Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Tiskové konference

26. 3. 2020 13:59

Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 26. března 2020

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády. O úvodní slovo bych chtěla požádat vicepremiérku a ministryni financí paní Schillerovou.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak dobrý den, dámy a pánové. Omlouváme se za malé zpoždění. Já bych vás ráda informovala o opatřeních, která schválila dnes vláda. Předpokládám, že věci, které jsou z gesce ministra zdravotnictví, tak on si tu okomentuje sám.

My jsme řešili ještě některé věci, které byly spíš technického rázu. Já bych z toho vyzdvihla návrh zákona o některých úpravách v oblasti dávek státní sociální podpory a příspěvku na péči v souvislosti s nouzovým stavem, který předložila paní ministryně Maláčová a bude požadovat jeho schválení ve stavu legislativní nouze. Je to technická věc, kdy ona chce zabránit tomu, aby velké množství lidí se dostavilo na úřady práce s žádostmi o sociální dávky, a chce nastavit nový režim tak, aby vlastně jsme se tomuto kontaktu s úřadem a vlastně dalšímu riziku nákazy vyhnuli.

To samé navrhuje už formou nelegislativní pro poskytování nepojistných sociálních dávek po dobu trvání nouzového stavu

 Pak se projednával materiál MPO, to předpokládám, si okomentuje pan vicepremiér Havlíček, stran ošetřovného pro OSVČ. Takže to nechám také na něm. Je tu pan ministr Metnar, který si okomentuje záměr vydání vyhlášky o poskytnutí služebního volna vojákům z povolání. A potom jsou tam už vlastně ty věci z gesce Ministerstva zdravotnictví.

Já bych ráda řekla, co jsem otevřela jako ministryně financí na vládě v bodě Různé a na čem byla jednoznačně shoda s tím, že připravím na pondělní vládu materiál legislativního charakteru i tedy se všemi detaily. My jsme se dohodli, že podpoříme částkou 15 000 korun měsíčně osoby samostatně výdělečně činné, kterým jsme de facto buď zavřeli provozovny, nebo jsme jim znemožnili podnikání v souvislosti s opatřeními, která vláda zavedla.

To znamená, chceme prostě jim zajistit po té sérii opatření, které jsme už zavedli v průběhu těchto čtrnácti dnů, nejvíce vlastně tento týden nebo minulý týden, tuším velkým ekonomickým balíčkem. Chceme pro ně vytvořit tady další podporu, protože jsou to lidé, kteří se mnohdy ocitli, a my všichni dostáváme desítky různých zpráv, se ocitli ze dne na den mnohdy bez příjmu, a my chceme, aby za nějakých důstojných podmínek tento stav, než se bude moci ekonomika vrátit postupně do svého původního stavu, tak aby ho nějakým způsobem byli schopni adekvátně zvládnout.

To znamená potom, co jsme rozhodli, že jim odpustíme na šest měsíců minimální sociální a zdravotní, což je částka měsíčně pět tisíc, krát 6 je třicet tisíc, potom, co vlastně jsme schválili ošetřovné v částce 424 korun denně z programu MPO, který zpracoval a představí podrobně pan vicepremiér Havlíček. Samozřejmě jsem tady nezmínila celou řadu daňových odsunů plateb daní, promíjení příslušenství, prominutí zálohy na daň z příjmu pro ty, kteří platí zálohy k 15. 6.. Tak potom ještě přicházíme s touto přímou podporou ve výši 15 000 korun měsíčně po dobu vlastně omezení toho jejich podnikání. To znamená po dobu, kdy jsou uzavřené provozovny.

Podmínky představím, jak jsem řekla, na vládě, předpokládám v pondělí. Budu muset připravit ve stavu legislativní nouze právní úpravu, protože jsme se, navrhla jsem a vláda s tím takto předběžně souhlasí, že vyplácet tento příspěvek, nebo uvidíme ještě, jak to pojmeme, teď na tom pracuje intenzivně tým odborníků z Ministerstva financí a Generálního finančního ředitelství, vyplácet to budou Finanční úřady, protože tam ten přehled skutečně o poplatnících je největší a i to pokrytí v rámci republiky a ta možnost prostě toto zprocesovat poměrně rychle je značná.

Ale je to nová kompetence, kterou nemají a kterou nějakým speciálním zákonem, který teď píšeme, jim na tu dobu tohoto stavu prostě hodláme požádat Poslaneckou sněmovnu, aby jim tuto kompetenci dala. Takže to si myslím, že je to nejdůležitější.

Další věcí, se kterou jsem seznámila vládu, je, že chystám a budu předkládat do Poslanecké sněmovny ve stavu legislativní nouze zákon o spotřebitelském úvěru. Pracujeme na něm, takže ještě ho nemám úplně v tom detailu, jenom ten záměr jsem si nechala schválit. Protože máme různé signály například od Člověka v tísni a od neziskového sektoru, se kterým spolupracujeme, že tam mohou být v tomto tíživém stavu problémy.

Zejména chceme ulevit drobným živnostníkům. To znamená zjednodušit jim teď problematiku těchto spotřebitelských úvěrů. To znamená například odložení splátek. Případně o to, aby nebyly teď zesplatňovány ty úvěry a tak dále. To znamená zpřísnit tam na tuto dobu prostě podmínky, protože by se zejména tito živnostníci mohli dostat do problémů.

Pak jsem informovala vládu také o tom, že vedu intenzivní jednání se všemi řediteli bank, které působí na území České republiky. Naposledy jsem s nimi jednala tím konferenčním způsobem včera a víceméně na ně apeluji, aby vydali nějaký bankovní balíček, nejlépe pokud možno s podobnými nebo stejnými parametry, to by bylo ideální, kdy by odložili splátky minimálně na dobu tří měsíců, nejlépe samozřejmě na dobu delší, a případně i snížili nebo nejlépe odpustili úroky u hypoték, u úvěrů, zejména zase těm živnostníkům, menším a středním firmám. Ale o těch parametrech oni teď mezi sebou jednají.

Vnímají ten problém. Všichni zástupci se vyjádřili v tom směru, že nechtějí rozhodně, aby někdo teď se dostal do problému, který by byl způsoben tím, že nemá třeba na splátky hypoték nebo úvěru. Že rozhodně klienti jsou pro ně důležití a pro ně není důležité jim zabavovat majetek, ale pomoci jim tu dobu přežít.

Já čekám na nějaký výsledek toho jednání, zase se s nimi spojím a předpokládám, že ve velice krátké době k nějaké dohodě a představení určitého bankovního balíčku, protože je to také velice důležité a lidi toto také velmi trápí, a věřte, že děláme všechno pro to, aby se nikdo do problémů, protože má momentálně výpadky příjmů, nedostal.

Samozřejmě není tady dnes paní ministryně spravedlnosti, ale i ona nás informovala, že spolupracuje s Českou bankovní asociací, spolupracuje s dalšími, se zástupci soudů, na úpravě insolvenčního zákona, kdy bude zejména… Prostě chtějí řešit problematiku, jako třeba požádat o možnost oddlužení podle nebo vlastně možnost prodloužení oddlužení, které je ještě podle staré úpravy, která byla účinná do 1. 6. 2019, zavést tam systém stavění lhůt tak, aby ti lidé nebyli pod hrozbou, v této době, insolvencí. Zvažují i zavedení nějakého moratoria, aby nebyl tlak na podávání insolvenčních návrhů.

To se konzultuje s Českou bankovní asociací, s Vysokou školou ekonomickou. Takže to je zase balík opatření, které si paní ministryně chce nechat schválit ve stavu legislativní nouze, a předložit to tedy příští týden na vládu.

Co se týče exekucí, tak tam také zaznívá celé množství dotazů. Tak především se baví o odložení, prominutí některých lhůt tak, aby vlastně mohly být, nebyli pod tlakem dlužníci, případně i v oblasti nelegislativní přípravu formulářů, jak mají požádat o přerušení, a všechny tyto problémy s tím spojené.

Takže to je věc, která je teď momentálně věcí, kterou řešíme, které jsou teď na pořadu dne. Momentálně procesujeme a připravujeme právní úpravu tak, abychom mohli osobám samostatně výdělečně činným, kterým jsme zabránili v podnikání, buď jsme jim uzavřeli provozovnu, nebo prostě našimi opatřeními jsme jim znemožnili podnikání, vyplatili poté po těch všech opatřeních, které jsme už pro ně připravili, tak jednorázovou pomoc ve výši 15 000 korun měsíčně.

Děkuji za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, pan vicepremiér Havlíček.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dobrý den, dovolte, abych i já vyjádřil velké potěšení z toho, že se nám podařilo bez jakýchkoliv problémů na vládě shodnout na té patnáctitisícové podpoře podnikatelů, a tak, jak řekla paní ministryně, jenom rekapituluji, že k těm patnácti tisícům a k tomu sociálnímu a zdravotnímu, pět tisíc měsíčně, což jsou zálohy, které se odpouští, přibývá ošetřovné.

S definitivní platností jsme dnes ošetřovné schválili, a to v následujícím režimu. Rozumíme tím ošetřovné pro osoby samostatně výdělečně činné. Bude ve výši 424 korun za den v maximální částce 13 144 korun měsíčně s tím, že bude pro všechny rodiny nebo děti, které jsou do věku do třinácti let, přičemž není stanovena spodní hranice.

Co je důležité říct, bude se o to žádat prostřednictví živnostenských úřadů, čili je to více jak dvě stovky živnostenských úřadů v každém městě nebo městečku nebo městysi, s tím, že žádost bude velmi jednoduchá. Bude se moct realizovat elektronicky, bude se muset realizovat samozřejmě i na osobní bázi, bude stačit vyplnit jednoduché čestné prohlášení, na základě kterého se prohlásí, že manžel nebo manželka dotyčného, kdo o to žádá, nečerpá tuto dotaci již v rámci běžného zaměstnaneckého vztahu.

Současně jsme se jasně dohodli, že toto bude platit úplně stejně jako pro běžné zaměstnance. To znamená, je tam doba do skončení toho limitu, kdy nemohou děti navštěvovat školu, to znamená, platí to úplně stejně.

Současně ještě tedy k těm živnostníkům bych jenom doplnil, že stále platí pro ně, mimo těch opatření, které jsme zde už zmínili, možnost kompenzace mezd za předpokladu, že živnostník někoho zaměstnává, protože třeba je běžné, že má dva, tři nebo čtyři zaměstnance a tam v rámci schváleného kurzarbeitu je možné žádat o dotace na pracovníky od řádově padesáti do osmdesáti procent.

A současně dovolte ještě, abych řekl, že v pondělí se začnou přijímat žádosti o druhou vlnu bezúročných úvěrů, které budou zaručeny Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. Jedná se o tak zvaný COVID II, který se odlišuje od toho původního COVID jedničky tím, že bude i pro mikrofirmy. To znamená, není stanovena spodní hranice žádosti o půjčky, čili zase to padá na osoby samostatně výdělečně činné, čili je možné si žádat o úvěry v řádu třeba desítek tisíc korun. Bude tam stejná podmínka, respektive stejná nabídka, jako byla v té první verzi. To znamená nejenom bezúročný úvěr, ale rovněž roční odklad s následujícím splácením.

Jediný rozdíl, který tam je, že se bude žádat už u jednotlivých komerčních bank, se kterými se tento týden podepisují smlouvy. Bude to většina těch standardních bank, které všichni známe, a Českomoravská záruční a rozvojová banka bude poskytovat záruku. To znamená v podstatě za stejných podmínek, akorát že každý podnikatel u své banky.

Dovolte ještě, abych upřesnil některé výjimky, na kterých jsme se dnes shodli s ohledem na možnost provozování, a to z čistě pragmatických důvodů. Doplnili jsme mimořádné opatření, které přijalo Ministerstvo zdravotnictví, jsme dali některé podnikatelské aktivity, konkrétně následující: zámečnictví a servis dalších výrobků pro domácnost, opravy a údržby instalace strojů a zařízení pro domácnost, provozování pohřebiště, provádění balzamací, konzervací atd. a myčky automobilů.

A ještě jedna důležitá věc, uvolnili jsme více režim pro hotely a penziony, přičemž je možné v těchto ubytovacích kapacitách ubytovávat všechny osoby, které budou požadovat ubytování za účelem výkonu povolání, podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti, případně cizincům do doby opuštění území České republiky nebo cizincům s pracovním povolením na území České republiky. Přičemž doposud to platilo pouze pro ubytovny, případně školská zařízení, nyní se to uvolňuje i na hotely a penziony.

Poslední věc, kterou bych chtěl zmínit, se rovněž týká podnikatelského sektoru a to je naše reakce na obrovskou vlnu solidarity, která se zvedá napříč jednotlivými firmami, podniky, společnostmi atd., které chtějí podporovat smysluplnou formou současný stav jiné firmy, společnosti, neziskovky, organizace atd. Takže jsme zřídili, konkrétně státní agentura CzechInvest, která je pod Ministerstvem průmyslu a obchodu, společně ještě s Ministerstvem zdravotnictví a se Svazem průmyslu a dopravy spouštíme online platformu spojujemecesko.cz, kde mohou firmy nabídnout svoje produkty, služby státu, dalším společnostem a naopak zase ostatní mohou na této platformě poptávat pomoc od ostatních firem.

Je o to obrovský zájem, spustili jsme to v posledních hodinách, přičemž jedna z těch prvních věcí, která tam proběhla, byl ten poměrně diskutovaný a hodně mediálně prezentovaný příběh pražského ČVUT, konkrétně Českého institutu informatiky a robotiky, který vyvinul a tiskne respirátory, tzv. trojkové respirátory, a v tuto chvíli technologie nabízí i do jiných zemí světa. Odpoledne o tom budu mít diskuzi s ministrem průmyslu Itálie, přičemž toto právě už proběhlo prostřednictvím této platformy. Jinak těch dalších aktivit je tam už celá řada.

Děkuji, za mě je to vše.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, ministr zdravotnictví pan Adam Vojtěch.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Dobrý den, dámy a pánové, i ode mne několik informací k epidemiologické situaci. Bezesporu jste zaznamenali data z dnešního rána. Aktualizováno to znamená nárůst o 291 pozitivně vyšetřených pacientů, celkově 1 775 pozitivních pacientů s prokázanou nákazou nemocí COVID-19 s tím, že se nám včera podařilo vyšetřit zatím nejvíce pacientů od začátku doby testování, celkem 4 098.

Daří se nám navyšovat kapacity v tomto směru, což je velmi důležité. Řekli jsme to jako jednu ze svých priorit, že zkrátka testování je pro nás zásadní priorita a pracujeme na tom, abychom ty kapacity stále navyšovali. Aktuálně máme zapojeno 65 laboratoří. Vidíte tedy, že se počet zvyšuje, a je to vidět i na počtu vzorků a doufám, že se nám dále podaří zapojovat další kapacity, protože je to velmi důležité. Celkově máme vyšetřeno 26 698 lidí. Tolik jen k nějaké aktuální situaci.

Samozřejmě, výkyv za včerejší data je tedy poměrně výrazný oproti předchozím dnům. Na druhou stranu asi není nutné z toho dělat nějaké zásadní závěry. Je to jeden den a uvidíme, jak se to bude vyvíjet v těch následujících. Určitě o tom bude mluvit i pan náměstek Prymula.

Pokud jde o usnesení vlády, respektive opatření, která jsem dnes předložil na vládu, tak budu velmi stručný. Pokud jde o obchody a maloobchody, tak o tom již hovořil pan ministr Havlíček. Jediná věc, která z toho možná nebyla zmíněna, je otázka povinnosti poskytovat zákazníkům jednorázové rukavice, případně nějaký jiný ochranný prostředek, mikrotenové sáčky a podobně, které známe klasicky na pečivo.

Nemyslím si, že by to bylo něco, co by bylo nepřekonatelné. Takže takto jsme to nastavili, aby to bylo poměrně široké a mohly se do toho vejít veškeré obchody tak, aby nabízely zákazníkům ochranu na ruce, aby nemuseli používat holé ruce při manipulaci s potravinami a výrobky v daných obchodech, což je zase nějaké protiepidemiologické opatření. Protože víme, že virus se zkrátka drží na určitých površích, a v tomto směru je to pro nás důležité. Takže tolik jen ještě k doplnění toho mimořádného opatření.

Pokud jde o další opatření, která jsem dnes vládě navrhl a vláda je vzala na vědomí, týkají se zejména naší přípravy, pokud jde o klinickou oblast, což je vlasntě naše další priorita, kterou jsme zmiňovali, a je to velmi důležité. Když se podíváme na situaci v jiných státech a já jsem dnes viděl celkovou svodku za evropské země a musím říci, že v některých státech se skutečně zdá, že je situace velmi vážná. Už to není jen Itálie nebo Španělsko. Ukazuje se, že příprava našich nemocnic je nyní naprosto klíčová a věnujeme tomu maximální energii

Opatření, která jsem schválil a vláda je dnes posvětila, tak se týkají právě pokynů pro poskytovatele akutní lůžkové péče tak, aby každý tento poskytovatel vytvořil určitou triáž všech svých pacientů, kteří vstupují do daného zdravotnického zařízení, včetně pacientů předávaných Zdravotnickou záchranou službou, a to tak, abychom byli již na vstupu schopni pacienty rozdělovat. A také, aby zpracovali metodiku, která se týká právě třídění pacientů z hlediska dalšího poskytování zdravotních služeb s tím, že má být zaměřena zejména identifikaci prívě pacientů s podezřením na onemocnění COVID-19 či na ty, kteří jsou již infikováni touto nemocí tak, abychom úplně na začátku již s pacienty pracovali, roztřídili je a směřovali je tam, kam je potřeba.

Všichni poskytovatelé lůžkové péče tuto triáž musí vytvořit. V tomto směru máme i určitý příkaz, metodiku, spolupracujeme v tomto směru i s kraji, každý kraj by měl mít svého koordinátora, a také je nutné, aby zdravotnická zařízení vyčlenila prostory, které budou určeny pro poskytování zdravotnických služeb pacientům s podezřením na onemocnění COVID-19, případně těm, kteří jsou již prokázáni a jsou touto chorobou infikováni.

A také, a to je na základě praktických zkušeností, chceme, aby každý poskytovatel akutní lůžkové péče zřídil dispečink osobních ochranných pomůcek za účelem centrální evidence stavu jejich zásob, plánování potřeby a jejich přidělování, protože víme, byť si myslím, že se situace výrazně zlepšila za poslední dny, tak je nutné, aby byl maximální přehled a aby s ochrannými prostředky, kterých samozřejmě není neomezené množství a nikdy nebude, se nakládalo, co možná nejefektivněji. Je nutné, aby zejména s těmi ochrannými prostředky typu FFP3 se nakládalo tak, jak se má. Proto chceme, aby tato centrální databáze byla v rámci nemocnic zřízena, abychom nad tím měli větší kontrolu.

Dále vláda vzala na vědomí další mimořádné opatření týkající se toho, že nemocnice budou povinny vést záznam o hospitalizovaných pozitivních nálezech v informačním systému, který Ministerstvo zdravotnictví vytvořilo. Ono už to dnes probíhá, ale ne úplně všude jednoduše, takže proto tento jasný příkaz skrze mimořádné opatření podle zákona, kdy chceme, abychom měli on-line informace o pacientech, kteří jsou hospitalizováni, o jejich zdravotním stavu, o tom, zda potřebují umělou plicní ventilaci, napojení na ECMO atd. Takže i toto mimořádné opatření vláda posvětila.

Třetí mimořádné opatření se týká toho, že vyňali z omezení přijímat pacienty následnou lůžkovou rehabilitační péči, a to z toho důvody, že se nám v praxi ukázalo, že s tím mají některé nemocnice akutní lůžkové péče problém, plní se jim spinální jednotky, protože se pacienti nemohou posouvat do následné lůžkové a rehabilitační péče. Takže to je ještě změna, že tam se na ně nevztahuje zákaz přijímat nové pacienty.

Ještě bych možná zmínil dvě věci, které jsou, řekl bych, velmi důležité. Jednak, a je to spíše gesce pana vicepremiéra Hamáčka, který tady není, ale týká se této oblasti, a to jsou pendleři. Byla schválena změna v režimu pendlerů, která vyjímá z přísných pravidel zdravotníky, sociální pracovníky a pracovníky IZS integrovaného záchranného sboru, s tím, že se na ně nebudou vztahovat pravidla pro karanténu a pravidla pro to, že musí zůstat tři týdny mimo Českou republiku v zemích, kde pracují, a bude dostatečné, pokud budou disponovat potvrzením o výkonu přeshraničního zaměstnání právě v těchto oblastech. Tolik jen k tomu, že jsme zejména zdravotníky a sociální pracovníky vyčlenili z toho přísného režimu.

Poslední informace ode mne, která je také velmi důležitá, řekl bych, pro všechny občany a možná i pro zdravotníky, je, že jsme spustili psychologickou podporu na lince 1212. Linka 1212 se, řekl bych, již velmi zažila, funguje, jsou tam operátoři, kteří pracují, jsou tam i studenti lékařských fakult. Od včereška funguje psychologická podpora. Když se člověk na linku dovolá, tak zmáčkne 5, tam je předvolba, kam se chce dovolat, jakou službu potřebuje. Takže pod číslem 5 získá přístup k této podpoře.

Jsou tam vyškolení pracovníci, kteří jsou schopni toto poskytnout, protože samozřejmě je jasné, že situace je vážná a že na řadu lidí to dopadá velmi tvrdě. Ať jsou to lidé, kteří podnikají, tak samozřejmě i běžní občané. Máme informace o různých úzkostech, které to vyvolává atd. Takže zde mohou lidé získat podporu a myslím si, že je to velmi důležité.

Děkuji za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, pan náměstek Prymula.

Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví: Dobrý den, já bych možná na úvod řekl cosi k opatřením, která zde jsou, a k číslům, která jste dnes viděli. Je třeba si uvědomit, že zde opravdu byl poměrně významný nárůst. Na druhou stranu, ve srovnání s víkendem jsme zvedli laboratorní kapacitu o sto procent. Je tedy logické, že k takovému určitému nárůstu muselo dojít. Chceme říci, že to, co je vitální v této chvíli, je, aby lidé opatření, která jsou přijímána, skutečně dodržovali.

Opravdu se chystáme na to, že postupně budeme snižovat ta velmi represivní opatření, ovšem za jedné podmínky, a to že opatření, která můžeme dodržovat, aniž bychom nějakým způsobem interferovali s naší ekonomikou, to znamená opatření, která jsou jednodušší, tak bychom je skutečně dodržovat měli.

Čas od času, když člověk projíždí i Prahou, kde dodržování zatím bylo poměrně dobré, tak vidí pracovní skupinky různých stavebních dělníků, kteří prostě nemají ochranné pomůcky. Čas od času vidíme, že je nemají i lidé na ulicích, a to všechno vede k tomu, že tam jsou kontakty, které jsou nevyhnutelné a logicky budou snižovat dané opatření, které tady máme.

Možná se někdo divil, proč jsme omezili kontakty osob na dvě. Důvod je zase zřejmý. Je to snaha opravdu limitovat kontakty a to nás mnoho nestojí. Nechceme dělat další plošná opatření, která likvidují různé segmenty průmyslu, zemědělství, protože to nás citelně bolí. Proto ta strategie, která byla přijata, je v celku zřejmá.

Chtěl bych zde říci, že máme ještě celou řadu rezerv, a my, když se teď budeme nořit hluboko do dat, která máme k dispozici a analyzujeme je, tak je samozřejmě vidět, v kterých segmentech je nějaký problém. Ukazuje se, že třeba ve stravovacích provozech. V těch jednotlivých závodech jsou problémy v tom, že ta jídelna funguje jako obrovská koncentrace osob, a já bych apeloval na všechny, aby ten režim zvládali trochu jinak, aby to segmentovali, aby stejní lidé chodili na oběd ve stejnou dobu a nepotkávali se s jinými lidmi, protože potom samozřejmě hrozí obrovské karanténní opatření v celém tom objektu.

Stejný režim by měl být nastaven v různých seniorských domovech tak, aby nedocházelo k tomu, že se do rizika budou dostávat četné skupiny, které je poté obtížné od sebe izolovat, a znamená to karantenizovat celý objekt. To je samozřejmě problém.

Tato opatření, tak, jak bylo řečeno, jsou opatření přechodná. Logicky je budeme odbourávat postupně tak, jak nám to celkový výhled situace u nás dovolí. Ale musíme brát v potaz to, že pokud je odstraníme dříve, než si to můžeme dovolit, tak riskujeme zvrhnutí té naší zatím lineárně se vyvíjející křivky v exponenciální, a to je opravdu zásadní problém, který tady nechceme navodit.

Pan ministr obrany Metnar a pan generál Bubeník jistě zmíní to, co v tuto chvíli chystáme. To znamená systém inteligentní karantény, kde Armáda České republiky a Ministerstvo obrany nám poskytují neocenitelnou pomoc. Chtěl bych zde říci, byť to nespadá do mé gesce, ale ta nabídka, aby jednotky Armády České republiky, ty zdravotnické, odjely posílit italské zdravotnictví, je sice pochopitelná, ale my je bohužel opravdu potřebujeme tady.

Potřebujeme, aby systém fungoval, nemáme dostatečné kapacity, abychom se obešli bez Armády České republiky, bez jejích zdravotníků. Oni nám posílí různé výjezdové skupiny, až přes třicet výjezdových skupin by v podstatě stavěla armáda. Celý systém bude hrát poměrně klíčovou roli v tom, abychom mohli odstranit ta plošná opatření.

Chtěl bych zde velice poděkovat Armádě České republiky. Pravidelně se setkáváme s náčelníkem Generálního štábu a jeho lidmi, abychom celý systém vystavěli, a já doufám, že ten pilot, o kterém za chvíli bude hovořit pan ministr, se podaří a že na základě toho budeme moci rozšířit systém inteligentní karantény do celé republiky.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ještě pan Havlíček chtěl něco doplnit.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Já jsem při tom výčtu podpory podnikatelů ještě opomněl jednu věc, a to důležitou. Já jsem si neuvědomil, že tu s námi není pan ministr zemědělství Toman, který připravil program pro podporu firem v oblasti zemědělství, a to na následující bázi.

Schválilo se uvolnění finančních prostředků ve výši 3,3 miliardy korun pro kapitolu Ministerstva zemědělství na zajištění potravinové soběstačnosti a přispění další formou podpory k řešení problémů zemědělců, potravinářů a lesníků. Konkrétně se bude jednat o podporu v rámci PGRLF, to je Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond, a to u programu ve smyslu akceptace odložení splátek, uvolnění a snížení zástav všech peněžních vkladů, odklady splátek jistiny a stejně tak stanovení sazeb u subvence části úroků.

V zásadě je to vlastně podobný program, jako je třeba ČMRZB pro firmy průmyslové, pro firmy v obchodě, pro firmy v řemeslech. Děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Já bych ještě doplnila lehce, protože my jsme oba překvapeni, že tu není pan ministr, takže proto to teď doplňujeme. Je to pomoc malým a středním podnikatelům. Je to zejména za účelem udržení si soběstačnosti potravin, to bych chtěla zdůraznit, to je ta důležitá věc. Bude to z vládní rozpočtové rezervy stát, oba tyto programy, 4,3 miliardy.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak a pan ministr obrany pan Metnar.

Lubomír Metnar, ministr obrany: Dobrý den. Na úvod mi dovolte všechny ujistit, že armáda pomáhá všude tam, kde je to třeba, a budeme to dělat, dokud to bude třeba. Ještě na úvod mi dovolte poděkovat všem vojákům, zdravotníkům, policistům, hasičům a všem těm, kdo pomáhají a dělají maximum. Samozřejmě bych chtěl poděkovat i všem občanům, jak tuto krizi zvládají.

Teď k dnešnímu jednání vlády, kdy vláda schválila vyhlášku, kterou Ministerstvo obrany předložilo. Jedná se o vyhlášku, kdy vojáci a vojákyně by měli mít stejný nárok na ošetřovné, jako mají všichni zaměstnanci, příslušníci bezpečnostních sborů, jako jsou policisté a hasiči. Pevně věřím, že si tyto stejné podmínky zaslouží, a děkuju za toto schválení.

Teď pár slov k té inteligentní karanténě. Nyní se dojednávají detaily na úrovni expertů ministerstev zdravotnictví, vnitra a obrany. Je tady naprosto namístě, pokud chceme šíření viru účinně bránit, musíme dokázat trasovat kontakty nakažených. V jiných zemích, jako například v Izraeli i v dalších, se tato forma velmi osvědčila a trochu jsme se jí inspirovali.

Za armádu jsme připraveni podpořit tento koncept vyčleněním zdravotního personálu. Velkou výhodou vojáků a tohoto konceptu je velká rychlost a mobilita. Máme od příštího týdne připravených čtrnáct mobilních odběrových týmů, které budou jezdit na základě požadavků krajských nebo požadavků hygieny po celé České republice a budou odebírat vzorky. V případě potřeby, pokud to bude nedostačující, jsme schopni tyto týmy navýšit až na třiatřicet těchto mobilních týmů.

Dovolte mi ještě pár slov k aktuálnímu nasazení vojáků Armády České republiky. Denně máme v akci více než tisíc vojáků s 200 kusy techniky. Na hranicích máme denně 941 vojáků na více než dvou desítkách míst. Včera večer došlo k prvnímu střídání nasazených vojáků, kdy je vystřídaly čerstvé jednotky.

Co se týče té uzavřené oblasti kolem Litovle, tak tam máme denně téměř sto vojenských policistů a vojáků. Zároveň je na místě mobilní ambulance a odběrové místo, kde poskytujeme i psychologickou pomoc, a máme tam nasazeno dvanáct vojenských zdravotníků

Ještě bych uvedl, že při Ústřední vojenské nemocnici a Vojenské nemocnici v Olomouci máme zřízena odběrová místa. Určitě jste si někteří všimli, že v Praze armádní ženisté během několika hodin postavili nafukovací halu, která bude sloužit k dekontaminaci sanitek Rychlé záchranné služby. Je třeba ještě ocenit také, že naši vojáci od počátku zajišťují rozvoz zdravotnického materiálu, jak do tak i ze skladu Státních hmotných rezerv.

Na závěr bych ještě zmínil, že jsme zajistili přepravu nebo pomohli zajistit přepravu milionu kusů zdravotního materiálu, a to jak vládním speciálem, tak dvakrát ukrajinským velkokapacitním letounem ruslan v rámci aliančního programu strategické rychlé přepravy SALIS. Příští týden v úterý by měl ze Šen-čenu přistát na pardubickém letišti tento letoun potřetí s dalšími desítkami tun materiálu.

Pro případné dotazy mám s sebou pana brigádního generála Bubeníka, který je náčelníkem zdravotní služby Armády České republiky. Jsem připraven na dotazy.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkujeme. První dotaz Česká televize.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Dobrý den, já mám dva dotazy. Začnu tedy tím prvním, a to je: Proč jste tedy přesunuli ta opatření z krizového zákonu na Ministerstvo zdravotnictví? Proč třeba Ministerstvo zdravotnictví také informovalo o tom rozšíření opatření až se zpožděním? Jestli k tomu byl nějaký konkrétní důvod, proč to tedy přesunout, a pak se zeptám na ten druhý dotaz.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak já odpovím asi na tu první otázku. Já nevím, jestli ji nechcete ještě i rozšířit, protože určitě cílíte na to, co jsem už včera sledovala v médiích. Já bych především chtěla říct a začnu tím, co stát se snaží dělat pro udržení ekonomiky v této zemi, protože to spolu souvisí, a pak vysvětlím z právního hlediska, protože jsem právník, proč vlastně tam došlo k tomu zpřesnění nebo prostě vydávání těch opatření podle zdravotního zákona.

Já bych chtěla připomenout, že se snažíme jako vláda udělat v této těžké situaci pro všechny lidi, pro firmy – a vím, že je to pro ně těžké, dostávám denně desítky, stovky mailů a různých zpráv – udělat pro ně maximum a udělat to rychle.

My nečekáme na žádné výzvy. Nejdřív jsme začali daňovými oblastmi. To znamená, odložili daně, prominuli veškeré sankce, prominuli zálohu, pokračovali jsme v prominutí sociálního, zdravotního na šest měsíců ve výši toho minimálního, což je šest krát pět – třicet tisíc. Přijali jsme program zaměstnanosti, velice velkorysý kurzarbeit, který je hodnocen – byla tam i v podstatě – hodnocen velmi dobře, byla tam i shoda se sociálními partnery. Skutečně snažíme se tím udržet zaměstnanost, udržet to, aby lidé nebyli propouštěni, posíláni prostě na úřady práce.

Další věc – teď jsme se dohodli velmi rychle na pomoci živnostníkům, protože všichni nám píší, prostě mají problémy. Teď jsem zrovna dostala, dovolím si na to hned reagovat, protože pán nás sleduje. Ptá se mě taxikář a říká, já vlastně mohu živnost provozovat, ale nemám koho vozit. A to je přesně to, o čem jsem mluvila. To nejsou jenom ti, kterým jsme uzavřeli provozovny, ale jsou to i ti, kterým jsme těmito opatřeními znemožnili ten výkon. Takže i on, vzkazuji tomu pánovi, že ať se nebojí, že i na něj budeme počítat s touto podporou.

Zavedli jsme ošetřovné, prodloužili jsme ho a tak dále čili snažíme se prostě tyto věci řešit tak, jak nabíhají. Bude to stát desítky miliard. Možná i více. Uvidíme. Ta velká neznámá je čas. My nevíme, jak dlouho ta opatření budou trvat, a věříme, že se to podaří překonat velmi brzo a že budeme moci tu ekonomiku začít pomalu vracet zpět.

To znamená, že to jsou všechno důležité věci. Víte, že jsme prosadili novelu zákona o státním rozpočtu. To je všechno balík komplexů, které souvisí s těmito opatřeními.

A teď proč podle zdravotního zákona? Protože ten zdravotní zákon přesahuje nouzový stav. V podstatě tato opatření souvisí s pandemií. Souvisí s tímto zákonem a mohou být vydávána i mimo nouzový stav. Mohou být vydávána prostě v období, kdy třeba už tu nebudeme mít nouzový stav, ale ministr zdravotnictví bude tady vidět nějaká ohrožení. Takto je to správně.

A vy byste se mě určitě chtěla zeptat, proč ne podle krizového zákona. Ten dopad je úplně stejný. Já se opírám o stanovisko Ministerstva vnitra, které by případně procesovalo různé procesy; kteří vydali k tomu jednoznačně, o jejich legislativce, jejich odborníky. A jestli krizový zákon nebo zdravotní zákon z hlediska jakýchkoliv dopadů na uplatňování čehokoliv je úplně stejný. Ten krizový zákon byl typický například pro období povodní. Když byly povodně, někomu se musel zbourat dům nebo se museli někteří lidé poslat dělat třeba nějaké práce, tak samozřejmě tam jednoznačně následuje náhrada škody.

Ale my nikomu nebereme majetek. Nikoho nikam neposíláme. Snažíme se maximálně udržet ekonomiku v chodu, udržet a překonat tuto těžkou krizi a děláme pro to maximum. A jsme připraveni dělat dál. Ale otevřeně říkám, že tady máme i z minulosti různé případy. Vzpomeňte si třeba na Diag Human, kde stačil nějaký jeden dopis, pokud si dobře vzpomínám, dívám se na pana ministra, že to procesuje vlastně jeho rezort, a dnes čelíme prostě žalobě za nějakých 14,3 miliardy, pokud si vzpomínám na poslední soud.

Čili my chceme jasně stanovit, chceme jasně pomáhat, na druhé straně chceme zamezit jakýmkoliv spekulacím, že by stát mohl nahrazovat třeba ztrátu na zisku za doby, kdy se firmám dařilo velmi dobře. Prostě to by stálo biliony a my jsme povinni zajistit i chod státu do budoucna, zajistit důchody, zajistit platy, zajistit fungování infrastruktury, škol, nemocnic.

To znamená, o tom to je: Nastavit jasný řád a pomáhat, co budeme moci. A to děláme tak, aby nikdo netrpěl tímto stavem. Ale na druhé straně zabráníme spekulantům, které známe z minulosti – typicky Diag Human – v tom, aby tento systém zneužívali. To říkáme jednoznačně, děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Jenom ještě doplním. Pokud jde o to opatření týkající se omezení shlukování osob na veřejných prostranstvích nad dvě s určitými výjimkami, pokud jsou to lidé ze společné domácnosti a tak dále, tak to projednala vláda v pondělí. A skutečně to není žádný zlý úmysl. Bylo to pouze o tom, že ani já, ani pan náměstek Prymula jsme nebyli na tiskové konferenci, a tím pádem to tedy nebylo prezentováno, ale bylo to takhle schváleno.

Vláda to projednávala, dokonce jsme tam ještě na základě rozhodnutí vlády vydávali výjimku na pohřby, logicky. To myslím, že navrhla paní ministryně Dostálová. Takže takto to bylo na vládě zcela transparentně projednáno a schváleno, ale bohužel to nebylo prezentováno hned v to pondělí, ale následně tedy jsme k tomu vydali tiskovou zprávu. Není za tím skutečně žádný zlý úmysl.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Dobře, možná se ještě doptám. Pokud v tom tedy není rozdíl, proč to rovnou nešlo přes ten zákon o ochraně veřejného zdraví? A možná tedy, jestli – když říkáte, že je to stejné – můžete zaručit, že to, co uvádí paragraf č. 36 právě v tom krizovém zákoně a není to v tom zákoně o ochraně veřejného zdraví, takže to tedy zůstává dále v platnosti? To znamená, že je tam nárok na náhradu škod?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Já jsem myslela, že jsem to vysvětlila. Dobře, zkusím to ještě jinak. V podstatě to, že to teď děláme podle zdravotního zákona, je přesně v pořádku tak, jak se to dělat má, protože je to pandemie. Je to prostě krize související se zdravím. Staráme se o ochranu zdraví. Takto je to v pořádku.

Navíc podle zdravotního zákona to můžeme vydávat i dál, kdyby nouzový stav skončil, tak může ministr zdravotnictví takováto opatření vydávat.

Krizový zákon jsme vydávali v té době… Prostě berte si, že jsme denně zasedali, do noci, od rána do včera. Vydávali jsme tato usnesení ve snaze zabránit tomu nejhoršímu, nedostat se do stavu, jako je v Itálii, pomoci chránit zdraví našich občanů.

To ustanovení, které tam je, tam skutečně je platné, ale dopadá na ty situace – já teď nemám před sebou, jestli je to skutečně tento paragraf, ale věřím vám – dopadá na ty situace, že bychom někomu zabrali majetek, což v krizovém stavu udělat můžete, nebo ho poslali dělat nějaké práce. Pak mu náleží náhrada škody.

Ale nedá se to vykládat tak, opírám se skutečně o výklad Ministerstva vnitra, že bychom nahrazovali někomu ušlý zisk z doby, kdy byl na vrcholu své ekonomické aktivity. Prostě to bych chtěla říct.

Budeme pomáhat, dáme do toho desítky miliard, nenecháme nikoho padnout, to říkám otevřeně. Věříme, že to zvládneme velmi rychle, ale spekulantům prostě zabráníme. Už žádné Diag Human. Děkuji.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Děkuji a ještě mám tedy ten druhý dotaz. Ten je na ta ekonomická témata. Vy jste říkala o té jednorázové pomoci nebo měsíční pomoci živnostníkům. Jaké jsou ty parametry? Kteří živnostníci o to budou moci žádat, o tuto podporu? A ještě možná jaký to bude mít dopad na státní rozpočet? Děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Já bych chtěl říct, že v tuto chvíli ty parametry ladíme, takže já je opravdu představím, až expertní tým – on dneska tu práci dokončí, já si to s nimi prostě vyříkám, takže teď bych to mohla říct nepřesně, ale aspoň ty základní. Chceme, aby o to mohli požádat nebo aby prostě dosáhly na tuto podporu osoby samostatně výdělečně činné, které mají pouze příjmy z podnikání. To znamená, jejich hlavní příjem jsou tedy příjmy z podnikání, což proto i ten Finanční úřad, protože ten má přehled o tom podle přiznání, kdo pod tyto osoby spadá.

Samozřejmě ten odhad se dělá velmi těžce, protože osoby, které mají příjmy pouze z podnikání, to znamená, živí se skutečně tou živností, nebo to nemusí být jenom živnost, to mohou být i osoby, které podnikají na základě osoby samostatně výdělečně činné, které podnikají na základě jiného zákona. Tak ten jejich počet se pohybuje něco mezi čtyři sta tisíci až půl milionem. Takže my v tuto chvíli nedokážeme úplně přesně odhadnout, kdo se vlastně přihlásí o tuto podporu.

Počítáme, že by se to mohlo pohybovat někde, ale říkám, je to velmi hrubý odhad, který budeme zpřesňovat, někde přes sedm miliard měsíčně ta částka by se mohla zhruba pohybovat, ale je to velmi hrubé číslo.

A musíme samozřejmě, na to upozornila paní ministryně Maláčová při dnešní debatě na vládě, musíme to samozřejmě provázat nějak s tím, kdyby tyto osoby žádaly o dávky v hmotné nouzi. To znamená o dávky státní sociální podpory, kde je také možné samozřejmě poskytnout, tak aby vlastně ta podpora se tady nedublovala.

Takže to jsou všechno věci, které teď ladíme. Začali jsme na tom dělat včera pozdě večer, takže nám ještě ten jeden den, prosím, dejte. Ale skutečně aspoň jsme chtěli deklarovat, že počítáme s touto částkou, s touto výší, že to bude vyplácet Finanční správa. A dejte nám ještě pár hodin na ty detaily. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Český rozhlas.

Janetta Roubková, Český rozhlas: Dobrý den. Já bych se vrátila k tomu přesunu opatření z krizového zákona na zákon o veřejném zdraví. Zajímalo by mě jenom, kdo tu změnu ve vládě navrhl? A jestli to odsouhlasila Legislativní rada vlády. A jestli tomu rozumím správně, tak když někomu stát přímo nezabírá majetek nebo mu nenařizuje práci, tak stejně tak, ať už je to podle jakékoliv zákona, tak ten člověk tedy nemá nárok na náhradu škody? Díky. A potom mám ještě další dotaz na pana Metnara.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak já to znova řeknu. Prostě ta usnesení připravuje Ministerstvo zdravotnictví. Některá ta předcházející připravovalo třeba Ministerstvo vnitra, takže on každý rezort nějakým způsobem postupuje. Vždy ta ustanovení samozřejmě mají zástupci Legislativní rady vlády, kteří jsou na vládě, protože všechno jde přes vládu. Všechno se pošle na vládu a vláda to samozřejmě koriguje, nebo ten aparát vlády. To znamená, že samozřejmě to viděli. Účastní se na každé vládě paní ministryně spravedlnosti, která stejně tak hlasuje jako my, takže prošlo to těmi odborníky.

Navíc k tomu je i stanovisko Ministerstva vnitra, které vlastně je gesčním ministerstvem za tuto oblast. Takže takto jsme to zpřesňovali. A v podstatě ano, říkám, že náhrada škody podle krizového zákona je za předpokladu – a typickým příkladem jsou povodně – kdy někomu zaberete majetek, což ten zákon umožňuje, nebo ho pošlete vykonávat nějakou práci. Ale není spojena s tím, že bychom refundovali zizsk, ztrátu toho zisku za dobu, kdy ta firma prostě byla na vrcholu ekonomické aktivity.

To by prostě byly biliony a ohrozili bychom chod tohoto státu. Ohrozili bychom důchody, ohrozili bychom infrastrukturu, všechny věci, které tento stát potřebuje. A to samozřejmě my nedopustíme. Takže v podstatě my budeme pomáhat a těmito opatřeními tak, jak jsem sdělila. Jestli pan ministr ještě chce…

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Já bych to ještě doplnil, abychom si vlastně trošku vzpomněli, jak se celá ta situace vyvíjela. Ještě předtím, poměrně dlouho předtím, než byl vyhlášen nouzový stav, než se začalo postupovat podle krizového zákona, tak přece Ministerstvo zdravotnictví bylo tím, které vydávalo mimořádná opatření. To není tak, že bychom dnes začali vydávat nově mimořádná opatření.

My jsme ještě předtím vlastně, než byl vyhlášen nouzový stav, toto řídili jako Ministerstvo zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví, který nám dává jasné kompetence vydávat mimořádní opatření cílící na zamezení rozšíření nákazy, cílící na zamezení zavlečení té nákazy ze zahraničí a podobně.

Takže tato mimořádná opatření týkající se zrušení hromadných akcí, například kulturních akcí, sportovních akcí, zavření škol, tak to vlastně tehdy dělalo čistě Ministerstvo zdravotnictví po projednání na Bezpečnostní radě státu a tehdy to toho vláda nikterak neingerovala, protože nebyl vyhlášen nouzový stav

Takže není to tak, že by se něco změnilo. My ta mimořádná opatření od začátku vydáváme podle zákona o ochraně veřejného zdraví a nyní v tom pokračujeme, takže tam není ta zásadní změna.

Janetta Roubková, Český rozhlas: Díky a ještě mám dotaz tedy na pana ministra obrany. Pan Prymula už tady o tom krátce mluvil – o tom vyslání vojáků do Itálie, do Lombardie. Jestli mám správné informace, s tím tedy přišlo Ministerstvo zahraničí. Byla to žádost ze strany Itálie? A jestli jenom můžete říct, jak jste se rozhodli?

Lubomír Metnar, ministr obrany: Já bych to uvedl na pravou míru s tím, že já jsem byl požádán panem ministrem zahraničních věcí Petříčkem, kdy mi písemně tuto žádost zaslal. Společně jsme s Generálním štábem toto vyhodnotili a určitě nebudeme posílat. Nemáme ty kapacity, že bychom mohli teď v současné době vyslat na pomoc vojáky nebo vojenské zdravotníky do Itálie či někam jinam, protože v současné době jsme plně nasazeni do toho boje s pandemií. A na druhou stranu armáda má stále více požadavků na zapojení do boje proti šíření toho koronaviru.

V této souvislosti bych chtěl říct, že my podpoříme jakoukoliv další humanitární akci, kterou bychom těm zasaženým zemím také pomohli, ale co se týče personálu a vojáků armády, tak nebudeme nikoho vysílat.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji. Další dotaz. Televize Nova.

Simona Šimková, TV Nova: Dobrý den, já mám otázku k dezinfekcím. Některé e-shopy teď nabízejí výrazně předražené dezinfekce. Tak nepřemýšlela vláda nad tím, že byste ceny dezinfekcí nějak regulovali, případně zastropovali stejně jako u respirátorů? A zda byste něco doporučili lidem, aby se tady nenapálili.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Co se týká dezinfekcí, tak my jsme dokonce měli už i tu myšlenku v minulosti, že bychom to zastropovali, ale ani bych neřekl problém, ale ta situace je taková, že je obrovské množství druhů té dezinfekce. To znamená, začali bychom se tam zřejmě cyklit a nebylo by to možná úplně spravedlivé, protože to použití je na různé účely.

Nicméně udělali jsme zcela zásadní věc, a to je tu, že jsme dezinfekci začali koncentrovat pod řekněme logistikou a distribucí Ministerstva průmyslu a obchodu. To znamená, začali jsme udělovat ve spolupráci s Ministerstvem financí licence pro subjekty, které, zjednodušeně řečeno, z čistého lihu míchají tuto dezinfekci.

A dnes jsme mimo jiné přijali i to, že začínáme důsledně kontrolovat, kam všude ta dezinfekce jde. Samozřejmě jsme ji začali realizovat nejdříve na bázi veřejného sektoru. To znamená, museli jsme si pohlídat v těch posledních dnech, aby byl dostatek dezinfekce ve zdravotnictví, na nádražích, ostatních řekněme veřejných prostorách veřejné sféry – aby měla policie, aby měli hasiči, aby měli dopravci pochopitelně dostatek dezinfekce, což se nám podařilo.

Zasaturovalo se to a musím říct, že jsme možná jedna ze zemí v Evropě, která nemá problémy. A to bylo dáno tím, že jsme začali skupovat velké množství toho lihu a začali jsme ho skutečně sami míchat. Kdybychom nechali ten stav tak, jaký byl, a stali jsme se závislými na těch, kteří nám to budou prodávat, tak dnes tady řešíme problém kardinálního charakteru, protože by chyběla dezinfekce. Takže s předstihem jsme to začali dělat a naštěstí tedy všechno se podařilo zasaturovat

Tím pádem jsme to otevřeli zcela volně. Tyto firmy, které to míchají i pro komerční subjekty, a na druhou stranu chceme vědět, kde to končí, v jakém množství to tam končí. Takže dnešním usnesením vlády jsem vlastně byl zaúkolován k tomu, abych celý ten systém monitoroval a současně ministra zdravotnictví upozorňoval na množství dezinfekce – kde jaká skončila, a to i řekněme z bezpečnostních důvodů.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Možná ještě doplním, protože cenové výměry a cenová problematika jde za Ministerstvem financí. Je to přesně tak, jak řekl vicepremiér Havlíček. My jsme se tím zaobírali, jenomže jenom pro vaši představu, je nepřeberné množství druhů.

My bychom zastropovali nějaký seznam, načež by se stalo, že by se vytvořil jiný seznam, a abychom prokázali, že třeba se neprodává přes ten cenový výměr nějaký výrobek, museli by se dělat chemické rozbory. Ty kontroly by byly prostě nepřeberné, takže technicky jsme to nakonec uzavřeli s tím, že to není možné.

Simona Šimková, TV Nova: Ještě mám jeden dotaz na pana Vojtěcha a Prymulu. V Thomayerově nemocnici je už dnes údajně všech devětadvacet pacientů následné péče nakažených. Testy se dělaly prý pozdě, navíc jen rychlotesty. Tak proč tomu tak je? A prý až dodnes neměli roušky. Personál přitom v ochranných oblecích chodil mezi pokoji a zřejmě tak všechny nakazil. Tak zda znáte zdroj nákazy.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Tak já se k tomu mohu vyjádřit. Nemám tedy úplně aktuální číslo, ale vím, že tam většina těch pacientů v tom oddělení Léčebny dlouhodobě nemocných je nakažena. To je pravda, že tato nákaza tam byla zavlečena personálem. Pravděpodobně některý z těch lidí z personálu se nakazil vně nemocnice. Některé sestry tedy od toho pacienta, který byl hospitalizován následně ve Všeobecné fakultní nemocnici.

Byla tam učiněna opatření, ale podle mých informací, personál měl samozřejmě ochranné prostředky tak, aby vlastně byl sám chráněn a dál tu nákazu nerozšiřoval. O tom mě informoval pan ředitel Beneš na základě naší debaty. Takže je vlastně otázkou, jak je možné, že ta nákaza se tam takto masivně rozšířila, protože ty ochranné prostředky tam byly. Ale bude to bezesporu prověřovat Krajská hygienická stanice hlavního města Prahy.

Je to určitě velmi nepříjemné. Ti pacienti byli nyní izolováni, budou tam určitě nějaká příslušná opatření i z hlediska dezinfekce a podobně. Doufejme, že se podaří tu nákazu v tomto směru zastavit, ale možná ještě pan náměstek…

Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví: Ta základní fakta tady padla. Tam nedošlo k nějaké prodlevě z hlediska testování, protože dále tam samozřejmě budou použity testy PCR. Ti lidé jsou v tuto chvíli izolováni, takže tam nehrozí další šíření nákazy, a teď samozřejmě čekáme, jakým způsobem se bude vyvíjet jejich klinický stav.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ještě televize Prima.

Josef Mádle, TV Prima: Dobrý den, já bych rád poprosil o vyjádření pana ministra Havlíčka, jestli se už nyní třeba obracejí na vás některé firmy, které musí zkrátka už v tuto chvíli propouštět, a jaký je váš odhad nezaměstnanosti po této krizi? A rád bych ještě navázal na paní ministryni Schillerovou. Vy jste, paní ministryně, tady operovala vlastně například povodněmi. Nicméně když se podíváme na klasický příklad hospody – hospodský musel zavřít svůj podnik na nařízení státu, tak v podstatě má nárok na ušlý zisk, na úhradu ušlého zisku, jestli to bylo nařízení státu, nebo ne? Děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tak co se týká podnikatelů, ano obrací se na nás obrovské množství podnikatelů. Jede nám call centrum, kde pracuje na Ministerstvu průmyslu a obchodu skoro třicítka lidí a vyřizujeme tisíce telefonátů. Chodí nám denně skutečně pravděpodobně tisíce mailů. Jenom mně chodí stovky mailů. A posílají nám podnikatelé různé příběhy, mají různé požadavky, žádosti.

V zásadě bych řekl, že dnes to není o tom, že by zítra zavírali ve smyslu toho, že by tedy bankrotovali, ale je to samozřejmě o tom, že v jednotlivých skupinách začíná růst nervozita. To je zcela zjevné. Když bych to měl rozlišit, tak u těch podnikatelů, kteří jsou nejmenší, jakoby OSVČ, tak tam je ta nervozita asi největší, a to zejména v segmentu turistického ruchu a v segmentu hoteliérství nebo penzionů a těchto aktivit. A to hlavně nikoliv z toho důvodu, že by nevěřili tomu, že to v čase – a věříme tomu, že v brzkém čase – začneme uvolňovat, protože musím říct, že nikdo z nich takřka nám nevyčítá to, co jsme udělali. Dokonce bych řekl a za to musím poděkovat, že v drtivé většině všichni respektují a akceptují to, že jsme to udělali.

Věc druhá je nejistota. A ta nejistota není dána jenom tím, že my začneme uvolňovat, ale je to nejistota na evropských trzích, je to nejistota v jejich typu podnikání, jestli sem budou jezdit zahraniční turisté, jestli budou moci vypravovat a tak dále. To znamená – tam je to zřejmé.

My si děláme takřka denně prognózu s nejlepšími ekonomickými týmy, které v České republice, ale i v zahraničí, jsou na to, jak vlastně jsme na tom s likviditou, s hotovostí, jak bude docházet či čím ji budeme nahrazovat. Myslím si, že to máme dobře propočítané. A v zásadě můžeme říct, že zatím vidíme, že nedostatek té likvidity může být v řádu šesti set až sedmi set miliard korun, přičemž dvě stě až dvě stě padesát miliard korun je ustojitelné z pohledu firem, které do toho alokují tyto peníze.

Dalších sto miliard korun jsme do toho vložili už prostřednictvím státního rozpočtu a té přímé či nepřímé podnikatelské podpory. Současně jsme zahájili, a to je zásadní věc, velmi úzké jednání s jednotlivými bankami, jak už zde zmínila paní vicepremiérka, protože – a to je třeba si říct – bez podpory bank a bez nastavení vztahu s bankami, ať už v různých režimech, které teď dojednáváme, nebo v režimech dalšího financování se státní podporou záruk, tu situaci bychom těžko ustáli.

Ale tohle je běžný režim, který se děje všude na světě. Máme ho připravený, to je důležité, máme záruční instrumenty, jak pro firmy menší do sta miliard, myslím tím celkový objem peněz. V pondělí jsme schválili navýšení na 330 miliard pro firmy větší, čímž pádem máme v tuhle chvíli saturováno. A pokud bude nezbytně nutné, opět budeme posilovat kapitálovou přiměřenost konkrétních institucí, třeba EGAP, a budeme opětovně připravovat záruční mechanismy. To znamená, vidíme na tu cestu. Víme, jak to mít pod kontrolou.

A co je ještě důležité říct, a to bych zmínil zde, a to je i to, co říkáme těm firmám. Není to jenom o tom, že jim dáme dneska 15 000, včera 5 000 na sociální, zdravotní, předevčírem ošetřovné ve výši 13 000 a tak dále. Ale je to i tom, že my budeme posilovat o veřejné investice. A ty veřejné investice, které posílíme, pochopitelně budou podporovat stavebnictví, které je nesmírně důležité, 360 000 pracovních míst, průmysl.

A díky tomu, že je posílíme, pochopiteln, tím i posílíme dodavatelské a subdodavatelské vztahy, například řemeslníků, profesí a tak dále. To je to, oč nás dneska žádají profesní spolky. Ty kupodivu nežádají toliko o 5 000 nebo 10 000 korun. Oni říkají: Zabezpečte nám tady i do budoucna infrastrukturu stavebního charakteru a my tam budeme dodávat naše produkty, naše služby, a to je to, co dnes budeme dělat.

Čili to, co jsme slíbili v minulosti, že posílíme investice veřejného charakteru, díky tomu, že jsme se dostali do situace, že máme pouze třiceti procentní míru zadluženosti, máme tam ten prostor, budeme to dělat a současně tím posílíme zaměstnanost.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Co se týče vašeho dalšího dotazu: Pokud jsme někomu zavřeli hospodu, má zaměstnance, tak jsme schválili velmi velkorysý program zaměstnanosti, tak zvaný kurzarbeit. Ten podnikatel dosáhne na poměrně velké kompenzace mezd těm zaměstnancům.

Pokud je osoba samostatně výdělečně činná, tak jsme odpustili na šest měsíců sociální, zdravotní v minimální výši. Teď dáme jednorázovou pomoc. Samozřejmě odložili jsme většinu daní, prominuli jsme zálohu na dani z příjmu. Pan vicepremiér Havlíček dnes nezmínil, a zmiňoval to už několikrát, jeho program COVIS, který začíná už na úvěru bezúročném s odloženou splatnostní jednoho roku od 20 000. Teď mluvil o těch zárukách, o těch penězích... Od nuly, už je to od nuly, tak vidíte, já ani jsem to nestihla postřehnout, od nuly, zároveň může okamžitě přijít.

Samozřejmě, pořád nezapomínejme, že tady funguje sociální systém. Na ten pořád zapomínáme. My se bavíme o těch našich opatřeních, které jsou mimořádné, kde nalijeme prostě desítky miliard, ale vedle toho funguje standardně sociální systém. Pokud by někdo skutečně byl na nějaké hranici problémů, tak se může obrátit na úřady práce a na tyto běžné orgány, které fungují, a tam samozřejmě ty podpory jsou až, jak dnes informovala paní ministryně, do výše 50 000 jednorázově. To, pokud požádají a mají tyto problémy. Takže to jsou všechno věci, které děláme.

Dále jsem tu mluvila o bankách, takže já jedním s bankami a věřím, že to je otázka skutečně dnů, kdy banky představí nějaký bankovní balíček, nebo prostě budeme dál jednat, jak to uděláme, ale zase chci mít to stanovisko skutečně v řádech dnů, že odloží splátky hypoték, odloží splátky úvěrů. Prostě budou nějakým způsobem reagovat i na úroky.

Takže to jsou všechno věci, které děláme a chceme maximálně pomoci. Ale podle toho zákona tak, jak ho čtete, tam náhrada škody za ušlý zisk nenáleží. Takové mám stanovisko Ministerstva vnitra. Je to skutečně spojeno se škodami způsobenými nějakým škodlivým působením sil, jevů a tak dále, ale náhrada škody za ušlý zisk z doby, kdy byl na nějakém ekonomickém vrcholu nebo prostě ekonomickém výkonu, prostě toto s tím se nedá počítat, protože by to prostě byly biliony a my bychom ohrozili fungování tohoto státu.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji a teď už videodotazy.

Tomáš Medek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Já o první dotaz poprosím Renátu Bohuslavovou, Novinky.cz.

Renáta Bohuslavová, Novinky.cz: Dobrý den, paní ministryně, já bych měla dotaz jeden jednoduchý na vás. Bavili jsme se o 15 000 korun tedy, kterými pomůžete živnostníkům nebo OSVČ. Budete je ještě dále danit?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Ne, ne, ne, bude to částka, která bude ve výši 15 000 korun.

Renáta Bohuslavová, Novinky.cz: To znamená, už se dál danit nebude?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Ano a teď chystáme i mechanismy, aby prostě ta částka šla nějak mimo systém ADIS, aby se do ničeho nezapočítávala. Prostě aby ji každý, kdo má na ni nárok, dostal v této výši.

Renáta Bohuslavová, Novinky.cz: Dobrá, dobrá. Děkujeme. Mně to asi stačí zatím, děkuji moc.

Tomáš Medek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Díky. O další otázku poprosím Josefa Kopeckého z iDnes.

Josef Kopecký, iDnes.cz: Dobrý den, já bych se zeptal na dvě věci: Zaprvé bylo řečeno, že obchody s potravinami budou muset dát zákazníkům jednorázové rukavice nebo nějaký jiný podobný ochranný prostředek. Chci se zeptat, zda bude dostatek těch jednorázových rukavic, zda to nebude jako s rouškami, které si museli lidé vyrobit sami? A jak se to bude kontrolovat, že ty jednorázové rukavice tam budou? Druhá věc – k té patnáctitisícikorunové dávce pro OSVČ. Vy jste říkala, paní ministryně, že to musí schválit Parlament. Kdy předpokládáte, že bude chtít vláda mimořádné jednání Sněmovny a Senátu? Předpokládám, že Parlament to schválí, že nikdo nebude proti tomu protestovat. Kdy by mohli dostat lidé těch patnáct tisíc korun poprvé?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak já odpovím asi nejdřív na tu částku. Parlament, podle informace, kterou nám dnes dal pan premiér na vládě po dohodě s předsedou Poslanecké sněmovny, by měl zasednout 7. dubna. Já bych chtěla ještě upřesnit: My nepotřebujeme, aby Parlament schválil tu výši. Potřebujeme, aby parlament schválil kompetenci pro Finanční správu to vyplácet. Protože tu kompetenci dnes Finanční správa nemá a potřebuje ji, aby to bylo prostě legální.

Takže já předpokládám, že 7. 4. to Sněmovna schválí. Já věřím tomu, že to projde. Pak dejme tomu, podle té zkušenosti, kterou máme z tohoto týdne, by druhý den mohl zasednout Senát, takže to by bylo 8. 4., a počítám, že bychom na to potřebovali, dejme tomu, protože se musí tam nastavit trochu ty systémy, už teď na tom budeme pracovat, tak já doufám, že do nějakého týdne budeme schopni to prostě začít procesovat. Po tom schválení.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud jde o ty obchody, my jsme to právě schválně koncipovali tak, že to nemusí být přímo rukavice, ale může to být i mikrotenový sáček, což je, si myslím, relativně běžné. V každém obchodě jsou tyto sáčky k dispozici na pečivo, na rohlíky a tak dále. Zkrátka, aby je ten člověk měl, aby měl něco na té ruce jako ochranu před tím, aby se ten vir tímto způsobem šířil. Myslím si, že většina obchodů nějaký takovýto prostředek má a nemusí to být skutečně pouze rukavice, stačí běžný mikrotenový sáček, což si nemyslím, že je něco, co by bylo zásadně nedostupné.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Abych to doplnil jenom, tím jsme se inspirovali v zahraničí. Skutečně celá řada zemí, kde toto zavedli a řeší to tam skutečně různými formami. Nemusí to být jenom ta čistá rukavice, jakou známe třeba z benzinových čerpadel, nebo rukavice, které jsou v tom obchodě. A jenom podotýkám, v podstatě každý zákazník, který přijde do obchodu, obvykle využívá několik mikrotenových sáčků na pečivo a já nevím, na ovoce a tak dále. Těch mikrotenových sáčků je tam obrovské množství.

To znamená, pokud se nepodaří v rychlosti zabezpečit ty rukavice mikrotenové, které taky tady jsou někdy a můžou skutečně dojít, tak samozřejmě není problém tam dát ten sáček. Lidé si to natáhnou na ruku a dělají to i v celé řadě jiných zemí. Samozřejmě jsme v situaci, kdy musíme jednat rychle a než bychom prostě zabezpečili všem, aby prostě byli v mikrotenové rukavici, tak by zase uteklo několik dní. Takže prostě děláme to touhle tou formou sáčku. Je to naprosto běžné, má to každý a neměl by to být větší problém. 

Tomáš Medek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a o další dotaz poprosím Robera Müllera z agentury Reuters.

Robert Müller, Reuters: Dobrý den, já bych se chtěl zeptat paní ministryně, jednak čeho se týkal dnešní videohovor, který byl s centrální bankou a předsedy poslaneckých klubů. A otázka druhá, co bude teď s tím zákonem, respektive novelou zákona o České národní bance, který měl projít Parlamentem, ale nepodařilo se ho dát do zrychleného projednávání, tak co s tím teď bude? Děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Ano, já ráda odpovím. Předmětem jednání s guvernérem České národní banky, panem premiérem, mnou a zástupci nebo předsedy parlamentních stran byla právě tato novela, kterou schválila vláda tento týden nebo minulý týden, omlouvám se, a je v Poslanecké sněmovně.

Je to ustanovení, které v podstatě v novele zákona o České národní bance je napsáno už pět let a celou tu dobu se nedaří tu novelu prosadit. Ona v minulém volebním období spadla pod stůl, protože se nestihla doprojednat, teď je před druhým čtením. A já jsem se dohodla s panem guvernérem a my jsme oba vysvětlovali, zejména on, proč ta novela je důležitá: Část toho ustanovení vyjmout a přijmout v nějakém zrychleném procesu. Já jsem si myslela, že by to mohlo být ve stavu legislativní nouze, případně i v jiném procesu, který bude rychlý, protože je velmi důležitá.

Je důležité, aby Česká národní banka mohla využít toto protikrizové, typické protikrizové ustanovení a vstoupit na trh, a jedná se nám o trh se státními dluhopisy. Ona je samozřejmě nemůže kupovat od státu, to je jistá nepravda, kterou někteří opoziční poslanci tvrdí, ale může je kupovat dnes, vlastně ona může kupovat ty krátkodobé poukázky se splatností jednoho roku a my chceme, aby měla možnost kupovat střednědobé, dlouhodobé, od většího množství i institucí, než jsou banky. A tím vlastně dát na trh větší likviditu, nám se bude dařit to prodávat i za výhodnější úrok a celkově je to běžná praxe, kterou dělá třeba Evropská centrální banka a celá řada dalších centrálních bank.

No a protože se nám nepodařilo to na jednání Poslanecké sněmovny zařadit z důvodu odporu opozice, tak jsme vyvolali toto jednání, abychom si to vysvětlili a hledali jsme cestu a kompromis k tomu, aby toto ustanovení jsme oživili. Představte si třeba tu situaci, že včera jsme prodávali a měli jsme plán emise asi dvanáct miliard, ta nabídka byla absolutně bezkonkurenční šedesát jedna miliard, prodali jsme za 53,4.

A velký vliv má nejen to, že například Světové obchodní fórum označilo makroekonomickou situaci České republiky za nejlepší na světě, ale i to, že jsem řekla v médiích, že prostě chceme prosadit toto ustanovení. Takže to je ten důvod, abychom si to vysvětlili. Zástupci parlamentních stran, všech, nejenom opozičních, v podstatě se vyjadřovali v tom duchu, co by chtěli, nebo nechtěli.

Závěr je ten, že zítra se na mé úrovni sejde expertní skupina a každý šéf parlamentní strany tam dal svého zástupce, bude tam zástupce České národní banky a budeme si vyjasňovat, jaké by mělo být znění, které by bylo tím kompromisem, abychom toto ustanovení prosadili. Protože to ustanovení je důležité pro budoucnost této země v této složité situaci. A já, pokud je sebemenší šance najít kompromis a domluvit se na nějakém znění, tak ho prostě upřednostním a pak se budeme bavit o technice. To znamená, jestli to přijmeme ve stavu legislativní nouze nebo ve zkráceném řízení. Rozhodně jsme se shodli na tom, že není cesta pokračovat v tom běžném legislativním procesu novely zákona o České národní bance, která je před druhým čtením, protože to je na dlouho.

Tomáš Medek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Máte ještě druhý dotaz, Roberte?

Robert Müller, Reuters: Ano, já jsem se chtěl ještě zeptat, a vy jste to už možná řekla, paní ministryně, že v té počáteční komunikaci, která od vás zazněla v pondělí večer, tam byla trošku nejasnost, protože vy jste se vlastně vyjádřila tak, jako kdybyste se dohodli, že bude Centrální banka nakupovat od státu, což samozřejmě nemůže, a z toho možná povstala ta vlna v úterý ráno, kdy se to jako řešilo, tak vysvětlit tuto nejasnost, děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Ne, to jsem nikdy takto neřekla, to bylo takto interpretováno a my jsme se dohodli pouze na tom, že oživíme toto ustanovení.

Tomáš Medek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkujeme. Další na řadě je Jakub Veinlich, deník Blesk.

Jakub Veinlich, Blesk: Já se jenom pro jistotu zeptám, dnes už víme všechna ministerská nařízení, která jste eventuálně schválili, abychom se je nedozvídali s nějakým dvoudenním odstupem. A pak bych se rád zeptal, zda nějakým způsobem asi vy, pane ministře Havlíčku, řešíte situaci ohledně cestovních kanceláří. Protože lidé stornují zájezdy, ony v podstatě vrací stoprocentní storna těchto zájezdů. A pak by mě zajímalo možná, pane ministře zdravotnictví nebo pane Prymulo, jakým způsobem funguje kontrola lidí, kteří jsou v přímém dosahu s lidmi, u kterých se prokázala nějakým způsobem nákaza koronaviru, protože mám informaci z několika domácností ve smyslu toho, že někdo z nich je nakažen, potvrdila se u něj nákaza, nicméně toho dalšího člena, který s ním žije v jednom bytě, nějakým způsobem hygienici odmítali nebo vůbec nekontaktovali, aby se šel nechat otestovat. Děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Co se týká těch informací, ano bude to dnes všechno na stránkách Úřadu vlády. Co se týká informací podnikatelského charakteru, tak vše je zkoncentrováno na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu a dnes navíc, možná to tam dokonce je, bude viset velmi souhrnná tabulka všech opatření a všech forem podpory pro malé a střední firmy, větší firmy a korporace. Bude to v členění živnostník, malá firma, velká firma a všechno, co na ně dopadá. Myslím si, že to bude přehledně zpracováno a budou tam jak opatření, která na ně dopadla negativně pochopitelně, tak ta opatření, která je zase podporují.

Co se týká cestovních kanceláří, já jsem v permanentním kontaktu s panem Stárkem, šéfem Asociace hotelů a restaurací České republiky, a stejně tak se všemi svazy a asociacemi, které zastupují cestovní ruch. Nutno říci, že ano, je to dnes jedna z nejohroženějších skupin. Dopadají na ně ta opatření, která jsme připravili ve smyslu podpory: Pokud mají zaměstnance, mohou na ně čerpat podporu, protože, a to musím zdůraznit, kurzarbeit byl schválen nakonec v trochu jiné verzi, než jak se předkládal minulý týden, stále jsou okolo toho dohady.

Původně to bylo myšleno pouze na výrobní firmy, nakonec je to na výrobní firmy, službové firmy a obchodní firmy. To znamená například dopravci, například cestovní kanceláře, všichni ti, kteří dělají nějakou službu, tak se jich to bude týkat, pochopitelně pokud mají zaměstnance. V zásadě můžeme říci, že jsme pokryli téměř celou ekonomiku. Čili i ty menší cestovky, které mají pár zaměstnanců, tak je tam mohou refundovat.

Samozřejmě, pokud jsou OSVČ, tak se na ně vztahují všechny ty nástroje, které jsme tady představili s paní ministryní Schillerovou. A co se týká té další podpory, tak ta bude zřejmá. Ty cestovky nežijí jenom z domácího ruchu, žijí pochopitelně i z evropského, ne-li světového ruchu a my jsme připraveni za předpokladu, že se ta ekonomika bude ve světě uvolňovat postupně, připravit velký balík opatření pro, řekněme, vyžití v rámci České republiky.

Zjednodušeně řečeno, budeme motivovat a budeme podporovat, aby se cestovalo napříč Českou republikou, aby se zde lidé stravovali v našich restauracích, aby v létě jezdili do našich hotelů, našich penzionů. Dáme tomu marketingovou podporu, dáme tomu podporu mediální, dáme tomu podporu i ekonomického charakteru, finančního charakteru, využijeme na to státní agenturu CzechTourism a budeme se snažit, aby ty agentury byly saturovány v rámci českého cestovního ruchu.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji. A poslední dotaz.

Tomáš Medek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Tak ještě jeden dotaz chtěla paní Renáta Bohuslavová, Novinky…

Jakub Veinlich, Blesk: Pardon, já se omlouvám, já jsem měl ještě dotaz na ministra zdravotnictví nebo na pana Prymulu ohledně toho testování, když jsou lidé v jedné domácnosti a jeden má prokázanou nákazu a druhého hygienici zatím ani nevyzvali nebo odmítli, aby se nechal vyšetřit na koronavir.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch: Já musím říci, že samozřejmě pokud člověk je v domácnosti s infikovaným spolubydlícím nebo nějakým členem v domácnosti, příbuzným a podobně, tak je mu uložena domácí karanténa. Ale to neznamená, že automaticky musí být otestován. Jasně je stanoven mechanismus, kdy testujeme ty jedince, kteří mají příznaky daného onemocnění.

Samozřejmě můžeme v tomto směru využít rychlotesty, ale vždy se to posuzuje velmi individuálně, takže bychom museli znát ten konkrétní případ. Ale obecně platí, že se testuje ten jedinec, který má příznaky daného onemocnění, protože neznamená to, že musí být automaticky pozitivní jakýkoliv kontakt infekčního pacienta. Ale museli bychom znát ten konkrétní případ, abychom vlastně prověřili, jaký ten postup hygieny byl. Toto je obecný algoritmus.

Tomáš Medek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, a o poslední dotaz tedy poprosím Renátu Bohuslavovou, Novinky.cz.

Renáta Bohuslavová, Novinky.cz: Já bych měla dotaz na pana náměstka Prymulu, případně na pana ministra Vojtěcha. Už několik dnů obvolávám různé LDN. Vy primárně říkáte, že se snažíte jako vláda starat o důchodce, že je důležité, aby v této situaci byli zaopatřeni a bylo o ně postaráno. Nicméně LDN v současné době nemají téměř žádné informace, nevědí, jak mají s pacienty nakládat, mají nějaké vlastní krizové plány, které si vytváří. Teď už jsme se dozvěděli, že jedno celé oddělení v Krči právě té následné péči musí být nějakým způsobem vyšetřeno, ošetřeno. Zajímá mě tedy, jestli vláda ví, kolik takových center je, jak je tam o ty pacienty postaráno, případně jestli jejich zaměstnanci vědí, jakým způsobem se mají chovat, kdyby tam došlo k nakažení pacienta, nebo jich tam dokonce bude více? Děkuji.

Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví: Tak ta zařízení, jak sociální péče, tak LDN jsou samozřejmě řešena, protože jsou pro nás podstatná. My jsme spolu s panem prezidentem Horeckým řešili guide line, které oni vytvořili, to je poměrně rozsáhlý dokument, který já jsem viděl, schválili jsme ho a podle něho by měli postupovat.

Co se týká našich zařízení, čistě zdravotnických, tady jsou postupy, které jsou na stránkách jednak Ministerstva zdravotnictví a jednak krajské hygieny. V případě, že tam dojde k nějakému takovému problému, tak tam okamžitě musí konat v místě. Ta klinická skupina, která tady je, postupně vydává další a další opatření, která jsou přesně na konkrétní organizace. A budeme reagovat na tu situaci, která se stala v Thomayerově nemocnici. To znamená, vyjde tam upřesněné doporučení.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X