Tisková konference po jednání vlády, 30. dubna 2025

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády pana Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dámy a pánové, na dnešní vládě jsme udělali důležitý krok pro zajištění energetické bezpečnosti a soběstačnosti České republiky. Je to věc, na které pracujeme prakticky od nástupu naší vlády do funkce. Snažíme se, abychom posílili bezpečnost, zajistili energetickou bezpečnost, abychom učinili Českou republiku maximálně soběstačnou i pro budoucí generace. A je to jeden z cílů, které jsme si dali a který postupně plníme a o kterém mohu říct, že se nám ho daří naplňovat.

Budoucnost českého energetického mixu je nepochybně v kombinaci velkých jaderných elektráren, malých modulárních reaktorů a obnovitelných zdrojů energie. To je cesta, která může zajistit České republice dostatek energie za přijatelné ceny, za přijatelné ceny, a to jak pro domácnosti, tak pro český průmysl, kterému tím pomůžeme zajistit dlouhodobou konkurenceschopnost.

Dnes jsme učinili zásadní, první zásadní krok, pokud jde o velké jaderné elektrárny. Schválili jsme způsob financování dostavby, výstavby nových jaderných boků Dukovany 5 a 6 a zároveň jsme převzali od společnosti ČEZ 80% podíl společnosti EDU II, tedy elektrárna Dukovany dvě, tedy společnosti, která je investorem realizujícím stavbu.

Mimochodem za pár dní, už za tři dny bude mít Česká republika z tohoto hlediska jaderné energetiky významné výročí. 3. května uplyne čtyřicet let od okamžiku, kdy byl spuštěn zkušební provoz prvního bloku jaderné elektrárny v Dukovanech. Toto výročí tu připomínám záměrně, protože nám ukazuje a potvrzuje, že Česká republika patří v jaderné energetice mezi špičku. Patříme mezi země, které provozují dlouhodobě jadernou energetiku, mají s tím zkušenosti. Máme zde dlouhou a silnou tradici a děláme kroky k tomu, abychom v rozvíjení této tradice pokračovali.

Dnes tedy děláme další historický krok. Rozhodli jsme o způsobu financování nových jaderných bloků. Rozhodli jsme o převzetí podílu, 80% podílu státu ve společnosti EDU II od společnosti ČEZ a, a to je důležité, a to je ten klíčový historický moment, 7. května bude podepsána smlouva s KHNP, která je tedy dodavatelem nových jaderných bloků. 7. května tato smlouva bude podepsána.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní poprosím o slovo ministra financí pana Zbyňka Stanjuru.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Jak říkal pan premiér, dnes jsme schválili způsob financování nových jaderných bloků. To bude zajištěno formou státní půjčky společnosti EDU II. Tato půjčka bude pokrývat veškeré náklady výstavby, a to od podpisu kontraktu do spuštění provozu nově vybudovaných bloků.

Výše té schválené půjčky podléhá nějakému režimu utajení, nicméně mohu říct, že odpovídá a vychází z platné nabídky, tedy ceny zhruba 200 miliard korun v cenové úrovni roku 2024. Připomínám, že této ceny se podařilo dosáhnout mj. proto, že vláda rozhodla o výstavbě dvojbloku, díky čemuž se snížila ta jednotková cena na jeden blok.

Po získání povolení k provozu nových jaderných bloků bude půjčka zpětné splácena státu a po dobu třiceti let, kdy bude elektrárna provozována, jak jsme slyšeli před chvílí, stávající bloky už mají za sebou čtyřicet let fungování. Ta státní půjčka, v té rozpočtové terminologii se to jmenuje návratná finanční výpomoc, bude vyplacena až po získání souhlasu s notifikací pro ten dvojblok EDU 5, EDU 6, do té doby bude ten kontrakt financován společností EDU II za komerčních podmínek.

Pro ten účel dalšího postupu stát kupuje 80 % ve společnosti EDU II, cena je 3,6 miliardy korun. Vychází z celkového ocenění této firmy, z toho se spočítalo 80 %, to je 3,6 miliardy korun. Majoritní podíl státu tak zajistí kontrolu nad tím projektem a taky stabilitu celého projektu. Skupině ČEZ zůstane ve společnosti EDU dvacetiprocentní vlastnický podíl, což zajistí expertní podporu a zapojení ČEZu do celého projektu.

Akcionářská smlouva, která bude v nejbližších dnech podepsána, dnes ji také schválila vláda, umožní, aby stát kdykoliv mohl v budoucnu koupit zbývající dvacetiprocentní podíl ČEZu. Tím, že stát získal projekt nového jaderného zdroje přímo pod svou kontrolu, se velmi pravděpodobně zjednoduší samotný proces notifikace, tedy schválení veřejné podpory u Evropské komise. Žádost o souhlas Evropské komise bude podána bezprostředně po podepsání samotného kontraktu. Rád bych připomněl, že notifikace, kterou jsme získali loni pro ten pátý dukovanský blok EDU 5, se stala standardem pro všechny další evropské země. Děkuji.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím o slovo ministra průmyslu a obchodu pana Lukáše Vlčka.

Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu: Dámy a pánové, hezké odpoledne, za mě osobně dovolte, abych vyjádřil radost nad tímto krokem. Daří se nám, a nejenom na tomto projektu, ale i na řadě dalších projektů, které máme za sebou, naplňovat naše plány na modernizaci české energetiky a opravdu bez budování stabilních zdrojů energie a převážně v jaderných zdrojích není možné tedy ani naplňovat potenciál v ostatních oblastech, jako jsou třeba obnovitelné zdroje.

Navíc tento program, nebo tento projekt má opravdu velkými významný dopad na bezpečnost České republiky. A je zde jedno téma, na kterém s mým týmem pracujeme velmi intenzivně, a to je zapojení českého průmyslu tak, aby s podpisem EPC kontraktu jsme měli od KHNP jasné garance na dodání, říkáme zhruba 30 %, řekněme, jistoty pro české firmy a jasný plán, jak bude naplněn ten původní slib zhruba tedy 60 %.

Součástí EPC kontaktu bude teda podpis dalších dohod s českými firmami tak, aby pávě bylo naplněno těch zmíněných 30 %. Už v dnešní době můžeme s velkou jistotou říci, že např. celá turbínová hala včetně stavební části bude tedy dodávána českými firmami, dále pak otázka inženýringu, otázka projektových záležitostí, které budou v následujících letech probíhat, tak bude primárně u českých firem.

Je to výsledek opravdu velmi silného tlaku vlády, našeho týmu na Ministerstvu průmyslu a obchodu, našich partnerů na ČEZu tak, abychom tuto otázku, která tady původem nebyla součástí zadání, ale aby byla i naplněna. Přeci jen budování nových jaderných bloků, jejich rychlé budování, neoddalování je opravdu velkým potenciálem i pro český průmysl jako takový. A čím dřív začneme, tím větší i konkurenční výhodu v dalších projektech globálně po světě tak budeme mít.

Velmi důležité je i zmínit, na což se mohly zapomíná, a to je zapojení českých firem do samotné přípravy toho projektu ve smyslu budování dopravní infrastruktury, jejíž hodnota je zhruba patnáct miliard korun. Jsou to investice na vyvedení výkonu z elektrárny na úrovni státem vlastněného ČEPSu. Je to naplňování socio-ekonomické studie, kterou stát společně s Krajem Vysočina a Jihomoravským krajem zadal a který v následujících letech bude naplňovat. Je tu budování horkovodu do Brna. Takže těch dalších investičních příležitostí se zapojením českého průmyslu je opravdu mnoho.

My jsme tomu opravdu věnovali mnoho energie. Cestovali jsme do Koreje. Já, můj tým s jihokorejskými partnery jsme na víceméně každodenní bázi kontaktu, a to nejenom na úrovni KHNP, ale i těch samotných, řekněme, politických kontaktů tak, aby to, co, opětovně opakuji, nebylo součástí zadání a bylo, řekněme, slibováno, tak aby bylo naplněno. A abychom v době podpisu EPC kontraktu zde neměli pouze, říkám záměrně pouze, otázku určitých memorand, určitých příslibů, ale abychom zároveň tedy měli už další právně závaznější smlouvy např. smlouvy o smlouvách budoucích. A abychom i tento potenciál, který v tom projektu vidíme, tak abychom dokázali naplnit.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a na závěr poprosím generálního ředitele ČEZu pana Daniela Beneše.

Daniel Beneš, generální ředitel společnosti ČEZ: Dámy a pánové, děkuji za slovo. Asi budu mluvit stručněji, protože pan premiér i pánové ministři už mluvili do takového detailu, tak nerad bych se opakoval. Nicméně za zmínku stojí, že my na projektu nového jaderného zdroje v Dukovanech pracujeme řadu let. Samotná společnost Elektrárna Dukovany 2 vznikla v roce 2015, na konci roku 2015 v návaznosti na tehdy v tom roce v létě schválenou státní energetickou koncepci. A dlouhou dobu jsme připravovali tento projekt, což přinášelo celou řadu povolovacích procesů i samotné výběrové řízení, určitě jste o tom už několikrát s námi mluvili.

To výběrové řízení došlo do nějakého závěru a v souvislosti s tím, jsme tím, jak vláda v polovině loňského roku rozhodla o tom, že nejvýhodnější varianta je dvojblok, tak jsme samozřejmě vyjednávali, Jak zajistit financování a jaký investiční model to bude vyžadovat.

Podařilo se díky velmi pečlivé práci všech zúčastněných ať už na straně Ministerstva průmyslu a obchodu, na straně Ministerstva financí, celé státní správy, tak na straně skupiny ČEZ, myšleno tím samotný ČEZ a.s. a Elektrárnu Dukovany, najít takový model, který posune ten projekt dopředu, a proto dneska vláda…

Za týden bude podepsaná, především ten velký kontrakt, kontrakt dodávky elektrárny na klíč, tzv. EPC kontrakt se společností KHNP a vedle toho s ním provázaný palivový kontrakt se stejným dodavatelem. Tyto smlouvy jsou úplně připraveny a za týden je můžeme podepsat. Určitě se za týden, protože bude rovněž tisková konference, dozvíte celou řadu detailů, které vás budou zajímat.

Ta expertní role ČEZu, o které mluvil pan ministr Stanjura, je samozřejmě dána tím, že provozujeme desítky let jaderné elektrárny. Takže máme velmi hluboké letité know-how a expertní schopnosti, které jsme připraveni, díky tomu, že budeme jeden ze spoluvlastníků této společnosti, Elektrárna Dukovany 2, poskytnout i tomuto projektu. Vedle toho, což nám umožnila tato dohoda se státem a tenhle investiční model, tak se nám daří naplňovat náš dlouhodobý investiční program skupiny ČEZ, který je rovněž veřejný.

My jsme vyhlásili, jaké investice chceme dělat především v České republice, jak chceme rozvíjet českou energetiku tak, aby byla konkurenceschopná, udržitelná a soběstačná. Je to celá řada projektů, které jsou součástí tady toho programu, například modernizace českého teplárenství, dále posílení a modernizace české distribuční sítě, především elektrické, ale tím, že jsme majoritní vlastník GasNetu, tak i plynové. Je to výstavba obnovitelných zdrojů, malé modulární reaktory, celá řada projektů. 

Na tento setup, který dneska vlastně vyvrcholil schválením, bude následovat v nejbližších dnech podpis smluv, tak nám umožňuje naplnit tento rozsáhlý několika stovek miliard korun velký investiční program. Takže myslím si, že se to vymyslelo velmi dobře. Role státu na jaderném projektu, velkém jaderném projektu je nezastupitelná, myslím si, že tyto smlouvy a to, co dneska pánové minstři říkali, to odráží. Děkuji moc.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní už je prostor pro vaše dotazy, první Česká televize.

Martin Šnajdr, Česká televize: Dobrý den, vzhledem k oznámenému bych jich ml několik. Možná začnu tedy tím, pan ministr tady o tom už mluvil, o tom zapojení českých firem. Jestli byste mohl být podrobnější, jak to tedy bude? Zda to bude zakotveno v té samotné smlouvě nebo jak to tedy bude dojednáno?

Potom by mě zajímalo také to, protože francouzská EDF velmi vážně uvažuje o tom, že by ten samotný tendr napadla u krajského soudu v Brně, tak zda to nemůže být komplikace pro ten tendr? No a ještě mě zajímá také to, protože firma EDF tak žádá o veřejné slyšení v českém Parlamentu, zda jí to umožníte nebo zda tedy něco takového se odehraje?

A zároveň jste tady dnes oznámili těch 80 % tedy to převzetí, tak jestli je to poslední krok nebo ještě plánujete nějaké jiné úpravy ve struktuře právě společnosti ČEZ?

A potom by mě zajímala jako poslední otázka ještě další věc z dnešního programu jednání vlády, a to je ten zákon o obalech, jak to dopadlo a zda tedy počítáte s tím, že upravíte ještě od července nějak tedy, aby nevzrostly ty poplatky za obaly pro potravináře o 25 %? Díky.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Kolegové budou určitě odpovídat podrobně na ty otázky. Já jenom, aby náhodou nevznikl nějaký omyl a panika v ČEZu, my neměním strukturu ČEZu. 80 % se týká společnosti EDU II, Elektrárna Dukovany 2. Vůbec se to netýká té struktury ČEZu. To říkám i proto, že tu existovaly v minulosti různé spekulace a abychom někoho nevystrašili. Tohle je fakt něco jiného.

Jenom ještě jedna věc a ta je úplně nejpodstatnější. A řekne vám to každý i podnikatel, který k vám bude mluvit otevřeně a poctivě. Klíčové pro všechny je, nad vším, nad všemi úkoly, které máme, abychom měli v budoucnu dostatek energie za přijatelné ceny. To je hlavní cíl, proč stavíme Dukovany, proč o toto všechno usilujeme. A to je úplně nad vším. Pak jsou sekundární cíle, které jsou pro nás taky důležité, ale které nesmějí přebíjet ten hlavní cíl. To je zapojení českých firem do toho projektu. Ale nad tím vším musí stát to, že lidé, občané, domácnosti, firmy, musejí mít v budoucnu energii, dostatek energie za přijatelné ceny, a proto to celé děláme.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Tak jestli mohu začít odpovídat, tak my jsme mnoho měsíců připravovali ten investorský model. Dneska jsme ho oznámili, tak není žádný důvod, aby, jak jste se ptal, jestli ještě uvažujeme o nějakém dalším. Ne, po pečlivé rozvaze, expertním posouzení jsme zvolili model v EDU II 80 % stát, 20 % ČEZ, akciová společnost. Na tom se nic měnit nebude. Jenom jsem říkal, že je zachována možnost do budoucna, kdykoliv, pokud by stát požádal, má právo odkoupit těch zbývajících dvacet procent. V této chvíli to nepovažujme vůbec za aktuální či potřebné.

Jako vláda těžko můžeme odpovídat za Poslaneckou sněmovnu, ale my nemáme institut parlamentního slyšení. Nic takového v jednacím řádu Poslanecké sněmovny prostě není. V některých jiných parlamentech to bývá, jsme toho i svědky ve zprávách apod. Ale v České republice nic takového jako slyšení před Parlamentem, nic takového neexistuje. Je to pro mě nová informace. Nevím, jak to vlastně myslí. Jestli aplikovali francouzský model. V jednacím řádu českého parlamentu dolní komory není nic, žádný institut parlamentního slyšení.

Pro nás bylo důležité rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, které je staré několik dnů, které vlastně zamítlo v té finální fázi stížnost společnosti EDF. Proto jsme jako vláda mohli přistoupit k těmto, k tomuto výběru investorského modelu a způsobu financování.

A zase, aby nevznikl dojem, anebo mylný dojem, tu smlouvu nepodepisuje vláda česká s korejskou vládou. Tu smlouvu podepíše příští týden společnost EDU II, která byla založena, jak jste slyšeli před chvílí, před deseti lety. Tzn. je to vlastně komerční smlouva mezi dvěma firmami. Já bych řekl, že podrobnosti se dozvíte příští týden i k tomu zapojení českého průmyslu, aniž bych chtěl nějak brát slovo panu ministru průmyslu. On vlastně ty základní věci řekl a podrobnosti budou určitě zveřejněny příští týden toho 7. května. Doufám, že jsem na žádný dotaz nezapomněl.

No, a co k tomu má říct vláda, k jednání nezávislého soudu v České republice. Nemůžeme k tomu říct vůbec nic.

Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu: Já to jen doplním. Ta smlouva jako taková obsahuje určité pojistky, aby nebylo možné české firmy obcházet. Nezapomínejme, že zde máme určité bezpečnostní aspekty, které jsme při výběru tohoto dodavatele také zvažovali. Přeci jenom otázka dodavatelských řetězců v tom hraje velmi významnou roli. Ale já, za mě osobně znovu opakuji to, co řekl i správně pan premiér, otázka ceny, kvality a harmonogramu. To je základní parametr, podle kterého se musíme řídit.

Já sám, protože se jedná o můj domovský region, Vysočina je mým domovským regionem, jsem v kontaktu s řadou firem, které samy říkají, máte-li vše splněno, nic neodkládejte. My sami se nebojíme o tu zakázku poprat, my sami jsme zvyklí dodávat práci té nejvyšší kvality. Takže já se osobně toho vůbec nebojím. Slýchám to sám od těch firem, které dneska z velké části, téměř ze sta procent řeší samotnou údržbu současných českých jaderných bloků. Takže tady toho já osobně se vůbec nebojím. Spíš od těch firem slýchávám jako opak. Nebojíme se o to poprat, nebojíme se být konkurenceschopní. Otevírá nám to potom dveře jinde do světa, ale neodkládejte, pokud máte všechno splněno, nedokládejte, stavte.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: A s tou samotnou výstavou budou i doprovodné infrastrukturní projekty, které bezesporu budou realizovat především české firmy, ať už dopravní, bytové výstavby apod.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Ještě obaly.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Jaké obavy? Obavy nemáme, protože jsme to dneska schválili. Jo obaly.

Martin Šnajdr, Česká televize: Byl to ten, byly ty obaly, které jste dnes projednávali, od 1. 7. měly…

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Vláda dala negativní stanovisko na doporučení Legislativní rady vlády. Jedna část toho poslaneckého návrhu vlastně odpovídá té části, která je ve vládním návrhu, to je snížení těch povinných rezerv. Nicméně ta druhá část byla podle názoru Legislativní rady vlády řešena velmi nepřehledně, nefunkčně a nesystémově. Tudíž, navíc to bylo navrženo na projednání v prvním čtení. Takže jsme se drželi expertního doporučení Legislativní rady vlády, dali jsme negativní stanovisko, ale je to poslanecký návrh zákona.

Martin Šnajdr, Česká televize: Stihnete to tedy do toho 1. 7. tu úpravu tak, aby tam nedošlo k tomu navýšení toho poplatku?

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Tak, sám dobře víte, že to nejsou vládní strany, které protahují a blokují velmi často jednání Poslanecké sněmovny. Být to na nás, tak už všechny vládní návrhy jsou po třetím čtení.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Tak, další dotaz, Reuters.

Jan Lopatka, Reuters: Dobrý den, já mám dvě otázky k Dukovanům a myslím, že celkem jednoduché. První je, jestli se dá říci, že ten model státní podpory, tedy ve formě půjček, nějakého toho kompenzačního mechanismu na ceny na čtyřicet let a nějaké záruky za regulatorní legislativní změny zůstává tedy stejný v tom rozšířeném pojetí, jako byl na ten původně první blok, jako byl notifikovaný? Nebo jestli tam dochází k nějakým materiálním změnám? Tedy kromě samozřejmě toho převzetí toho 80% podílu v EDU II.

A druhá otázka je na vás, pane ministře financí, i na pana ředitele Beneše. Proč zrovna 80 %, proč převzít zrovna tolik, proč většinu, proč tedy už ne všechno? Jestli to bylo kvůli zapojení expertní role ČEZu? A ze strany ČEZu, proč zrovna si nechat zrovna 20 %, jestli můžete potvrdit, že to je kvůli starosti ČEZ o to, kolik dluhu si vzhledem ke svým investičním plánům, které jste zmínil, může nechat ve své bilanci? Děkuju.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Mohu potvrdit, že ten model je v zásadě stejný, kterým budeme žádat o notifikaci toho dvojbloku EDU 5 a EDU 6. Změnil se ten investorský model, tzn. že stát převzal těch 80 %. Současně mohu odpovědět na tu druhou otázku. Ano, aby ČEZ byl schopen si brát komerční úvěry na ten vedlejší investiční, na ten další investiční program, abych byl přesný, mluvil o něm pan generální ředitel Beneš. Je to v řádu 500, 550 miliard do roku 2030. Tak při velikosti firmy je samozřejmě každá firma podle své tržní kapitalizace a své velikosti má nějaké úvěrové možnosti. Takže debatovali jsme to na expertní úrovni. Nakonec jsme dospěli k tomu, že jak pro stabilitu toho projektu, pro kontrolu státu nad tím projektem na jedné straně a na druhé straně k tomu, aby ČEZ byl schopen získat na trzích vlastně prostředky pro ten další investiční program, je to optimální rozdělení osmdesát ku dvaceti.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Nějaké další dotazy?

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Pan ředitel, jestli chce ještě něco říct.

Daniel Beneš, generální ředitel společnosti ČEZ: Ještě to můžu potvrdit. Vy jste ty otázky kladl tak, že jste si na ně skoro na všechny hned odpovídal. Takže vlastně chápete to správně. A navíc pan ministr to taky velmi pregnantně popsal. Tak já jediné, co můžu říct, ano, je to přesně tak, my se díváme na finanční zdraví ČEZu, což je firma jejíž tržní kapitalizace neboli hodnota celé firmy je řádově něco málo přes 500 miliard korun, a díváme se na naši míru zadlužení v budoucnu. Máme celou řadu projektů. Takže ve chvíli, kdy jsme v polovině loňského roku, ještě to mohlo vypadat chvilku, že bude jeden jaderný blok v hodnotě 200 miliard korun, tak to mít to na rozvaze ČEZu, tak bylo hraniční. V momentě, kdy se vyplatí udělat dvojblok, protože ta sleva byla dvacetiprocentní, což i logicky stát takhle chtěl, tak jsme museli přistoupit k této modifikaci, která z tohoto pohledu je vyhovující jak kondici ČEZu, tak státu.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, Televize Nova.

Lucie Hlubučková, Televize Nova: Já bych se chtěla pana Stanjury zeptat na zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele a na srážkovou daň. Protože opozice s jejím zrušením nesouhlasí. Hrozí, že ten zákon zablokuje ve Sněmovně. Tak, jak se k tomu postavíte, jestli případně upustíte od zrušení té srážkové daně, nebo jestli případně budete hledat nějaký kompromis tak, aby opozice ten zákon ve sněmovně nezdržovala.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Budeme hledat kompromis. Ten zákon je natolik důležitý. Je to zákon, který výrazným způsobem redukuje byrokracii. Já mám za to, že to opozice špatně pochopila, takže už mí experti s opozicí mluví, vysvětlují, případně zkusíme najít nějaké kompromisní řešení tak, abychom kvůli této věci, která určitě není klíčová v tomto zákoně, není klíčová. Klíčové je, že místo dvaceti pěti formulářů zaměstnavatelé mohou mít, budou podávat pouze jeden formulář, tak abychom to kvůli jedné dílčí věci nenechali schválit, to by byla velká škoda. Ta jednání budou pokračovat, jsme po prvním čtení. Lhůta byla zkrácená na třicet dnů, tak uvidíme. Já pevně věřím, že to dotáhneme velmi rychle a schválí to v Poslanecké sněmovně a pošleme to do Senátu.

Lucie Hlubučková, Televize Nova: A jak by ten kompromis, který byste chtěli navrhnout opozici, mohl vypadat?

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Já si myslím, že na vyjednávání s opozicí fakt není dobrá tisková konference vlády. Ta jednání prostě probíhají na expertní úrovni. Určitě je několik variant a máme ještě dostatek času, abychom to řešení našli. To první čtení, je to týden, co bylo schváleno, je to sedm dnů, z toho byly dva dny víkend. Takže ještě máme čas a určitě nevyjednáváme tak, že oznamujeme nějaké limity nebo možnosti na tiskové konferenci vlády. Nejpozději ve třetím čtení bude jasno.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Nějaké další dotazy? Pokud žádné nejsou, tak já tisovou konferenci končím. Přejeme hezký den, na shledanou.