP.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste si tedy v podstatě našel v kritice reformy společně s Václavem Klausem, což je jeden z mála bodů, kde jste našli společnou řeč, souhlasíte i s jeho názorem, že ta reforma není dostatečně diskutovaná?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, člen NERV
--------------------
Podívejte se, to je hlavní bod souhlasu. Já myslím, že ta reforma měla být více dobře vysvětlena. Já myslím, že diskutována už do velké míry zvláště v těch expertních skupinách byla. Je potřeba ji nyní představit ve své celkovosti. Vysvětlit, proč je dobrá, proč bude pro lidi blahodárná. To se zatím dostatečně nestalo.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak by to mělo vypadat, tak dostatečná diskuse nebo to vysvětlování?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, člen NERV
--------------------
Já myslím, že by bylo potřeba vysvětlit, proč potřebujeme dva pilíře, že to bude pro lidi výhodnější, že budou mít větší pravděpodobnost zajištění ve stáří, že to nakonec bude i méně nákladné, když se to všechno dobře provede a že tudíž si naše ekonomika povede lépe a že budeme schopni ve starobním důchodu zajistit lidi lépe než to budeme moci učinit s nynějším průběžným systémem, který již se stává neudržitelný.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
A toto hodnocení, které jste vyřkl už platí pro ten upravený plán, tak jak nám ho teď představuje koalice?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, člen NERV
--------------------
Podívejte se, upravený plán jsme nebyli ještě schopni vypočítat, ale příští úterý Idea už bude mít všechny propočty připravené, takže plánujeme snídani s novináři, kde toto zveřejníme. Myslím, že to stále ještě bude program, který bude lepší než status quo.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
"Václav Klaus má černobílé vidění světa a dost extrémní názory," řekl Jan Švejnar Mladé frontě Dnes, v čem se jeho názory zásadně liší od těch prezidentových? Poslouchejte dál 20 minut Radiožurnálu. Tak vezměme to od toho nejaktuálnějšího dění. Podle Václava Klause by případné zřízení bezletové zóny nad Libyí, bylo válkou. Jaký názor byste na jeho místě zastával vy?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, člen NERV
--------------------
Já si myslím, že je potřeba intervenovat. Je potřeba intervenovat ale rozumně a já myslím, že ta bezletová zóna by pomohla ve smyslu, že by to opravdu začalo věci zásadně měnit a přitom by to nebyla intervence, která by byla tak mohutná, že by vyvolávala negativní ozvy.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
Exprezident Václav Havel jasně řekl, že na Kaddáfího je potřeba zaútočit. Václav Klaus jasně řekl, že je zásadně proti. Jak vy byste postupoval?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, člen NERV
--------------------
Já si myslím, že je potřeba něco udělat, že je potřeba postupovat. Že velké země, které sledují situaci, by neměly být nečinné. Nemyslím si, že se musí útočit bezhlavě, ale myslím, že tlak, který by se postupně stupňoval, by bylo to nejlepší řešení.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
Neboli ne přímá intervence, ale začít od bezletové zóny, počkat si, co udělá situace.

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, člen NERV
--------------------
Přesně tak. A býti zcela jasní v tom, že jestliže Kaddáfí nezačne ustupovat, tak potom budou následovat další kroky.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
Jako ekonom mi řekněte, jakou váhu na rozhodování, zda pomoci či ne pomoc povstalcům v Libyi mají tamní zásoby ropy? Kdo a jak moc je na ni závislý?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, člen NERV
--------------------
Obě strany jsou na tom do určité míry závislé a není úplně jasné, kdo má větší výhodu či nevýhodu, jestliže ropa je čerpána nebo není a prodávána, protože vlastně obě strany mají určitý přístup.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
A to znamená, že na těch miskách vah vzhledem k intervenci případně třeba souhlasu Rady bezpečnosti, kde je úloha ropy, na čí straně je teď karta ropy?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, člen NERV
--------------------
Tak ta karta ropy, jak říkám, není úplně jednoznačné, na jedné straně nebo na druhé. Možná, že by nakonec bylo úplně nejlepší, kdyby ta ropa nebyla dočasně vyvážena, i když by nás to ohrozilo ve zbytku světa, protože to vytvoří větší tlak uvnitř Libye.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
A může se situace v případě eskalace násilí v zemi opravdu vyhrotit natolik, že intervenci ze zahraničí skutečně vyvolá bez ohledu a ropu a obchodní zájmy?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, člen NERV
--------------------
Ta ropa z Libye je důležitá, ale není úplně zásadní. To znamená, zásoby, které jsou jinde a možnosti čerpání, ať už v Saúdské Arábii nemohou dočasně nahradit tu ropu, kterou získáváme jako západní společnosti z Libye, takže tam myslím, že není ten hlavní problém.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
A hlavní problém je tedy podle vás kde?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, člen NERV
--------------------
Hlavní problém je v tom rozložení sil na bojišti přímo a jak ovlivnit Kaddáfího k tomu, aby kapituloval a vzdal se moci.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
To tedy byla aktuální Libye. Kde vnímáte další zásadní názorový rozdíl mezi vámi a Václavem Klausem. Je to třeba ať zůstaneme ve světě nebo alespoň v Evropě euroskepticismus?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, člen NERV
--------------------
Přesně tak. Václav Klaus je viděn jako euroskeptik, de facto hodně lidí ho vidí jako eurofoba a náš rozdíl je v tom, že já se snažím dívat kupředu a zajistit pro Českou republiku aktivní a vedoucí místo v Evropské unii a ve světě. My jsme byli historicky jedna z nejvyspělejších zemí, udávali jsme tón v 50-tých letech. Děti v Anglii i v Americe psali eseje o české demokracii mezi dvěma světovými válkami. Je čas se navrátit zpátky a být produktivním a jedním z vedoucích týmů Evropské unie a ve světě. Polsko, podívejte se, jak je aktivní a vede si velmi dobře. Má úředníky na vysokých pozicích v mezinárodních institucích, my ne.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
To připisujete působení Václava Klause?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, člen NERV
--------------------
To připisuji celkové náladě a celkovému systému, kdy vlastně nemáme tu vizi, nemáme lídr ship, tak takový jaký bychom mohli mít.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsme teď sledovali třeba problémy Řecka, Portugalska a zakládání záchranných fondů, byl byste přesto pro co nejrychlejší přijetí eura nebo je teď dobře, že stojíme stranou a je dobrém tam zůstat ještě poněkud déle?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, člen NERV
--------------------
Já si myslím, že přijetí eura je pro nás pozitivní, zásadně pozitivní neobával bych se situace Řecka a Portugalska, protože to je problém celé Evropské unie a nejen Řecka, vzpomeňme si, která byla první země, která byla zachraňována? Maďarsko. Bylo zachraňováno Evropskou unií jako celkem. Je to země, která není v euro. Země, jako Irsko, která potřebuje záchranu je zachraňována mimo jiné Velkou Británií, zemí, které není v Euro. V době, kdy se zachraňovalo Řecko, důležitá země v eurózně, Slovensko, si vyžádalo, že nebude participovat a všichni to respektovali. Čili je dosti demagogické tvrdit, že je to všechno problém eurozóny když vidíme, že se problémy týkají i zemí, které nejsou v eurozóně a záchrana přichází i od zemí, které nejsou v eurozóně pro země, které jsou v eurozóně. Tudíž je to problém Evropy. Je to problém Evropy a Evropa si musí uvědomit, do jaké míry chce být jako Spojené státy dostatečně integrována, a do jaké míry chce být decentralizována, a potom se chovat jako decentralizovaná skupina států. Evropa je největší ekonomický celek ve světě. Zatím nevede jako líder, působí jako falour.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
Je něco, co je podle vás tedy ve výkonu úřadu prezidenta republiky tak, jak ho nastavil Václav Klaus potřeba zásadně změnit a můžeme klidně navázat na to vystupování vůči Evropě.

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, člen NERV
--------------------
Já si myslím, že je opravdu potřeba, aby v čele státu byl člověk, který má vizi, který republiku povede do 21. století jako zemi, která má vizi, která jí realizuje a která dává mladým lidem perspektivu, že je dobré zde působit zde být /nesrozumitelné/ místo toho, aby odjížděly do zahraničí.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
A jaká je to vize, kterou vy byste nabídl lidem?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, člen NERV
--------------------
Já si myslím, že opravdu můžeme být zemí, která bude tou inovativní složkou, bude mít vzdělaný národ a bude působit aktivně jak v rámci Evropské unie, tak rámci dalších celků a celého světa.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
A co pro to může udělat prezident republiky, aby o tom přesvědčil?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, člen NERV
--------------------
Já myslím, že může nastínit, jak to má být. Dát tu vizi, a vyzvat a poukázat lidem, jak pokračovat dál.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem vaši kandidaturu už podpořil úřadující šéf ČSSD Bohuslav Sobotka. Minule to byla tedy myslím při minulé volbě i Strana zelených nebo někteří senátoři z pravice, nicméně jste hovořil i do skladby volebního programu Věcí veřejných, takže čekal byste ve volbě podporu i od této strany?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, člen NERV
--------------------
Já myslím, že se nedá v této chvíli očekávat nic. Všechno je stále ještě takzvaně ve hvězdách, to nejdůležitější bude opravdu zjistit, jaká volba bude jestli přímá nebo nepřímá a potom já myslím, že politické strany se musí rozhodnout, koho budou chtít podporovat.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
A vy byste uvítal přímou volbu prezidenta?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, člen NERV
--------------------
Já bych uvítal přímou volbu z několika důvodů. Myslím si, že by to byla přirozená extenze přímé demokracie. Myslím, že zkušenost ze Španělského sálu při minulé volbě, kde se handlovalo na nejnižších úrovních o nejvyšším postu v této zemi, tomu též naznačuje. Lidé si to přejí, a myslím, že by to bylo žádoucí i z hlediska rozložení nynějších sil, protože během minulých dvou voleb vlastně nakonec to byla komunistická strana, která určovala, kdo bude prezidentem této země.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
A do jaké míry vy osobně věříte, že k přímé volbě skutečně dojde?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, člen NERV
--------------------
Nevím. V této chvíli to opravdu nejsem schopen odhadnout a myslím, že celkem nikdo mimo těch hlavních hybatelů politické moci o tom nemá dost dobrou představu.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekl ve Dvaceti minutách Radiožurnálu člen Národní ekonomické rady vlády, minulý a možná i budoucí kandidát na post prezidenta republiky, ekonom Jan Švejnar. Díky za váš čas. Na slyšenou.

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, člen NERV
--------------------
Děkuji, na slyšenou.

 

ČRo 1 - Radiožurnál, Dvacet minut Radiožurnálu, 11.3.2011

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X

Související zprávy