Tisková konference po jednání vlády, 3. července 2024

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím místopředsedu vlády a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku. 

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Dobrý den, já chci navázat na výstup z dnešního jednání vlády informací o návrhu zákona, který byl z dílny MPSV, a to tedy novely zákona o zaměstnanosti a dalších souvisejících předpisů.

My jsme tuto novelizaci chystali zhruba poslední rok. Tato novelizace si klade za cíl úpravy v některých oblastech. Tou první je upravit podmínky a parametry pro chráněný trh práce, kdy firmy na chráněném trhu práce zaměstnávají osoby se zdravotním postižením a se zdravotním znevýhodněním.  Naším zájmem je, abychom dokázali podporovat a rozvíjet uplatnění těchto osob s různým typem handicapu, tak aby tito lidé opravdu podle svých možností, dovedností, handicapu byli zapojeni do pracovní aktivity v různém rozsahu, většinou to jsou zkrácené úvazky, a mohli opravdu se také zapojovat do nějaké produktivní činnosti.

To znamená, je to pro nás důležitá součást pracovního trhu, obzvláště v situaci, kdy sháníme na pracovním trhu opravdu kohokoliv, kdo je schopen pracovat, pracovat třeba i na částečný, zkrácený úvazek. My touto novelou upravujeme některé parametry, zpřísňujeme nebo zpřesňujeme, tak abychom opravdu viděli, že ty peníze, které stát poskytuje, a je to více než deset a půl miliardy korun ročně, abychom viděli, že opravdu víme, že jdou opravdu na smysluplné využití.

Měli jsme tady vyhodnocení toho stavu a toho, jak ten systém funguje doposud. Viděli jsme tady určitá, jak se říká, bílá místa na mapě, proto v této novele zákona to zpřesňujeme, tak abychom opravdu mohli garantovat, že tyto peníze jsou využívány maximálně efektivně. Zároveň jsme tady nakonec na jednání vlády přistoupili ke kompromisní variantě, která v původní verzi byla navrhovaná jinak.

To znamená, že zachováváme tedy tu podporu nejenom na osoby se zdravotním postižením, ale i na osoby se zdravotním znevýhodněním. Toto byla i jedna z připomínek, která v tom meziresortním připomínkovém řízení byla velmi silně kriticky vznesená. To znamená, přistoupili jsme tady na kompromis a já si myslím, že to je ve finále nakonec po té diskuzi dobrý kompromis.

Zároveň také upravujeme a zpřísňujeme pravidla pro vykonávání kontrol bezpečnosti Inspektorátu práce tak, abychom opravdu si dokázali lépe posvítit na ty, kteří na pracovním trhu zaměstnávají osoby nelegálně nebo v rámci tzv. zastřeného zaměstnávání. Posilujeme tady nástroje na vymahatelnost těchto porušení zákona, tzn. Inspektorát práce bude moci v těch zvlášť odůvodněných případech používat i audiovizuální techniku proto, aby mohl zdokumentovat, že ten člověk na tom pracovišti je, vykonává práci a vykonává ji nelegálně.

Zároveň tam děláme ještě určitá zpřesnění a úpravy, proto, abychom zjednodušovali ten proces toho přestupkového a následného správního řízení, abychom tyto věci byli schopni realizovat třeba v čase rychleji a o něco jednodušeji.

To jsou ty klíčové změny, které tady upravujeme, včetně takové drobné změny, aby pro ten zrychlený, administrativně nenáročný proces příchozích pracovníků ze zahraničí tak, aby tam do budoucna mohla být zařazena i země Taiwan, protože o tom jsme tady vedli diskuzi před zhruba měsícem a současná právní úprava to neměla úplně jednoznačně stanoveno, tzn. děláme i tady tuto drobnou úpravu. To jsou ty podstatné změny, které tato novelizace přináší a dnes tedy je vláda schválila a budeme je projednávat v průběhu druhého pololetí na půdě Poslanecké sněmovny a Senátu. Tolik asi za mě, děkuji za pozornost.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím o slovo místopředsedu vlády pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Já děkuji za slovo, já vám přeji dobrý den. My jsme dnes probírali i některé zprávy NKÚ, které hodnotí politiku této země zejména z pohledu historických událostí. Já bych se chtěl blíže věnovat dvěma těmto zprávám. Jedna se týká digitalizace a služeb státu občanům. A druhá se pak týká historickým nefunkčním nástrojům pro řešení dostupnosti bydlení.

Zareagoval bych nejdříve na tu Zprávu o stavu modernizace státní správy, ta popisuje roky 2015 až 2023, a ta zpráva konstatuje, že Ministerstvo vnitra České republiky mezi lety 2017 až vlastně k tomu roku 2023, ty změny jsme začali realizovat jako nová vláda, vynaložilo na modernizaci 121 milionů korun s cílem optimalizovat výkon agend veřejné správy, zrychlit a zjednodušit je, snížit administrativní nároky a zlepšit služby občanům.

Ta zpráva zejména k tomu projektu, který trval zhruba šest let, nebo byl započat před šesti lety, byla kritická, vlastně hodnotí, že se nepodařilo historicky toto zavést do praxe. My ostatně jako strany opoziční, ale i Piráti jsme upozorňovali na nedostatky vlastně digitalizace v oblasti státní správy a služeb občanům už v tom minulém období. A právě ten nedostatečný čas modernizace státní správy byl hnacím motorem, proč vláda i skrze potom sněmovnu prosadila a schválila vznik Digitální a informační agentury DIA, který ten projekt PMA3, měl takový název, od ministerstva převzala k 1. 4. 2023 a v závěrečné fázi jsme tento projekt ukončovali.

Kde jsme nyní. DIA ale i jednotlivá ministerstva postupně aktivně iniciují přípravu a realizují jednotlivé služby státní správy v té digitální podobě a skutečně navazují na jednotlivé životní události občanů, podle toho, které z nich jsou nejvíce využívané. Ať je to oblast služeb MPSV, nebo toho, řekněme, centrálního e-governmentu, vydávání občanských průkazů, platnosti různých dokladů a dalších životních situací.

Je to třeba otázka změny trvalého pobytu nebo narození dítěte, změníte-li trvalý pobyt, záhy vám to vyvolá řadu povinností, kde všude by se to mělo oznámit, u kterých subjektů, byť tato data například jsou uložena v centrálních registrech.

Ty změny, které přinášíme, skutečně šetří lidem jednak čas, ale také jim dávají právní jistotu, že komunikují s úřady a mohou třeba dostát i povinností, které v nějaké chvíli stát vyžaduje, zároveň využít služby státu, pokud oni něco chtějí od státu.

Abych nebyl úplně negativní, dle včerejší publikované Zprávy o stavu digitální dekády, Česko už teď dosahuje dobrých výsledků nad průměrem EU a v oblasti využívání služeb e-governmentu občany, tedy používání digitálních služeb státu přes internet, z telefonu nebo z počítače, jsme na 76 %. Dokonce se ukazuje, že i schopnost lidí ovládat digitální nástroje, takzvaná digitální gramotnost, oproti měření minulému vzrostla o 17 %.

Já věřím, že výsledky Česka v tom příštím v indexu budou ještě lepší, zejména protože se reportuje vždycky o dva roky zpět. I díky třeba rostoucímu počtu uživatelů Portálu občana. Jenom pro vaši informaci, nyní je to něco přes 1,3 milionů lidí, kteří používají pouze Portál občana, byť řada služeb je i na dalších resortních portálech. To využívání se za poslední rok více než zdvojnásobilo. Přes Portál občana se dostanete přímo nebo zprostředkovaně na 600 služeb státu, tedy toho e-governmentu.

Jenom třeba další informace, téměř půl milionu lidí si stáhlo svou občanku do mobilu, prokazuje se digitálně. Od 1. 7. začaly přijímat e-doklady i jednotlivé úřady, například úřad práce, finanční úřad, obce s rozšířenou působností, ale před samotným datem 1. 7. do toho systému dobrovolně naskočilo přes tisíc subjektů včetně některých bank.

Myslím si, že významným posunem v digitalizaci, je doba dovolených, takže jsme na to upozorňovali i na tiskové konferenci ministra zahraničí, je přidání systému Drozd, to je bezpečnostní systém pro cestování do zahraničí, do mobilní aplikace Portálu občana, to jsme dodali v tomto roce. Takže kdo jede do nějakého letoviska nebo do zahraničí, a můžou to být požáry, může to být nějaká složitá geopolitická situace, může také využít tuto službu, doplnit tam své kontaktní údaje, bude pak kontaktován ministerstvem s důležitými informacemi, pokud se dostane do nesnází.

Na digitalizaci státní správy pracujeme tvrdě, když se podíváme na jednotlivé projekty od dopravy přes oblast Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva pro místní rozvoj, tak ty projekty dostáváme na trh, dostáváme ty služby k občanům a já věřím, že to příští hodnocení NKÚ v této oblasti již bude pozitivní pro tuto vládu, ale hlavně věřím, že toho využijí především naši občané. Ostatně na portal.gov.cz se dá spousta z toho vyzkoušet.

A už jenom krátce. My jsme měli ještě dnes jednu zprávu a ta se týká politiky bydlení v České republice. Opět zejména hodnotí to období od roku 2016 do roku 2022, kdy byly vyčítány například absence datové základny pro analýzu vůbec situace bydlení v České republice, absence konkrétních cílů, čeho chceme dosáhnout různými dotačními podporami, nedostatečné vyhodnocení a absence zákonné úpravy podpory bydlení či meziresortní roztříštěnost agend.

Není tomu tak dávno, co jsme tady stáli zástupci vlády s panem premiérem s ministrem financí a prezentovali jsme kroky, které jsme v tomto směru udělali. Já, když jsem přišel na Ministerstvo pro místní rozvoj před dvěma roky, tak tam prakticky nebylo funkční nic z investic nebo z programů, které by měly dostávat dostupné bydlení na trh. Proto jsme představili poměrně komplexní reformu, na které spolupracujeme, na zákoně o podpoře bydlení, spolupředkladatelé Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo práce a sociálních věcí, na digitálních mapách cenových s Ministerstvem financí. 

Skutečně jsme splnili to, co bylo předchozí vládě vytýkáno. Máme nastavené návratné finanční nástroje, dlouhodobé výhodné úvěry pro obce, naplnili jsme je penězi z Národního plánu obnovy, bude tam zhruba 10 miliard dohromady i v kombinaci s financemi, které má SFPI, zřídila se krajská centra, která pomáhají obcím s projekty na výstavbu dostupného bydlení, zrychlení výstavby řešíme skrze plnou platnost stavebního zákona a digitálních nástrojů, byl notifikován program Evropské komise pro ekonomickou podporu budování dostupného bydlení a z projektu, který jsme spustili loni, který byl řízený fondem SFPI právě na budování dostupného bydlení v obcích, tak již řada ministrů navštívila třeba Žďár nad Sázavou, vzniká 500 bytů navíc zhruba k 35 tisícům bytů, co se dostaly na trh v tomto roce.

Věřím, že tak jak budeme pokračovat dál, zejména díky těm datovým základnám a té aktuální potřebě v těch obcích, tak i ten trend, který tady dlouho byl, že v oblasti dostupného bydlení se skutečně nedělo nic, což říká i zpráva NKÚ o neefektivitě vložených prostředků, že se nám toto podaří zvrátit. Ostatně první výsledky, jak jsem řekl, jsou už hrubé stavby domů v jednotlivých městech v České republice.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní otevírám prostor pro dotazy. Česká televize.

Martin Šnajdr, Česká televize: Dobrý den, já bych na vás měl několik dotazů. Na začátek bych se vrátil k tomu, co už zmiňoval pan ministr Jurečka, to je to zaměstnávání postižených. Jde mi tam o to, vy jste tam mluvil o tom kompromisu, tak jako moc to ve výsledku ovlivní tu ambici a ten plán ministerstva tedy na tom zjednodušení? Přece jenom je to pořád nějaký kompromis.

Zároveň by mě zajímalo, jak jste se postavili k tomu návrhu, kdy Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebude vlastně už tím jediným, který může zastupovat státní organizace před soudními dvory a v soudních řízeních?

A potom bych poprosil oba vicepremiéry o krátkou reakci na výročí zprávu NCOZ, která upozorňuje na proruské informační zdroje, loni obvinila více než 300 lidí, tak jaké kroky tedy vláda činí v tomto případě a jaké třeba teď plánuje? Děkuju.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Tak v případě novely zákona o zaměstnanosti tady opravdu dochází k celé řadě změn, které pokud jde o ty finanční prostředky, které stát vynakládá, jako je třeba příspěvek na to pracovní místo, příspěvek na dopravu a tak dále, což ono ve finále to už nejsou malé částky, to jdeme do stamilionů korun, tak ten dosavadní stav vlastně nebyl úplně, jako řeknu otevřeně, jako nastaven dostatečně efektivně, tak abychom si mohli říct, ano, tyto peníze jsou vynaloženy vždycky jasně, bez nějakých diskusí o tom, jestli to opravdu bylo potřeba pro zaměstnání toho člověka či nikoliv, a už s tím třeba řešily možná nějaké jiné nákladové položky u toho daného provozu. Protože ten zákon, to neměl úplně jasně specifikováno.

My tady v této úpravě to řešíme, tam jsme si řekli, co je například náklad na příspěvek pro člověka při dopravě do zaměstnání, co je případně náklad na nějakou službu, zboží a už další věci, které třeba nesouvisí přímo se zaměstnáváním tohoto člověka. Tzn. v této oblasti ta ambice zůstala původně zachovaná, ten kompromis, který byl teď prodiskutován během posledních 4 týdnů se týkal toho, že tam nakonec ponecháváme i ten příspěvek na ty osoby se zdravotním znevýhodněním. Protože v tom původním návrhu tam byl návrh vlastně tyto osoby vyjmout a ten příspěvek už tam nevyplácet.

To je tato část. Pokud jde o tu část, která se týká Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, tak tady vlastně došlo k tomu, aby se případně využili experti i z těch jiných resortních organizací, kteří případně potom mají tu danou konkrétní expertizu pro to, aby dobře dokázali hájit zájmy státu a zastupovat je, tak aby se s nimi také mohlo počítat a mohli být využíváni. To je asi smysl toho principu, který se tady upravuje.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: A ta druhá otázka se týkala? Můžete to, prosím, zopakovat?

Martin Šnajdr, Česká televize: Poprosím vás oba o krátkou reakci na to NCOZ.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: To byla otázka působení ruských dezinformačních sil na území České republiky. Tak když tak mě kolega Marian Jurečka doplní. Pokud jste zaznamenali, asi to nešlo nezaznamenat, tak nám se daří skrze spolupráci i mezinárodní rozkrývat některé skupiny, které samozřejmě produkují i ty dezinformační obsahy.

Byl to například případ Voice of Europe, tedy skupiny, která nejenom, že působila v dalších zemích Evropské unie a velmi aktivně v České republice, tak i vlastně s přesahy do jakýchsi možných úplatkářských afér vůči třeba politikům, kteří potom prosazovali nějaké zájmy.

Ta hybridní válka nespočívá pouze v hackerských útocích na třeba jednotlivé servery ministerstev, ale skutečně na sofistikované síti různých informačních webů. Ono to tak není o konkrétním nějakém webu. Neboť když vidíte, jak fungují různé sítě, třeba Telegraf a další, tak se prostě ty zdroje přesouvají.

Významná část, a my respektujeme právo na soukromí, to si myslím, že je zásadní, stále jede přes takzvané řetězové emaily, ty objemy jsou skutečně obrovské, kdy pouze po tom iniciačním vlastně vypuštění té dezinformace si to potom již lidé vlastně v rámci svých kontaktů sami přeposílají.

My jsme udělali několik klíčových kroků, jsme schopni detekovat dezinformační narativy, které se objeví, sledujeme samozřejmě to, co se objevuje na sítích, často jsou to věci, které se týkají, historicky to bylo třeba covidu, ale týkající se zejména ruské války na Ukrajině, a prostě reagujeme aktivně, tedy uváděním věcí na pravou míru a aktivní komunikací.

Co si myslím, že je důležité a byl to i jeden zase z mých úkolů, teď budu mluvit za sebe, byla takzvaná demonetizace dezinformační scény. Samozřejmě tak jak jsou ty titulky nebo tak jak jsou ty zprávy koncipovány, tak samozřejmě ty servery jsou placeny. Pokud ne třeba nějakými sponzory mimo území České republiky, tak jsou placeny z prodeje reklamy. Veškeré státní zakázky třeba na různé informační kampaně, ať už to je o možnosti využití nějakých sociálních nástrojů týkající se například problematiky bydlení nebo nějaké politiky na úrovni státu, kraje, ale i obcí máme jasnou metodiku, jakým způsobem zadávat veřejné zakázky v oblasti využívání internetové reklamy, tak aby ani třeba od státem ovládaných nebo částečně ovládaných společností, jako je ČEZ a další, nekončily ty reklamy zobrazování na nějaký server, které podle hodnocení, které nedrží v rukou vláda, ale odborná veřejnost skrze různé fondy nadační novinářů, kteří vlastně jako hodnotí kvalitu zpravodajství jednotlivých serverů, takže vlastně referencí na nedoporučené, na doporučené severy.

Takže demonetizace té scény je jeden z dalších nástrojů a myslím se, a je to důležitá agenda, kterou i Petr Fiala vlastně otvírá na úrovni Evropské unie, jsou to stále velké sociální sítě, ať je to Facebook i další, které svými algoritmy prostě preferují to zakapslování se, vlastně zavření lidi do nějaké sociální bubliny, které zdůrazňují třeba i ty články, které ze své povahy nejsou nějakými nahodilými texty, jak si někdo může myslet, ale jsou velmi cíleným nástrojem té hybridní války ve smyslu propagandy. Ale tam se ani Evropě jako celku vlastně nedaří domluvit se o ztransparentnění těch algoritmů právě u těchto velkých sítí.

A co si myslím, že je podstatné, je to všude teď ve světě, je to významný nárůst služby TikTok, která vlastně ze své povahy funguje na velmi podobných algoritmech. Já jsem byl nedávno na pracovní cestě kvůli vízům a digitalizaci ve Spojených státech, ale i třeba otázka sítě TikTok a její role v jakémsi ovlivňování veřejného mínění je diskutovaná dokonce v té transatlantické spolupráci, tedy Evropa a Amerika.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já mohu jenom krátce doplnit. Pro ty, kteří se zabývají otázkou bezpečnostních hrozeb, ať už to veřejné správy, obecně informačních služeb, i ty neveřejné, tak to není vlastně žádné překvapení. Já mám tu možnost už vlastně sedmým rokem skoro nahlížet i do těch částí neveřejných a ta hrozba je tady trvalá.

V minulosti ta hrozba vlastně byla o to ještě reálnější a ve svých dopadech pro nás komplikovanější v tom, že tady byla i významná část politického spektra, která vlastně byla součástí toho mocenského vlivu Ruska a Číny. Byli to docela i vysocí ústavní činitelé, byli to lidé, kteří měli zastoupení v Poslanecké sněmovně, kteří, a teď je to otázka, jestli vědomě nebo nevědomě, o tom můžeme vést určité diskuse, vlastně tady sloužili svým jednáním, svým vyjadřováním, svým vystupováním, svým rozhodování ve prospěch tady těchto mocností.

Opakovaně Česká republika i jednotliví ministři byli upozorňováni třeba i na prorůstání toho vlivu nejen obecně ve společnosti, na sociálních sítích, jak o tom mluvil Ivan Bartoš, ale i vlastně do pozic v rámci státní správy, v rámci klíčových institucí, které rozhodují. To jsou všechno jako věci, které tady v minulosti zaznívaly opakovaně, já jsem rád, že dneska je tady jiná konstelace, když se podíváme na nejvyšší ústavní činitele, když se podíváme na složení této vlády koaličních stran, tak tady jsou bezpochyby dnes politici, kteří v té většině parlamentní, ale i v té exekutivní si tu hrozby naplno uvědomují, nezlehčují ji a neslouží těmto mocnostem.

Pokud jde o tu jejich sféru vlivu, kterou rozhodně oni i po tom, co jsme tady po Vrběticích snížili dramaticky počet diplomatů či kvazidiplomatů, tak stále ta hrozba, to riziko tady je. Naopak, s tím, jak se vláda postavila k napadení Ukrajiny, s tím, jak tato vláda má jasný principiální postoj o tom, kdo je agresor, vůči komu tady dneska stojíme a čelíme, tak logicky Česká republika je ve velmi silné pozornosti především ruského vlivu, který se snaží tady do společnosti přinášet dezinformace, znovu vířit strach, znovu tady vytvářet prostředí nenávisti a podobně.

To jsou všechno věci, kterým se nečelí úplně jednoduše. Samozřejmě to, co můžeme dělat, je opravdu uváděl informace jednoduše, srozumitelně na pravou míru, čelit těmto řízeným dezinformacím, které jsou šířeny do prostoru. Ale to, co je nutné dělat dlouhodobě, tak to je prostě kvalitní vzdělání, dobrá výchova a schopnost kritického myšlení. A to už se nedá udělat z roku na rok, to je prostě otázka odolnosti té společnosti jako celku a určitého jako řekněme ducha té společnosti. Čemu ta společnost dokáže naslouchat, čemu dokáže věřit a naopak, co dokáže vyhodnotit jako jednoznačně nepravdivé, lživé informace. Takže tolik možná ještě na doplnění toho, co říkal vicepremiér Ivan Bartoš.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Další dotaz Český rozhlas.

Jana Karasová, Český rozhlas: Dobrý den, pane ministře Jurečko, vy jste měl tam bod taky, který se týkal navýšení výdajů té kapitoly na humanitární dávku, podle vašeho resortu, aby do konce roku mohla být vyplácena, tak byste potřebovali více než 6 miliard korun, tak rozhodli jste o tom už dnes, z jakých kapitol jiných ty případné finance budou přesunuté a jak plánujete potom ještě připravit to nařízení, které by ještě upravovalo výši těch započitatelných nákladů na bydlení poté, co od začátku září už žádní ukrajinští uprchlíci tady nebudou mít nárok na to ubytování zdarma?

Potom bych se chtěla zeptat ještě krátce i k tomu, jak jste zmiňoval zařazení toho Taiwanu na seznam těch teď tedy 10 území, ze kterých by mohli přicházet cizinci pracovat do Česka bez toho běžného papírování, tak za jakých podmínek z těch 10 zemí můžou ti lidé pracovat, jak se nakonec konkrétně vyřešil ten Taiwan a jestli už ten systém od toho 1. 7. pracuje tak, jak má?

Pak bych ještě navázala, teď jak jste mluvili o těch dezinformacích, tak prezident Petr Pavel v rozhovoru pro Radiožurnál řekl, že vláda nedělá dost v boji s dezinformacemi, jak tedy to hodnocení vnímáte? Komunikujete nějak s Hradem, ujasňujete si třeba, co by podle prezidenta bylo potřeba ještě dělat, na co se zaměřit a kde vnímáte případně nějaké mezery v tom, co už jste teda popisovali tady, že děláte? Děkuji.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Tak pokud jde o tu první část otázky. Tak my jsme dneska schválili potom v té části, která byla bez rozpravy, i tu otázku převodu finančních prostředků na posílení výplaty humanitární dávky. Protože my jsme logicky pro letošní rok nebyli schopni narozpočtovat na korunu přesně, kolik na humanitární dávku bude potřeba. Navíc to bylo v době, kdy jsme připravovali státní rozpočet, kdy nebylo jistá, zdali bude prodloužena dočasná ochrana. Tzn. počítali jsme s jistotou toho prvního kvartálu, kdy to rozhodnutí bylo, kdy jsme věděli, že na to máme legislativní rozhodnutí. Tzn. my jsme věděli už v průběhu loňského roku, kdy jsme dokončovali jednání o státním rozpočtu, že velmi pravděpodobně budeme muset posílit rozpočet MPSV o výdaje na humanitární dávku.

Já jenom k tomu chci poznamenat, že ty výdaje setrvale klesají. Vidíme, že vlastně dneska tu humanitární dávku dostávají lidé, kteří jsou opravdu těmi zranitelnými osobami. To jsou opravdu malé děti, rodiče malých dětí, jsou to lidé 65 let plus věku a případně osoby se zdravotním postižením. Takže dneska opravdu to maximum lidí v produktivním věku nám pracuje na pracovním trhu, což je zhruba kolem 122 tisíc lidí, teď je to poslední měsíce poměrně konstantní hodnota. Takže toto je něco, co jsme předvídali, a teď jenom jako exekuujeme to, aby ty peníze tady byly přímo na našem účtu a mohli jsme je vyplácet.

Já si myslím, že jako vláda se snažíme dělat kroky proti dezinformacím. Zaprvé je to ta běžná agenda, snažíme se vysvětlovat, vysvětlovat strukturovaně, věcně, jasně, neutápět se v nějakých bezobsažných, dlouhých vyjádřeních, ale jasně, srozumitelně říkat, co děláme, proč to děláme a že ta situace bude taková a taková.

Myslím si, že celé ty dva roky, když si mohou lidé porovnat tiskové konference za období covidu, které během dne třikrát změnily to, jak to bude s rouškami, tak v tomhle si myslím, že tato se vláda snaží strukturovaně, smysluplně podávat informace o tom, co děláme, koho se to týká a jaký se očekává výsledek.

Samozřejmě řešíme potom i celou tu koordinační část, která se týká boje s dezinformacemi. Tady jsme jasně řekli, že bude tady vládní koordinátor, ten nastoupil a začal fungovat, tak začínáme fungovat i koordinovaně a posunujeme to v rámci té vládní resortní spolupráce a mezirezortní spolupráce. A pak jsou samozřejmě ty věci, které jsou toho dlouhodobého charakteru, a to je otázka důrazu na kvalitní vzdělávání, tak aby se do našich rámcových vzdělávacích programů a do učebních osnov opravdu dostávalo to, že i s touto agendou budou studenti seznamováni, že budou schopni rozlišovat, ověřovat, vědět, jestli to, co si přečtu na sociálních sítích, jestli mám propadat panice, věřit tomu či nikoliv, a tak dále.

A to už je věc, jak se říká, běh na dlouhou trať, to nedokážeme změnit z roku na rok a to se, pozor, netýká jenom škol, a chci poznamenat, to se týká i výchovy v rodinách. Samozřejmě i na nás na rodičích leží část té zodpovědnosti a tohoto úkolu umět připravovat své děti na to, aby dokázaly dezinformacím a případně vypjatým různým situacím ve světě i u nás doma lépe čelit, než tomu čelíme v posledních letech.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Jestli bych mohl ještě doplnit, ono ne všechny kroky, které děláte v té hybridní válce, musí být na první pohled vidět. Protože spoustu dezinformačních narativů, ať už to bylo vyjednávání bilaterální smlouvy se Spojenými státy, samozřejmě kolem toho byla velká dezinformační vlna a dobrou komunikací se nám jako vládě podařilo nakonec vše vysvětlit a vlastně zarazit tu dezinformační vlnu, která šla i v tom neviditelném spektru tedy těch řetězových e-mailů.

A musím říct, že i třeba rozkrytí Voice of Europe a další jsou reálné výsledky. Ono to nefunguje v té hybridní válce, jakože nepřítel pálí na vás, vy všechno odhodíte a pálíte zpět, protože jsme v demokratické společnosti, máme zde svobodu slova, i jednotlivé případy je třeba hodnotit jednotlivě, nelze dělat nějaké stanné právo v oblasti nakládání s informacemi, to prostě není reálné v demokratickém světě. Proto je ten demokratický svět výrazně znevýhodněn vůči, řekněme, tomu nepříteli, ať už to je Rusko, nebo dezinformační kampaně pocházející z Číny.

Já bych jenom rozšířil to, co říkal Marian Jurečka s něčím dalším konkrétním. My každý rok pořádáme, už to bude potřetí, Týden pro digitální Česko, kde spolupracují instituce po celé České republice, má to 120 partnerů, univerzit a škol. Na základě tohoto projektu vznikl poměrně košatý program k digitálním dovednostem pro knihovny v České republice. Knihoven je 6 000 zhruba a my jsme připravili program pro knihovníky, kteří mohou učit návštěvníky knihoven nejen o digitálních dovednostech, a tam jsem zmiňoval ten nárůst o 17 procent oproti minulému měření, ale i o té informační gramotnosti.

V čem je toto výhodné? Jestli někomu lidé, kteří už nikomu nevěří, tak uvěří, tak jsem to právě lidé, kteří pracují právě v těchto institucích typu knihovny, které dávno přesáhly rozměrem to, že se tam půjčují a vracejí knihy, ale mají svůj sociální, edukativní charakter. Takže skrze třeba tento nástroj, tedy nástroj pro knihovníky, aby oni mohli učit informační gramotnost v rámci programu knihoven a děje se to v České republice, dokážeme vlastně oslovit i tu generaci, která třeba není z té naší, kteří už fungují normálně na internetu a naučili se vlastně rozeznat, i když někdy to je díky umělé inteligenci dosti obtížné, co je pravda a co je nějaká dezinformace nebo nějaký fake news či nějaké video, které prostě je zkonstruované digitálně.

Myslím si, že toto jsou všechno kroky, plus jednotlivé odbory na ministerstvech, které se tím zabývají, ať je to vnitro, nebo to je Ministerstvo zahraničí, které potom dávají tu celou skládačku. Ta představa, že nějakým mávnutím kouzelného proutku lze jako vypnout vliv dezinformační scény v České republice, není realistická.

Ale je potřeba si poskládat ty jednotlivé kroky takto dohromady, co děláme v těch různých úrovních, včetně teda té aktivní koordinace nově jmenovaného Otakara Foltýna, který samozřejmě musí mít tomu správný aparát a správné prostředky, o čemž jsme v koalici přesvědčeni, takže tam se to bude dále rozvíjet i tímto směrem.

Jana Karasová, Český rozhlas: Můžu se jenom doptat ještě na ten Taiwan, od kdy to bude pro ty pracovníky platit a za jakých podmínek? Děkuju.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: My budeme schopni v okamžiku, kdy tato novela zákona vejde v účinnost, tak aktualizovat to nařízení vlády a v ten okamžik bude ten zrychlený proces příchodu zahraničních pracovníků platit i pro lidi, kteří přicházejí z Taiwanu. To znamená realisticky, pokud předpokládaná účinnost bude platit od 1. ledna 2025, tak bychom mohli od stejného data to potom upravit i v nařízení vlády, aby to bylo zrychlené i pro lidi z Taiwanu.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Další dotaz televize Nova.

Daniela Brychtová, TV Nova: Dobrý den, já bych měla jednu otázku mimo vládní jednání, vy máte na příští sněmovní schůzi mít na programu i novelu ohledně rozvolnění prodejní doby o státních svátcích, tak jsem se chtěla zeptat, jak se k tomu vaše strany postaví, případně zda tento návrh z pera poslanců ODS podpoříte? Děkuji.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já mohu říct za nás, my tento návrh ze strany poslanců ODS určitě nepodpoříme, náš přístup je k tomu dlouhodobě konzistentní, pokud chceme dělat pořádek ve státních svátcích, v otevírací době, bych podpořil to, ať jsou ta pravidla stejná pro všechny státní svátky ve smyslu, tam kde je dneska o těch vybraných, myslím o 13 státních svátcích zavřeno, tak ať je zavřeno v případě všech. Ať neřešíme ten daný konkrétní svátek, jestli to je jinak, či není.

Myslím si, že celá řada vyspělých evropských zemí nám ukazuje, že dokonce, když mají podobné omezení i na nedělní prodej, tak to nesnižuje jejich HDP a naopak je to, bych řekl něco, co je znakem kulturní společnosti, kdy prostě i ti samotní lidé, kteří pracují v těch provozech, mají svůj osobní rodinný čas. Myslím, že my všichni ostatní, když zvládneme v jiné dny v roce si nakoupit své domácí potřeby na dobu o jednoho dne navíc, tak to zvládneme i o těch vybraných svátcích.

Takže pokud by se to projednávalo, pokud to jde do druhé čtení, tak já jasně říkám, že mi za lidovce načteme pozměňující návrh, který to rozšíří ten zákaz na všechny státní svátky. A myslím si, tak jak čtu rozložení sněmovny, že pokud to takto do toho projednání půjde, tak to má potom i reálnou šanci projít.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Já jsem přesvědčen, že to nastavení, a teď můžu mluvit za Piráty, které se dalo, je odpovídající. Já často čtu internetové diskuse a mně přijde, že někteří, kteří vlastně kritizují to volno těch jiných lidí v nějaký daný svátek, si myslí, že existuje nějaké jako univerzální právo člověka nakupovat, kde chci, co chci, kdy chci a nějaká jako povinnost toto uspokojit.

Já si myslím, že je důležité vnímat v lidském životě ten work-life-balance, tedy srovnání pracovní doby a nějakého času s rodinou nebo volnočasových aktivit včetně víkendu. A myslím si, že to, jak se to nastavovalo, vlastně bylo odpovídající. Já bych do toho nějak moc nesahal. Když se podíváte do zahraničí, třeba do Německa, tak prostě ty úpravy tam jsou a jako nestalo se mi, že bych i ve sváteční den, kdybych akutně potřeboval třeba koupit chleba, že bych neměl někam třeba ob jednu ulici kam zajít a ty prostě základní potřeby si koupit.

Byť jsou přes svátky vánoční jako obchody vlastně všechny podstatné otevřeny, kromě těch, na které se vztahuje ten limit, tak já jsem také nezaznamenal, že by o Vánocích najednou byl něčeho nedostatek, i přesto se lidé předzásobují na vánoční svátky, jako kdyby mělo být zavřeno týden v kuse, což samozřejmě není pravda.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Další dotaz iDNES.

Josef Kopecký, iDNES: Dobrý den, já bych měl dotaz související s tím, že vláda odtajnila dneska seznam dosud poskytnutého vojenského materiálu Ruskem napadené Ukrajině. Já jsem se chtěl zeptat, jestli vláda má připravené scénáře pro to, kdyby přišla další uprchlická vlna do střední Evropy a tím i do České republiky v kontextu s tím, že vlastně pokračuje ničení energetické infrastruktury na Ukrajině ruským agresorem a ukrajinští občané jsou informováni o tom, že jim bude odpojován elektrický proud. Sice teď máme ještě léto, zima je daleko, ale přece jenom, jestli máte připravenou nějakou analýzu možného dalšího postupu, kdyby sem měly přijít další statisíce lidí? Děkuju.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Já možná zareaguji, my máme vlastně od doby vypuknutí války na Ukrajině, tedy ruského útoku na Ukrajinu, koordinační skupinu ministrů, dokonce se to přetavilo v jakési grémium ministrů, které pravidelně řeší ať už situaci lidí, kteří na našem území jsou, ať už je to otázka bydlení zaměstnanosti, vzdělávání, adaptace v rámci českého jazyka. A ukázalo se, že ta první vlna, a nikdo nečekal, že Česko může zasáhnout vlna statisíců lidí, kteří utíkají před válkou, všechny ty krizové plány byly nastaveny na tisíce lidí, pět tisíc lidí, deset tisíc lidí vlastně historicky.

My jsme i v rámci toho přijetí, té adaptace zvládli skutečně statisíce. Ty konkrétní detaily by pravděpodobně šly, protože to je první vlastně vlna, která se řeší, na Ministerstvo vnitra, ale ten scénář adaptovaný na to větší množství náhle příchozích lidí na naše území existuje už z té první vlastně vlny na začátku války. A pokud se podíváme na současná čísla lidí, kteří jsou na českém území, lidí, kteří utekli před válkou z Ukrajiny, tak i ten proces toho zapojování do pracovního systému, vlastně osamostatnění se v otázkách bydlení, kdy naprostá většina lidí, kteří uprchli před válkou, mají normálně komerční nájmy a nepotřebuji žádnou speciální podporu státu, tak si myslím, že vlastně ten scénář by se možná adaptoval na nějakou jinou situaci.

Ale ukázalo se, že ty koordinační síly, ať už je to Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo dopravy, protože logistika v tom také byla velmi důležitá a spolupráce vlastně s územím, ať už jsou to Asociace krajů, nebo jednotlivá města, která jsou třeba na těch uzlech, takže se ukázala jako funkční. Asi ve více detailech bych tady já nedokázal odpovědět.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já si dovolím ještě doplnit, abych tady neříkal nepřesné informace, tak tam, kde dneska víme, že o státních svátcích musí být zavřeno, u těch ploch nad 200 metrů, tak je to ten Nový rok, Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září a 28. října a potom 25., 26. prosince, tak abych to tady dopřesnil, já jsem to předtím neřekl úplně přesně.

Tak ale teď ještě k té vaší otázce. Já myslím, že Česká republika za ty poslední více jak dva roky předvedla, že má systém, dokázala ho dobře nastavit, dokázala ho nastavit na všech úrovních – od státní přes kraje až po obecní úroveň plus neziskové organizace a občanská společnost, který je schopen čelit a zvládnout velký příliv lidí, kteří přicházejí v desetitisících týdně.

Tzn., pokud by hrozilo to, že by byla tady ještě nějaká další vlna vyvolaná útoky na energetické infrastruktury, třeba i s příchodem podzimu a zimy, tak si myslím, že toto Česká republika je schopna zvládnout. Prokázali jsme to v minulosti. Ale zatím ta situace tak, jak ji vidíme v posledních měsících, se vlastně už zastabilizovala. Ten počet lidí, kteří týdně přicházejí na území České republiky, tak vlastně postupně pomalinku klesá. Samozřejmě nám také i nějaké počty odcházejí, tzn. my jsme teď v posledním více jak půl roce poměrně stabilní, pokud jde o ten počet uprchlíků s dočasnou ochranou na našem území.

Komunikujeme samozřejmě s našimi ukrajinskými partnery, nemáme v tento okamžik žádné informace a signály, které by měly vést tomu, že by se měla znovu v nějakých příštích týdnech nebo měsících zvednout větší uprchlická vlna, která by směřovala tady k nám do Evropy potažmo do České republiky. Tak tolik asi na vaši otázku. Myslím, že všichni si obecně přejeme, aby už k žádné další uprchlické vlně masivní nedocházelo, protože i pro tu Ukrajinu to bude obrovský problém v okamžiku, kdy ta země bude chtít začít fungovat normálně, obnovovat se, tak bude mít, dneska je ten stav přes 6 milionů lidí, kteří jsou za hranicemi Ukrajiny.

Pro tu zemi, pokud ti lidé, především maminky s mladšími dětmi, tak tito lidé té zemi budou v budoucnu opravdu chybět, pokud by naprostá většina z nich se rozhodla v těch zemích jako je Česká republika a další zůstat. Takže myslím, že i ukrajinská politická reprezentace si uvědomuje a snaží se dělat maximum pro to, aby nedocházelo k nějakému zvednutí uprchlické vlny a dalším odchodům lidí z Ukrajiny.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a poslední dotaz CNN Prima News.

Zbyněk Zykmund, CNN Prima News: Dobrý den, pánové vicepremiéři, když už máme takový široký záběr, zeptám se, jak sledujete zpovzdálí americkou předvolební kampaň a co by zvolení jednoho nebo druhého kandidáta znamenalo pro Českou republiku, byť je mi jasné, že ta demokratická nominace v tuhle chvíli asi není úplně jasná, jde mi třeba o postoj k Ukrajině a tak dále.

A druhý dotaz, pod Úřadem vlády má vzniknout nový poradní orgán, je to Rada vlády pro paměťovou agendu, píší to dnes Lidovky, tak mě jenom zajímá, jestli o tom něco víte a co si jako pod tím máme představit, co by to teda bylo za orgán a co by řešil? Děkuju.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Tak já se přiznám, na tu druhou otázku odpověď neznám, nejsem v tom detailu, takže nevím, jestli o tom ví něco pan vicepremiér Bartoš, já tedy informace o tomto nemám, že by tady měla vzniknout další nějaká rada nebo poradní orgán v rámci Úřadu vlády, takže to musíte směřovat asi na paní vedoucí, ředitelku Úřadu vlády Kotalíkovou.

Pokud jde o sledování kampaně prezidentské v USA, tak teď mluvím za sebe. Já musím říct, že pro mě je to smutný pohled. Jedna z kolébek demokracie vlastně ukazuje, že dvě klíčové politické strany v této zemi, které dokázaly vygenerovat celosvětové státníky, tak dneska vlastně tápou a nabízejí politiky, kteří podle mě už by měli jít fakt na odpočinek.

Já se zpětně se díval na některé pasáže té debaty z minulého týdne a já si myslím, že prostě při vší úctě, být voličem ve Spojených státech amerických, tak jsem zoufalý z toho výkonu a měl bych velký problém vlastně k volbám jít a dokázat si vybrat. Takže je to samozřejmě vnitřní věc Spojených států amerických, vnitřní věc především těch dvou stran, koho dokáží ve svých primárkách vygenerovat, případně jestli dojde ještě k nějakému rozhodnutí, ale myslím si, že to není dobrá zpráva ani pro Spojené státy americké a není to ani dobrá zpráva pro svět, když je výběr mezi těmito dvěma osobnostmi, ve vším respektu vůči jejich podnikání v minulosti nebo vůči politické kariéře.

Ale myslím si, že prostě tato země a i svět v dnešní době by opravdu potřeboval mladší, dynamičtější a obecně schopnější lídry pro ten kompromis, který musíme všichni společně hledat, protože svět to ukázal i v minulém století, že pokud se dokázaly zvládnout krizové situace, tak se dokázaly zvládnout opravdu se silnými a zároveň charakterově dobře ukotvenými osobnostmi. A to jak na naší straně Evropy, tak i za Atlantikem.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Já možná jenom doplním. Já jsem asi před 14 dny vedl podnikatelskou a vědeckou delegaci do Spojených států amerických. Měl jsem možnost potkat se jak s lidmi z administrativy prezidenta Bidena, tak i třeba s kongresmany, když jsme vyjednávali o možnosti rozšíření investorských víz pro Českou republiku. Ona i ta situace mezi politiky, mezi lidmi, je taková hodně divoká. Velmi tam zaznívají obavy o další polarizace společnosti v souvislosti nejen se samotnými volbami, ale pak třeba i s tím výsledkem voleb, se vzpomínkou na to, co se dělo u Kapitolu po předchozích prezidentských volbách.

Já jsem měl možnost zpětně se dívat na ten rozhovor nebo na ten duel pana prezidenta Bidena s panem Trumpem, který byl hodnocen negativně ve všech aspektech. Zajímavé bylo, že na tu tiskovou konferenci nebo mezi média pak přišli pouze zástupci republikánů, což vzbudilo velké dotazy. Následně ale bylo vlastně další vystoupení prezidenta Bidena, což některé demokraty, kteří kritizovali, hovořili o tom, zda vyměnit toho kandidáta, naopak uklidnilo.

Sledujeme to jako diváci, byť to samozřejmě i v té mezinárodní politice, které se Česká republika aktivně účastní, ať už s ohledem na to, že jsme členy NATO a společně řešíme geopolitickou bezpečnost jako člen NATO, tak je třeba v oblastech ekonomického charakteru, transatlantické vazby, tak je tam řada otazníků. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet, ale asi není na nás, abychom hodnotili možnosti jednotlivých kandidátů, proto často ten pohled může být i subjektivní.

Ostatně já jsem také neměl dobrý pocit z té debaty, tak jak byla vedena, jak byla argumentována, ať už je to v rámci nějaké integrity nebo třeba schopnosti integrity kandidátů, nějaké schopnosti třeba reagovat na ty otázky, které jsou pokládány a které prostě, Amerika bude muset stále hrát i po prezidentských volbách toho světového lídra, což je třeba otázka mezinárodní bezpečnosti.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Tiskovou konferenci končím, přeji hezký den. Na shledanou.