Jiří Rusnok: Dobrovolně si může spořit na důchod každý už dnes

* E15: Jak jste spokojen se schválenou penzijní reformou?

Nejsem s ní příliš spokojen, ale je to lepší než neudělat nic. Z několika důvodů – za prvé se mi nelíbí dobrovolnost toho vyvádění tříprocentního sociálního pojištění z průběžného systému. Mělo to být povinně a jen pro mladší věkové skupiny. Starší do toho neměli být vtahováni, nedává to ekonomický smysl, ani tam není tolik třeba řešit mezigenerační nespravedlnost. K těm třem procentům ještě musí lidé povinně přidat dvě procenta ze svého příjmu, to nedává smysl. Dobrovolně si může spořit na důchod každý už dnes, kolik chce. Vytváření druhého dobrovolného pilíře, z něhož se ale nedá vystoupit, povede podle mě k malému zájmu se do tohoto systému zapojit s přihlédnutím ke všem nejistotám, které kolem reformy panují – ČSSD chce tyto fondy znárodnit, jiný zrušit a podobně. Rozhodnutí zvýšit si dobrovolně daň z příjmu o dvě procenta ze svého mzdového základu po celý život je poměrně závažné vzhledem k tomu, že je to rozhodnutí nevratné. Každý rozumný člověk bude velmi zvažovat, zda to udělá. Podle mě je ta podmínka zbytečná, komplikující, může to vést k tomu, že budou dealery přesvědčováni, aby si ta dvě procenta pokryli z dobrovolného připojištění, aby je převedli ze stávajících penzijních fondů, ty aby zrušili, což také ničemu neprospěje.

* E15: Jak budou vedle sebe koexistovat stávající penzijní fondy a nové penzijní fondy? V čem se budou lišit?

Teoreticky koexistovat mohou. Lišit se budou tak, že do těch nových půjdou ta tři procenta z průběžného státního systému, u starých bude jen státní příspěvek a možnost úlevy z daní. Ale je to velmi složitá struktura, dalo se to řešit mnohem efektivněji, že by správa sociálního zabezpečení (SSZ) vedla individuální účty lidí v tzv. druhém pilíři a dala by jim k dispozici investovat do plejády různých podílových fondů a investičních společností. Z těch by si volili, ale anonymně, jen podle svých investičních potřeb a chutí, a SSZ by pak posílala ty peníze jednotlivým fondům.

* E15: Podle toho, jestli někdo chce vyšší, či nižší riziko?

Ano. Mohly by tam být i státní obligace, akciové fondy apod. Druhou variantou, kterou NERV navrhoval, aby přestaly obavy z tunelování v soukromých fondech, byl jeden státní fond spravovaný ČNB, individuální účty by spravovala ČSSZ. Ten jeden fond vedený ČNB by také investoval do akcií, podílových fondů, dluhopisů a široké škály aktiv po celém světě, aby riziko selhání bylo minimální, tak jak to dělají třeba švédské či norské fondy.

* E15: Je nutné zvyšovat DPH, aby se přisypaly peníze do penzijního systému? Je tam opravdu takový deficit?

To je kapitola sama pro sebe. Když chci vyvést nějaké peníze z průběžného systému a dát je na individuální účty, doporučuji jen na účty těch mladších, musím ty peníze v systému nějak nahradit. DPH se nabízí, protože je to nejlépe aktivovatelný zdroj. Ale ta souvislost není podle mě úplně šťastná, dalo se říci, že se to bude financovat z těch veřejných zdrojů, které budou v dané době k dispozici. Toto financování ale samo o sobě nepomůže. Je to o úsporách ve veřejných financích tak, aby důchodový systém byl posílen. Ale souhlasím s tím, že český rozpočet je na tom tak špatně, že je nutné daně zvýšit, protože dluh roste raketovým tempem.

* E15: Co byste poradil, zda vyvést tři procenta do soukromých fondů, spořit i individuálně, nebo ne?

Když si někdo bude individuálně spořit na penzi, rozhodně neudělá chybu. Rozumné je spořit si takovou částku, která se váže k částce, již by chtěl v důchodu pobírat. Pokud se sníží podíl důchodu ke mzdě o 10 až 20 procent, je třeba spořit pět až deset procent stávající mzdy, abych to nahradil. Tedy spořit polovinu toho v procentech, kolik mzdy chci nahradit. Tedy když chci nahradit 10 procent mzdy v důchodu, musím odkládat pět procent mzdy, protože dělám zhruba 40 let a pak jsem asi 20 let v důchodu. Ale kdo se spokojí se 40 procent mzdy a věří v dlouhodobou finanční stabilitu státu, nemusí spořit nic.

Publikováno v deníku E15, 9.3.2012