Tiskové konference

30. 4. 2020 19:25

Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 30. dubna 2020

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo bych chtěla požádat paní vicepremiérku a ministryni financí Alenu Schillerovou.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Dobrý den, dámy a pánové, já začnu asi tou nejdůležitější zprávou a to je ta, že vláda se dnes usnesla na zrušení daně z nabytí nemovitých věcí. Po velice dlouhé debatě, kdy jsme debatovali všechny věci, které souvisely s návrhem, který jsem předložila dnes na vládu, tak toto je ta nejdůležitější zpráva.

Dále jsme se dohodli, že možnost odečítat úroky z úvěrů bude možné i nadále na všechny smlouvy kde právní účinky vkladu nastaly do konce roku 2021, protože chceme prostě, aby toto složité období, doufáme, že už do té doby bude po krizi, po této složité situaci. Takže chceme ještě umožnit po toto poměrně dlouhé období, aby tato možnost tady existovala.

Také součástí návrhu bylo prodloužení časového testu na osvobození u nemovitostí od daně z příjmu, které jsou ve vlastnictví déle než pět let. Já jsem navrhla prodloužení tohoto časového testu na 15 let. Nakonec jsme se po diskuzi dohodli, že to bude na deset let. Chci upřesnit, že se to týká nemovitostí, které budou pořízeny nebo kde nastanou právní účinky po 1. lednu 2021. To znamená, netýká se to žádných převodů, žádných nemovitosti, které ve vlastnictví mají občané dnes. A netýká se to nemovitostí, kde mají občané trvalé bydliště. Tam je časový test dva roky pro osvobození od daně z příjmu a ten v zákoně zůstane.

Takže ještě jednou to shrnu. Vláda se jednoznačně dohodla na zrušení daně z nabytí nemovitých věcí. Ještě upřesním, že toto zrušení se bude týkat všech převodů, kde účinky vkladu nastaly v prosinci roku 2019. Lhůta pro podání přiznání a zaplacení této daně byla do 31. března. Tuto lhůtu jsem na základě mandátu vlády odložila do 31. srpna, to znamená, všechny tyto převody už vlastně z nich se platit daň z nabytí nebude, a pokud to někdo zaplatil, který spadl do této skupiny, tak mu tato daň bude vrácena.

Úroky z úvěru bude možné dále odečítat od základu daně na dani daně z příjmu u všech převodů, kde právní účinky vkladu nastanou do konce roku 2021, a časový test na osvobození od daně z příjmů se prodlužuje u nemovitostí, které nabude fyzická osoba po 1. lednu 2021, takže skutečně až ty, které nabude 1. lednu 2021, z pěti na deset let a netýká se to nemovitostí, kde mají občané, fyzické osoby, trvalé bydliště. Tam zůstává časový test pro osvobození od daně z příjmu dva roky tak jako doposud.

To bych řekla, že je asi dnes nejdůležitější zpráva, na které se vláda dohodla, a já teď připravím tento návrh do Poslanecké sněmovny s tím, že navrhujeme klasický legislativní proces. Toto nebude navrhováno ve stavu legislativní nouze. I vzhledem k tomu, že tam vlastně navrhujeme přechodné ustanovení, tak to neznamená žádný problém z pohledu trhu s nemovitostmi. Protože samozřejmě ta daň bude takto prominuta nebo takto zrušena zpětně.

Domníváme se, že to je velice důležité zvlášť v tomto období, kdy vidíme z poklesu nájmu, že trh s nemovitostmi v podstatě, kde klesají tyto nemovitosti, takže se domníváme, že by to mohlo oživit trh s nemovitostmi. Navíc tato daň dlouhodobě, byla daň založená na celé řadě výjimek. Naprosto nesystémových, vylobbovaných za ta léta různými skupinami.

Vemte si, že tuto daň platili jenom občané, jenom fyzické osoby. Právnické osoby velice často obcházely zaplacení této daně tím, že si převáděly obchodní podíl, a tam daň na to nedopadala. Novostavby – také z novostaveb se neplatila tato daň. Čili byla to daň, která byla nesystémová, byla vysoká. Když si vezmete příklad - třeba mladá rodina si koupí byt nebo dům za 5 000 000. Vezme si hypotéku 4 miliony třeba a zaplatí hned na samém začátku 200 000 při takovémto nabytí, 200 000 daň, protože jsou to 4 procenta, tak vlastně je to částka, kterou může okamžitě investovat do zařízení nebo do věcí, které potřebuje. To znamená, že si myslím, že to jednoznačně dojde k úlevě. Takže toto je myslím si, že velmi dobrá zpráva.

Druhý materiál významný, které jsem předkládala vládě a vláda ho schválila je rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí na léta 2021 až 2023. Je to tak zvaný konvergenční program, který musí být zaslán Evropské komisi do 30. dubna, proto vlastně jsem už náhlila s tím, aby dnes tato zpráva byla projednána, tato rozpočtová strategie

Také jsme o tom vedli debatu. Jsou to jakési výdajové rámce pro léta 2021, 2022, 2023. Maximální výdajové rámce, které mohou být stanoveny a v rámci kterých se musíme pohybovat při sestavování těch příštích rozpočtů. Také jsem z tohoto konvergenčního plánu, který víte, že už je, tento týden byl dán i do e-klepu, takže s ním pracujete jako novináři, a my jsme ho, už jsem ho i několikrát komentovala, tak očekáváme letošní deficit hospodaření veřejných financí ve výši 5,1 procenta HDP a zvýšení zadlužení zhruba o 6,2 procentního bodu na 37 procent HDP.

Samozřejmě ta predikce pracuje s fiskálními dopady opatření, schválených opatření alespoň vládou do 22. dubna 2020, takže zahrnuje i druhou novelu zákona o státním rozpočtu, navýšení plateb za státní pojištěnce. A my odhadujeme vlastně tu celkovou výši přímé podpory státu v souvislosti s řešením pandemie a ekonomických sociálních důsledku na čtyři procenta HDP. Čili v tom roce 2021 by měl se pohybovat deficit veřejných financí zhruba kolem 4,1 procenta HDP.

Víte, že se podařilo prosadit novelu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, což nám umožní příští rok pracovat s větším deficitem, než byl původně plánován, protože nebylo by možné – dnes máme schválený třistamiliardový deficit a nebylo by možné bez konsolidace minimálně ve výši 150 miliard dosáhnout toho, že bychom se příští rok vrátili do původně plánovaného čtyřicetimiliardového deficitu, aniž by to pocítili občané, pocítily firmy, aniž by to omezilo investice a rozhodně nechceme vystavit naše občany tomu, že budeme takto brutálně škrtat. To už si kdysi historicky zažili a do žádné prosperity se nikdy neproškrtáte a zvyšovat daně o takovou částku také nechceme.

Takže v podstatě ten konvergenční program byl postaven na těch mantinelech, které teď máme dány novým zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Na opatřeních, která byla v tom 22. dubnu známa, a samozřejmě počítá i s určitým propadem příjmů, který v tuto chvíli detekujeme. Ale domnívám se, že nám zajistí, a na tom postavíme rozpočet roku 2021 tak, abychom byli schopni zabezpečit ekonomický růst, zabezpečit důchody, tak jak jsme slíbili ve výši 15 000 korun, zabezpečit růst platů učitelů, a hlavně masivně investovat, protože to bude naše ekonomika potřebovat nejvíce. Děkuji za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ministr zdravotnictví pan Adam Vojtěch.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Dobrý den, dámy a pánové, i ode mě. Já jsem dnes předložil na vládu také několik velmi důležitých bodů a materiálů. Zkusím je probrat jeden po druhém a samozřejmě v detailech mě doplní kolegové, zejména pan ministr školství, ale samozřejmě i pan kolega Zaorálek určitě také.

Ta možná zajímavá věc, zejména i pro vás jako pro média, je, že jsme schválili mimořádné opatření ministra zdravotnictví, které se tedy skutečně stále řídí zákonem o ochraně veřejného zdraví a vztahuje se k nošení roušek.

Schválili jsme několik nových výjimek pro nošení roušek. Jednak se to týká osob, které mají nějakou duševní poruchu, poruchu intelektu, kognitivní poruchu, poruchu mentální schopnosti. Zkrátka jsou to lidé, kteří třeba trpí Alzheimerovou chorobou a podobně. Obracela se na nás celá řada různých pacientů nebo jejich zástupců, že skutečně pro ně jsou ty roušky velmi problematické. Nejsou ani často schopni pochopit vlastně, proč je důležité je mít, což je logické. Takže v tomto směru skutečně si myslím, že je na místě tato první výjimka.

Další výjimka, která je velmi důležitá, je ve vztahu k dětem, které jsou starší dvou let a mladší sedmi let v mateřských školách a také v dětských skupinách, při pobytu tedy v mateřských školách a v dětských skupinách. Takže to je další výjimka důležitá. Na tu bude navazovat i metodika pro mateřské školky, kterou budeme prezentovat společně s panem ministrem školství zítra.

A také, jak jsem říkal, což je důležité pro vás – výjimka pro média a pro provádění autorského díla. Začnu u těch autorských děl. Tam se to týká herců, zpěváků, tanečníků, hudebníků, kteří skutečně provozují to autorské dílo, jsou to účinkující. A tam si už skutečně nemyslíme, že je nezbytné, aby měli roušku. Jsou tam nějaké podmínky, které musí být splněny u této skupiny: Že se musí pravidelně testovat co 14 dnů, pokud to provádění autorského díla trvá. To znamená například nějaké natáčení filmu nebo seriálu. Takže tady je nutné podstoupit tedy pravidelný test. Ale jinak logicky nebudou muset mít herci, kteří natáčejí film, seriál a podobně, již roušky.

Druhá podobná skupina se týká skutečně médií – moderátorů, redaktorů a obdobných osob, které vystupují v rozhlasovém, televizním a dalším vysílání. Ale ovšem pouze ti – a tady zase vás asi možná zklamu – ti, kteří jsou ve studiu a bez hostů. To znamená pouze ve studiu a bez hostů nemusí mít již roušky. Pokud jsou to samozřejmě redaktoři televizí nebo rozhlasu, kteří jsou v terénu, dělají rozhovory, pohybují se na veřejnosti, tak ti nadále roušky míti budou muset, ale ve studiu nikoliv. Samozřejmě pokud je tam nějaký host, je to nějaký diskuzní pořad, tak v takovém případě roušky budou povinné.

Jsou tam další povinnosti rozestupů dva metry, dezinfekce a tak dále. To asi není třeba zabíhat do detailů. Ale to jsou ta základní pravidla, ty základní výjimky, které jsme dnes na vládě ve vztahu k rouškám schválili.

Další mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví bylo dnes schváleno a týká se povinnosti testovat poskytovatele domácí péče a poskytovatele pečovatelských služeb. To znamená ty terénní pracovníky.

Víte, že my dnes máme povinnost testovat pracovníky v ústavní péči, v těch různých pobytových sociálních službách a podobně, ale zatím se to nevztahovalo na ty terénní pracovníky. Takže v tomto směru zavádíme tuto povinnost od pondělí, aby proběhlo testování skrze rapid testy i těchto pracovníků v terénních službách, protože ti samozřejmě jsou v kontaktu s rizikovými skupinami pacientů. Chodí k nim do sociálního prostředí, často jsou to pacienti polymorbidní, senioři, skutečně ty rizikové skupiny, takže tady je na místě také tyto skupiny pracovníků, zdravotníků a pečovatelů protestovat.

Další oblasti se již týkají krizových opatření podle krizového zákona v rámci tedy stávajícího nouzového stavu. My jsme dnes schválili základní principy a hygienicko-epidemiologická pravidla týkající se další vlny rozvolnění, která nastane 11. května. V rámci této vlny tedy, jak víte, jsou tam zařazena obchodní centra, jsou tam zařazena holičství, kadeřnictví, manikúra, pedikúra. Jsou tam zařazena i muzea, galerie, výstavní síně, venkovní zahrádky restaurací, vnitřní sportoviště.

A nově také, co jsme se rozhodli na základě debaty, to skutečně vychází z debaty epidemiologů pod vedením pana docenta Maďara, té skupiny, která pracuje na ministerstvu, že umožníme v této vlně provoz i divadel, kin, koncertních síní, cirkusů a podobných provozů do 100 osob. Což je vlastně hranice, kterou jsme obecně nově stanovili i pro, řekněme, setkávání, respektive konání nějakých akcí hromadnějších.

Dnes máme nastaveny, řekněme, skupiny na 10 osob. Nyní tedy máme nově akce, které budou do 100 osob, od 11. května. Jsou to různé sportovní akce, kulturní akce, společenské akce, takže takto vlastně je to nastaveno nově. Budou tam spadat i svatby nakonec po debatě, kterou jsme vedli. Takže řekněme, že možná trošičku uvolňujeme více v té následující vlně, ale i na základě debat skutečně epidemiologů je to na místě. Ta situace epidemiologická zatím se vyvíjí dobře.

Na druhou stranu říkám, že jsou to pravidla, která platí od 11. května. To znamená, až od dalšího pondělí. Pokud by se v příštím týdnu cokoliv stalo, viděli bychom nějaký zásadní růst v počtu pacientů, tak bychom to samozřejmě museli přehodnotit. Ale přišlo nám fér již dnes vlastně ta pravidla dát na papír, sdělit je. Ještě k tomu zítra budeme mít detailní tiskovou konferenci od 9 hodin, protože si myslím, že je nutné seznámit s těmi pravidly více do detailů. Teď tady nechci do těch detailů chodit, protože je jich celá řada. Ale myslím, že je dobře, aby se zkrátka všichni provozovatelé těchto různých provozů, prodejen a podobně mohli s tímto seznámit dostatečně dopředu a mohli se na to připravit.

Takže to dnes vláda schválila svým krizovým opatřením, jakožto vládním opatřením. Jsou tam ještě změny týkající se škol, to určitě představí pan ministr Plaga. A je tam jedna taková věc, která je, řekněme, ad hoc akce na základě žádosti pana kardinála Duky, kdy jsme schválili možnost konání mše, která se koná 5. 5. v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze v počtu 60 osob k 75. výročí Pražského povstání.

Tady jsme učinili, řekněme, skutečně vstřícný krok, tuto jednotlivou výjimku v době, kdy ještě tedy nejsou povoleny akce do 100 osob. Ty budou až – včetně bohoslužeb – od 11. 5., ale tedy nejvýše 60 osob 5.5. k 75. výročí pražského povstání. Myslím, že je to legitimní a že v tomto směru je ten krok správný. Takže to také dnes bylo schváleno.

A ještě jedna věc, kterou bych zmínil, kterou tedy předložil pan ministr Hamáček, ale v zásadě se vztahuje k oblasti zdravotní a my jsme ji konzultovali jako ministerstvo velmi detailně, protože nás samozřejmě zajímá eminentně i ve vztahu k různým situacím, které jsme viděli třeba na Domažlicku a podobně, a to jsou pendleři. Kdy jsme se tedy již snad shodli na finálním znění toho krizového opatření, které se týká přeshraničního pohybu osob.

A právě u pendlerů tam byly určité nejasnosti, co se stane, pokud pendler překročí hranice a nemá vlastně z toho státu, odkud přichází, potvrzení o negativním testu na COVID-19. Protože původně to bylo tak, že skutečně bude muset do karantény na 14 dní, udělá si test, ale nebylo úplně zřejmé, jak bude z té karantény propuštěn. T

Takže to jsme postavili na jisto a je stanoveno tedy, že pokud on překročí hranice, nemá to dané potvrzení o covid negativním testu, tak musí do 72 hodin od vstupu na území České republiky předložit příslušné krajské hygienické stanici test, který si tedy provedl na území České republiky. Pokud bude negativní, tak krajská hygienická stanice ho propustí a bude moci standardně fungovat. Dnes už to vlastně běží, jsou odběrová místa třeba na Dolním Dvořišti přímo a podobně, takže se ten systém nějakým způsobem zavedl.

A ještě jedna věc, která se k tomuto vztahuje: Nově pendlerům nastavujeme časový interval 30 dní. To znamená, každých 30 dní budou muset ten test absolvovat. To znamená nikoliv každých čtrnáct, ale každých třicet.

My jsme stále chtěli, přestože jsou teď debaty týkající se Polska, Slovenska, jak to kolegové v těchto státech nastavují, možná trošku odlišněji, ale za nás je důležité, aby ten test byl proveden, abychom měli nad tím alespoň nějakou bazální kontrolu, takže chceme, aby ty testy byly povinné, ale dáváme tedy tuto delší časovou lhůtu 30 dnů.

Takže tolik za mě. Děkuji za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ministr školství pan Robert Plaga. 

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Dobrý podvečer, dámy a pánové. Já bych v úvodu chtěl poděkovat ministrovi zdravotnictví a týmu pana docenta Maďara za velmi intenzivní spolupráci v posledních týdnech a i za ten týden poslední, protože díky tomu, že se situace vyvíjí lépe a my intenzivně komunikujeme proveditelnost opatření v oblasti školství, tak mohu teď oznámit, že od 11. května letošního roku bude možná osobní přítomnost ve škole nejen žáků a studentů závěrečných ročníků středních škol a posledních ročníků konzervatoří a vyšších odborných škol za tím účelem, o kterém jsme hovořili, to znamená příprava na maturitní zkoušky, na závěrečné zkoušky, na absolutoria, ale zároveň od 11. května se mohou vrátit v tom dobrovolném módu žáci devátých ročníků základních škol, protože dlouhodobě upozorňujeme na to, že je tam jednotná přijímací zkouška, jsou tam přijímací zkoušky i s tou školní částí na školy střední, a chceme, aby bylo možné, pokud ta situace to umožňuje, aby proběhla intenzivní příprava na jednotnou přijímací zkoušku v tomto případě žáků devátých ročníků. Opakuji, ta docházka nebude povinná a bude probíhat v těch skupinách maximálně patnácti žáků a studentů.

Zároveň jsme se dohodli, že od 11. května bude možné, aby na vysokých školách v České republice v rámci všech ročníků byla možná výuka, zase ne povinná, ale možná výuka ve skupinkách maximálně patnácti osob a zároveň rozšiřujeme to pravidlo těch 15 osob i na provoz základních uměleckých škol, žáků jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky a účastníků jednoletých kurzů cizích jazyků s denní výukou. Opět, ještě jednou podotýkám, tím limitem je tam ta skupinka 15 osob, žáků, studentů.

Zároveň v rámci těchto rozvolňujících opatření a toho dobrého vývoje bude k 11. květnu obnovena činnost středisek volného času, zase s limitem 15 osob, a bude obnovena prezenční výuka ve školách při dětských domovech, výchovných a diagnostických ústavech a zároveň obnovena výuka ve školách při zdravotnickém zařízení.

Ještě jednou bych chtěl poděkovat Ministerstvu zdravotnictví za tyto kroky, protože jsou samozřejmě důležité s ohledem na ty životní situace, ať už je to maturitní zkouška nebo jednotná přijímací zkouška, těch žáků a studentů a těch rodin. A v případě jednotných přijímacích zkoušek samozřejmě ty rodiny se dlouhodobě na tu zkoušku připravují.

Co se týká těch konkrétních opatření, pokynů pro mateřské školy, základní školy, školy střední, tak i tam je na místě poděkovat tomu epidemiologickému týmu, protože jsme s nimi ty podmínky nastavovali v tomto týdnu, zároveň jsme je konzultovali s řediteli škol, a jak říkal pan ministr zdravotnictví, budeme je detailně prezentovat zítra. Ale mohu říci, že z těch reakcí ředitelů, ale i zřizovatelů se ukazuje, že díky tomu vývoji to nejsou žádné drakonické nesplnitelné podmínky, ale podmínky, které v českých školách samozřejmě s určitým úsilím budou naši ředitelé a zřizovatelé schopni provést. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a pan ministr Lubomír Zaorálek.

Lubomír Zaorálek, ministr kultury: Děkuji, také vám přeji dobré odpoledne nebo podvečer. Já bych také docela rád poděkoval a ocenil spolupráci s tím odborným týmem, hygieniků, epidemiologů a ministrem zdravotnictví, který už tady vlastně avizoval ty kroky, které jsou příznivé i vůči oblasti kultury, a díky tomu, že to rozvolňování postupuje rychleji, tak vlastně, jak už tady zaznělo, k tomu, co se plánovalo k tomu 11. květnu a co se týkalo těch venkovním prostor hradů, zámků, muzeí, galerií, tak vlastně přibývá nový krok, a jak pan ministr řekl, to se týká dokonce i divadel, kin a koncertních síní. I když je to samozřejmě teď limitovaná věc, omezená, jak jste už slyšeli, na sto účastníků, tak je to přeci jenom docela velké a významné urychlení.

Takže i tady začneme s něčím, co bude mít podobu experimentu, ale já doufám, že to bude jeden krok k tomu, že ten život bude i v této oblasti každých 14 dní nebo každým měsícem normálnější.

A to je ta příznivá zpráva a teď mi dovolte říci zprávu méně příznivou, kterou nebudu říkat za sebe, ale je to opět něco, co je po dohodě s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem. A ta nepříznivá zpráva je, že jsme se dohodli na tom, že v průběhu tohoto léta se nebudou konat velké festivaly.

Vidím, že pan ministr potvrzuje má slova. Tohle je věc, která je opravdu věcí dohod. To znamená, že velké tisícihlavé festivaly, mezinárodní a podobně, to je něco, co si hygienici ani Ministerstvo zdravotnictví představit nedovedou. Já to tady říkám definitivně a znamená to, že my samozřejmě se budeme bavit o tom, co bude možné to léto, a to vám teď neřekne nikdo z nás, protože to bude věc, i jak se vyhodnotí i tady ten první krok, těch 100 lidí, a jak se to projeví. Na základě toho se budeme bavit o tom, co bude v létě.

Ale to, co víme teď už jistě, je, že velké festivaly se konat nebudou. Ona to vlastně není tak velká novinka, protože vy jste už slyšeli, že karlovarský festival ohlásil, že nebude, a já bych tady mohl jmenovat celou řadu jiných podobných mezinárodních festivalů, o kterých víme, že se konat nebudou. Ale je třeba, aby to tedy bylo řečeno.

A v návaznosti na tuto informaci, že velké festivaly nebudou, jsem já předložil na vládu návrh zákona, který bych rád, aby se dostal co nejrychleji do sněmovny, protože vláda to schválila. A tím zákonem je a jeho podstatou je odložení povinnosti vrácení vstupného již uhrazeného zákazníky na tyto velké kulturní akce, festivaly, které měly být konány právě v létě tohoto roku.

Ten zákon samozřejmě, kdybych ho měl velmi stručně shrnout… Jeho podstatou je to, že on vytváří jakousi ochrannou lhůtu. Ta ochranná lhůta začne platit od okamžiku vyhlášení toho zákona. A já vám mohu říci, že vzhledem k tomu, že to vláda dnes schválila, takže my to v pondělí neprodleně posíláme do sněmovny. Kdybych vám měl říci, kdy by asi tak ten zákon mohl být nejrychleji schválen, tak si to tak odhadnu: Nejrychleji, když půjde všechno úplně optimálně, tak to bude v polovině května.

A od okamžiku účinnosti tohoto zákona se začne počítat ochranná lhůta, pokud ten zákon bude schválen tak, jak je, v této podobě, a ta ochranná lhůta podle návrhu zákona by byla až do 31. října příštího roku, roku 2021. Ta ochranná lhůta znamená, že bude možné odložit vlastně to vybrání si té vstupenky, kterou si někdo koupil. Že bude mít možnost, že nebude vráceno vstupné, nebudou vráceny peníze, ale ten dotyčný bude moci si za to vyzvednout, požádat o poukaz, který by mu umožnil akci navštívit v příštím roce nebo v nějakém náhradním termínu.

Tohle se nebude týkat všech, protože ta ochranná lhůta nebude platit v případě např. držitelů průkazu osob se zdravotním postižením, osob vedených v evidenci úřadu práce, uchazeče o zaměstnání, osoba těhotná, osoba čerpající mateřskou nebo rodičovskou dovolenou, osoba starší 65 let, osamělý rodič pečující o nezaopatřené… Jsou tady prostě vybrané osoby v tom zákoně, které když požádají, tak jim bude ten finanční obnos vrácen okamžitě.

Ale ty, které nespadají do toho, tak tam bude ochranná lhůta, která bude vlastně pomáhat jednak teda těm, kteří vlastně pořádali ty koncerty, ale vlastně i těm klientům, těm zákazníkům. Protože kdyby dnes měli všechny ty prostředky někteří vrátit, tak by to mohlo dopadnout, že nedostane nikdo nic, ani ty zákazníci, a ta společnost by skončila.

Takže je to ochrana obou stran a ten zákon bude fungovat tak, že ten, kdo by chtěl požádat o tu náhradu, tak na to bude mít čas až do 31. března roku 2021. Až do 31. března 2021 bude možné, do tohoto termínu, požádat o ten náhradní poukaz, a pokud se tak rozhodne, tak potom bude moci navštívit tu akci. Pokud ne, tak mu ty peníze budou vráceny po tom 31. říjnu příštího roku, pokud nepatří do té skupiny těch chráněných osob, které o to mohou požádat ihned.

Takže to je velmi rychle v kostce podstata tohoto voucheru nebo poukázky na vstupenku v příštím roce. Je to tedy změna, která umožní, pomáhá tím pořadatelům těchto velkých festivalů. A oni se rozhodnou, jestli tohoto zákona využijí. Je to samozřejmě v těch případech, kdy se nakupují vstupenky hromadně. Jedině v těchto případech to zejména samozřejmě má smysl. Takže se to týká především oněch velkých akcí. To je to tedy, co jsem jak dnes řekl. Po dnešním schválení vládou půjde do Sněmovny a doufám, že se to podaří rychle schválit.

Takže to je z mé strany vše. Děkuju.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Dotazy. Česká televize, prosím.

Klára Bazalová, Česká televize: Nejprve ke zrušení daně z nabytí nemovitosti. Pane Zaorálku, vy jste 9. dubna řekl, že jste k tomu skeptičtí. Tak jaký byl ten hlavní argument, že jste změnili názor? Pak bych měla ještě dotaz na pana ministra zdravotnictví k těm akcím do 100 lidí. Budou tam platit nějaké speciální hygienické podmínky, popřípadě jaké? Jestli byste je mohl zmínit. V pondělí jste na vládě mluvili o tom, že byste dnes měli řešit mimořádné dotace pro sociální služby. Dostali jste se k tomu, popřípadě s jakým výsledkem? Paní Maláčová mluvila o tom, že to hoří. A poslední dotaz ještě k těm zrušeným velkým akcím v létě. To, co jste zmínil, tu pomoc, to je tedy jediná, nebo máte v plánu pak ještě nějakým způsobem pomoci těm organizátorům? Děkuji.

Lubomír Zaorálek, ministr kultury: Co se týče těch velkých akcí, tak já jsem samozřejmě v kontaktu s těmi pořadateli, ale připadá mi, že v této chvíli tohle byla nejvýraznější věc, na které bychom se dohodli, že by mohla pro ně sehrát zásadní roli. Takže samozřejmě ještě asi budeme v kontaktu, taky bude probíhat projednávání ve Sněmovně a v Senátu, ale já tohle pokládám za zásadní pomoc. Jsou to většinou komerční akce. Některé ovšem jsou významné a já jsem prostě přesvědčen, že to ve Sněmovně obhájíme.

Co se týče vašeho prvního dotazu, no ta debata byla dneska velice dlouhá a já bych v tuto chvíli... Já jsem tedy vyjádřil určitý distanc a disentní stanovisko, ale já respektuji výsledek té debaty na vládě.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Já zareaguji na sociální služby a na vaše další dotazy. Chtěla bych říct ale, že vláda hlasovala jednomyslně, pokud se nemýlím. Nikdo proti tomu návrhu nebyl. Myslím na zrušení daně z nabytí nemovitých věcí a souvisejících další věcí, které jsem tu popisovala. Sociální – my jsme se dohodli na vládě, protože samozřejmě těch témat bylo hodně. Víte, že jsme končili poměrně pozdě a všechna ta ekonomická témata, to nejsou jenom sociální služby, ale je to i Antivirus C, to znamená ta podpora těm firmám, které naopak vyrábějí, podnikají. Potom další téma jsou s. r. o., tam jsme se dohodli. Já vám hned řeknu, jaký je tam posun. To se bude řešit také v pondělí. A sociální služby, s. r. o. a Antivirus typu C, myslím si, že to je všechno, že to budeme řešit v pondělí, protože skutečně těch témat bylo dnes hodně a potřebujeme si některé věci ještě dořešit.

Co se týče s. r. o., tak tam došlo včera k velmi významnému posunu. My jsme měli večer v pozdních hodinách videokonferenční poradu se zástupci komor a svazů. Hospodářská komora, Komora daňových poradců, SOCR, AMSP a tak dále a s Ministerstvem pro místní rozvoj, které původně mělo tento program vypisovat, a s panem ministrem Havlíčkem.

Víceméně zaznělo unisono ze strany všech komor a svazů, že by chtěli, aby i tato podpora těm malým s. r. o. se dělala stejným způsobem jako kompenzační bonus. To znamená zákonem. Aby to připravilo Ministerstvo financí a vlastně vyplácela Finanční správa, protože – a já jsem velmi za to ráda – vyjádřili názor, že vlastně Pětadvacítka funguje naprosto bezproblémově, že peníze přichází v řádu dvou tří dnů po podání čestného prohlášení a že by ten stejný model chtěli, prostě aby se zopakoval i u podpory s.r.o.

Takže to nás trošku dostalo do trochu jiné situace. My jsme se hned v noci pustili do práce nad tímto zákonem. Během víkendu ho doladíme, vyměníme si se zástupci svazů a komor. Já jsem se obrátila na předsedu Poslanecké sněmovny pana Vondráčka, aby svolal v pondělí dopoledne zástupce všech parlamentních stran. Já to s nimi chci projednat, protože nechci takovou tu přetahovanou, co bylo u Pětadvacítky, kdo dá více a kdo komu a tak dále. Je to zbytečné.

Chci je prostě seznámit s tím konceptem, chci to s nimi prodiskutovat, protože budeme navrhovat samozřejmě stav legislativní nouze, projednání ve stavu legislativní nouze, což předběžně je naplánováno na středu. Takže se velice významně změnil ten… A je to požadavek svazů a komor, takže já jsem ho vyslyšela, a připravíme to tedy stejně jako Pětadvacítku.

Takže proto jsme se dohodli, že všechna ta ekonomická témata, dlouhá, složitá, budou, půjdou do náročné debaty, přesuneme na pondělí.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Ještě ta vaše otázka k těm hromadným akcím. Tam budou všeobecné podmínky rozestupů, dezinfekce, ale pak jsou samozřejmě specifikovány ty akce, respektive ty, které už snesou, už řešeny vlastně v tom opatření. To jsou tréninky a tak dále, kde zvyšujeme vlastně počet na 100 osob vevnitř, ve vnitřním prostoru, sportovištích vnějších, svatby do 100 osob. Takže ono se to skutečně týká i těchto akcí, bohoslužeb.

A pak máme těch 100 osob nastaveno právě pro ta divadla, kina a další instituce a ještě o tom skutečně budeme hovořit i zítra. Takže nechtěl bych tady jít do detailů, protože pak jsou skutečně nějaké detaily hygienicko-epidemiologické pro každé tyto provozovny, které jsou velmi obsáhlé, a teď na to úplně není prostor. Týká se to právě muzeí, galerií a dalších. Takže o tom určitě budeme ještě do detailů informovat na zítřejší tiskové konferenci v 9 hodin.  

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz Český rozhlas.

Janetta Roubková, Český rozhlas: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat na ty letní festivaly. Tedy říkáte, že přes léto budou zrušené. Některé už se ale teď přesunuly na podzim, třeba na září. Tak tam je to jak? Ty v září budou moct být tedy? Díky.

Lubomír Zaorálek, ministr kultury: Ještě jednu věc si teď uvědomuji, když jste se ptala, tak jsem si uvědomil jednu důležitou věc. To, aby někdo mohl využít toho zákona, který bude předložen Sněmovně, tak na to bude muset oficiálně prohlásit, že ten festival ruší. A to dokonce bude muset učinit ten, který to učinil, protože v tom zákoně je to napsáno tak, že od okamžiku účinnosti toho zákona se počítá to, že ten dotyčný prohlásí, že festival ruší. A pak může využít té ochranné lhůty, která se vztahuje na takové pořadatele, kteří prodávali vstupenky ve větším množství vstupenek. Tak to je jenom důležitá věc, kterou jsem nezmínil.

A řekl jsem, že se to bude týkat akcí až do 30. října tohoto roku. Takže to jsou akce, říkal jsem v létě, ale je to až 30. říjen roku 2020.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz ČTK.

Radek Jozífek, ČTK: Já bych se chtěl zeptat pana ministra zdravotnictví, případně paní vicepremiérky k nouzovému stavu. Dnes jste ho prodloužili do 17. května. Počítáte, že je to konečné datum, nebo je tam ještě eventualita, že byste opět žádali Sněmovnu o toho 25., protože… Jestli jste si jisti, že bude včas určena novela zákona o ochraně veřejného zdraví, kterou připravujete, i s ohledem na možný odpor opozice. Pan ministr kultury také dnes hovořil o tom, že ten jeho zákon pravděpodobně bude účinný v půlce května, takže je to tam velice těsné.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Samozřejmě nyní nedokážeme úplně říct, jak se bude vyvíjet epidemiologická situace, takže i podle toho budeme činit další kroky. Ale teď počítáme zkrátka se 17. květnem. Víte, že jsme některé věci předřadili do toho 11. května, ale na druhou stranu stále je tam poměrně hodně oblastí, které zůstávají i po tom 25., respektive v té další vlně, takže to budeme muset nějak řešit. Týká se to třeba bazénů, wellness center a podobně, což jsou poměrně velmi rizikové provozy. A tam budeme muset hledat mechanismus, jak je regulovat i po tom 17. květnu.

A právě proto také já chci předložit tu novelu zákona o ochraně veřejného zdraví. Musím říct, že tedy těm debatám, které se vedou, tak moc nerozumím. Když čtu ty komentáře od kolegů, kteří vlastně neviděli ani čárku z toho legislativního textu a už na to mají názor. To je skvělé, skvělý přístup. Takže skutečně my ten zákon představíme, připravíme ho a proběhne o něm diskuze.

Skutečně ten zákon bude velmi minimalistický. Budeme řešit pouze zpřesnění kompetencí Ministerstva zdravotnictví v tomto směru. A věřím tomu, že tedy projde, protože nevidím žádný důvod, aby Ministerstvo zdravotnictví nemohlo mít v tomto směru, pokud se to skutečně týká čistě epidemiologicky závažných provozů, kompetenci.

Stejně jako má kompetenci ve vztahu ke školám. My máme dnes podle zákona o ochraně veřejného zdraví, i když nebude nouzový stav, tak můžeme podle mimořádného opatření zavřít školy. Můžeme regulovat nějaké hromadné akce i divadla, kina a tak dále.

Takže ono to není tak, že my si tady vytváříme nějaké úplně nové kompetence, které dnes nemáme. My už dnes podle zákona o ochraně veřejného zdraví máme celou řadu kompetencí a chceme nyní pouze zpřesnit na některé další rizikové provozy. Skutečně objektivně rizikové provozy.

Takže v tomto směru ten zákon bude skutečně střídmý, a nikoliv, že bychom chtěli vybočovat z nějakých ústavních mantinelů a zasahovat nepřiměřeným způsobem do základních lidských práv a svobod. To skutečně ne.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Já ještě jsem byla také oslovena. My jsme to dnes nedebatovali na vládě, ale předpokládám, že teď počítáme s tím, že nouzový stav končí 17. května. Samozřejmě, že má tady základní a zásadní slovo Ministerstvo zdravotnictví, ale já jako sama za sebe, jak jste mě oslovili jako vicepremiérku, tak prostě bych se klonila k tomu, že si myslím, že pokud by se ta situace vyvíjela tak, jak se vyvíjí, že musíme tam pořád říkat to kdyby, tak nouzový stav prostě by měl toho 17. května skončit.

Jak to řekl pan ministr zdravotnictví, je skutečně s podivem, jak všichni komentují tento zákon, byť ho ještě neviděli. Já jsem byla včera také tázána a říkala jsem: Ale já jsem neviděla ještě ten legislativní text, abych se k tomu mohla… Podívám se na něj samozřejmě hlavně jako právník.

Tam je dnes celá řada kompetencí a ten soud nezpochybnil – ten městský soud – nota bene bude jeho rozhodnutí přezkoumávat ještě na základě podané kasační stížnosti Ministerstva zdravotnictví Nejvyšší správní soud. Takže možná uvidíme, jak to celé nakonec dopadne. Víte, že rozhodoval Ústavní soud. Ten měl zase jakýsi názor.

Takže já nechci tady zabředávat do podrobné technické debaty, ale skutečně tam jsou velké kompetence v zákoně o zdravotnictví. Teď ho poprvé aplikační praxe prověřuje. Nikdy v minulosti, až na nějaké výjimky, dnes vzpomínali historici, že snad za metanolové aféry se použil na nějaká dílčí opatření, takže v takovémto rozsahu se používá poprvé. On tam ty kompetence má opravdu obrovské.

V žádném případě ambicí toho legislativního návrhu nebude, jak jsem to vyrozuměla od pana ministra, zasahovat do těch plošných opatření, jako je omezení svobody, pohybu a omezení, uzavření hranic a tak dále, což skutečně náleží krizovému zákonu po dobu nouzového stavu. Ale prostě že si vyžaduje nějaká zpřesnění, to je na místě.

Já se domnívám, že tady prostě musí být o tom zákoně debata, protože ten nouzový stav – teď je jedno, jestli se bavíme o 17. nebo 25. My počítáme, že skončí 17., ale i kdyby byl do 25., tak jednou skončí a budeme potřebovat opatření určitě po nějakou dobu ještě nějaká dílčí aplikovat. Takže my musíme tady mít jasně na jisto postaveno, že je tu právní úprava, podle které tak může být postupováno.

Já jsem přesvědčena, že tady je a že pro ty potřeby vlastně slouží dobře, a pokud je tam nutné nějaké zpřesnění, tak si vyčkám toho textu, co zpracuje Ministerstvo zdravotnictví. Děkuji. 

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, televize Prima.

Šimon Pilek, TV Prima: Můžu poprosit, pokud to chápu správně, tak od od 11. května jsou na jednu stranu vpuštěni zpět třeba vysokoškoláci, ale v maximálním počtu 15 osob. Ale zase na druhou stranu od stejného data jsou povoleny kulturní a společenské akce do 100 osob. A není v tom trochu rozpor třeba, v těch počtech? Děkuji.

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Já se toho ujmu, protože jste se díval na mě a byť je to záležitost zdravotnická. Ale z mého pohledu v těch opatřeních a v tom režimu těch škol, pokud se tam bavíme o těch patnáctičlenných skupinách, režimu na vysokých školách, tak mám ten dojem, že ten režim je poměrně konzistentní, a v případě těch základních škol se bavíme ještě samozřejmě u těch prvních stupňů o těch homogenních skupinách.

Co se týká nějaké kombinace s těmi akcemi – vezměte si, že účast v té škole bývá, a teď budu mluvit o regionálním školství, bývá v řádu hodin. To znamená, dle vyjádření epidemiologů ta expozice těch dětí v případě základních škol je úplně jiná než v případě těch jiných akcí. To znamená, toto je epidemiologické hledisko. Z mého pohledu ta část školská je konzistentní.

Lubomír Zaorálek, ministr kultury: Jak tady říkal pan ministr zdravotnictví, tak on bude podávat zítra poměrně přesnou informaci, jak ty režimy budou vypadat, ale to, co mohu říci už této chvíli, je, že samozřejmě komunikace v těch – když si tam představíme to divadlo se sto účastníky, tam budou daná poměrně striktní pravidla, jakým způsobem to v tom divadle bude vypadat. Samozřejmě mezi těmito účastníky, diváky, nebude probíhat asi zdaleka taková komunikace jako mezi těmi 15 vysokoškoláky. To je, takže já předpokládám, že tohle byly ty důvody, které vedly k tomu, že to vedle sebe existuje, a přitom v tom nemusí být takový rozpor.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, televize Nova.

Bára Divišová, TV Nova: Dobrý den, já bych poprosila pana ministra školství o reakci na to, že maturanti si stěžují, že vlastně se cítí v nevýhodě oproti slovenským maturantům, například co se týče přijímaček na vysoké školy. Poukazují na to, že vlastně na Slovensku od začátku věděli, na čem budou, že tady vlastně do poslední chvíle nevěděli, jestli budou, nebudou maturovat. Tak prosím, reakci na toto.

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Já vám za ten dotaz rovnou poděkuji, protože mi dáváte možnost se k tomu vyjádřit. Já si velmi dobře pamatuji, kdy jsem byl ve sněmovně se školským zákonem, protože v České republice je striktně dáno - ty podmínky maturity jsou dány zákonem. My jsme v době, kdy nikdo z nás netušil, jak se ta epidemie bude vyvíjet, tak jsme přišli do sněmovny s úpravou, která se týkala jednotných přijímacích zkoušek a týkala se i maturit. A měli jsme tam dva režimy. Ten první režim byl ten režim pro ten dobrý vývoj, který teď můžeme zaplaťpámbu sledovat. A ten mluvil o tom, že pokud bude možná osobní přítomnost žáků zpět ve škole, logicky myšleno těch, kteří se připravují na tu maturitní zkoušku, tak maturitní zkouška proběhne. A tou úlevou díky tomu posunu termínu je to, že tam není ta písemná část z českého jazyka, ta písemná státní část z jazyka cizího.

Měli jsme tam i nouzový mechanismus v případě, že by se situace nevyvíjela tímto scénářem, který teď můžeme sledovat. A to, že pokud by nedošlo k té osobní přítomnosti do 1. 6., tak jsme tu pojistku úřední maturity, takzvané úřední maturity, tedy vypočtené průměrem z posledních vysvědčení v tom zákoně měli. Strhla se, pokud si dobře pamatuji, velmi ostrá bouře, kdy nám přímo studenti psali, že nechtějí být ročníkem 2020, kdy zaměstnavatele se na ně budou dívat, že jsou něco jako plzeňskými právy ve středních školách. A já mám ještě řadu těch mailů a těch twitterových příspěvků uloženo. A strhla se bouře, že jim to vlastně děláme hrozně jednoduché.

Já bych chtěl říct, že tam od začátku byla logika. Od začátku bylo v České republice jasno, a to dříve než na Slovensku. My jsme řekli, že pokud bude možná osobní přítomnost, běží to v tomto režimu a Sněmovna a Senát to schválily. U nás postupujeme takto podle zákona.

Slovenský přístup je založen na opatření ministra školství, který má tu pravomoc podle slovenského zákona takto rozhodnout. A rozhodl takto vlastně v podstatě dle té naší nouzové varianty. Takže já jsem přesvědčen, že ten systém je nesouměřitelný z pohledu toho, že slovenský ministr školství to může udělat rovnou, kdežto u nás se to řeší zákonem.

Zákon jsme přijímali v době, kdy jsme skutečně nevěděli, na které z těch křivek jsme, a byly tam obě dvě varianty. Všichni věděli, že pokud se vrátí do škol, je úleva pouze v písemné části. Pokud by se do 1. 6. do škol nevrátili maturanti, tak by byla úřední maturita. Tolik ta odpověď.

A zvýhodnění a znevýhodnění v případě přijímaček na vysoké školy? Když se podíváte, tak to nejsou věci, které spolu primárně souvisí. Na řadě vysokých škol jsou testy studijních předpokladů a to není o tom, že by potřebovali studenti na testy studijních předpokladů nebo obecných studijních předpokladů, které řada škol využívá, se nějakým způsobem dlouhodobě učit. Tzn. myslím si, že jako chápu složitou situaci maturantů, ale toto není úplně fér z jejich strany.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Teď už dotazy prostřednictvím videokonference.

Veronika Beníšková, Odbor komunikace Úřadu vlády: O první dotaz poprosím Petra Švihela, Seznam Zprávy… Asi nějaké technické potíže. Jakube Veinlichu, můžu vás poprosit o dotaz?

Jakub Veinlich, Blesk: Hezké odpoledne. Já bych se nejdříve zeptal paní ministryně Schillerové ohledně rušení daně z nabytí nemovitosti, jakým způsobem se tam bude pracovat s uplatňováním úroků z hypoték, zda chápu správně, že tato možnost skončí? Druhá věc. Řešili jste na vládě také, že dnes mohou nakupovat senioři ve vyhrazených hodinách. Tím, jak se postupně rozvolňují tato opatření, uvažujete o tom, že byste zrušili i tuto vymezenou dobu? Děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Na ten první dotaz. My jsme se dohodli na určitém posunu oproti tomu mému původnímu návrhu, a to na tom, že úroky z úvěrů bude možné odečítat od základu daně z příjmu ze smluv, kde právní účinky vkladu nastanou do konce roku 2021. Takže tam necháváme poměrně dlouhé období na tuto možnost, protože se domníváme, že teď by to bylo v této složité době pro ty lidi náročné.

Takže daň rušíme zpětně, to znamená na všechny případy, kde vklady nastaly v prosinci roku 2019, kde povinnost podat daňové přiznání a zaplatit byla do konce března. To je odloženo rozhodnutím ministra financí, na základě mandátu vlády, do konce srpna. Takže všechny tyto převody už nebudou zdaňovány. Pokud to někdo zaplatil, kdo spadá to této skupiny, tak mu daň bude vrácena. A úroky z úvěrů budou moci být uplatňovány až na smlouvy, kde právní účinky vkladu nastanou do konce roku 2021.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: K té druhé vaší otázce odpovím já. Nechceme v tuto chvíli toto opatření rušit, a to z toho důvodu, že toto opatření bylo přijato za účelem ochrany těch nejrizikovějších skupin, což jsou senioři, polymorbidní pacienti často, kteří jsou zkrátka nejzranitelnější v rámci této nemoci. Ty chceme stále ještě v tuto chvíli chránit, protože si myslím, že je to na místě.

To znamená, to rozvolňování, ano, to probíhá, ale pokud jde o ta opatření, která se třeba týkají i zákazu návštěv v různých domovech seniorů, tak určitě v nějakém čase je budeme chtít také rozvolňovat, aby nebyli tito lidé stále úplně ve vězení jakoby. Byť je to samozřejmě v této chvíli hlavně pro jejich ochranu. Ale není to nyní ten okamžik. To znamená, v tomto směru se můžeme bavit o rozvolňování těchto opatření někdy až, řekněme, na začátku června, podle vývoje situace. My jsme o tom diskutovali dnes i s paní ministryní práce a sociálních věcí. Takže to platí právě i pro ty vymezené hodiny pro seniory. Děkuji.

Veronika Beníšková, Odbor komunikace Úřadu vlády: O druhý dotaz poprosím Barboru Janákovou, Deník N.

Barbora Janáková, Deník N: Dobrý den, já mám na vás dotaz. Vy jste mluvil o tom, že pendleři budou moci být kontrolováni po těch 30 dnech. Od kdy to bude přesně platit, jestli od pondělí, nebo od jakého data.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Toto platí od zítra. Od 1. května od půlnoci jsou ta nová pravidla. Ono už to vlastně dnes samozřejmě probíhá, protože ten stávající režim po 14 dnech platí od pondělí. Nyní na základě nějaké zkušenosti i z hlediska právě toho časového termínu 72 hodin pro vykonání testu na území České republiky, tak jsme ta pravidla, řekněme, trošku upravili. Takže toto platí od 1. května, tedy od zítra.

Barbora Janáková, Deník N: Dále, nevím, jestli je to otázka na vás, pane ministře, nebo na pana Plagu. Jestli když ve školách bude moci být 15 dětí, proč v divadlech bude moci být 100 lidí. Jestli tam je třeba vyšší riziko nákazy ve školách, nebo proč v těch školách nemůže být plný počet žáků na třídu.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Teď nechci být nějak jízlivý, ale my jsme tady na to odpovídali, na tu přesnou otázku vašemu kolegovi. Asi jste ještě neměla zapnutý zvuk nebo ten přenos, protože přesně na toto jsme odpovídali vašemu kolegovi zde v sále. Ten důvod je takový, že samozřejmě v těch kulturních institucích, v divadlech a podobně, budou přesně stanoveny hygienické podmínky, rozestupy lidí, budou tam muset být uvolněny první řady a podobně. Takže tam skutečně ten sociální distanc bude moci být takto zachován.

Ale u škol, u vysokých škol, u středních škol, u dalších škol, tam je jasné, že zkrátka nejsme schopni ty sociální distance, to znamená ty rozestupy a všechna tato pravidla, udržet. Tam ta komunikace a ta interakce probíhá zkrátka mezi těmi lidmi, a tím pádem možnost šíření té infekce je mnohem vyšší.

Takže proto u těch škol začínáme s menšími skupinkami. Protože kdybychom začali hned v řádu stovek lidí a byl tam někdo nakažený, tak je zcela jisté, že ta nemoc se bude šířit velmi rapidně. Takže v tomto směru skutečně je to rozdíl oproti těm kulturním institucím například, kde budou zcela jasná pravidla a ti lidé by měli přicházet do styku co nejméně.

Barbora Janáková, Deník N: Poslední dotaz na paní vicepremiérku Schillerovou. Mě by zajímalo, proč ty daňové odpočty zrušíte až na konci roku 2021, když předtím to bylo spojené. Tak proč dáváte teď takovou zásadní výhodu aktuálně kupujícím lidem proti lidem, kteří si nemovitosti pořídili před tou úlevou, anebo po ní.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak my jsme o tom vedli dnes velice, bych řekla, dlouhou debatu napříč se členy vlády. Samozřejmě musíme si nějak vzájemně naslouchat, vždycky hledáte určitý konsensus. Víte, že já jsem tam navrhovala určité přechodné období do konce roku 2020, kde jsem chtěla dát na výběr. Dělali jsme to hlavně s ohledem na ty občany, kteří kupují novostavby. Protože ti neplatí už dlouhodobě daň z nabytí a vlastně by přišli tady o tuto druhou výhodu, takže jsem tam chtěla mít nějaké přechodné období.

To bylo součástí návrhu, který jsem na vládu předložila, do konce roku 2020, ale proběhla tam poměrně velká debata, která nakonec vyústila v tento kompromisní návrh. Především ve spojení s tím, že je poměrně teď složitá doba. Protože ti, kdo na to čekají, a to vidíme z bohaté korespondence, kterou všichni máme, tak jsou především mladé rodiny, mladí lidé, a že by nebylo dobré je o tuto výhodu v této složité době připravit. Takže byla to otázka nějakého kompromisu, ke kterému jsme na vládě dospěli.

Veronika Beníšková, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkujeme a o další dotaz poprosíme Petra Švihela, Seznam Zprávy.

Petr Švihel, Seznam Zprávy: Já jsem se chtěl zeptat na hotely, jestli u nich jste zvažovali případně nějaký rychlejší průběh, a případně proč ne. Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: V tuto chvíli nikoliv. Pro hotely stále platí ta vlna od 25. května, stejně jako řada dalších provozů, takže v tomto směru samozřejmě v hotelech ten provoz je mnohem dynamičtější opět než v rámci nějakých divadel a podobně, kde to je přece jenom lépe kontrolovatelné. Takže hotely v tomto směru jsme zatím nezařadili do tohoto. Ono to je třeba i související s nemožností prozatím, a to bezesporu z mého pohledu bude platit až do 25., mít v provozu vnitřní provoz restaurace. Samozřejmě řada hotelů je takto nastavena. Pravděpodobně bez té vnitřní restaurace by to nedávalo žádnou logiku, ten provoz. Takže tady to je propojeno.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, z dnešní tiskové konference je to vše. Krásný večer.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X