Tisková konference po jednání vlády, 27. září 2023

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dobrý večer, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. Já poprosím o úvodní slovo předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý večer, dámy a pánové. Dnes jsme schválili rozpočet. Schválili jsme odpovědný rozpočet na příští rok. Rozpočet, ve kterém se odrážejí priority vlády a potřeby naší země. První důležitou zprávou je, že schodek veřejných rozpočtů v poměru vůči HDP bude příští rok ve výši 2,2 procenta. To je velmi důležitá zpráva, protože to znamená, že Česko se opět dostane po mnoha letech pod tři procenta, která určují tzv. maastrichtská kritéria. A jenom pro srovnání – ještě v roce 2020 byl schodek veřejných financí ve výši 5,8 procenta HDP.

Druhou důležitou zprávou je, že vláda do rozpočtu jasně propisuje svoje priority – školství, vědu a výzkum, obranu, investice do stavby silnic a železnic a další věci. Ano, dáváme více peněz do vzdělání, přidáváme učitelům. Ve školství dochází k meziročnímu navýšení rozpočtu o čtyři miliardy korun. Tím plníme také závazek, že učitelé budou pobírat 130 procent průměrné mzdy. Děláme to v těchto složitých rozpočtových dobách i proto, že jsme přesvědčeni, že vzdělání je klíč k úspěšné budoucnosti naší země, a proto je také jednou z mála kapitol, do kterých dáváme více finančních prostředků než v minulém roce.

Neomezujeme vědu, výzkum, inovace. Rozpočet na tuto oblast z národních zdrojů zůstane na stejné úrovni jako v minulém roce, tedy 40,2 miliardy korun. Věda, výzkum, inovace, to jsou základní stavební kameny konkurenceschopnosti naší země, a proto je musíme i nadále podporovat a nebudeme snižovat jejich rozpočet.

Obrana naší země je priorita. V obraně dostojíme závazku, který jsme i dali do zákona, a výdaje budou dosahovat dvě procenta HDP. My se v současnosti nemůžeme spoléhat na to, že nás bude bránit jenom někdo jiný, že budeme černým pasažérem v Severoatlantické alianci. My musíme brát svou bezpečnost vážně. Musíme se podílet na obraně a potřebujeme modernizovanou, dobře vybavenou armádu, která je schopna plnit všechny své úkoly při obraně České republiky.

Aby byla Česká republika úspěšná, musí mít kvalitní dálnice a železnice. Proto je rozpočet na investice do dopravní infrastruktury opět ve výši 150 miliard korun. Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na příští rok zůstává zhruba ve stejné výši jako v letošním roce a to znamená, že zachováváme rekordní investiční tempo.

Třetí důležitou zprávou je, že šetříme na provozu státu a děláme přesně to, co jsme slíbili. Výdaje státního rozpočtu v příštím roce poprvé od roku 2016 meziročně klesnou, konkrétně o 31 miliard korun, a to i přesto, že dáváme peníze do školství, obrany, zachováváme stávající investiční tempo, myslíme na budoucnost. Šetříme nejdříve u sebe, v příštím roce snižujeme výdaje na platy státních zaměstnanců o devět miliard korun a další 2,3 miliardy korun ušetříme na provozu státu.

Škrtáme dotace, to je také důležité, a děláme to přesně tak, jak jsme slíbili. V příštím roce klesnou výdaje státu na dotace cekem o 84 miliard korun. Z toho 46 miliard jsou ty dotace, jak jsme mluvili o tom, že je seškrtáme, a 38 miliard je podpora přenosu a distribuční soustavy, kterou v příštím roce stát nebude v této formě vydávat.

Takže plníme naše sliby, zeštíhlujeme stát, zbavujeme se dotačního byznysu, hospodaříme efektivně, dáváme do pořádku veřejné finance, ale současně myslíme na budoucnost a investujeme a dáváme finanční prostředky do našich priorit. Je to odpovědný rozpočet a je to rozpočet přesně takový, jaký potřebuje Česká republika, a proto také tento rozpočet vláda schválila jednomyslně.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím ministra financí Zbyňka Stanjuru.

Zbyněk Stajnura, ministr financí: Děkuji za slovo. Já myslím, že to důležité říkal pan premiér. Já bych chtěl zopakovat, že ten dluh veřejných financí bude příští rok pouhé 2,2 procenta vůči HDP. To je totiž to, ten údaj, který se porovnává v mezinárodním srovnání. To je ten údaj, který komunikujeme s našimi partnery v zahraničí, když debatujeme otázku veřejných financí, zadluženosti jednotlivých států a podobně.

Já vás nejdřív provedu základními údaji o tom rozpočtu, pak bych okomentoval změny oproti materiálu, který byl v srpnu publikován v eKLEPU, pak pár podrobných slov o příjmech a výdajích a pak možná pár slov o těch dotacích a budu bezesporu připraven odpovídat na vaše případné dotazy. Ten materiál v pátek podle zákona doputuje do Poslanecké sněmovny, kde jsme včera schválili harmonogram projednávání. To znamená, na rozpočtovém výboru před prvním čtením to budeme projednávat 18. října a v Poslanecké sněmovně 25. října, kde budeme schvalovat základní parametry rozpočtu, které vám právě představím.

To znamená, máte tady srovnání s rokem 2023, a to jsou ty parametry, o kterých budeme debatovat v prvním čtení v Poslanecké sněmovně. Celkové příjmy 1 940 miliard neboli 1,94 bilionu. Je to o 13 miliard více než v roce 2023 ve schváleném rozpočtu. Celkové výdaje takřka 2,2 bilionu, přesně 2 192 miliard, tady je ten meziroční pokles o 31 miliard. A saldo, deficit jsme schválili ve výši 252 miliard, což je o 43 miliard méně než v roce 2023. Současně jsme ve střednědobých výhledech schválili výhled deficitu a další poklesy v příštích dvou letech na 235 miliard a 220 miliard.

Teď bych chtěl okomentovat změny od toho materiálu, který mnozí z vás znáte, který byl v eKLEPU. Jenom připomínám, že ty materiály, které jsou v eKLEPU zveřejňovány na konci května a na konci srpna, mají charakter technického materiálu. Vlastně od začátku června jsme vedli politická jednání, která vyvrcholila dnešním schválením návrhu státního rozpočtu.

Oproti tomu srpnovému materiálu jsme zvýšili daňové příjmy o 1,2 miliardy a příjmy z pojistného sociálního pojištění o 4,8 miliardy. To je celkem šest miliard. Důvodem je, že vláda zhruba před dvěma týdny schválila otevření pracovního trhu pro pracovníky z třetích zemí. Počítáme zhruba 20 000 zaměstnanců. Tím vlastně jsme vyslyšeli volání našich zaměstnavatelů, našich podnikatelů, kteří potřebují další pracovní sílu.

Současně předpokládáme zapojení dalších 20 000 ukrajinských uprchlíků na pracovní trh. To znamená, oproti tomu srpnu můžeme počítat s tím, že budeme mít o 40 000 zaměstnanců víc, a samozřejmě za ně platí zaměstnavatelé sociální pojištění. Oni sami si platí sociální a zdravotní pojištění a také odvádějí zálohu na daň ze závislé činnosti. Je to poměrně konzervativní odhad, je to celkem šest miliard.

Potom jsme o jednu miliardu zvýšili příjmy, ale i výdaje na obou dvou stranách, co se týče evropských fondů. Pak jsme zvýšili výdaje z účtu privatizace, neboli z dividend, o deset miliard a pak je tam ještě dividenda, která je z OKD, ale díky tomu, že OKD je ve vlastnictví jiného státního podniku, tak se to projevuje v jiné položce rozpočtu, a to je 1,8 miliard. Takže dohromady to je 17,8 miliardy, ale z toho jedna miliarda jsou evropské peníze.

A ty základní změny ve výdajích od toho srpna. Rozpočet Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy byl navýšen o 14,5 miliardy, takže celkové výdaje dosáhnou 260 miliard. Splníme ten vlastně mandatorní závazek, 130 procent průměrné mzdy budou platy učitelů a dochází k navýšení této kapitoly, jak o tom mluvil pan premiér. Došlo k navýšení výdajů Ministerstva dopravy o sedm miliard, zejména na kompenzace slev na jízdném a taky na zajištění dálkové železniční dopravy. Došlo k navýšení výdajů na výzkum, vývoj a inovace o 2,4 miliardy, takže jsme zachovali celkový objem národních zdrojů na úrovni roku 2023, a o 1,7 miliardy, oznámili včera pan premiér s předsedou Národní sportovní agentury, jsme zvýšili výdajovou kapitolu NSA. I zde platí, že se podařilo udržet rozpočet na stejné výši z roku 2023. A pak už tam byly jen nějaké drobné změny.

Já bych řekl nejdřív k těm příjmům trošku podrobněji. Daňové příjmy, to znamená příjmy ze všech daní do státního rozpočtu, daňový poplatník zaplatí více, protože některé jsou sdílené, budou 952 miliard příští rok a příjmy z pojistného na sociální pojištění budou 756 miliard. Neboli 1,7 bilionu korun budou daňové příjmy včetně sociálního pojištění. Příjmy z evropských fondů budou 127,5 miliardy korun, stejně jako výdaje z evropských fondů, a z těch účtů privatizace, z těch dividend, počítáme s třiceti miliardami.

Teď trochu podrobněji k těm výdajům. Tak nejprve budu mluvit o položkách, které jsou ze zákona valorizovány. Tak první jsou penze. Bude zákonná valorizace k 1. lednu. Celkové výdaje na důchody budou takřka 707 miliard korun. Je to navýšení proti letošnímu roku o 34,5 miliardy korun. Současně se poprvé použije valorizační vzorec pro platby za státní pojištěnce. Je to navýšení o 9,7 miliardy korun, takže jenom tyto dvě valorizace představují 45 miliard korun.

Současně zvyšujeme, taky v souladu se zákonem, výdaje na obranu na dvě procenta HDP, což je takřka 160 miliard korun, z toho bude 152 miliard korun v rozpočtu Ministerstva obrany a zhruba necelých osm miliard korun jsou obranné výdaje v ostatních kapitolách. Navýšení je to plus 40 miliard. Takže to už je k těm 45 dalších 40, to už je 85 miliard.

A bohužel, jak jsem dlouhodobě avizoval, budeme platit vyšší úroky za staré dluhy. To navýšení bude o 25 miliard, to znamená, bude to až téměř 95 miliard za příští rok. Takže když sečteme tyto položky vlastně mandatorní, tak je to navýšení o 110 miliard jenom v těchto položkách. A přitom připomínám, celkové výdaje snižujeme o více než 30 miliard korun. To znamená, kdybychom neudělali nic, tak ten deficit by mířil někde k částce kolem 400 miliard korun.

Tady vidíte v grafické podobě, jak rostly celkové výdaje státního rozpočtu, a vidíte ten zub, to znamená to otočení trendu, kdy snižujeme o těch 31 miliard celkové výdaje státu.

Já bych chtěl ještě ukázat, vzhledem k výdajům na obranu, jak se dlouhodobě od roku 2007, jak procentuálně, tak v absolutní výši, vyvíjely výdaje na naši obranu. A když to porovnáme například s rokem 2019 nebo s rokem 2020, tak je to navýšení je buď 90, nebo 85 miliard a jenom připomínám, že to zadlužení vůči HDP bylo v roce 2020 5,8 procenta a příští rok to bude 2,2 procenta.

Tady je vidět, že ty úspory musely nastoupit v jiných kapitolách, kde ty mandatorní výdaje nejsou nebo kde neplníme zákonné povinnosti, jako například výdaje na obranu, které my klasifikujeme jako kvazi mandatorní výdaje, ne jako přímo ty mandatorní.

A to je ten důležitý graf v tom mezinárodním kontextu. Tady ukazujeme, jak snižujeme to saldo veřejných financí každoročně. To je ten údaj, který se porovnává v rámci Evropské unie u ostatních zemí. Tady vidíte ten velký skok z roku 2023, odhadujeme je to z 3,6 procenta na 2,2 procenta, 1,7 a 1,5 v následujících dvou letech. Připomínám, že v našem programovém prohlášení je závazek být pod třemi procenty na konci volebního období, takže o rok dříve ten náš závazek plníme.

Tak a možná poslední věc, alespoň v kostce, protože byste se určitě ptali, tak to jsou vlastně ty dotace. Pan premiér říkal, že celkově je to 84 miliard, z toho 38 miliard jsou jednorázové dotace, které byly v letošním roce na přenosovou a distribuční soustavu, mimo to je to těch 46,1 miliardy.

My v pátek pošleme návrh státního rozpočtu do Poslanecké sněmovny, v pátek, nejpozději v pondělí na webu Ministerstva financí bude detailní rozklad v jednotlivých kapitolách, v jednotlivých dotačních titulech.

Můžu říct jen za kapitoly: Ministerstvo zahraničí, mám to podle čísel kapitoly, ne podle výše, je 13 milionů, MPSV 70 milionů, vnitro 100 milionů, životní prostředí 66 milionů, Ministerstvo pro místní rozvoj zhruba 1,3 miliardy, ministerstvo průmyslu 55 miliard, když odečtu těch 38 na tu distribuci, tak je to jiných 17 miliard, Ministerstvo dopravy takřka 9 miliard, Ministerstvo zemědělství 10,4 miliardy, Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy 7,7 miliardy, Ministerstvo kultury 200 milionů, Ministerstvo zdravotnictví 200 milionů, Ministerstvo spravedlnosti 2 miliony a Ministerstvo financí 309 milionů. Tak třeba v kapitole Ministerstva financí zůstala na dotacích jedna hezká kulatá nula.

Tolik bych řekl základní údaje k tomu rozpočtu. Jak jsem říkal, jsem připraven, až bude prostor na otázky, na vaše případné dotazy odpovídat.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a já poprosím ministra průmyslu a obchodu Josefa Síkelu.

Josef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Tak dnes jsme schválili mnoho důležitých věcí a já mám ještě jednou navíc, tak aby nezapadla. Vývoj posledních měsíců, krach skupiny Bohemia Energy, ruské vydírání, před rokem exploze plynovodu Nord Stream. Všechny tyhle události jasně ukázaly, že energetika není vždycky jenom byznys a že energetika může být i předmětem boje, může sloužit jako zbraň. Může být předmětem vydírání.

A nás ty události na začátku zastihly úplně bezbranné, protože minulá vláda nám českou energetiku předala ve stavu totálního skanzenu. Neměli jsme legislativu, byli jsme stoprocentně závislí téměř ve všech komoditách na Rusku. Postupně se to snažíme měnit. Představili jsme potřebné energetické reformy a změny legislativy. Získali jsme podíl v LNG terminálu v holandském Emshavenu. Pracujeme na rozšíření kapacity ropovodu TAL, zbavili jsme se závislosti na ruském jaderném palivu a teď, když je pro to nejvhodnější příležitost, přebíráme kontrolu nad kritickou infrastrukturou v oblasti plynu.

Nejprve jsme za příznivých okolností koupili plynové zásobníky a dnes jsme na jednání vlády rozhodli vydat pokyn společnosti ČEPS ke koupi firmy NET4GAS Holdings. Vím, že v posledních dnech v médiích, a ne příliš překvapivě především v těch patřících jednomu českému oligarchovi, se objevily různé spekulace, že tento nákup nedává smysl, že je nevýhodný. Dovolte mi, abych se pokusil trošku podrobněji vysvětlit, proč považuji takováto tvrzení za účelová nebo možná i hloupá.

Za prvé jde o energetickou bezpečnost. Firma NET4GAS vlastní 4 000 km plynovodů, které vedou plyn přes celé české území. Provozuje předávací stanice do tří státu, pět kompresních stanic a sto předávacích stanic pro další distribuci plynu. Firma je držitelem výlučné licence pro přepravu zemního plynu v České republice. Za společnost NET4GAS není náhrada. Jestli chceme do České republiky dovážet plyn, bude to mít na starosti právě ona. Stabilita této firmy je podmínkou stability energetické bezpečnosti České republiky a naopak.

Zemní plyn je a po mnoho let ještě bude jednou ze zásadních energetických suroviny pro naši energetiku. Vzroste jeho role v teplárenství a vzroste jeho role ve výrobě elektřiny. Nedostatečné investice do infrastruktury firmy nebo zanedbání její údržby by tak mohly být vážným ohrožením energetické bezpečnosti. Jsme přitom jedna z mála evropských zemí, která nemá přímý vliv na přepravu plynu, protože jsme se firmy NET4GAS v minulosti neprozřetelně zbavili. Nyní máme výjimečnou příležitost tuhle chybu napravit a to právě děláme. 

Za druhé, jedná se o unikátní příležitost získat pro stát společnost s naprosto jedinečným postavením v rámci plynárenství. Věřte mi, že koupit firmu ve chvíli, kdy se jí extrémně daří a už nemá velký potenciál růst, bývá velmi drahé. Lepší postup je nakupovat ve chvíli, kdy má společnost naopak potenciál k růstu co největší. A přesně to je případ společnosti NET4GAS. Hlavním zdrojem výdělků firmy jsou poplatky za přepravu plynu přes Českou republiku, což dlouhé roky pro ni představovalo stabilní byznys. Firma tak v roce 2015 až 2022 vykázala čistý zisk skoro 28 miliard korun.

Ruská agrese na Ukrajině to změnila. Gazprom Export přestal platit firmě NET4GAS za nasmlouvaný transit a ta se dostala do obtížné finanční situace. Právě na tom staví odpůrci nákupu svou kritiku, jenže faktem je, že jestli někdy byla ta pravá chvíle tuhle společnost koupit, tak je to právě nyní. Před dvěma lety by stála vysoké desítky miliard korun a já jsem přesvědčen, že do desíti let může mít podobnou hodnotu znovu.

Správnost našeho postupu potvrzuje jednak posudek od jedné z největších světových globálních bank a také od jedné renomované nadnárodní poradenské společnosti. Dohodnutá cena je výhodná, je spravedlivá a její konkrétní výši zveřejníme po definitivním podpisu kupní smlouvy, jakmile transakci dokončíme. Chci ještě uvést, že máme k dispozici třetí posudek, opět od renomované firmy, a to je posouzení, že struktura transakce a kupní cena odpovídá komerční transakci.

Firma NET4GAS má nárok na pohledávky od ruského Gazprom Exportu. Celkově se může jednat o vyšší desítky miliard korun. NET4GAS tyto peníze aktivně vymáhá a tato pohledávka zůstane ve firmě a po realizaci transakce přejde tedy na stát. Je dobré si také uvědomit to, co jsem uvedl: Že se jedná o komerční transakci, nikoliv, jak někteří tvrdí, že firmu zachraňujeme.

Bereme to jako velkou příležitost a musíme si uvědomit i to, že pokud by firmu přebral soukromý investor s tím, že ji v krátké době ekonomicky stabilizuje, došlo by k navýšení poplatku za přepravu plynu, a tedy i navýšení cen pro zákazníky. V případě, že by firmu nepřevzal stát, stabilizaci firmy by zajistili právě zákazníci a zaplatili by za ni soukromé firmě.

A konečně za třetí jde o budoucnost energetiky, ve které by měla firma NET4GAS hrát významnou roli. Velmi brzy se může ukázat důležitost společnosti pro energetickou bezpečnost celé střední a východní Evropy. V příštím roce vyprší kontrakt pro přepravu plynu z Ruska přes Ukrajinu, a jestli se ukrajinská vláda rozhodne tento kontrakt prodloužit, je v tuto chvíli velmi nejisté. Pokud by k tomu nedošlo, plyn do zemí východní Evropy ze západu by proudil právě přes plynovody firmy NET4GAS přes Česko.

A druhý důvod je vodík. Ten v budoucnosti v rámci dekarbonizace energetiky nahradí zemní plyn a do Evropy se bude dovážet z míst s velkým objemem výroby elektřiny ze zelených zdrojů. Jedním z nich může být i západ Ukrajiny, odkud by se podle aktuálních plánů měl vodík dovážet přes Slovensko a Českou republiku do Německa. Na stole je konkrétní projekt a my pracujeme na tom, aby získal finanční podporu od Evropské komise, což by se mělo brzy podařit.

Pro to, aby se plynovody patřící NET4GAS daly na přepravu vodíku využívat, bude nutné včas a dostatečně investovat do jejich rozvoje, a i z tohoto důvodu je dobré, že stát tuto firmu převzal. Jak už jsem uvedl, role NET4GAS je z hlediska energetické bezpečnosti nezastupitelná. Její ekonomickou hodnotu potvrzují nezávislé posudky zhotovené důvěryhodnými renomovanými subjekty a my v neposlední řadě posuzujeme i to, že firma má do budoucna zajímavý potenciál rozvoje.

Já děkuji za pozornost a samozřejmě se těším na vaše dotazy.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, poprosím jako první Českou televizi.

Nikola Reindlová, Česká televize: Dobrý večer, já bych měla otázku na pana premiéra i na pana ministra financí. Pane premiére, jestli jsem správně pochopila, tak se výrazně seškrtají poplatky za distribuci a přenos elektřiny. Jaký to bude mít projev na ceny elektřiny pro koncové zákazníky? To je jedna věc. Druhá věc je: Po jednání tripartity v pondělí pan náměstek Mora říkal, že se ministerstvo pokusí alespoň částečně některé z těch požadavků partnerů zapracovat. Tak jestli se tam něco zapracovalo z toho pondělního jednání. A třetí věc, poprosím vás o komentář k tomu zesílení mobilních kontrol na česko-německé hranici. Děkuji.

A na pana ministra financí, co se týče otázek k rozpočtu. Vy jste mluvil o těch dotacích, o tom seškrtání dotací, což je velká část toho konsolidačního balíčku. Tak jestli můžete být konkrétnější, kde přesně, jakým způsobem by se to mělo škrtat příští rok? Jestli platí to, co jsme slyšeli. Když budu konkrétní: ministerstvo školství zhruba ty dvě miliardy, MPO tam má velkou částku. A potom, v tom výčtu jste nezmínil Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo pro místní rozvoj, ano?

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Já se moc omlouvám, my jsme se asi neposlouchali.

Nikola Reindlová, Česká televize: Já jsem vás poslouchala.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: No, tak jsem říkal MPO, jsem říkal, že to je 55 miliard. Bez dotací na distribuční soustavu je to 17 miliard. Říkal jsem, že u MMR je to 1,3 miliardy. Říkal jsem, že u Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy je to 7,7 miliardy korun. A vy se mě zeptáte za dvě minuty, jestli platí dvě miliardy korun. Já jsem jasně říkal jednotlivé kapitoly, řekl jsem, že v pátek, nejpozději v pondělí…

Nikola Reindlová, Česká televize: Ale já jsem se ptala na škrtání dotací.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: No a já mluvím o dotacích. Já jsem o nich takhle mluvil.

Nikola Reindlová, Česká televize: To byla otázka na dotace. Apak jsem pokládala další otázku na rozpočet na příští rok, že tam jsme neslyšeli tu částku, se kterou by mělo pracovat MMR, protože my jsme dnes mluvili třeba s panem ministrem Bartošem…

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Jo, já se omlouvám, to vám samozřejmě odpovím. Bude to součástí tiskové zprávy, jsou tam všechny kapitoly. Tak pokud vás zajímá, jaké budou výdaje pro místní rozvoj, kapitola 317, 15 miliard 126 milionů korun včetně evropských peněz.

Jenom připomínám to, co říkal pan premiér: Vláda o tom hlasovala jednomyslně. To znamená, všichni přítomní ministři a ministryně hlasovali pro. Když se ptáte na ty zapracované připomínky z tripartity, oni vlastně naši sociální partneři museli vycházet z toho návrhu rozpočtu, který byl 21. prosince. Já jsem vlastně odcitoval ty změny. Tam směřovaly i, bych řekl, podněty sociálních partnerů, do oblasti školství plus těch 14,5 miliardy do oblasti vědy, výzkumu. Vlastně to, co jsem prezentoval jako nové výdaje nebo jiné výdaje oproti srpnu, tak v mnohém odpovídalo nápadům a podnětům našich sociálních partnerů. Tak jsem se pokusil už v tom úvodním slově na tuhle otázku odpovědět, protože oni museli vycházet logicky z materiálu, který byl publikovaný 31. srpna.

Nikola Reindlová, Česká televize: Ještě jedna poslední věc: Probírali jste dnes to seškrtání počtu nepedagogických pracovníků? Já jsem se chtěla ptát pana ministra Beka, který tady ale není, tak jenom nějakou základní informaci.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: My jsme schvalovali ty základní parametry rozpočtových kapitol. Podle informací, které nám poskytl pan ministr školství, on plánuje na 3. října velkou tiskovou konferenci, kde se bude detailněji věnovat rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Takže já odkazuji na toho 3. října. Nevím přesně hodinu, ale on nás všechny členy vlády informoval, že velmi detailně to představí se svým týmem toho 3. října. My v této chvíli můžeme říct ty základní parametry. Vloni to bylo 265 miliard v rozpočtu, v této chvíli je to takřka 269 miliard, takže je to plus čtyři miliardy korun oproti rozpočtu roku 2023.

Petr Fiala, předseda vlády: A já k tomu dodám, že toto v tuto chvíli je teprve návrh rozpočtu, který jde do Poslanecké sněmovny z vlády. Všechno před tím byly jenom nějaké pracovní materiály, Ministerstvo financí promítalo průběh těch debat, závazky, které udělala vláda. Ale toto je teprve ten rozpočet, ve kterém se odrážejí opravdu priority vlády. A jak to říkal pan ministr na tripartitě, třeba zástupci zaměstnavatelů měli obavu o ten rozpočet, který se týká výzkumu, vzdělávání, a to jsou všechno věci, o kterých jsem už já jim v pondělí říkal. To jsou priority vlády.

My se určitě postaráme o to – a při těch vyjednáváních na to myslíme, aby tyto položky byly dostatečným způsobem financovány, což ten rozpočet odráží.  

Pokud jde o energie a podporu energií. My si musíme uvědomit, že ten loňský rok i letošní rok byly v mnoha směrech mimořádné. Ty ceny energií vystoupily do výšin, které si nikdo před časem nedovedl představit. My jsme na ro reagovali. Jak se ukazuje v mezinárodním srovnání, reagovali jsme na to správně a dobře a ochránili jsme české občany a české firmy. Reagovali jsme i mimořádnými a dočasnými opatřeními, jako je odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje a další věci.

Teď ceny energií jdou dolů a podle vyjádření většiny expertů by tento pokles měl ještě pokračovat, což je dobrá zpráva. Prakticky všichni, kteří se pohybují na trhu, nabízejí dnes ceny pod cenovými stropy stanovenými vládou, někdy i výrazně. A to je důvod pro to, aby stát, daňoví poplatníci přestali dotovat ceny energií těmi zvláštními způsoby, kterými jsme to dělali dosud.

Neočekáváme nějaké dramatické zvýšení, alespoň podle těch odborníků, se kterými jsme ty věci konzultovali, se nepředpokládá nějaký dramatický dopad na domácnosti, dramatický dopad na firmy. Naopak to, že bude muset být navýšena, i v důsledku toho, že některá ta opatření nebudou platit, ta regulovaná složka nebo ta regulovaná část energie, to bude částečně kompenzováno tím, že poklesne cena. Klesá cena dál té silové složky elektrické energie. Takže měly by to být všechno věci, které jsou únosné, ale které jsou hlavně správné. Daňoví poplatníci nemohou dál dotovat energie ve chvíli, kdy přestávají ty mimořádné důvody, které pro to platily.

Možná jste měla ještě nějakou otázku, ale tady už byla taková rozsáhlá debata, že…

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Já se ještě omlouvám, k těm energiím, tak já bych chtěl, aby nezapadla zpráva z pondělí, kdy Český statistický úřad zveřejnil mezinárodní srovnání z druhého pololetí roku 2022. Oproti všem proklamacím opozice se ukázalo, že ve druhém pololetí roku 2022 jsme v cenách elektřiny byli sedmí nejlevnější z dvaceti sedmi členských států a v cenách plynu desátí nejlevnější. Je to údaj, který byl verifikován tou jedinou možnou autoritou, a to je Eurostat. Prostě v okamžiku, kdy dodavatelé energií dodali reálné ceny, které skutečně platili v roce 2022 zákazníci, ať už domácnosti, nebo firmy, tak se ukázalo sedmí nejlevnější v elektrické energii, desátí v plynu.

Druhá věc, slabina toho, a proč to vlastně nemůžeme dělat v příštích letech, že pokud například hradíte ve sto procentech obnovitelné zdroje, tak je to plošné opatření. Je to plošné opatření, které se dotýká pozitivně těch, kteří to potřebují, ale samozřejmě i těch, kteří to nepotřebují. My pro ty rodiny, které i přesto, že ty ceny budou v zásadě stabilizované a pro ně to bude představovat velkou zátěž, více než třicet procent jejich příjmů, tak na to máme nachystanou sociální síť v rámci příspěvků na bydlení, kde se zohledňují i ceny energií, která konkrétní domácnost platí. A, jak říkal pan premiér, je to mnohem správnější, protože to je zacílená pomoc na skutečně, na ty domácnosti, které tu pomoc potřebují.

Tu pomoc neplatí vláda nebo parlament, tu platí daňoví poplatníci. Ona vloni a zejména letos byla enormní. I díky tomu jsme ty ceny v tom mezinárodním kontextu měli takhle příznivé. Ale z rozpočtových důvodů si to prostě daňoví poplatníci nemohou dovolit a my jsme zvolili v rozpočtu jiné priority než plošné dotování například regulovaných složek ceny elektřiny či plynu, o kterých jsme mluvili, jako jsou školství, vzdělávání, věda, výzkum, inovace, platby za státní pojištěnce, výdaje na obranu a podobně.

Nikola Reindlová, Česká televize: Ještě ty hraniční kontroly jsem se ptala na váš komentář.

Petr Fiala, předseda vlády: Hraniční kontroly jsou důsledkem… Tak řeknu, samozřejmě, pokud se domluvíme na nějakých společných kontrolách, to je jako to opaření, které je do značné míry přijatelné. Ale obnovení hraničních kontrol jako takových je vlastně něco, co si v Evropské unii nepřejeme, protože to porušuje jednu ze základních výhod, kterou Evropská unie má, a to je volný pohyb osob bez jakýchkoli překážek mezi jednotlivými státy.

Důsledkem špatně řešené migrační politiky, toho, že nejsme schopni zastavit nelegální migraci, jsou potom takovéto kroky jednotlivých států. I Česká republika takový krok musela udělat v minulém roce, kdy jsme obnovili hraniční kontroly se Slovenskem, dočasně. Jsou to věci, které neděláme rádi a které musíme chápat jako krajní opatření a které by měly být dočasné.

Já jsem přesvědčen, že se tomuto můžeme vyhnout, pokud budeme odvážněji přistupovat k debatám o řešení migrace v novém Migračním paktu, jak se tomu říká. Pokud se budeme zabývat těmi návrhy, které přináší skupina států, mezi kterými je Česká republika, a pokud se v této věci posuneme v Evropě dále. Naše vláda podpořila základní směřován, nové směřování v migrační politice, zpřísnění kontrol vnějších hranic, lepší návratovou politiku, lepší práci se třetími zeměmi, úpravu azylového řízení, větší boj s převaděči tak, jak to bylo obsaženo v Migračním paktu. To je podle nás začátek, začátek té cesty, jak se vyhýbat takovým opatřením, jako je obnovování kontrol na hranici. 

Pokud jde o Německo, pan ministr vnitra je v pravidelném kontaktu se svými kolegy z Německa a snažíme se tu situaci řešit.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Prima.

Jakub Kokoška, CNN Prima News: Hezký večer, pánové. Pane Síkelo, dotaz na vás. Možná jste to zmínil, ale kdy by měl být ten kontrakt podepsaný? A pak na vás, pane premiére. Andrej Babiš, váš předchůdce, vám dnes zaslal dopis, kde žádá odvolání ministra vnitra Víta Rakušana. Jak se k tomu postavíte?

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Tak, já jsem dostal v průběhu jednání vlády informaci, že jeden z akcionářů, stávajících, tu transakci již schválil. Schválení ze strany druhého akcionáře se očekává zítra, to znamená, že ten kontrakt by za určitých okolností mohl být podepsán ještě zítra anebo hned následně po víkendu.

Petr Fiala, předseda vlády: Ano, já jsem dostal dopis pana předsedy Babiše, ve kterém žádá…

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Pardon, zítra je čtvrtek, ano, tak zítra. To znamená. kontrakt by se podepisoval v pátek. Omlouvám se.

Petr Fiala, předseda vlády: Máme za sebou dlouhé jednání, tak nás omluvte. A já jsem dostal dopis od pana předsedy Babiše, ve kterém se mnou chce mluvit, nebo žádá mě o jednání hnutí ANO se mnou o panu ministru, o odvolání prvního místopředsedy vlády a ministra vnitra Víta Rakušana.

Já už jsem na to veřejně reagoval a jenom tu svoji reakci zopakuji. Já si myslím, že o těchto věcech je potřeba mluvit veřejně, mluvíme o nich veřejně, probíhá veřejná debata, probíhá debata v médiích, byla diskuze v Poslanecké sněmovně. Jsou k tomu nástroje a tohle není věc, která se má řešit za zavřenými dveřmi při jednání mezi představiteli politických stran nebo vlády a opozice. Tohle je veřejná záležitost.

A také jsem se vyjádřil k podstatě té věci. Já a spolu se mnou všichni další členové vlády a naší koalice pěti stran, které vládu tvoří, jsme přesvědčeni, že držení nějakého komunikačního nástroje, byť šifrovaného, samo o sobě není ani nelegální, ani nemorální. Podstatné je, co s tím ten člověk dělá, co s tímto nástrojem, s tímto přístrojem domlouvá a jaké to má důsledky. A tady nemáme žádnou informaci o tom, že by pan první vicepremiér Vít Rakušan dělal něco, co by bylo buďto nelegální, nebo nemorální. Jestli má někdo takové poznatky, tak je má sdělit veřejnosti, příslušným orgánům činným v trestním řízení. Ale určitě nemá smysl, abychom o této věci jednali za zavřenými dveřmi.

Pokud chce hnutí ANO se mnou jednat například o podpoře mé vize Restart Česka, strategických investic, toho, co musíme dělat pro to, aby naše země byla úspěšná, co máme dělat v příštích deseti letech, to je určitě téma, kdy o tom rád budu i s opozicí mluvit. Ale toto je věc, o které se máme bavit veřejně.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, rozhlas.

Jana Karasová, Český rozhlas: Dobrý večer, já bych se ještě chtěla vrátit k té platbě za obnovitelné zdroje. Jenom jestli byste mohli ujasnit, že to vaše dnešní rozhodnutí znamená, že se vracíme k tomu stavu před říjnem 2022, kdy teda pro domácnosti platilo, že jako ten poplatek mohly zaplatit maximálně 599 korun za jednu megawatthodinu elektřiny a že teda stát už nebude ten poplatek vůbec nijak dotovat?

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Pokud se jedná o domácnosti, máte pravdu. Pokud se jedná o firmy, tak tam dochází k navýšení právě na to zákonné minimum, to znamená, tam je to stejné, 490 korun bez DPH, pokud nejsou v tom rezervačním režimu.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Ale neznamená to, že stát nebude platit nic. Vracíme se do toho stavu, který platil do října 2022, platil celá léta a samozřejmě ta částka se za ty celé roky nezměnila. My tak nenavrhujeme žádnou změnu, a jak jsem říkal, daňoví poplatníci si větší výdaje na vysoké ceny energií díky tomu, že už tak vysoké nejsou, prostě nemohou dovolit a zvolili jsme jiné priority. Jiné, podle nás důležitější výdaje ve státním rozpočtu.

Jana Karasová, Český rozhlas: A ještě teda k nákupu těch plynovodů, jestli už teď víte, že bude muset ČEPS do té infrastruktury nějak dál investovat, a jak vysoké ty investice v těch následujících letech můžou být i třeba vzhledem k tomu nařízení, které je projednávané teď v Evropské unii ohledně úniků metanu z energetické infrastruktury? A jestli na ten nákup má ČEPS teď vlastní zdroje, nebo bude se stát muset ještě nějak dál podílet? A pak bych měla ještě dvě otázky k rozpočtu, ale asi postupně.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Bez podílu státního rozpočtu bude ten nákup.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Ano, ČEPS to bude financovat z vlastních zdrojů a samozřejmě v rámci přípravy té transakce proběhla due dillience ekonomická. To znamená, my jsme se seznámili s těmi nejdůležitějšími ekonomickými aspekty i z hlediska toho budoucího vývoje. A samozřejmě ty investice, které bude potřeba udělat, tak udělány budou.

Jana Karasová, Český rozhlas: A částka, kolik to může stát do budoucna stát?

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: To bude záležet i na těch vývojích, například s ohledem na ten vodíkový koridor. My v tuto chvíli nepředpokládáme s nějakými nebo nepočítáme s nějakými výraznějšími investicemi z hlediska té stávající sítě. Co by určitě nebylo od věci, tak by bylo posílení průchodnosti z Německa k nám, protože v případě, že by mohlo dojít k tomu, k té potřebě toho reverzního toku, tak ten průchod, který je z Německa k nám, by pravděpodobně stačil na uspokojení potřeb České republiky, ale už by nemusel stačit na zásobování dalších států.

Jana Karasová, Český rozhlas: A ještě, jestli můžu k státnímu rozpočtu, vy jste zmiňoval, že tu částku úspor na provozech a platech, platí, že těch pět procent, dvě procenta jsou plošně pro všechny resorty? Protože třeba ministerstvo zahraničí jak v těch připomínkách ke konsolidačnímu balíčku, tak třeba při projednávání toho rozpočtu na rozpočtovém výboru upozorňovalo, že prostě ty škrty by mohly ohrozit kvalitu diplomacie? A pak, já vím, že bude mít pan ministr Bek speciální tiskovku, ale, těch 130 procent pro učitele je teda nakonec počítáno oproti roku 2022, nebo 2023? A víte, jaký by teda v příštím roce měl být ten průměrný plat učitele v Česku? Děkuju.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Tak ten plat se může počítat jenom k údaji, který je znám v tomto okamžiku. Průměrný plat za rok 2023 Český statistický úřad oznámí v červnu příštího roku, to znamená, my můžeme vycházet pouze z toho, jaký je známý průměrný plat za rok 2022. Mimochodem tento princip se používá například u všech platů všech ústavních činitelů roky, protože v tuto chvíli opravdu nikdo neví, jaký bude průměrný plat v celém českém hospodářství za rok 2023. Logicky, protože jsme v září, takže nejsme schopni odhadnout.

I ta průměrná mzda, když se podíváte i do let zpátky, tak ona se mění v jednotlivých kvartálech a není to vždycky kontinuálně, že každý kvartál je vyšší průměrná mzda. Záleží to, v kterých měsících se vyplácejí mimořádné odměny a podobně. Takže ten údaj nemůžeme znát při přípravě rozpočtu, a kdybychom použili jiné číslo, tak je to jenom spekulace. Pak by se mohlo ukázat, že ta realita jiná, mohli bychom být obviňováni, že jsme to číslo třeba úmyslně podcenili.

Tak to je vysvětlení. Já teď z hlavy nevím to číslo, to je opravdu pro pana ministra Beka. Nejsem schopen odpovědět. Asi bych to tady během chvilky dohledal, ale ta dokumentace ke státnímu rozpočtu má opravdu několik set stran. Omlouvám se, ale ta první otázka byla?

Jana Karasová, Český rozhlas: Ještě ty úspory v platech a provozu a ministerstvo zahraničí.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Ano, je to plošné, ale vždycky s výjimkou. Dvě procenta ve všech kapitolách s výjimkou školství, protože tam samozřejmě je ten mandatorní závazek ze zákona, tak tam by to nemělo žádnou logiku. Takže tam se vychází ze 130 % toho průměrného platu k 31. 12. a je to ve sto procentech, ne v 98 procentech Ale my jsme s tím takhle počítali, takže ta celková úspora, těch devět miliard, je ve všech kapitolách plošně, v některých je to i víc, mimo kapitolu Ministerstva školství. Současně platí to samé u provozních výdajů. Je to v těch všech kapitolách pět procent dolů s výjimkou Ministerstva obrany, protože tam roste zase z jiného zákona výdaj na dvě procenta vůči HDP. To jsou kapitálové i provozní výdaje podle charakteru nakupovaných materiálů. Vojenský materiál například není investice, má to charakter běžných výdajů.

Takže, ano, platí to, ty výjimky. Pokaždé je jedna výjimka, ale ta vychází ze schválené legislativy a z platných zákonů. Jinak to platí, a tím pádem platí zhruba, že ty provozní výdaje všech ostatních kapitol mimo obranu jsou zhruba 50 miliard. Ta úspora je zhruba 2,5 miliardy, takže to přesně odpovídá. A ta úspora na těch platech ve všech složkách, to znamená platy, sociální pojištění a podobně, je zhruba těch devět miliard, přesně jak jsme slíbili v tom květnu, když jsme prezentovali základní parametry ozdravného balíčku.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dobře, poslední dotaz.

Jana Karasová, Český rozhlas: Můžu jenom? Já jsem se původně ptala, jestli jste nevyslyšeli ty výtky ministerstva zahraničí, což chápu, že ne, ale jestli byste to teda mohli nějak zdůvodnit?

Zbyněk Stanjura, ministr financí: No, plno výtek nebo požadavků jsme nemohli vyslyšet, protože i tak máme deficit 250 miliard. Ale neustále budeme připomínat, že to je důležité v tom mezinárodním kontextu, kdy je celé 2,2 procenta vůči HDP. Já myslím, že každý z ministrů měl představy o vyšším rozpočtu své kapitoly. Ale jak jsem říkal, hlasovali jsme o tom jednomyslně, žádný politický rozpor nenastal, nenastane a tenhle rozpočet bude vláda hájit jako celek včetně všech členů a členek vlády.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. To je z tiskové konference všechno, děkujeme za pozornost, přejeme pěkný večer, na shledanou.

Petr Fiala, předseda vlády: Na shledanou.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Na shledanou.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Na shledanou.