Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Tiskové konference

6. 12. 2023 18:50

Tisková konference po výjezdním zasedání vlády v Bučovicích, 6. prosince 2023

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, dobrý večer, vítejte na tiskové konferenci po výjezdním zasedání vlády tady v Jihomoravském kraji. Prosím o úvodní slovo předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vláda pokračuje ve svých pravidelných výjezdních zasedáních. Letos je to už čtvrtá takováto cesta vlády a zasedání v některém z měst a obcí naší země. Byli jsme v Jeseníku, byli jsme ve Vimperku, byli jsme v Kadani a dnes jsme tady v Bučovicích. My se snažíme u toho výjezdního zasedání vlády se setkat nejenom s reprezentanty obcí ale především s reprezentanty vždycky dvou krajů a v tomto případě je to kraj Jihomoravský a kraj Zlínský.

Současně platí, že členové vlády se nejenom účastní jednání s radami krajů a jednání se zástupci obcí, ale že také strávíme část dne v obou těch krajích, navštěvujeme různé instituce, setkáváme se s občany a snažíme se využít ten čas právě tímto způsobem.

Každý z nás členů vlády měl nějaký program. Já jsem měl možnost hned na začátku dnešního dne se podílet s panem ministrem dopravy Martinem Kupkou na zahájení stavby modernizace nádraží v Brně-Králově Poli a také celého to úseku mezi Maloměřicemi a Kuřimí, který výrazně zlepší a zrychlí dopravu. Je to velmi důležité i z hlediska celého kraje. A pak jsem byl ve Vyškově, kde jsem diskutoval s učiteli gymnázia a potom jsem měl besedu se studenty a takto by tady určitě mohl mluvit každý z pánů ministrů.

My jsme také dnešní jednání vlády, které se konalo tady v Bučovicích, věnovali především tématům, která se týkají těch dvou krajů, tedy jižní Moravy a potom také Zlínského kraje. My jsme se zabývali na jednání vlády tím, jakým způsobem se tady buduje dopravní infrastruktura, co se podařilo, které stavby rozhýbat, co je ještě před námi. To, co je určitě dobrá zpráva, je, že v obou těchto krajích je ve výstavbě 117 km nových dálnic, 85 km silnic první třídy.

Z těch nejpodstatnějších staveb je to zkapacitnění D1 okolo Brna, několik mnohoúrovňových křižovatek. Potom také dálnice D55, která je velmi zásadní, úsek přes Moravský Písek – Bzenec, D52, na kterou čeká spousta lidí nejenom na jižní Moravě, tedy dálnice z Brna do Vídně.

Já jsem měl možnost při své oficiální návštěvě Rakouska v pondělí konečně říct rakouským přátelům, že máme šanci a že skutečně je reálné, že tuto naši část dálnice Brno–Vídeň dostavíme, a to do roku 2030. Mohl bych pokračovat jmenováním těch dalších staveb, ale to nechám na panu ministru Martinu Kupkovi.

V navštívených krajích, tedy v těchto dvou krajích, je aktuálně v realizaci nebo přípravě 25 železničních staveb a to také výrazně zlepší dopravní dostupnost. Také právě tady v Jihomoravském kraji je velká šance na stavby vysokorychlostních tratí. To jsou všechno důležité věci, které zkvalitňují život našich lidí, propojují nás s Evropou, zlepšují mobilitu uvnitř těch krajů, a to je pro všechny občany dobrá a důležitá zpráva.

To, co jsme také udělali na dnešním zasedání vlády, je, že jsme zřídili výbor pro regionální politiku. Tím plníme programové prohlášení vlády. Ten výbor má zlepšit koordinaci činností, které slouží k rozvoji regionů, a současně má zlepšit přenos informací napříč jednotlivými resorty, ale také mezi vládou, kraji a obcemi. Výbor by se měl především zabývat financováním regionálního rozvoje, provádět jakousi metodickou koordinaci a zabývat se vším, co patří k regionální politice. Jak říkám, je to také jeden z naplněných slibů, které jsme měli v programovém prohlášení vlády.

Zabývali jsme se také tím, co ze všech regionů České republiky nejvíce trápí právě Jihomoravský a Zlínský kraj, a to je problém se suchem a s vysokými teplotami. Aby tady fungovalo zemědělství, abychom zachovali lesy, tak je potřeba těmto regionům pomoci. My jsme se dnes věnovali dotačním programům, které právě mají zaměření, kladou důraz na boj se suchem, erozi a přináší adaptační opatření pro oba zmíněné kraje.

Bavili jsme se nebo pak tady mohu zmínit operační program Životního prostředí, 212 projektů na území Jihomoravského a Zlínského kraje za 6,1 miliardy korun, Národní program životního prostředí v Jihomoravském kraji podpořil 746 projektů za 2,6 miliardy korun, ve Zlínském kraji 446 projektů za zhruba 880 milionů korun. A to nejsou ještě všechny nástroje, které tady chceme pro boj se suchem a podporu těchto krajů využít.

Pokud jde o jednání s krajskými radami, zatím jsem shrnoval to, co jsme probrali na vládě, a ukázalo se, že vláda byla dnes skutečně zaměřena na otázky, které se týkají těch dvou krajů. Pokud jde o jednání s radami obou krajů, tak celkem nepřekvapivě jsme se zabývali tématy, jako je zdravotnictví, jako je školství. Dotkli jsme se také otázky úpravy rozpočtového určení daní a bavili jsme se o některých specifických strategických investicích, které se týkají obou těchto krajů.

Pokud jde o zdravotnictví, my jsme se bavili nejenom o té dohodě, která byla uzavřena s mladými lékaři, Českou lékařskou komorou, odbory a která bude podepsána v pátek a která přináší další prostředky na mzdy a platy lékařů a řeší do značné míry tu otázku přesčasů, ale bavili jsme se také o zdravotnictví obecně. O tom, co je potřeba ještě udělat, a bavili jsme se také o specifické situaci v obou krajích, především o Zlínském kraji, který nemá fakultní nemocnici.

Pokud jde o školství, tak pan ministr Bek informoval o tom, jak se vyvíjí vyjednávání v rámci těch debat o úpravách PHmax a dalších věcí, které se škol dotýkají. Ale opět, a já děkuji za tu debatu, jsme se bavili i o tom, co vyplývá z těch specifik, které má naše školství, jako je třeba obrovské množství, v Evropě neobvyklé, malých škol, škol s malým počtem žáků atd. Bavili jsme se o tom, co je potřeba, nebo co bychom mohli v této věci do budoucna udělat.

Debata o rozpočtovém určení daní, ta není jednoduchá, ale v jedné věci máme shodu. A ta shoda je, že kritéria, která by upravila rozdělování těch finančních prostředků mezi jednotlivými kraji tak, jak byla navržena Asociací krajů, jsou i podle vlády kritéria, která jsou lepší než ten současný stav, kdy už nikdo neví, podle čeho se ty peníze rozdělují, a je to cesta správným směrem. To, zda dospějeme k nějaké změně, to se ještě uvidí a vyžaduje to další jednání, ale myslím si, že problém, který tady existuje patnáct dvacet let máme v nějaké rozumné době šanci vyřešit. Čímž neříkám, že ho vyřešíme, ale říkám, že máme šanci a že se blížíme, že se ta stanoviska se do značné míry přibližují.

Na závěr mi dovolte, abych poděkoval panu starostovi Horákovi za pohostinství tady v Bučovicích. Cítili jsme se tady i navzdory počasí velmi dobře a myslím si, že jsme tady měli všechny podmínky pro to, aby tu mohlo proběhnout jednání s kraji, aby tu mohla zasedat vláda, a těším se ještě na jednání se starosty a reprezentanty obcí z obou regionů.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Poprosím místopředsedu vlády Ivana Bartoše.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Já děkuji za slovo. Asi není žádným tajemstvím, že rozdíly mezi jednotlivými regiony v České republice i přes léta snah a čerpání fondů EU se stále v některých případech zvětšují a ten trend rozevírání nůžek se nám, byť se snažíme velmi přesně mířit zejména ty velké evropské programy, nedaří zvrátit. My jsme, už když jsme koncipovali programové prohlášení vlády, tak jsme se rozhodli, že tento trend chceme změnit. Často to není jen o tom, kam posíláte peníze, ale je to o jakémsi modelu řízení a modelu spolupráce jakým se ty jednotlivé politiky resortů promítají do toho území.

Já dnes mám tu dobrou zprávu a navážu na premiéra Petra Fialu. My jsme splnili další bod z programového prohlášení a vláda schválila vznik Výboru pro regionální politiku, díky čemu získá Česko konečně platformu, které pomůže tyhle regionální rozdíly snižovat.

Asi není třeba připomínat, že čtvrtina obyvatel v České republice, 25 procent žije v obcích, mimo velká města, kterým se úplně nedaří v některých oblastech držet krok se zbytkem země. Říká se jim tak prapodivně HSOU – hospodářsky a strukturálně ohrožená území. Prostě tam něco, co považujeme za standardní vybavenost člověka 21. století, chybí. Může to být třeba nedostatečná infrastruktura, špatná dostupnost nějakých služeb, zdravotní péče nebo třeba i tématika nevyhovujícího bydlení.

Česká republika má poměrně robustní strategii regionálního rozvoje, a když se na ni pořádně podíváme, i na Podporu regionů 2019, tak je vidět, jak spousta těch pilířů kvality života vlastně neleží třeba na Ministerstvu pro místní rozvoj, který schvaluje ten známý program IROP, ale je v základu na jednotlivých resortech, které spravují ty gesce. Ta koordinovanost je zcela zásadní, neboť i s výhledem po roce 2027 těch evropských peněz bude spíše méně a my musíme skutečně přesně cílit jejich využití například na pomoc vyloučeným lokalitám a k demolici budov, opravy, budování školek, podpora místní infrastruktury.

Ministerstvo pro místní rozvoj, které vzniklo v 90. letech, bylo vždycky takové trochu specifické. Říkalo se, že to je ministerstvo všeho a ničeho. Nicméně spousta těch agend je skutečně v gesci koordinace Ministerstva pro místní rozvoj a je iluzorní, že skrze třeba národní stálou konferenci se ty politiky, které přinášejí jednotliví ministři, dají přesně zacílit a zvážit všechny dopady vzhledem k územním partnerům. Už jen proto, a v Evropě to docela trenduje, neplatí, že one size fit all – tedy jeden nějaký program, který míří třeba na školství, rozhodně nevyhovuje všem územím v České republice nebo v libovolné evropské zemi.

Opět tedy cílem tohoto výboru, podobně jako máme ASIF pro koordinaci evropských dotací, je vyhodnocovat jednotlivé politiky, pracovat se zpětnou vazbou a skutečně řešit tu část libovolné legislativy, jak se promítá do života lidí v těch daných regionech.

Jenom krátce k fungování výboru: My jsme si vzali inspiraci ve Výboru pro evropské záležitosti, kde v podstatě na té odborné i třeba úřední úrovni probíhají ty debaty politik směrem nahoru, jak Česká republika v jednotlivých oblastech jedná v rámci Evropské unie, a jednou za čas ty věci dojdou na vládu, kde třeba se schválí ty pozice, které pak reprezentuje patřičný ministr nebo premiér na jednání Rady.

My bychom chtěli, aby tento výbor na podobném principu ale fungoval směrem dolů do regionů. Aby skutečně ty dopady, které mají jednotlivé zákony, které navrhujeme, aby takto fungovaly. Tedy v menší periodicitě – nejsou to žádné placené pozice, ale skutečně jsou tam odborníci z těch jednotlivých resortů a velká řada relevantních územních partnerů, včetně třeba zástupců statistického úřadu, protože tyto vstupy jsou často velmi zásadní pro rozhodnutí jednotlivých politik.

Výbor by měl začít fungovat, a my jsme k tomu připraveni, tedy od 1. 1. 2024. Bude aktivně vyhodnocovat jednak plnění strategie, ale i směřování těch důležitých politik, které my vnímáme tak, aby vyrovnávaly ty rozdíly a lidem se v České republice žilo všude dobře a nezaostávali v některých regionech za jinými. Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a já poprosím hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha.

Jan Grolich, hejtman Jihomoravského kraje: Dobrý den, dámy a pánové. Já děkuji panu premiérovi a celé vládě, že si na nás našla čas a že jsme dnes uskutečnili to jednání. Já bych zmínil to, že my jsme tady ocenili, že vláda má jasnou prioritu v oblasti dopravní infrastruktury a že se na těch našich územích stavby realizují a chystají, což velice vítáme. U nás navíc máme specifikum v tom, že musíme připravovat návozové trasy pro výstavbu jaderné elektrárny Dukovany a o tom už dlouhodobě o tomto financování s Ministerstvem dopravy jednáme a počítáme s tím, že o tom dále budeme jednat, ale ten přístup je velice aktivní.

V úvodu jednání jsme shrnuli ta nepalčivější témata, která se nás týkala v poslední době, to je zdravotnictví a školství. Tam ale ty závěry, bych řekl, už jsou veřejně známé, tak je nemá smysl asi tady blíže komentovat. Za náš kraj řeknu, že ta řešení, která jsou teď na stole, a dohody, které mají být uzavřené, jsou z našeho pohledu přijatelné a chod jak našeho zdravotnictví, tak středního školství by neměla nijakým způsobem omezit.

A co bych tady vypíchnul jako téma, které jsme přinesli se Zlínským krajem a které chceme do budoucna řešit, tak to je, aby v Brně, v Jihomoravském kraji vzniklo kompetenční centrum pro polovodičový průmysl, které by mělo vzniknout z padesáti procent z financí z Evropské unie. A tady vzhledem k tomu, že většina toho průmyslu navazujícího na polovodiče je na jižní Moravě, jsou tady vysoké školy, ale největší firma, která se na tomto poli pohybuje, je ve Zlínském kraji, tak je to pro nás nějaký společný cíl a tady tomuto jsme vyjádřili podporu.

Samozřejmě, největší téma pro naše oba dva kraje, které předložily legislativní změnu na změnu férového financování krajů, tak bylo toto téma, které jsme na tomto jednání otevřeli. Řekli jsme tady naše stanoviska a to, že jsme otevření této debatě a já bych zase ocenil to, že tato vláda má opravdu ambici se tomuto tématu věnovat a že je reálné, abychom našli do budoucna nějakou shodu, a věřím, že tu shodu najdeme i na půdě Asociace krajů. Tolik za mě, děkuji mockrát.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poprosím také hejtmana Zlínského kraje Radima Holiše.

Radim Holiš, hejtman Zlínského kraje: Dobrý podvečer, dámy a pánové, i mně dovolte okomentovat jednání, které jsme teď za Zlínský kraj společně s Jihomoravským krajem a vládou České republiky uskutečnili. Jsem rád a děkuji za pozvání pana premiéra a vlády na toto jednání, i když se neuskutečnilo na území našeho kraje, ale věřím, že se tak v budoucnu stane.

Měli jsme dnes možnost v těch konkrétních tématech, která tady byla představena, vysvětlit, v jakém stavu a v jaké situaci se náš kraj nachází, a tím možná i zvýšit důležitost samotného rozpočtového určení daní, o kterém mluvil můj kolega Honza Grolich.

My jsme v situaci, kdy náš kraj má zároveň i šest ze třinácti ORPéčkových měst, ORPéčkových území, strukturálně postižené území, proto růst v dalším vývoji kraje je pro nás extrémně důležitý. Zároveň jsme podpořili úsilí Jihomoravského kraje ke vzniku koordinačního centra právě tady v Brně i z toho důvodu, že návaznost na vysoké školy a na ten způsob, jak se dnes vyvíjí systém okolo mikročipových vědeckých výzkumů, tak podporujeme a zároveň i s naší Univerzitou Tomáše Bati věřím, že po návštěvě firmy onsemi, kterou jsme uskutečnili teď v pondělí, navážeme tuto spolupráci tak, aby nejenom Jihomoravský kraj, ale i zároveň Zlínský kraj v návaznosti na historickou linku, kdy se rozvíjela tato technologie a tento systém vývoje hlavně na území Rožnovska, tak jsme na ni navázali a mohli na ni rychle reagovat. V tomto máme jednotný cíl a my ho za Zlínský kraj jednoznačně podporujeme.

Na závěr mi dovolte poděkovat ještě jednou za přizvání. Věřím, že důležitost schůzky podpořilo i to, že řada ministrů nám nabídla osobní jednání, ve kterých dále budeme zlínská témata diskutovat. Dnes na to nebyl tak široký prostor.

Ještě jednu osobní poznámku: Jestli jsem kdysi zažil v politice to, že mi tleskala Sněmovna ve stoje, když jsem skládal mandát a šel jsem rovnou na hejtmana, tak dnes k tomu dávám ještě jednu druhou důležitou chvilku. A to, že jsem stál vedle premiéra, který sebevědomě prohlásil dokončení dálnice Brno–Vídeň. Moc si toho vážím, pane premiére, a hodně štěstí. Děkuju vám za pozornost.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Já poprosím na závěr hostitele, poprosím starostu Bučovic Jiřího Horáka.

Jiří Horák, starosta Bučovic: Děkuju. Krásný dobrý večer, dámy a pánové, já jsem velice rád, že jsme mohli vládu a rady Jihomoravského a Zlínského kraje u nás v Bučovicích hostit. My jsme samozřejmě řešili tady téma zcela konkrétní, a to je obchvat našeho města, který se velmi dlouho připravuje. Já jsem rád, že ty věci se posouvají kupředu. Podepsali jsme s panem ministrem a ředitelem ŘSD panem Mátlem dokument, kde se instituce zavazují, že budou se snažit ten harmonogram přípravy a realizace dodržet, což je pro nás naprosto zásadní.

My ještě nyní budeme jednat asi s dvaceti starosty a starostkami našeho mikroregionu. Předpokládám, že budeme hovořit o současných socioekonomických záležitostech. Určitě se budeme bavit o cenách energií, o cenách potravin a o nedostupném bydlení, které se stává samozřejmě čím dál větším problémem nejenom v našem regionu. Jsem každopádně rád, že vláda a představitelé krajů k nám zamířili a mají šanci se setkat s představiteli samospráv a hovořit o problémech, které trápí aktuálně naše spoluobčany. Děkuju za pozornost.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já také děkuji, prostor pro dotazy, Česká televize jako první.

Martin Šnajdr, Česká televize: Dobrý den, já budu mít víc dotazů, nicméně začnu tím, co jste tady dnes projednávali. Vy jste také na seznam národních kulturních památek zavedli několik tedy objektů a dalších věcí. Tady v regionu se to týká třeba tří radnic, jak tedy k tomu výběru docházelo a co je tedy významem toho zařazení?

A zároveň se zeptám: Pane premiére, vy už jste zmiňoval tu debatu o školství. Zda jste dali panu ministru školství nějaký mandát k nějakému dalšímu vyjednávání i s ohledem na to, že třeba právě do vyjednávání kolem zdravotníků jste se zapojil i vy osobně a, jak už tady bylo několikrát zmíněno, teď jste jednali s radami krajů, čekají vás další starostové. Podle Ministerstva financí obce, kraje mají na svých účtech od roku 2013 největší obnosy peněz, největší úspory. Tak co to bude znamenat pro to další vyjednávání v rámci přerozdělování? Protože často zaznívá také to, že třeba teď některé regiony omezily investice a čekaly na to, jaký dopad na ně bude mít konsolidační balíček? A potom jenom dva krátké dotazy, využiju vaši přítomnost tady a zeptám se…

Petr Fiala, předseda vlády: Já si to všechno nezapamatuju, to budete muset zopakovat.

Martin Šnajdr, Česká televize: Tak nechám vás odpovědět a pak to položím ještě.

Petr Fiala, předseda vlády: Tak pokud jde o národní kulturní památky, to rozhoduje Ministerstvo kultury na základě stanoviska expertů a já musím říct, že jsem moc rád, že tentokrát mezi těmi národními kulturními památkami nejsou jenom třeba zámky nebo něco podobného, ale že jsou to ve velké míře tentokrát historické radnice a to z různých období historické radnice. Je jich asi čtrnáct. Řekl bych, že to je krok správným směrem, protože Česká republika má úžasnou architekturu, nejenom tu historickou, ale i tu moderní. A i tímto způsobem na to soustředit pozornost a vyjádřit z pozice státu, že toto jsou věci, které je potřeba chránit a patří k našemu kulturnímu dědictví, to pokládám za naprosto správné.

Další otázka se týkala vzdělávání a toho vyjednávání, které v současnosti probíhá. Já musím říct, že i na základě těch mých diskuzí, které vedu nikoli třeba oficiálně, ale s různými reprezentanty škol, pedagogy, dnes jsem měl taky besedu třeba ve Vyškově. Ta situace se přece jenom trošku uklidnila poté, co se vyjasnilo, jaká ta vlastně opatření jsou, jak malé části těch PHmaxů se vlastně ty úpravy týkají a že se nebudou rušit pozice asistentů a tak dál a tak dál. Já bych řekl, že ta situace se v mnohém zklidnila a tomu odpovídá i to jednání, které je i podle pana ministra Beka věcné a povede, myslím si, k nějakému výsledku.

Já jsem rád, že došlo k určitému zklidnění atmosféry, protože jedině tak se můžeme bavit o těch věcech, které třeba já pokládám ve školství za extrémně důležité. A my se musíme tady bavit o určitých změnách, které povedou ke zkvalitnění toho systému. Na jedné straně se bavme o tom, že máme spoustu malých škol a jak to udělat, abychom neoslabili výuku v těch jednotlivých obcích, ale současně třeba dokázali soustředit dohromady takové věci, jako jsou ty obslužné činnosti, jako je třeba management těch škol. To si myslím, že je naprosto racionální debata, a tam potřebujeme spolupráci se zřizovateli, což jsou zpravidla v případě základních škol obce a v případě středních škol kraje.

Ale pak jsou tu témata, která jsou podle mě ještě podstatnější, a to je kvalita výuky, to je úprava rámcových vzdělávacích programů. To je to, co chceme udělat, o čem všichni experti jsou přesvědčeni, že to je potřeba. Já si myslím, že i proto, aby se nám to dobře podařilo, protože jsme blízko, tak je k tomu nutné určité zklidnění atmosféry, ke kterému dochází. Další otázka byla?  

Martin Šnajdr, Česká televize: Další otázka byla ta debata o tom přerozdělení tedy těch příjmů pro obce, kraje s tím, že tedy Ministerstvo financí říká, že obce, kraje mají na svých účtech nejvíce od roku 2013 s tím, že některé regiony říkají zároveň, že tedy ony teď nerozjely některé investice, protože čekaly, jaký dopad na ně bude mít ten balíček?

Petr Fiala, předseda vlády: No nejde jenom o to, co mají na účtech, ale jde i o to, jaká je bilance hospodaření. A kraje a obce jsou v přebytku za letošní rok, zatímco stát je v deficitu. Ale to si myslím, že jako to je něco, co musíme taky zohledňovat, protože my, když se bavíme o těch veřejných financích, tak o nich musíme uvažovat v jakémsi celku. To jsou peníze, které dostáváme všichni od daňových poplatníků, a je potřeba tam hledat nějaké vyrovnání a nějakou racionalitu. Takže i samozřejmě debata o rozpočtovém určení daní musí vycházet z toho, kdo je z různých důvodů zadlužen a kdo naopak má přebytky.

Ale já se teď nechci pouštět do té debaty. My jsme ji vedli velmi důkladně, páni hejtmani argumentovali tím, proč to hospodaření krajů je takové, jaké je. Navíc tady dnes jsou vlastně reprezentanti dvou krajů, které patří k iniciátorům té změny rozpočtového určení daní ve smyslu jiného způsobu vlastně přerozdělování těch peněz mezi kraji. A to si myslím, že je debata, kterou musíme vést, protože to, na co kraje dostávají peníze, je dnes, nebo ta kritéria, podle kterých se to děje, a na tom jsme se shodli, jsou dnes taková, že nikdo není vlastně schopen říct, jak vznikla a jakou mají racionalitu.

To, s čím přišla Asociace krajů, jsou kritéria, která jsou zdůvodněná, jsou mnohem rozumnější, a já si myslím, že to je skutečně směr, kterým teď máme jít. A toto je vlastně jiná debata než jenom ta debata o tom, jestli teď má někdo na účtech víc, nebo má méně. Pojďme se bavit o tom, na základě jakých kritérií se ty peníze budou mezi kraji rozdělovat a zda jsou to kritéria, která odpovídají současným funkcím těch jednotlivých krajů, jejich zátěži a těm službám, které poskytují občanům. Tam si myslím, že nejsme tak daleko od nějaké shody.

Martin Šnajdr, Česká televize: A jenom v rychlosti tedy ta aktuální témata. Ministr práce a sociálních věcí Jurečka dnes oznámil tedy, že bude navrhovat navýšení té minimální mzdy o 1 600 korun, tak vy jako premiér, podpoříte to? Přece jenom, pravice se k minimální mzdě dlouhodobě stavěla trošku skepticky. Zároveň se ještě zeptám na zítřejší jednání ústavních činitelů s panem prezidentem. Jaké bude to hlavní téma a co od toho čekáte? A možná na závěr se ještě doptám na to školství. Dáváte tedy nějaký mandát, nebo vláda, panu ministrovi, který by se mohl týkat třeba financování těch peněz pro nepedagogy?

Petr Fiala, předseda vlády: Tak stručně. Začnu od konce. Ta místa, která se mají rušit, jsou místa především neobsazená. Takže žádná panika tady teď nemusí být a pan ministr má mandát pro jednání. Uvidíme, jak se ta jednání budou vyvíjet. My jsme navýšili, to jenom chci připomenout, my jsme navýšili meziročně rozpočet školství o osm miliard korun na příští rok, předtím, na letošní rok, to bylo sedmnáct miliard. Od nástupu naší vlády proti tomu, když končila předcházející vláda, je ve školství více než třicet miliard korun.

To je potřeba si taky uvědomit. Třicet miliard korun, to nejsou malé peníze. Rozpočet Ministerstva kultury je, myslím, osmnáct nebo kolik. Celého ministerstva. Tady mluvíme jenom o navýšení. Takže do školství finanční prostředky jdou a teď se pojďme bavit – a navyšujeme je, ukazujeme, že školství je pro vládu priorita. A teď se pojďme bavit, jakým způsobem je používáme a co můžeme dělat dál.

Také nezapomínejme na to, že jsme garantovali zákonem 130 procent průměrné mzdy pro učitele ve vztahu k celkové průměrné mzdě. A to jsme udělali z jednoho důvodu a ten důvod, nebo to má víc důvodů, ale jeden důvod je hlavní, aby učitelské povolání nebylo jenom prestižní, ale bylo i atraktivní pro mladé lidi, abychom získávali do školství kvalitní mladé lidi, a tím se dostali a tím zlepšovali kvalitu našeho školství.     

Co čekám od zítřejšího setkání nejvyšších ústavních činitelů: Je dobře, že se koná. Máme spolu mluvit. Měli jsme se setkat už asi před čtrnácti dny, kvůli mé nemoci, jak mě to občas kolegové z médií připomínají, se to odložilo, tak já se těším, že to zítra bude. Tady jsem neonemocněl díky tomu, že pan starosta nechal všude zatopit, nebo kdo se tady o to stará. Takže zítra se toho zúčastním.

A proč je to důležité? My se musíme bavit o některých věcech a především o čem se máme bavit, je koordinace zahraniční politiky. Přestože máme všichni na to velmi podobný nebo stejný názor, tak je potřeba koordinovat ty kroky. Suší nám to, když to děláme, České republice, a zatím se nám to velmi dobře daří, ale těch témat bude samozřejmě víc. Tak, to bylo interview s Českou televizí.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: A ještě minimální mzda, abychom ukončili Týden v politice.

Petr Fiala, předseda vlády: Ještě minimální mzda, jak se nám ty tiskovky mění v série jako jednotlivých interview. Tak, minimální mzda: Já souhlasím s tím návrhem pana místopředsedy vlády, ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky. Tohle je realistické. Předpokládám, ale nechci předjímat jednání vlády, že se na tom vláda shodne.

Nicméně já říkám a zkusím to říct skutečně v bodech: Zaprvé, ideální by bylo, kdyby se tak jako v jiných zemích na tom domluvili zaměstnavatelé a odbory. U nás to tak není už desítky let. Tahle shoda není, a proto musí rozhodovat vláda. Není to žádný diktát vlády, my bychom preferovali dohodu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci a ta prostě není.

Druhá věc: Já jsem dlouhodobě přesvědčen, že minimální mzda nemá být napojena na zaručenou mzdu. Je to výjimka, v naprosté většině zemí to vůbec nenajdete. Je jenom minimální mzda. Proto je také liché srovnávat výši minimální mzdy s jinými státy, protože ty nemají zaručenou mzdu, a to je potom opravdu velký problém. Takže čeká nás debata i o podobě minimální mzdy do budoucna.

Myslím si, že kdybychom se dohodli, ale to musí být přechod řady let, kdybychom se dohodli například na tom, že minimální mzda tvoří třeba 45 procent nebo něco k průměrné mzdě, tak je to lepší situace než tato debata, kterou tady každoročně máme.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. Prima, potom Rozhlas.

Jakub Nakládal, TV Prima: Já mám dva dotazy, zřejmě budou směřovat oba dva na pana premiéra. Co říkáte, pane premiére, na to, že jsou čeští skláři na nehmotném seznamu UNESCO. Skláři bojují o přežití kvůli vysokým cenám energií. Jak podpoří právě česká vláda české skláře po přijetí do UNESCO? A otázka druhá, ta se týká cen potravin. Řešili jste dnes na vládě zákon o cenách? Zda a jak by se dal využít, jak se na to dívají ostatní členové vlády, a co se týká cen, zdali by se nějakým způsobem mohly regulovat, či nikoli? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: Regulace cen není ta nejlepší cesta. Ale to, co se teď odehrává s cenami potravin, má dvě roviny. První – ten tlak, který vyvíjí vláda a vyvíjím ho já osobně na všechny účastníky toho řetězce od zemědělců přes potravináře až po obchodní řetězce, skutečně funguje, protože ceny potravin rozhodně nepatří k těm vysokým v rámci Evropy, a dokonce jsme jedna z mála zemí, kde v poslední době ceny potravin klesají. To je opravdu rozdíl proti řadě dalších evropských zemí a je vidět, že ten tlak má svůj efekt. To je jedna rovina této věci. A z té bych mohl mít radost. 

Z čeho ale nemám radost, je prohlášení, které jsme slyšeli v posledních dnech, a to je, že ceny potravin nebudou klesat navzdory tomu, že o tři procenta klesne daň z přidané hodnoty právě na potraviny. A proč to pro mě není dobrá a vlastně ani přijatelná zpráva? Protože já jsem se sám zúčastnil 30. srpna jednání se všemi aktéry, s prodejci potravin, s obchodními řetězci. Tehdy už byly známy parametry konsolidačního balíčku, bylo jasné, jak to bude s cenami energií, a jednoznačně tam zaznělo, že se tříprocentní snížení DPH projeví v cenách potravin tím, že budou ceny potravin nižší. A když teď se to blíží a mělo by to nastat, tak slyšíme, že to najednou nejde a že jsou tu nějaké faktory, o kterých nevěděli – věděli o všech – a že ceny potravin mají zase růst.

Myslím si, že se s tím jenom takto jednoduše nemůžeme smířit a budeme se snažit tu situaci nějakým způsobem, nějakým způsobem do ní vstoupit. Ale cesta není určitě ta, že bychom určovali ceny potravin. To je podle mě naprosto absurdní a bylo by to chybné. Ale, jak se dnes objevuje i v článcích a ve vyjádření nezávislých analytiků, ta situace u nás je specifická, protože velmi málo subjektů se pohybuje na trhu a vlastně několik lidí určuje to, za co si kupují potraviny desítky milionů lidi. A to není situace, která je optimální.

Pokud jde o sklářství, ano, část skláren se potýká s vysokými cenami energií. Vláda udělala řadu opatření, jak pomáhá firmám s cenami energií. Vedeme teď jednání s Hospodářskou komorou a se Svazem průmyslu o tom, jak pomoci těm firmám, které mají vysokou spotřebu energie a mohou se dostat do problémů. Ta jednání ještě nejsou uzavřena.

Na druhé straně platí, a to je potřeba také říkat a musíme mít odvahu to říkat, že prostě vláda nemůže zachránit každou jednotlivou firmu a bylo by to i špatně. Vláda se má starat o to, aby neutrpěl žádný sektor jako celek, žádná oblast jako celek, ale jinak je naprosto přirozené, že jsou firmy úspěšnější a méně úspěšné. Tak to prostě má a musí v dobře fungující ekonomice být.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Rozhlas.

Jana Karasová, Český rozhlas: Dobrý večer, já bych se ještě chtěla zeptat na to rozpočtové určení daní. Vy jste zmiňovali, že do Sněmovny dorazilo několik návrhů krajů. Jsou na schůzi zařazené na příští týden a zároveň někteří členové vlády dnes už i dříve říkali, že vláda by chtěla jít taky vládním návrhem. Tak jaký je vlastně osud teda těch návrhů, které teď leží v Poslanecké sněmovně, ze strany koalice?

Zítra vás taky čeká jednání Bezpečnostní rady státu, tak jaká jsou ta témata? Možná i vzhledem k tomu, že eurokomisařka Ylva Johanssonová tento týden řekla, že i vzhledem k situaci na Blízkém východě je v Evropě zvýšené riziko teroristických útoků před těmi vánočními svátky. Zároveň třeba i Sasko mluví také o takovém trvalejším prodloužení těch kontrola na hranicích.

A pak bych měla ještě dotaz k jednání s hejtmany, a to na možnost průzkumu v okolí areálu Vrbětice, což nevím, jestli jste se nakonec k tomu dostali, nebo jestli je to téma, které jste odložili na později, tak jenom jestli byste i toto mohli okomentovat? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: K tématu Vrbětic jsme se dostali, ale to bych nechal na komentář pana hejtmana. Pak jste se ptala na Bezpečnostní radu státu. Budeme jednat o bezpečnostních otázkách, bezpečnostní situaci v České republice. Bezpečnostní rada státu je tady k tomu a ta její výhoda je, že se tam bavíme i s reprezentanty bezpečnostních zpravodajských služeb a ozbrojených složek a diskutujeme všechny ty otázky.

Pokud jde o tu specifickou otázku migrace a nelegální migrace a v jejím důsledku nutnosti zavádění kontrol mezi státy uvnitř Evropské unie, tak to je něco, uvnitř hranic Evropské unie, to je něco, z čeho nemáme žádnou radost, ale takovýto postup je v tuto chvíli nezbytný, abychom dokázali narušit ty cesty, kterými pašeráci lidí zneužívají lidské osudy a kudy nelegální migrace do Evropy proudí. Myslím si, nebo jsem si jist, že není žádné lepší řešení než najít účinnější azylovou a migrační politiku na evropské úrovni. Ale musím říct, že od toho jsme v tuto chvíli daleko.

Jinak na programu jsou tam úpravy Národního bezpečnostního programu, ochrany civilního letectví, aktualizace analýzy hrozeb pro Českou republiku a podobné rutinní záležitosti. Samozřejmě se budeme věnovat hlavně bezpečnostní situaci v České republice.

Jana Karasová, Český rozhlas: Možná i reakci na to, co řekla eurokomisařka o té bezpečnostní situaci v Evropě před vánočními svátky…

Petr Fiala, předseda vlády: Pardon, co řekla?

Jana Karasová, Český rozhlas: Že je zvýšené riziko těch teroristických útoků, tak…

Petr Fiala, předseda vlády: Já myslím, že to je pravidelná věc a že se tomu bezpečnostní složky jednotlivých států věnují. Nemám informaci, že by v České republice hrozilo nějaké zvýšené nebezpečí. Ale co bych chtěl ocenit, je, že mnohem lépe než dřív funguje sdílení informací mezi jednotlivými státy, a to i na úrovni zpravodajských služeb, policejních orgánů a dalších. To si myslím, že výrazně snižuje i to riziko teroristických útoků. Samozřejmě nic nepodceňujeme a určitě i o tom budeme na Bezpečnostní radě státu diskutovat.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju.

Jana Karasová, Český rozhlas: Ještě ten RUD – osud zákonů, novel, které leží v Poslanecké sněmovně.

Petr Fiala, předseda vlády: Já to zkusím říct velmi stručně. Abychom něco přijali, tak potřebujeme na tom shodu, a to shodu s Asociací krajů, a to shodu i uvnitř Asociace krajů. To v tuto chvíli tak daleko nejsme. Ona nějaká shoda je, ale za podmínky, že se výrazně navýší v řádech jednotek miliard peníze, které krajům jdou, a to není zase řešení, které je momentálně možné nebo přijatelné pro vládu. Takže ještě nejsme tak daleko, a pokud má dojít k nějaké dlouhodobé úpravě RUD, tak to opravdu musí vycházet z nějakého obecného konsensu.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím – pan hejtman.

Radim Holiš, hejtman Zlínského kraje: Ani jedna z vlád, a teď nemluvím o této vládě, ale ani o vládě ve Zlínském kraji, za Radu Zlínského kraje, nebyla u toho, když se v roce 2014 stala událost ve Vrběticích. V tom příběhu se stalo několik věcí, kdy se stát k tomu postavil a vyrovnal, a chybí hloubkový průzkum na území mimo areál vrbětického areálu bývalých muničních skladů.

My velmi pozitivně vnímáme, že stát převzal veškeré závazky a má státní firmy v tomto areálu a už nejsou tam soukromé firmy, které způsobily tu předcházející událost. Ale vnímáme velmi rozdílně to, že plochy, které zatím dnes nemůžou ti vlastníci mimo areál užívat, ještě nebyla hloubkovým průzkumem vlastně provedena ta dekontaminace od té munice, která mohla tam případně se objevit.

V tomto jsem měl mandát za starosty těch nejbližších obcí oslovit ministryni obrany, kterou jsem požádal o to, aby se nám vyjádřila k hloubkovému průzkumu mimo areál. Ta mě odkázala na pana náměstka, který řekl v dopise, že se mám obrátit na jednání ve chvíli, kdy budeme před celou vládou. To jsem dnes udělal a neshoduji se ve vyjádření s paní ministryní v tom, že by si tyto hloubkové průzkumy měli udělat ti majitelé těch jednotlivých nemovitostí, které jsou tímto postiženy.

V tomto věřím, že to, jak dnes vláda zavnímala tento problém, budeme dál jednat s vládou o tom, jakým způsobem se to bude provádět. Zatím řešení nemáme, ale věřím, že po tom dnešku to zavnímala celá vláda a že takto to nechat společně nemůžeme. To je příslib do budoucích dnů. Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. To je z tiskové konference všechno. Děkujeme za pozornost, přejeme pěkný zbytek večera. Na shledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X