Archiv zpráv pracovních a poradních orgánů vlády
Stránka byla přesunuta do archivu15. 6. 2012 9:25
Rozhovor s Janem Švejnarem: Evropa by měla změnit přístup k ekonomické krizi
* Jak si pro sebe teď pojmenováváte fázi, ve které je dlouhodobá dluhová a bankovní krize v Evropě?
Je to velice vážná fáze, kterou jsme neočekávali v takové velikosti, v jaké se dostavila. Evropa de facto nenalézá řešení. Stále se snaží pomalu opakovat některá opatření. Nepozastavuje se nad tím, že musí úplně zásadně změnit svůj přístup. Krize vrcholí a Evropa se do ní dostává čím dál tím víc ve smyslu, že do ní padá stále více zemí. Dokonce nyní větší země typu Španělska. Po něm by mohla přijít Itálie. Nejedná se jenom o Řecko, které reprezentuje dvě procenta hrubého domácího produktu celé Evropy.
* Španělsko a Itálie v té krizi jsou delší dobu, možná se to teď více obnažuje?
Přesně tak. Evropa nenalezla řešení ve smyslu, v jakém ho nalezly Spojené státy americké, které se s tím vypořádaly, na začátku možná trochu bolestivěji, ale o to razantněji. Je to také tím, že Spojené státy jsou mnohem víc koordinované, propojené. Evropa je na půl cesty. Ta „půlcesta“ mezi modelem USA a jednotlivými státy je vlastně nejhorší řešení.
* Patříte k těm, kteří odepsali Řecko, respektive kteří počítají s tím, že po 17. červnu, kdy pravděpodobně zvítězí v Řecku krajní levice, Řecko už v eurozóně nebude?
Já bych je ještě neodepisoval. Pravděpodobně bude vytvořena určitá koalice a dojde k tomu, že Řecko se bude snažit s pomocí dalších evropských zemí zůstat v eurozóně. Nikdo si vlastně nepřeje, aby Řecko vystupovalo z eurozóny, protože všichni mají oprávněné obavy, že by to způsobilo chaos.
* Ale Řecko zase nechce škrty, které jsou nutné.
Přesně tak. Škrty jsou nutné, ale nejsou nezbytně nutné v krátkodobém horizontu. Stačí, aby Evropa byla ochotna Řecku dát překlenovací úvěry, které potřebuje k tomu, aby uskutečnilo reformy, ale aby též nastartovalo růst.
Publikováno v Pražském deníku, 15.6.2012