Tisková konference po jednání vlády, 28. srpna 2024

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády. Jelikož hlavním tématem dnes bylo také jednání s odbory, tak o úvodní slovo poprosím vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Dobré odpoledne, my jsme se opravdu v posledních dnech intenzivně zabývali jednáním o tom, jakým způsobem přistoupit ke zvýšení platových tarifů od 1. září tohoto roku, a zároveň také jsme intenzivně debatovali o tom, jakým způsobem přistoupit k otázce platů, objemu na platy v příštím roce s ohledem na návrh státního rozpočtu.

Proto jsme i včera tady před půlnocí končili a požádali jsme také kolegy z odborů, abychom to dnešní jednání udělali až od 14 hodin, protože jsme se stále snažili i v naší vnitrokoaliční vládní diskuzi dojít k nějakému kompromisu, který by umožnil udělat od 1. 9. to, abychom pro ty lidi, kteří pracují především v té stupnici 1, to jsou ti lidé, kteří vaří v kuchyních, kteří pracují jako nepedagogičtí pracovníci, kteří pracují jako lidé na obcích, na městech, abychom tam umožnili nějaké zvýšení toho platového tarifu.

My jsme dnes na vládě a následně v těch 14 hodin potom došli k návrhu kompromisu, který jsme předložili zástupcům odborů. Ten kompromis zněl následujícím způsobem: S cílem pomoci především těm lidem, kteří mají opravdu v té první stupnici ty nižší příjmy, tak jsme se soustředili na to, abychom pro lidi, kteří v této první stupnici, a podotýkám, že těchto lidí je 359 000 lidí, abychom ty, kteří jsou v té platové třídě 1 až 7, abychom zvýšili ten platový tarif o 5 %. U lidí, kteří jsou v té třídě platové 8 až 12 včetně té dvanácté, abychom zvýšili ten platový tarif o 3 %. Co by tento návrh znamenal, znamenalo by to, že pro tu skupinu lidí 1 až 7 platová třída by v průměru měsíčně ten nárůst byl o 920 korun a u těch kteří, jsou v té 8-12 třídě, by to bylo v průměru o 870 korun měsíčně.

V té první skupině 1 až 7 se to týkalo 173 500, v té druhé 174 000 lidí, to znamená naprostá většina z těch lidí z celé té první platové stupnice, kterých je tedy celkem 359 000 lidí. Netýkalo by se ten náš návrh 11 000 lidí, kteří jsou v třinácté platové třídě a výše, protože to jsou lidé opravdu, kteří už jsou na těch vedoucích pozicích a jsou tam často celkově ty průměrné platy opravdu dneska na poměrně, řekněme, slušné úrovni.

My jsme tento návrh prodiskutovali na koaliční úrovni, přestavili jsme ho zástupcům odborů a zároveň, a to je velmi důležité říci, že jsme také řekli to, na čem už je v tento okamžik dohoda, že pro ten příští rok bude navýšení objemu platů ve státním rozpočtu o 5 % a speciálně ještě platí dohoda, která odráží ten růst mandatorních výdajů pro platy ve školství na tu úroveň 130 % průměrné mzdy.

To znamená tyto dvě základní skupiny a tyto dvě základní položky by byly opravdu takto naplněné a saturované, což v součtu znamená nárůst platů v příštím roce plus 20 miliard korun ve státním rozpočtu. Ale zároveň tento kompromisní návrh od 1. 9. byl cílen proto takovýmto způsobem, aby pomohl těm lidem s těmi nižšími příjmy tady tímto způsobem, takže potom od toho 1. ledna bychom na to navázali i pro ty zbývající skupiny, tak abychom dokázali potom udělat dohodu na růstu platových tarifů i pro ty ostatní skupiny.

Co chci říci ještě jednu důležitou věc, že neznamená to, že by nezvýšení platových tarifů neznamenalo pro ty lidi, že si odnesou celkově za letošní rok na své výplatní pásce více, protože celá řada těch organizací má nastavený nějaký systém odměn, cílových odměn a podobně, to znamená, toto byla otázka jenom čistě platového tarifu.

Já musím říct, že mě mrzí, a nás za vládu mrzí, že odbory na tom jednání se rozhodly na tento kompromis nepřistoupit a odmítly tento kompromis. My budeme, a to jsme si dneska také s odbory řekli, dál jednat a budeme jednat o tom, jakým způsobem budou platové tarify nastaveny od 1. ledna 2025, a budeme počítat s tím, že objem platů nám roste o 5 % v jednotlivých resortních kapitolách, což dává poměrně slušný prostor pro to, abychom dokázali v rámci třeba toho, že pracujeme se snížením počtu stavu státních úředníků rozumně nastavit zvýšení těch výdělků v tom příštím roce pro tyto lidi. Tolik shrnutí toho, co se odehrávalo v posledních hodinách, ten finální výstup z toho dnešního jednání se zástupci odborů. Děkuji za pozornost.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím o slovo 1. vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Hezký den, dámy a pánové, já bych chtěl informovat o dvou záležitostech, kterými se dnes vláda České republiky zabývala. Všichni jsme zaregistrovali tu něšťastnou, nepředvídatelnou událost v rafinérii Litvínov, kde byla nalezena nevybuchlá munice z 2. světové války a samozřejmě to znamenalo pro tuto společnost pro společnost ORLEN Unipetrol zásadní omezení provozu litvínovské rafinerie.

Vláda České republiky dnes rozhodla, že ze Správy státních hmotných rezerv bude uvolněno 95 000 kubíků motorové nafty a do 40 000 kubíků benzínu ve prospěch společnosti ORLEN Unipetrol. Zároveň samozřejmě platí, že se jedná o zápůjčku a tato společnost do konce letošního roku do státních hmotných rezerv tyto pohonné hmoty vrátí.

My tím vysíláme jasný signál i na český trh s pohonnými hmotami, že skutečně není v této chvíli třeba žádné paniky, není rozhodně třeba žádných spekulativních hrátek s cenami pohonných hmot. K tomu vydání ze Správy hmotných rezerv dochází už ve dnech 28. a 29. srpna, lze tedy předpokládat, že u tohoto nejdůležitějšího dodavatele na náš tuzemský trh s pohonnými hmotami bude ta potřeba plně saturována a toho klientského prostředí v České republice se ta nešťastná událost z Litvínova tímto rozhodnutím vlády České republiky nijak nedotkne.

To je první důležitá záležitost a druhá se týká přímo gesce Ministerstva vnitra. My jsme po dlouhém projednávání, už začala předchozí vláda a byla k tomu i vyzývána i tou starou předchozí Legislativní radou vlády, předložili vládě ke schválení nový zákon upravující pobyt cizinců na území České republiky. Já chci hned na začátek prosím předejít všem spekulacím. Nijak se to netýká cizinců žádajících o azyl, nijak se to netýká cizinců s dočasnou ochranou, nijak se to netýká ani Migračního paktu. Je to materiál zcela odlišný, který se týká legálně pobýváních cizinců na území České republiky, většinou se jedná o lidi, kteří sem přicházejí i za účelem nějaké ekonomické činnosti, přichází na český pracovní trh.

To projednávání bylo velmi složité, ten zákon je opravdu velmi obsáhlý. Já musím ostatním resortům i poděkovat, že se nám podařilo vypořádat všechny připomínky, které v něm byly. Nový zákon rozhodně nijak nezměkčuje, nerozvolňuje pravidla pro získání pobytového oprávnění v České republice. V zásadě se nemění ani ty nejdůležitější funkční nástroje, které vláda a úřady v České republice dlouhodobě mají k tomu, aby udržely bezpečnost v České republice, stabilitu veřejných financí, veřejné zdraví.

Hlavní důležitou změnou je digitalizace pobytové agendy. Ten celý digitální proces výrazně zjednoduší život daného pracovníka, který v České republice pracuje. Bude mít k dispozici cizinecký účet, něco podobného jako známe z bankovní identity, kde bude obsluhovat veškeré své úkony v komunikaci s úřady. Až na několik málo úkonů pro ověření totožnosti a podobně bude celý ten migrační proces digitalizován. A to samozřejmě pomůže i našim pracovištím Odboru azylové a migrační politiky, kde ty nároky za poslední roky ve spojení s Ukrajinou ale i příchozími na náš trh práce jsou stále větší a větší, především to pomůže samotným cizincům.

Nově bude povinnost občanů Evropské unie, kteří v České republice pobývají déle než 90 dnů se registrovat v systému. Je to zcela obvyklé ve většině zemí Evropské unie, nejedná se nějaké ztěžování života, ale naopak je to velké volání měst a obcí v České republice, která nemohou třeba plánovat kapacity svých škol, školek dalších zařízení už jenom proto, že mnoho cizinců pocházejících z Evropské unie prostě nebylo v těch systémech registrováno. Je to pro předvídatelnost plánování. Mimochodem až 200 000 cizinců v České republice ze zemí Evropské unie tady pobývalo a tuto registraci nikdy nepodstoupilo.

Zároveň tento zákon přichází s tzv. rolí garanta, garanta pro příchozího cizince. Tím garantem může být ať už osoba, nebo i subjekt, který umožní cizinci plnit účel pobytu na našem území – ať je to vzdělávání, ať je to vědecká kulturní instituce, ať je to zaměstnavatel, anebo třeba sportovní klub. Ta práva garanta a jeho povinnosti jsou jasně definovány a především bude mít ten garant možnost náhledu i do toho řízení, které se týká pobytu daného cizince na území České republiky, a bude odpovědný za úhradu případného vyhoštění v případě, že by si daný cizinec neplnil povinnosti vůči českým zákonům.

Účinnost nového zákona je předpokládána od 1. ledna 2026 a v té době by měl být spuštěn i informační systém. Mimochodem ten informační systém byl dlouhodobě požadován i zaměstnavatelskými svazy jako zjednodušení přijímání pracovních sil z cizích zemí. Znovu říkám legálně pobývajících cizinců, mnohokrát chtěných na území České republiky. Hrazeno to bude, myslím tím vybudování daného informačního systému, z Národního plánu obnovy. Děkuji.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Já děkuji za slovo. Vláda dnes projednala a schválila v upravené podobě náš společný návrh, který jsem předkládal s panem ministrem Marianem Jurečkou, na ukotvení Agentury pro sociální začleňování a potvrdila, že agentura bude nadále působit ve městech a obcích i po roce 2025.

Já když se trochu podívám do historie minulých vlád, tak tady rezonovalo ve veřejném prostoru takové nerudovské kam s ním nebo kam s ní. Já jsem rád, za dnešní rozhodnutí vlády, to rozhodnutí totiž znamená, že pro agenturu máme tady potvrzení její potřebnosti a pokračování fungování ve stávajícím rozsahu i po roce 2025. Agentura pro sociální začleňování zůstane trvale součástí Ministerstva pro místní rozvoj. Její činnost bude financována především projektovým způsobem, v příštím roce však posílím i její financování v rámci Ministerstva pro místní rozvoj, jak se dnes usnesla vláda.

Agentura je jakýmsi hlavním nástrojem vlády na řešení sociálního vyloučení v regionech. Agentura pro sociální začleňování funguje zhruba od roku 2008, kdy vznikla právě na evropských penězích a to její institucionální ukotvení doposud nebylo nikdy úplně rozhodnuto a poslední 4 roky funguje agentura jako odbor Ministerstva pro místní rozvoj. Agentura podporuje města při obnově sociálně vyloučených lokalit, rozvoje dostupného bydlení, zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných a řešení dlouhodobé zátěže obyvatel. Řeší třeba zpřístupnění vzdělávání dětí se sociálním znevýhodněním, zvyšuje bezpečnost, pracuje v oblasti prevence kriminality.

Agentura spolupracuje například i s Úřadem práce nebo s Ministerstvem školství a za poslední 4 roky realizuje více než 400 projektů. Ten zájem o spolupráci s agenturou trvale narůstá, proto jsem za ten dnešní krok i rád, ke spolupráci se hlásí nejen menší obce, ale i velká města, která potřebují řešit třeba přebujelé chudinské ubytovny nebo nedostupnost bydlení nebo segregaci a další. A konzultanti a zaměstnanci agentury aktuálně působí ve více než 60 městech v České republice nebo na Moravě tady včetně Ostravy, Brna, Chomutova, Děčína, Liberce, ale taky v menších obcích například na Jesenicku nebo na Šluknovsku.

My ze zpětné vazby od starostů, hejtmanů a primátorů víme, že jsou se spoluprací agentury spokojeni, ostatně kladně se k té spolupráci vyjadřuje přes 80 % z nich. Tak já jsem rád, že vláda toto rozhodnutí udělala a to nerudovské kam s ní jsme dneska finálně potvrdili. Patří na Ministerstvo pro místní rozvoj jako ministerstva, které je partnerské regionům a obcím v České republice. Děkuji.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí: Děkuji a nyní poprosím ministra zemědělství Marka Výborného.

Marek Výborný, ministr zemědělství: Krásné odpoledne, dámy a pánové, vláda dnes projednala dva body z gesce resortu Ministerstva zemědělství, o kterých bych vás rád informoval. Jednak jsme projednali a schválili významnou novelu zákona o Státním pozemkovém úřadu. My jsme se pokusili dát dohromady novelu, která bude zjednodušovat převody pozemků na obce, která bude zvyšovat ochranu pozemků, které jsou určeny pro veřejné stavby. Nemalým dílem také se snažíme odbourávat zbytečnou byrokracii a administrativu přesně v duchu strategických cílů, které jsme si na Ministerstvu zemědělství a v rámci celé vlády vytkli.

Kdybych mohl být krátce konkrétní k některým bodům, tak například novela zavádí možnost bezúplatného převodu pozemků určených k zřízení nebo rozšíření veřejných pohřebišť směrem k obcím. Dále budou možné bezúplatné převody pozemků, které jsou v územním plánu vymezené jako veřejná prostranství a to jak v té části zastavěné obce, tak v té zastavitelné. Dále se zpřesňují některé možnosti převodu dalších pomocných silničních pozemků a podobně. Zavádíme také moderní nástroje v maximální míře transparentnosti při prodeji, do 1 000 metrů čtverečních v případě zemědělských nemovitostí, budeme prodávat v rámci Státního pozemkového úřadu tyto nemovitosti elektronickou aukcí přesně v duchu parametru, které dnes už aplikuje třeba Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Nemalou součástí je také ochrana zemědělských pozemků a to těch, které jsou dlouhodobě alokovány, vymezeny pro důležité strategické stavby, ať už to jsou stavby dle liniového zákona, nebo stavby v rámci energetické infrastruktury, případně pozemky, které by mohly do budoucna tomuto účelu sloužit. Tady zamezujeme touto novelou tomu, aby tyto pozemky byly převáděny mimo organizační složky státu. Protože Státní pozemkový úřad je tou institucí, která má také monitorovat dlouhodobě erozi půdy, jak tu erozi vodní, tak tu větrnou, což je jeden bohužel z důsledků probíhající klimatické změny, tak i nově do zákona tuto povinnost směrem ke Státnímu pozemkovému úřadu uvádíme a budeme dlouhodobě pokračovat v té kampani směrem k samosprávám hlavně starostům menších obcí, abychom dokázali skutečně účinně erozi monitorovat a takto potom také pracovat metodicky se zemědělskou veřejností, s farmáři, zemědělci.

My dnes čelíme problému, že máme v zásadě zmonitorováno maximálně nějakých 15, 20 % erozních událostí a to je velmi málo, i tímto i touto novelou se v tomto snažíme dělat kroky směrem dopředu. Takže to je, ač v některých bodech technická, ale důležitá, novela o Státním pozemkovém úřadu.

Druhá věc se týká bodu, který jsem pracovně měl předjednaný už s kolegy na vládě před vládními prázdninami. 1. prosince 2022 se po více jak 4 letech opět potvrdil africký mor prasat na území České republiky, konkrétně na česko-polském pomezí ve Frýdlantském výběžku. A bohužel šíření afrického moru prasat, zdůrazňuji, pouze v populacích prasat divokých, tak od té doby nabralo poměrně výraznou dynamiku.

V loňském roce jsme zachytili na českém území už 56 takových případů, ať už to byly kadávery, nebo případně ulovená divoká prasata. V letošním roce jenom za první pololetí máme takových případů 26 a problém je to, že se nám postupně rozšiřuje území, kde musíme vyhlašovat prostřednictvím Státní veterinární správy mimořádná veterinární opatření, což má samozřejmě důsledek pro to území samotné, pro ty obce, pro chovatele.

V tuto chvíli se snažíme minimalizovat to potenciální nebezpeční do budoucna a jednak, pokud možno, ta nakažená zvířata odstranit formou lovu, ale také zabránit tomu, aby se ta nákaza afrického moru prasat šířila dále mimo Liberecký kraj. Na základě toho jsme se rozhodli a dnes jsme usnesením vlády České republiky schválili analogicky tomu, co jsme realizovali už v roce 2016, 2017, kdy tehdejší zde stojící pan vicepremiér tehdy v roli ministra zemědělství měl ten samý problém na Zlínsku, tak my analogicky jsme požádali Ministerstvo vnitra, pana vicepremiéra Rakušana, abychom ve spolupráci s Policií České republiky mohli využít složky policie k mimořádnému odstřelu divokých prasat právě v oblasti Libereckého kraje.

K tomuto účelu budou pořízeny i potřebné prostředky hlavně pro noční lov, protože v noci samozřejmě ten odlov prasat divokých je nejefektivnější. Kromě toho budeme mít i sadu dalších opatření. Už v tuto chvíli spolupracujeme s Českou zemědělskou univerzitou. Využíváme pracovníky s drony, které vyhledávají právě to, kde se nachází populace prasat divokých, tak abychom mohli s tím odlovem během měsíce září, a v měsíci září už se do toho zapojí Policie České republiky, pokračovat.

Chci také poděkovat Ministerstvu dopravy a ředitelství silnic a dálnic, protože s těmi zase budeme spolupracovat na aplikaci pachových ohradníků, které mají minimálně snížit rozsah toho posunu té nakažené populace směrem na jih. Pro nás je důležité, abychom to dokázali udržet na tom území Libereckého kraje a postupně tu nakaženou populaci zlikvidovat.

Co chci zdůraznit, to si myslím, že je důležité, africký mor prasat je virové onemocnění domácích a divokých prasat. V tuto chvíli v České republice máme všechny nálezy pouze u populace prasat divokých, děláme všechno pro to, abychom zabránili přenosu na prasata domácí. A co je důležité, přesto že v té populaci prasat je ta úmrtnost maximální, téměř 100 %, tak tato nákaza není přenosná na člověka, čili lidé se nemají čeho obávat.

My se tady snažíme minimalizovat ty hospodářské škody, které by to samozřejmě mělo v případě, že by se tato nákaza rozšířila mezi hospodářská zvířata, a to i směrem třeba k exportu ať už živých prasat, či vepřového masa z České republiky. Takže to jsou dva body z resortu Ministerstva zemědělství. Děkuji.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní už je prostor pro vaše dotazy. Česká televize.

Karolína Jelínková, Česká televize: Dobrý den, já bych chtěla požádat pana Rakušana a pana Bartoše, jestli by také mohli okomentovat to, jak to dopadlo s platy pro letošní rok, zkrátka jednalo se o tom nějakou dobu. Ještě bych požádala o takové upřesnění, vzhledem k tomu, pane vicepremiére Jurečko, jak jste to popisoval, rozumíme tomu tedy správně, znamená to tedy, že v letošním roce tam žádný nárůst platů pro veřejnou sféru nebude ani v té variantě, o které jste hovořil, že jste ji projednávali s odbory?

A závěrem jenom ještě jedna věc, protože ke konci srpna má končit národní protidrogový koordinátor pan Vobořil, tak jestli můžete ještě toto okomentovat? Já vím, že i vy jako lidovci jste s ním měli určité spory, nesouhlasili jste s některými záměry nebo výroky. Děkuju.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Tak já okomentuju tu část k platům. Já musím říct, že za vládu byl konsensus v tom, že pro nás je důležité, abychom u toho kroku, pokud ho máme udělat a cílit opravdu na ty lidi, kteří mají nízké příjmy a kde je potřeba opravdu tu změnu udělat, tak ale potřebujeme na tom tu sociální dohodu se zástupci odborů, protože to vyžaduje nějakou míru solidarity s těmi lidmi, kteří jsou v těch stupíncích 2, 3, 4, 5 a ve státní službě.

Takže proto jsme stáli o to, aby ta dohoda opravdu byla společná. Mě mrzí, když to někdo nazval, že to snad byly nějaké vyděračské podmínky, já jenom zrekapituluju, 347 000 lidí s těmi nízkým příjmy a průměrnými příjmy tato dohoda mohla přinést pro čtyři měsíce tohoto roku posun. Odbory se rozhodly, protože se na tom evidentně nedokázali dohodnout všichni a mít nějakou solidaritu mezi sebou, mezi svými zájmovými skupinami, aby se na tomto dokázali s námi shodnout. To mě mrzí.

Nicméně chci podotknout, ať si jenom rozumíme, my se tady bavíme o platových tarifech, tarifech, to vůbec nesouvisí s tím, že ty instituce, resorty mají nějaké své částky, které mají vyčleněné na odměny, na cílové odměny, nějaký systém motivací. Takže to neznamená, že ti lidé by si meziročně neodnesli vyšší výdělek. Ale to byla nějaká debata, která se týkala toho základního nastavení toho platového tarifu. Jenom podotýkám, byli to lidé v těch tarifních třídách 1 až 12. A když jsme tady slyšeli na tom jednání dnes odpoledne, že, tady bylo zmíněno, že třeba tam nejsou ti lidé ve 13. až 16. platové třídě, což je těch 11 000 lidí, tak to jsou opravdu lidé už jako v poměrně vysokých manažerských pozicích v rámci státní správy.

Tzn. my jsme se snažili opravdu najít kompromis v rámci vládní koalice, maximum možného, protože ve finále ty resorty jasně ukázaly v těch číslech, že to nejsou schopny udělat bez toho, aniž by dokázaly převést minimálně prostředky z jiných částí svých kapitol. Protože třeba v resortu školství je 9 000 různých institucí a tam nevidíte do každého detailu, že ta na to má dneska ty finanční prostředky. Takže my jsme řekli, ano, my jsme připraveni ještě nějakým způsobem tyto operace udělat a hledat tu cestu a směřovat to, ať alespoň pro ty čtyři měsíce uděláme nějaký mezikrok. Toto bylo odmítnuto, smeteno ze stolu ze strany odborů.

Jenom ale připomínám, co je jako zásadní, a o tom budeme jednat dál, ta jednání nekončí. A to je, že od 1. ledna platí naše vzájemná dohoda ze včerejška, že v návrhu státního rozpočtu na příští rok bude růst objemu prostředků na platy o 5 %. To je si myslím velmi slušná výchozí pozice. A řekli jsme, že budeme jednat dál zase o platových tarifech. O tom budeme dál jednat.

Tak já vždycky poprosím odlišovat, co je platový tarif a co je celkový objem na platy a co si reálně lidi vydělají a odnesou ve své výplatě, když tam dopočítáme odměny a potom také i osobní ohodnocení a další složky nadtarifní, co si odnesou domů. Tak tolik jenom popisuju ten příběh a to, jakým způsobem se to odehrávalo teď v posledních dnech. Myslím, že ze strany vlády, myslím, že jste viděli opravdu velmi upřímnou snahu najít rozumný kompromis, protože to, co jsem vám prezentoval, by znamenalo zhruba ve výdajích státu 1 miliardu korun a celkově by to bylo 2 miliardy korun, které bychom museli po zbytek roku ještě někde dokázat najít.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak já jenom, ptali jste se na náš názor. No, mně je to líto, protože jsme hledali moc dlouho a zodpovědně do noci a dneska na vládě dlouhé hodiny a minulý týden nějaký kompromis a ten kompromis měl přinést teď zvýšené tarify, finance, výdělky nízkopříjmovým. Těm nejvíce dotčeným.

V realitě letošního státního rozpočtu, v realitě toho, co si resorty mohou dovolit, my jsme byli připraveni ty finanční prostředky pro ty nízkopříjmové, pro ty nejdotčenější skupiny opravdu najít. Ten návrh byl prosociální, ten návrh byl jednoznačně ku prospěchu lidí, jejichž výdělky jsou prostě ty nejnižší. Já jsem úplně nečekal, že to bude odmítnuto, tak my teď na to reagujeme pár minut poté. Já prostě říkám, že ten návrh, se kterým vláda po dlouhém jednání přišla, byl kvalitní a znovu říkám, velmi bedlivě a dobře rozlišoval, abychom nepřidávali teď těm, kteří už ty výdělky mají relativně velmi slušné, ale abychom pomohli těm, kteří opravdu pomoci potřebují.

Co se týče 5 % do objemu příští rok, to je dobrá výchozí pozice, jak řekl pan vicepremiér Jurečka. Je to i dobrá zpráva pro můj resort. Je to i dobrá zpráva pro policisty a hasiče. Je to dobrá zpráva, protože tímto rozhodnutím mají garantováno, že jim od ledna skutečně jejich platy, reálné výdělky, to, co uvidí na výplatní pásce, porostou. Tedy ano, týká se to i policistů a hasičů, na to už jsem byl tázán a je to to, co si v téhle rozpočtové chvíli můžeme dovolit. A jenom, ještě jednou pro vysvětlení, 5 % do objemu je nějaká suma, která se posléze rozepisuje do těch tarifů. A v těch tarifech to má logicky nějakou vyšší hodnotu jako takovou a o tom vláda bude ještě diskutovat. Rozlišujme prosím objemy. Tohle je první rozhodnutí, ale je důležité i pro náš resort. Platy pro policisty a hasiče od ledna porostou.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Já možná doplním, protože vše už tady bylo řečeno, když vlastně začala ta debata se zástupci odborů a byl pak třeba dotazován i premiér Petr Fiala, tak reálně řekl, že v rozpočtu, v rozpočtové rezervě peníze na toto navýšení nejsou. A my jsme potom byli požádáni v rámci vlastně diskuze, která byla vedena na platformě K5, K15, ať tedy per jednotlivý resort, per ministr, se podíváme, jaké tam jsou vlastně rozpočtové možnosti v rámci rozpočtu tohoto roku tak, aby to třeba neovlivnilo očekávané nějaké finanční ohodnocení na konci roku pro ty nejlepší pracovníky.

A právě ta odstupňovaná nabídka nebo to, kdy jsme se na to podívali skrze optiku lidí, kteří pracují pro stát, ale berou spíše méně, což na každém resortu je jinak a někde to jsou skutečně velké množství lidí, až k těm stům tisícům v rámci toho resortu, tak jsme toto připravili a na základě toho vlastně vznikla i ta dohoda, kterou jsme dnes představili, resp. kolegové, kteří v průběhu jednání vlády šli jednat se zástupci odborů, kterou jsme představili.

Mě vlastně některá i ta razantní slova, která jsem měl možnost si přečíst v titulcích při příchodu na tuto tiskovou konferenci, překvapila. Protože ta snaha skutečně byla odměnit ty, kteří to potřebují, navýšit to v té nižší příjmové části těch lidí. Bavme se o tom, jak se bude chovat státní rozpočet od toho 1. 1. příštího roku. Tam si myslím, že ta debata se vede, ten základ zde už byl jednou zmíněn, 5 % do objemu platů. Ale vlastně to celkové odmítnutí nebo označení té nabídky až tak jako skoro za hranou slušnosti, si myslím, že neodpovídalo tomu, s čím vláda přišla jako s nějakou nabídkou, která je umožněna v rámci rozpočtu jednotlivých resortů.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Ještě byl dotaz na pana Vobořila.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Co se týká otázky na pana bývalého už zmocněnce Vobořila. Já musím říct, že já jsem s ním, a teď mohu říct i za nás, za experty za naši stranu, měl několik velkých rozporů v pohledu na některé věci, vadily mi některé výroky ve vztahu k např. Poslanecké sněmovně apod. Já ten krok a ty věci, které se teď staly, respektuju, a nemám ambice to nějak dál komentovat.

Myslím, že tady na Úřadu vlády jsou lidé, kteří standardně z hlediska té věcnosti tu tématiku nesou dál, pracují na ní. Já jsem připraven hledat rozhodně cesty k tomu, abychom řešili věci, jak zlepšit prevenci, jak zlepšit potom celou tu oblast adiktologie. Takže asi tolik můj stručný komentář k tomuto.

Marek Výborný, ministr zemědělství: Já jestli mohu ještě k těm platům a tarifům. Já vlastně tomu postupu odborů vůbec nerozumím. Protože ony v zásadě odmítly to, abychom těm, kteří měli nejvíce podhodnocené tarify, tak odmítly to naše nabídnutí, teď po 4 měsíce vlastně předběhnout ten proces, o kterém my vedeme debatu pro rok 2025, tak jim vlastně pomoci už teď. Je to pro mě nepochopitelné. Já jsem na Ministerstvu zemědělství ty věci měl spočítané, připravené.

My samozřejmě tak, jak říkal pan vicepremiér, ty prostředky nám nezůstanou někde stranou nebo bokem. Já jsem připraven je použít na tu nadtarifní složku, čili ti lidé si to reálně skutečně odnesou. Problém je ten, že odbory dlouhodobě požadovaly, abychom přidali tarify tam, kde byly ty největší problémy, do té 12. platové třídy, a to z mně neznámých důvodů dneska odmítly.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz, tak Český rozhlas.

Jana Karasová, Český rozhlas: Dobrý den, já bych se ještě vrátila k těm platům. Vy jste, pane ministře, původně navrhoval 10, resp. 7 %. Čím se stalo, že nakonec se realistické ukázalo pouze těch 5 %, resp. 3 %? A když mluvíte o 5 % nárůstu objemu prostředků na platy od příštího roku, kolik by to tedy mohlo znamenat pro ten růst platových tarifů?

A pak bych měla dotaz ještě k jinému tématu, které jste měli na vládě, a to je poslanecký návrh, který by měl udělat malou změnu, díky které by dětské domovy mohly ty rodinné skupiny umisťovat i po jednom v té běžné zástavbě, tak jestli jste se k němu vyjádřili kladně, jestli ho podporujete? Původně byl záměr vlády udělat i větší úpravy v péči o děti, které jsou umístěné právě do těch dětských domovů, tak, ještě to plánujete stihnout do toho konce volebního období, nebo už je to věc, ke které se pravděpodobně nedostanete? Děkuju.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Děkuju, já jsem v tom svém návrhu, který jsem překládal do meziresortního připomínkového řízení, vycházel vlastně jednak z toho, co říkaly odbory, z toho, co říkali zaměstnavatelé, o tom jsme tady ještě dneska nemluvili, protože i část zaměstnavatelů říkala, ano, i my souhlasíme s tím, aby se ten krok stal.

Nicméně je potřeba férově přiznat, že my jsme v té debatě šli čím dál tím víc do většího detailu a začali jsme opravdu dopočítávat nejenom na ta velká čísla, ale do těch jednotlivých podřízených resortních organizací, jaká ta situace je a kdo má jaké možnosti, tak jsme narazili na limity, že prostě jsou resorty anebo jsou jejich organizace, kde prostě tam ty peníze už nejsou. A vy nemůžete přijít a říct, tak my snížíme osobní ohodnocení a dáme to na úkor toho navýšeného tarifu, protože to prostě z hlediska pracovněprávních vztahů má nějaká pravidla a nelze to takhle udělat.

Takže to byl ten moment, kdy jsme došli do momentu, kdy říkáme, není to možné takhle plošně udělat. A s odbory jsme vedli férovou poctivou debatu a říkáme, žádáme vás o nějakou míru spolupráce a solidarity, že bychom se zaměřili na tu skupinu lidí v té první stupnici a třeba u těch lidí, kteří jsou pod státní službou, tak bychom ten krok udělali až od 1. ledna i s tím navýšením objemů.

Proto se stala tato kompromisní varianta, jako opravdu maximum možného vyjít vstříc, udělat to od toho 1. 9., ale zároveň jako s nějakou dohodou, že na tom budeme spolu společně participovat i v té komunikaci, protože to je také důležité. Takže to se prostě, bohužel, už potom nepodařilo společně tady dotáhnout do konce a fakt si myslím, že kdo sledujete roky tyhle debaty, tak jste viděli tady, že jsme to opakovaně se snažili opravdu nastavit tak, aby ten kompromis byl možný. Nesmetli jsme to tady ze stolu někde před měsícem, dvěma, ale trápili jsme se s tím, abychom našli jako nějaké rozumné kompromisní řešení, které cílí tam, kam je potřeba zacílit.

Takže my ta jednání rozhodně bereme tak, že budou pokračovat pro rok 2025. Dneska jsme odborů řekli tu výstupní hodnotu, kterou jak říkal i pan vicepremiér Vít Rakušan, si myslím, že je dobrým základem pro to, bavit se o tom, jak případně s těmi tarify, jak je nastavit, a pro které stupně a jakým způsobem. Ale já od začátku fakt říkám, přistupovat k tomu paušálně stejně není úplně fér, protože i v posledních třech letech se dělaly různé přístupy k některým těm skupinám v té tarifní stupnici.

A teď se omlouvám, ještě jsem něco nezodpověděl, ano, k této poslanecké novele, děkuju za připomenutí, jsme zaujali jako vláda kladné stanovisko. Myslíme si, že to jde vlastně správným směrem a my vlastně už i, když jsme dělali teď novelizaci zákona OSPODu, tak vlastně posunujeme tu ambici, abychom opravdu posilovali to, aby děti v ideálním případě zůstávaly v rodinách, pomohli jsme řešit ty problémy a případně abychom výrazně posilovali, a to jsme už udělali ty kroky, tu náhradní rodinnou péči, abychom snižovali postupně počty dětí, které jsou v dětských domovech, v ústavních zařízeních, a především to dělali postupně s tím posunováním té věkové hranice.

Takže tato, řekněme, transformace, a zároveň i deinstitucionalizace a zmenšovat ta velká zařízení na opravdu malá zařízení rodinného typu, kde je to opravdu velmi blízké tomu, co každý z nás, kdo jsme žili v rodině, jsme prožívali, že žijete v normálním domku, řadovém domku nebo v bytě. Můžete si své kamarády vzít domů. Prostě to jsou všechno věci, které jsou strašně důležité, a je to kvalitativní posun, který tady děláme po těch třiceti letech. Takže je potřeba tam třeba dolaďovat ještě nějaké věci z hlediska finančních nároků atd., ale té novele jako takové, té myšlence a tomu principu vláda dala kladné stanovisko.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz, televize Nova.

Natálie Vašková, televize Nova: Dobrý den, já bych měla jenom jeden dotaz, a to tedy na pana ministra Jurečku jakožto šéfa lidovců. Co říkáte na to, že končí kandidátka za lidovce Marijam Szyja ve volbách, nejen ve volbách, ale tedy i ve straně KDU-ČSL?

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Tu informaci mám, takže to respektuji.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, iDNES.

Josef Kopecký, iDNES: Dobrý den, odboráři označili vlastně to, že chcete přidat v příštím roce o 5 %, navýšit tu hromádku na platy ve veřejném sektoru o 5 %, že to je podle nich šokujícím způsobem nízká nabídka. Myslíte si, že tohle to se ještě může změnit, anebo těch 5 % už je definitivní věc, přes kterou vlak nejede, na kterou jste si plácli těch pět stran? A mimochodem, jestliže počítáte, že to bude 5 % navyšování, máte už v koalici jasno, jaká bude přesná výše schodku rozpočtu na příští rok?

A ještě jsem chtěl poprosit o váš komentář k tomu, co včera říkal pan Středula před Úřadem vlády, on se dneska toho jednání snad neúčastnil, pokud vím, a on říkal, k těm penězům, řekl, kdo hledá, najde. On říká, že vlastně, kdybyste se pořádně podívali, za co tato vláda je ochotna utrácet peníze daňových poplatníků, že by jistě dokázala najít některé věci, které by byly zbytné, aby se přidalo zaměstnancům veřejného sektoru na navýšení jejich platů a kompenzace poměrně vysoké inflace v posledních letech. Děkuju.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Tak, já si dovolím asi zareagovat, poprosím případně, jestli kolegové mě budou chtít doplnit. Tak já myslím, že taková ta vyjádření politiků – jako zdroj jsou a tato diskuze je plytká, zbytečná – tak vidíme, kam to tuto zemi dovedlo. My víme, že prostě máme tady jasně dané limity pro letošní rok a fakt si myslím, že kolegové z resortů se podívali na všechny možné položky, které by byli schopni do toho zapojit. Tzn. byly tady resorty, které prostě se podívaly do provozu, do jiných částí, kde by případně tyto peníze byly schopni dát, ale prostě nešlo tu operaci udělat bez toho, že tady ty peníze jsou. A ty jsou limitovány. Státní rozpočet je zákon a my víme, že ta situace prostě není jednoduchá. Zároveň ale, a to je poctivě potřeba říct, na těch resortech, když se podíváme, se snažíme také ty lidi ocenit, motivovat tou nadtarifní složkou.

Takže já si myslím, že prostě 5 % meziročně do objemu je opravdu velmi dobrá výchozí pozice. Podívejme se na situaci v té primární mzdové oblasti. A když k tomu připočteme také úsilí resortů, které snižují ty počty státních zaměstnanců, což je také důležité, tak pak vám to vytváří větší prostor toho růstu pro ty zbývající lidi, kteří tam zůstanou na těch resortech.  

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já bych to rád doplnil určitě. Tak mě tahle slova vlastně mrzí, protože tady byla nějaká konkrétní nabídka na stole, která opravdu mohla pomoci. Nerozumím tomu jejímu odmítnutí. My jsme dnes řekli 5 % v objemech do příštího roku. Rozdíl je ten, že to, co se plánovalo zvýšit letos, bylo bez nějakého finančního posílení. To jsme měli najít na resortech a my jsme všichni na to byli připraveni. Na tom resortu vnitra, velkém resortu, to nebylo úplně jednoduché spočítat, spočítali jsme to, a na tuhle variantu jsme byli připraveni bez rozpočtového posílení.

Těch 5 % do objemu jde široce rozloženo prostě jako zvýšená platová základna pro všechny, které platí stát v této zemi, do příštího roku a já si myslím, že se snažíme v tuto chvíli o maximum možného. Jak bylo řečeno, ve chvíli, kdy bude schválen státní rozpočet, ve chvíli, kdy to bude ve sněmovně, ve chvíli, kdy se to vloží na konci září do systému, tak v té chvíli je velká jistota, že to tak opravdu v příštím roce bude, ale ta vládní shoda na tomhle existuje.

My se s těmi 5 % budeme snažit udělat co nejvíce třeba i v těch tarifech. Já už jsem si dneska sezval na poradu šéfy ať už policie, hasičů, lidi, kteří se tím zabývají na resortu. A budeme se pokoušet o takový model, který opravdu bude odměňovat třeba ty policisty, kteří jsou na ulici. Bude odměňovat ty policisty, kteří už jsou nějakou dobu u sboru a hrozilo by, že by odešli. A k tomu nám určitě i to 5% navýšení nějakým způsobem stačit bude. Každý ministr by si představoval více, ale podívejme se, prosím, na to, za co nás odbory kritizují.

Tak co je špatně, že přidáváme do vzdělávání? Je špatně, že jako první vláda plníme náš závazek vůči spojencům v Severoatlantické alianci? Je špatně, že vnitřní bezpečnost v téhle situaci ve světě i v Evropě považujeme za další prioritu? Je špatně, že se zabýváme řadou sociálních reforem a samozřejmě ten sociální systém při stárnutí populace něco stojí? Je špatně, že se zabýváme dostupným bydlením, které chceme poskytovat a také to stojí nějaké finanční prostředky? Ať někdo ukáže, na co tahle vláda vydává zbytečné výdaje.

My se snažíme i při tom, že konsolidujeme veřejné finance, dostát prioritám v našem vládním programovém prohlášení. Já si troufám říct, že málokterá vláda přes veškerou kritiku, která za námi občas jde, bude mít na konci svého volebního období tolik bodů vlastního programového prohlášení splněných. Snažíme se o to maximálně a ta konsolidace veřejných financí k tomu určitě patří. Někdo nás kritizuje, že je příliš pomalá, někdo nám říká, že růst platů je příliš malý. My se snažíme najít takovou vyváženost, která bude sociálně přijatelná, sociálně únosná a přitom bude garantovat i to základní východisko, kterým je to, že tahle vláda předá veřejné finance zdravější než před tím.

Marek Výborný, ministr zemědělství: Jenom pro vaši představu, je to 10 miliard korun, těch 5 %, o kterých se bavíme pro rok 2025, činí zhruba 10 miliard korun. A my jsme chtěli udělat ten vstřícný krok, že těm, kteří jsou dneska nejvíce podhodnoceni na těch odměnách, v těch nejnižších platových třídách, tak jsme chtěli tento náběh uskutečnit už od 1. 9. Titulek dnešního dne je: Odbory rozhodly o tom, že uklízečky, školníci, referenti na úřadech, letos nedostanou v tarifech, na tarifech navýšeno nic. Takhle je zpráva dnešního dne. Bohužel.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já bych to upřesnil, aby nevznikla mýlka. Pan ministr Výborný teď mluvil o těch 10 miliardách korun, které jsou vyjma školství. To školství s tím mandatorním nárůstem, který jasně říká zákon, je dalších 10 miliard korun, proto já jsem tady řekl tu číslovku celkovou 20, abychom si rozuměli.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Tak, a poslední dotaz CNN Prima News.

Josef Kopecký, iDNES: Já bych chtěl k tomu schodku, jestli jste se dohodli? Tam byla i otázka, jestli jste dohodnutí, jaká bude výše schodku státního rozpočtu 2025.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Ta jednání k rozpočtu probíhají, 31. 8. pan ministr financí nahraje do systému ten první návrh zákona o státním rozpočtu, takže tam už uvidíte to číslo. Samozřejmě budeme ještě vést debatu finální ty příští zhruba dva, dva a půl týdne, abychom jako vláda také předložili na konci září ten finální návrh vládní do Poslanecké sněmovny.

Karel Rychlý, CNN Prima News: Dobré odpoledne, pánové, jenom, abych v tom měl jasno, vy jste přišli s návrhem za odboráři zvýšit těm nejpotřebnějším o 5, případně o 3 % mzdy, oni to odmítli a následně, proč vláda tento návrh tak, jak ho předložila odborářům, neschválila? Protože vy přece nepotřebujete odboráře k tomu, aby vám dali požehnání ohledně nějakého vašeho návrhu, a tím jste jim, podle toho, jak jste se k tomu vyjadřovali všichni, ten život mohli zlepšit, a teď tady slyším od pana ministra, odboráři rozhodli o tom, že ti nejpotřebnější prostě nebudou mít lepší život.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Protože jsme také jasně řekli, já jsem to řekl v úvodu, chtěli mít tady opravdu dohodu, která znamená i ten kompromis, který je potřeba přetlumočit a vysvětlit vůči těm státním zaměstnancům, nebo té části veřejné sféry, u které to zvýšení tarifů nebude. Tzn. ti, kteří jsou v té 2., 3., 4. a 5. stupnici a pod zákonem o státní službě.

Tam seděli dneska naproti nám zástupci odborů, kteří zastupovali ty ostatní zbývající části. A vláda v té diskusi říkala, ano, my, když tu dohodu uděláme, tak ale zároveň stojíme o to, aby ta dohoda byla opravdu konsenzuální. Sociální dialog a sociální smír je o té dohodě a my jsme přišli za nimi dneska s tím, že říkáme, toto bychom byli schopni udělat, ale také potřebujeme se s vámi dohodnout, že i vy budete toto rozhodnutí respektovat a budete připraveni vysvětlit vůči těm, kteří tady sedí za vámi, obrazně řečeno, že tam bude ten druhý krok udělán až od 1. ledna.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, já tiskovou konferenci končím a přejeme hezký den, na shledanou.