Tisková konference po jednání vlády, 27. dubna 2026

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády a slovo má místopředsedkyně vlády a ministryně financí paní Alena Schillerová, prosím, paní vicepremiérko.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Dobrý den, dámy a pánové, my jsme se dnes zaobírali v první řadě situací na trhu s pohonnými hmotami a vývojem situace v Hormuzském průlivu, která je stále nestabilní a ovlivňuje ceny ropy a s tím i ceny pohonných hmot. Vláda se proto jednohlasně rozhodla pokračovat jak v prominutí spotřební daně z nafty, tak v regulaci marží, respektive ve stanovování maximálních denních cen pohonných hmot. Chci připomenout, že tato opatření společně s důsledným monitoringem čerpacích stanic ze strany Ministerstva financí tvoří osvědčený balíček, díky kterému šetřili čeští řidiči v průběhu dubna až 400 korun na plné nádrži. A který je navíc rozpočtově velmi odpovědný, neboť má rozpočtový dopad kolem jedné miliardy korun měsíčně a má přímý dopad do peněženek českých domácností na ceny dopravy a na inflaci jako celek.

Vláda tedy dnes rozhodla o pokračování hromadného prominutí spotřební daně z nafty na celý měsíc květen ve výši 1,939 koruny, což včetně DPH představuje 2,35 koruny na litr. Spotřební daň z nafty tak bude v České republice nadále na nejnižší úrovni, jakou dovoluje evropská harmonizace. Dále vláda rozhodla o pokračování cenové regulace, a to nejprve formou cenového výměru Ministerstva financí a následně po účinnosti nového zákona o regulaci pohonných hmot by byla ta regulace realizována nařízením vlády. Nicméně nastavení vzorce bude v obou případech stejné, pro spotřebitele, čerpací stanice se tedy v tomto ohledu nic nezmění. Co se týče parametrů nové regulace od 1. května, dochází oproti dubnu ke dvěma dílčím změnám ve výpočtu maximální přípustné ceny. Zaprvé, výpočet bude nově vycházet z třídenního klouzavého aritmetického průměru velkoobchodních cen namísto současného jednodenních průměru. Zadruhé dojde ke změně maximální přípustné marže z 2,50 korun na 3 koruny za litr u benzínu i nafty.

Důvodem pro změnu je přechod našeho opatření z krátkodobé povahy na střednědobou. V průběhu dubna jsme reagovali na cenové šoky, uřezali extrémy. Ve střednědobém horizontu je ale žádoucí upravit mechanismus tak, aby lépe odolával velkým denním výkyvům, posílil stabilitu výpočtů velkoobchodních cen a umožnil fungování v rámci běžných tržních mechanismů i v případě regulace v delším časovém horizontu. Zároveň nepředpokládáme, že by zvýšení maximální přípustné marže mělo vést k plošnému navýšení marží nebo cen, protože jak ukázala regulace v dubnu, drtivá většina subjektů se drží pevně pod regulační hranicí. Ten vzorec už v tuto chvíli najdete na webu Ministerstva financí, ale jak říkám, z pohledu spotřebitelů se nemění nic. Budeme nadále postupovat obdobně jako v květnu, jako v dubnu, ale rozumíme si, v květnu, jako v dubnu.

Dále vláda schválila novelu zákona o chemických látkách, se kterou nás seznámil ministr životního prostředí. Je to novela v souladu s unijními předpisy, řeší povinnost dovozců zubního amalgámu oznamovat množství dovezeného amalgámu i účel jeho užití. Vláda také schválila nařízení vlády o vzorovém poučení o právu na odstoupení od smluv uzavřených distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory a vzorovém formuláři pro odstoupení od těchto smluv. Jedná se v zásadě o technický materiál, který navazuje na návrh zákona o uzavírání finančních smluv na dálku, to je tzv. tlačítko pro odstoupení od smlouvy, který už prošel prvním čtením ve sněmovně. Dnes tedy schválené nařízení jen stanovuje konkrétní text, který bude uveden ve formuláři pro odstoupení do smlouvy.

Dále bylo na návrh ministra vnitra schváleno zřízení meziresortní pracovní skupiny k problematice psychoaktivních látek, ale o tom on vám více řekne určitě sám, takže nebudu mu to brát z úst.

Vláda schválila také návrh státního závěrečného účtu za rok 2025, informaci o pokladním plnění za první čtvrtletí letošního roku a rozpočtovou strategii veřejných institucí na léta 2027 až 2029, zde se ani v jednom případě nejedná o nikterak nové informace. A schválila také zpět vzetí vládního návrhu zákona z oblasti veřejných rozpočtů, a to z důvodu jeho obsahového překryvu s jiným vládním návrhem, který se již nachází v pokročilé fázi projednávání v Poslanecké sněmovně, takže by jeho další projednávání nedávalo žádný smysl. V tuto chvíli vám děkuji za pozornost.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Já vám také děkuji, paní vicepremiérko, a nyní požádám ministra vnitra pana Lubomíra Metnara, prosím, pane ministře.

Lubomír Metnar, ministr vnitra: Já vám děkuji za slovo, dobrý den, dámy a pánové, dovolte mi, abych já vás dneska více detailněji seznámil s rozhodnutím vlády. Na dnešním zasedání vlády tato rozhodla o zřízení meziresortní pracovní skupiny k problematice psychotropních látek. Tento požadavek vznikl na jednání Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí. Tato Rada se konala 17. dubna.

Cílem této pracovní meziresortní skupiny je zlepšení efektivity správních kontrol a nakládání s těmi psychotropními látkami, jako jsou hlavně kratom a různé konopné deriváty. Potom pracovní skupinu budu koordinovat a řídit já. V této pracovní skupině jsou zastoupeny resorty vnitra, financí, průmyslu a obchodu, zdravotnictví, zemědělství a samozřejmě zástupci těch dotčených institucí, jako je Česká obchodní inspekce, Státní zdravotní ústav, Státní zemědělská a potravinářská inspekce a samozřejmě policie a celníci. Ta pracovní skupina má do 30. června předložit a vypracovat návrh nezbytných doporučení pro efektivnější postupy a nezákonnému nakládání s těmito látkami, o kterých jsem se zmiňoval, má dojít k tzv. zefektivnění a propojení různých, řekněme, kontrolních pravomocí dotčených státních orgánů. O činnosti pracovní skupiny budu informovat potom vládu 31. července.

Dámy a pánové, on je to opravdu velký problém, řekněme, tyto, nejenom kratom, ale i ty různé produkty toho konopí, protože máme v minulém roce poměrně tristní statistiku, kdy v různých kombinacích máme obrovské zdravotní problémy u některých těch uživatelů a pacientů, a dokonce je tam cca, ještě zdůrazňuji v kombinaci těchto látek včetně alkoholu, 17 úmrtí. Proto vláda chce postupovat rychle a tímto problémem se zabývat. Děkuji za pozornost.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Já vám také děkuji, pane ministře, a nyní požádám ministra obrany pana Jaromíra Zůnu, prosím.

Jaromír Zůna, místopředseda vlády a ministr obrany: Dobrý den, já bych chtěl navázat na informaci, kterou podal předseda vlády v průběhu víkendu ve svém vystoupení a týká se výdajů na obranu a hodnocení ze strany Aliance. V minulém týdnu proběhla multilaterální jednání k hodnocení cyklu obranného plánování NATO 2022 až 2025, který vychází z cílů výstavby vojenských schopností z roku 2021, které byly tehdy přijaté na summitu. S tím, že tohohle multilaterálního jednání, které navazovalo na bilaterální jednání mezi Českou republikou a Aliancí na počátku letošního roku, se účastní zástupci všech členských států NATO, to znamená jde o hodnocení kolektivní, nikoliv pouze mezinárodního štábu.

Na jednání byl zpracován podklad v podobě zprávy, který byl projednán, na základě toho bylo s Českou republikou provedeno hodnocení a tento dokument následně půjde na zasedání Atlantického výboru NATO na úrovni velvyslanců a z toho teprve vzejde závěrečná zpráva pro summit NATO. Ta jednání samozřejmě byla velmi vstřícná, ale současně velmi otevřená a kritická. Indikativně byl také hodnocen cyklus obranného plánování 2026 až 2029, který vychází z cílů výstavby vojenských schopností, které byly přijaty na haagském summitu v roce 2025. Tady bych žádal, aby to bylo oddělováno, že jde o dva samostatně cykly. Jeden byl hodnocen, druhý byl indikován, v jaké trajektorii Česká republika z hlediska naplňování těch dlouhodobých cílů do roku 2029, jak si Česká republika stojí.

S tím, že také nelze používat pojem letos nesplní, protože samozřejmě NATO pracuje při tom hodnocení až se státním závěrečným účtem a konečným čerpáním na obranu v daném fiskálním roce. To znamená, šlo o expertní jednání, kde nám NATO dalo doporučení, jakým způsobem jít, abychom naplnili tu trajektorii toho stávajícího cyklu obranného plánování 2026 až 2029. Nedělejme tedy proto už nyní závěry o roku 2026. Je to předběžné.

Co bylo ale nové, co bylo ale nové, nově byla posuzována uznatelnost výdajů na obranu. V předchozích cyklech obranného plánování to nikdy posuzováno nebylo a odtud plynou ty rozdíly v náhledu na to, jakým způsobem se čerpá nebo nečerpají výdaje na obranu jako procentuální podíl ve vztahu k HDP. Co ale platí a platilo i nyní je, že rozhodující jsou vojenské schopnosti. To znamená cíle výstavby vojenských schopností, kterých máme my jako Česká republika v průběhu plánovacího cyklu nabýt. Ten rozpočet je prostředek, jak tyto cíle naplnit s tím, že Aliance hodnotí pouze naplňování cílů výstavby vojenských schopností a hodnotí, jestli k tomu existují, k jejich naplnění finanční předpoklady. To je to procentuální čerpání výdajů na obranu.

Není to tedy celkový obraz ozbrojených sil nebo Armády České republiky, protože například i v té Rutteho zprávě z hlediska modernizace Armády České republiky jsme na předních místech v Alianci, na 12. místě. Takže pokud jde o ten minulý cyklus obranného plánování 2022 až 2025, 2021 tam je hodnocení konkrétní, pokud jde o cíle výstavby, které byly přijat v Haagu v roce 2025, tam se indikuje trend, indukuje trend.

NATO v případě České republiky indikuje trend dlouhodobého neplnění těch procentuálních výdajů na obranu. Současně uvádí, jak jsem řekl, že to je nová věc, uvádí položky, které nejsou uznatelné podle definice obranných výdajů, ale spadají do nové kategorie výdajů spojených s obranou a bezpečností. A tady bych chtěl, abychom rozlišovali tři pojmy: bezpečnost, obrana, kolektivní obrana. NATO posuzuje kolektivní obranu.

To, že Česká republika buduje teritoriální síly, je dobře, ale není to příspěvek do kolektivní obrany, že Česká republika má bitevní vrtulníky, to je určitě pozitivní, ale není to samostatná schopnost, která by byla vydefinována v rámci cílů výstavby sil Aliance. Samozřejmě podporuje jiné schopnosti a takto bych mohl pokračovat. S tím ale, že zde v tomto momentu, to je to hodnocení té kategorie výdajů, té nové, spojených s obranou a bezpečností, NATO přímo vyjmenovává roky v té zprávě 2024, 2025, 2026, a to je to, co jste slyšeli v průběhu víkendu, kdy 2025 je tam vypočítaný jako modelový výpočet, kde ty výdaje, které jsou spojeny s obranou a bezpečností, ale nikoliv související jako ten core byznys, to znamená budování vojenských kapacit, tak je tam 9 % takových výdajů, a z toho potom vychází ten výpočet, že NATO nám uznává 1,85 % výdajů na obranu za rok 2025 a takto si můžete přepočíst každý jiný rok, protože v roce 2024 je to mínus 5 % a pro rok 2026 my tam máme 16 % z celkového objemu na ty ostatní výdaje v jiných kapitolách Ministerstva obrany.

Takže odtud plynou ta čísla a procenta, která zazněla, ale opět zdůrazňuji, my budujeme ozbrojené síly České republiky, my budujeme Armádu České republiky, my budujeme podle našeho plánu, budujeme vševojskovou armádu, to znamená můžete mít v Alianci státy, které budou z hlediska podílu procentuálního výdajů na obranu hodnoceny velmi dobře, ale třeba nemusí mít ani letectvo. Tedy odtud plyne i ten můj závěr a moje stanovisko. Byl jsem k tomu vždy konzistentní, že rozhodující jsou ty vojenské schopnosti, to je to, co se na konci dne počítá, a na konci dne i Aliance toto přesně hodnotí, takže v té zprávě je úvodní část taková všeobecná, kde se hovoří o procentech a uzavírá se, zda ta procenta jsou dle jejich názoru dostatečná na pokrytí výstavby těch schopností, které Česká republika přijala, anebo to vidí jinak, ale jde to v závěru po těch schopnostech, což je to gró té zprávy.

V té zprávě se uvádí, že Česká republika akceptovala cíle výstavby vojenských schopností v roce 2025 na summitu NATO v Haagu, jinými slovy ta zpráva říká, tohle jste si vyjednali. Současně hodností, že jde o dramatický nárůst schopností, které budou nově požadovány. Jinými slovy, tady je už potom ten krok, proč předseda vlády rozhodl, že se má předsunout tvorba koncepce výstavby Armády České republiky do roku 2040, protože my potřebujeme to řešení, jakým způsobem budeme všechny tyto požadavky řešit.

S tím, že bych ještě připomněl, že NATO měří procentuální plnění výdajů na obranu vůči statistickým údajům OECD, ne z toho, co my vykážeme, vykážeme jako ve vztahu ke státnímu závěrečnému účtu, OECD za daný rok. A to opět do toho vnáší určitou proměnnou. Takže otázka je a o tom je velká diskuse, jít po procentech? Nebo budovat armádu? Armáda České republiky je dneska rozmístěna v Litvě, v Lotyšku, v Polsku má vrtulníky, na Slovensku má také své jednotky pozemní a ještě zajišťujeme ochranu vzdušného prostoru Slovenska, létáme Air Policing na Islandu a podobně.

Nominálně pro rok 2026 máme včetně nároků nespotřebovaných výdajů 158 miliard, závěrečné čerpání v loňském roce na obraně bylo 155 miliard. A zase jsou tu další věci. My jsme řekli, že chceme jít zmodernizovat nástroje, nebo využívat moderních nástrojů financování budování schopností. Příkladem je ten SAFE, ale půjdeme do budoucna ještě dál, kde to je 52 miliard, a tady to je, za to nakoupíme jeden z nejmodernějších tanků na světě Leopard 2A8, ale toto se nám do těch procent v NATO nezapočítá, protože to je na vrub státního dluhu, to je vlastně půjčka, a to se počítá prostě jinak, NATO to nezahrnuje.

My ale už jsme připraveni na víceletý finanční rámec 2028 plus, kde v prvním pilíři máme připravené projekty za 118 miliard a v druhém pilíři za 30 miliard, takže my prostě jdeme touto cestou. Jinými slovy já tím chci říct, neměli bychom se podceňovat, já také říkám, nezapomeňme se někdy také pochválit, protože ta naše armáda skutečně v tom dlouhodobém vývoji se vyvíjí pozitivně a toho se musíme držet. My také budeme zřizovat k 1. 7. speciální prvek na ekonomické sekci Ministerstva obrany, který bude určen k tomuto čerpání těch finančních prostředků z těch ostatních nástrojů. Takže tolik na úvod k tomu multilaterálnímu jednání, které proběhlo v Bruselu v minulém týdnu, děkuji.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a nyní ještě požádám o laskavý ohled štábu a vypnutí toho ostrého světla, my jsme zde zcela oslepeni. Nyní požádám tedy první dotaz, Česká televize, děkuji.

Martin Šnajdr, Česká televize: Dobrý den, já bych měl dva základní okruhy, začnu tedy těmi pohonnými hmotami, kde mě bude zajímat, co vás tedy přimělo ke změně toho vzorečku, zda to byl třeba tlak některých pumpařů, kteří říkali, že se jim prostě nevyplatí při těch jednodenních maximech v některých případech prodávat? A zároveň by mě zajímalo, jak dlouho očekáváte, že toho nařízení bude platné, nebo zda jste třeba komunikovali s prezidentskou kanceláří, kdy podepíše tu normu, kterou tedy v pátek podpořila sněmovna a přehlasovala tedy Senát?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak postupně, ne, určitě to nebyl tlak těch malých pumpařů, jak říkáte. Je to vyhodnocení situace po třech týdnech, které jsme konzultovali s českou Asociací petrolejářského průmyslu a vůbec s celým trhem. Opět jako know-how nám sloužil státní podnik ČEPRO. A my jsme sledovali, já jsem to říkala v tom úvodním slovu, ale ráda to zopakuju, my jsme sledovali, když jsme to opatření zaváděli, konkrétní cíl, uřezat extrémy. Tzn. ty extrémní ceny na dálnicích, velkých městech, při těch velkých tepnách uřezat. To se podařilo. To byl náš cíl.

Většina těch menších čerpaček nedosahuje ani těch 2,50. Oni se pohybují na mnohem menších maržích. Teď, to bylo ale, to mělo účel a smysl z pohledu té krátkodobosti, protože to bylo krátkodobé opatření. Jestliže ho už dneska prodlužujeme na celý květen, tak už to musíme považovat za střednědobé opatření, protože já nevím v tuto chvíli, kdy skončí ten válečný konflikt na Blízkém východě, podle mě to neví vůbec nikdo.

Takže už je to střednědobé opatření, kde ten základní účel byl splněn, vyhodnotili jsme ho a tím třídenním průměrem, my to budeme vyhlašovat každý den, rozumíme si? Ale vždycky budeme brát jakýsi třídenní průměr zpětně. Tzn. ve čtvrtek vyhlásíme ceny na pátek, sobotu, neděli, tzn. od 1. a pro víkend. A budeme brát už vlastně ty ceny středa, úterý, pondělí, říkám to správně. Tzn. jakýsi průměr, abychom právě ty extrémy, kdy jeden den to vystřelí nahoru, druhý den to vystřelí dolů, tak abychom to jaksi zprůměrovali a pro ten trh to bude optimálnější. Tak to vyplynulo vlastně i z té debaty s nimi.

A to, že tam dáváme marži tři koruny, je z toho důvodu, že vlastně i tohle vyplynulo z těch debat jinak s trhem a z toho vyhodnocení, a to je jaksi nejvyšší možná částka, která nám vyplynula z toho půlročního sledování v roce 2022 skutečných marží. A my žádná novější data z nějakého dlouhodobějšího horizontu nemáme. Takže takto jsme to prostě vykonzultovali a takhle to nastavujeme od května.

Vaše další otázka, ano, já jsem komunikovala neformálně s prezidentskou kanceláří. Z pracovních důvodů není reálné, že by to pan prezident podepsal tento týden. Tzn. víte, že prvního je v pátek, takže proto vlastně podepíšu rozhodnutí obecné povahy.

Martin Šnajdr, Česká televize: A potom se zeptám ještě na ty výdaje na obranu. Vy, jak jste tady o tom mluvil, pane ministře, tak, nebo možná i, paní vicepremiérko, to doplníte. Co tedy teď vyplývá pro Českou republiku z těch závěrů. Přistoupíte k tomu nějak jinak, ať už tedy že se změní třeba nákupy, nebo něco takového, nebo že třeba předáte do rozpočtu tedy Ministerstva obrany nebo na výdaje na obranu nějaké peníze? A potom druhá věc. Pan premiér, když o tom informoval v tom svém vyjádření, tak zmiňoval, že se to neplní stejně, jako se to neplnilo dříve. Členové předchozí vlády se proti tomu ohradili, tak jestli neplánujete třeba zveřejnit třeba ne celou tu zprávu, ale alespoň nějaká základní čísla? Díky.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak já možná začnu, jestli dovolíte, pane vicepremiére. Tak ta čísla, která byla zveřejněna, o kterých hovořil ve svém videu i pan premiér, tak jsou čísla, o kterých hovoří pan vicepremiér a ministr obrany Zůna. A z těch čísel jasně vyplývá, že to neplnila bývalá vláda a že prostě to, co nám tady uváděla celou dobu, a bila se v prsa, že to je její hlavní priorita, tak nebyla. Přiznejme si to na rovinu, nebyla.

V roce 2026 zatím jsou to, jak vy říkáte krásně, indikativní čísla, děkuju za doplnění, tzn. že my v tuhle chvíli neznáme ta pevná čísla za rok 2026. Ale my jsme nikdy nezpochybnili a netvrdili, že obrana by nebyla pro nás priorita. Jestliže tam takové množství zakázek prověřuje vojenská policie, jestliže je tam tolik prostě věcí, které jsou nejasné, tak určitě to byl ten důvod, proč jsme v rozpočtu 2026 i s ohledem na ostatní okolnosti, tedy že byl děravý jak řešeto, tak jsme samozřejmě to udělali tak, jak jsme to udělali. Ale my jsme připraveni bavit se o potřebách armády, o dostatečném množství vojáků, a to už vám zasahuju do vaší kompetence. Víte, že premiér oznámil, že budeme stavět vojenskou nemocnici atd. Jak mě poučují experti, jeden stojí vedle mě, tak my jsme ta tranzitní země pro, nedej bože, nějaký konflikt a z toho vyplývají vlastně ty úkoly, které máme plnit, ale už je to vaše, pane ministře.

Jaromír Zůna, místopředseda vlády a ministr obrany: Tak to je dobrá otázka, v každém případě jako první krok musíme mít koncepci výstavby Armády České republiky v takové podobě, ona je předsunutá, je velmi výrazně předsunutá oproti cyklu běžnému. V tom je ta náročnost úkolu a Generální štáb v čele s generálem Řehkou musí to řešení navrhnout, jakým způsobem naplnit ty schopnosti do toho roku 2035, a máme výhled ještě do roku 2040, protože to je koncepce dlouhodobá.

Ta současná byla podepsána v prosinci 2023, tak jestliže má být v květnu projednávaná, tak vidíte, a dělá se jednou za pět let, kam se to posune. Tzn. první musíme mít od armády, jakým způsobem by to šlo celé řešit, co navrhují. Bude to, ona nám navrhuje i Aliance, jak k tomu přistupovat, ale já jsem o tom hovořil už i v Poslanecké sněmovně několikrát, je to zapracované i ve vládním prohlášení, když vezmete politicko-vojenské ambice České republiky, když vezmete ty cíle výstavby schopností 2025, které byly přijaty, a co tam z toho nového vyplývá, tak se vám to do současné struktury armády nevejde. Takže to budou od organizačních změn až po, řekněme, vyzbrojovací projekty anebo změna těžiště. Protože nově se po nás chce větší počet logistických jednotek, zdravotnických jednotek a dalších speciálních jakoby schopností. Takže je to hodně náročné.

Takže koncepce, nějaké řešení, podíváme se, jakým způsobem to naplnit s tím, že já říkám, nám vždycky šlo o armádu, o její schopnosti. Ne si hrát na procenta, a přitom nemít co nasadit do pole v případě krize. Nám se to jeví logičtější. My také ze zkušenosti víme, protože já jsem u toho obranného plánování se pohyboval asi třicet let, já jsem byl ten, který to i zaváděl do České republiky, nebo jeden z těch lidí. A víme spolehlivě, jak to nakonec funguje. Takže nám jde především o tuhle tu schopnost.

Takže schopnosti, procenta uvidíme, jak to půjde, protože, jak říkám, v minulosti byly země, které neplnily ani dvě procenta, ale splnily veškeré schopnosti. No, protože to byly bohaté země. Naproti tomu jsme měli členské státy NATO, kterým by ani ta 2 % nestačila na naplnění těch schopností. My samozřejmě potřebujeme ekonomicky silnou Českou republiku, protože armáda je jen tak silná, jak silná je ekonomika. To je zákonitost, to je danost. Takže takhle my nad tím uvažujeme a na summit NATO půjdeme s vlastním návrhem, jak mít v požadované době schopnosti, které Aliance požaduje, ke kterým jsme se v roce 2025 zavázali, jak daleko jsme schopni v tomto pokročit.

Ale říkám také na rovinu, my musíme se dívat na priority v cyklech. Co neuděláme v personálu do roku 2030, už potom neuděláme. Protože ta demografická křivka jde potom už jasně dolů a bude to stále komplikovanější a my se budeme muset v tom personálu zaměřit na jiné ukazatele, třeba strukturální ukazatele personálu. Proto jsme tak dali jako první prioritu lidi v téhle té fázi. Protože to je skutečně základ, na kterém můžeme stavět. A my také budeme muset posilovat, abychom naplnili ty cíle, i jiné součásti armády, které v minulosti nebyly prioritní, jako jsou všechny druhy záloh, jako je mobilizační rozvinování, protože počty armády u státu jako je Česká republika, jsou vždycky v těch mobilizovaných silách, v zálohách.

Zveřejnění těch čísel, tak samozřejmě ta zpráva je vysoce neveřejná, ten dokument. Jenom vám řeknu, že národní zpráva, to hlášení, které jsme podali, to mělo asi okolo 600 stran, z toho NATO vygenerovalo nějaký závěr, shrnutí, doporučení a pan premiér z toho dostal základní informaci s tím, že procenta jsou zveřejnitelná, ta čísla jsou zveřejnitelná, protože stejně nakonec jsou zapracována v takových dokumentech, jako je třeba výroční zpráva Aliance apod. Můžete to vidět na stránkách Aliance, kde jsou prostě, kolik dávají státy výdajů na obranu, jaký to je podíl vůči HDP, jak to je v dolarech, jak to je vůči OECD atd., atd.

Takže to je nakonec vidět, takže tahle čísla zveřejnil a je to ten modelový výpočet, jak jsem vám uvedl, kdy v roce 2025 1,85 %. A přímo se uvádí, ale spadají do nové kategorie výdajů spojených s obranou a bezpečností. Tzn. těch 1,5 %, to je vnímáno v Alianci jako jiná kategorie. Je to dobře, můžete to naplňovat, ale oni počítají ten core, ty výdaje na obranu skutečně ty, které jdou do vojenských schopností. Takhle to je a tady můžou vznikat nedorozumění. A říkám, ale je to nová věc, ten Haag byl skutečně v tomto průlomový a i ten systém obranného plánování NATO v podstatě musel na to nějakým způsobem reagovat, a ještě se pořád vyvíjí.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní požádám následně po jednom dotazu a CNN Prima News.

Jakub Kokoška, CNN Prima News: Dobrý den, pane ministře obrany Zůno, dotaz na vás, protože paní ministryně tady mluvila o té vojenské nemocnici v Letňanech. U nás na Primě se dnes koná konference Money, Money, Money, byl tam prezident Petr Pavel a řekl, že výdaje na tuto vojenskou nemocnic v Letňanech by NATO nezapočítalo do těch obranných výdajů. Tak počítáte s tím, jak moc složité by to popřípadě bylo? A pak se jenom zeptám paní ministryně, protože co se týče pohonných hmot, pokud ten zákon prezident podepíše v prvním týdnu v květnu, jak budete pokračovat nadále? Necháte to doběhnout podle toho nastaveného platného rámce teď cenových stropů do května, nebo budete rovnou počítat s nějakou jinou variantou, měnit systém?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak určitě teď pro květen, teď věcně vám odpovím. Ona ta otázka má dvě úrovně, věcnou a procedurální. Určitě pro květen nebudeme měnit systém z hlediska věcného. To by bylo i neseriózní, jednak ten trh s tím počítá, takhle to s ním bylo odkomunikováno, tak nebudeme, jak se říká, uprostřed hry měnit pravidla. Ale co se týče procedurální, to bychom se poradili. Poradili bychom se. Já bych určitě se klonila spíše k tomu, aby se to udělalo formou nařízení vlády, protože to je silnější instrument, ale poradíme se v ten moment. Takže teď nechci předjímat, protože ani netuším, kdy pan prezident to podepíše.

Jaromír Zůna, místopředseda vlády a ministr obrany: Pokud jde o tu vojenskou nemocnic Praha. To, já ten úkol velmi vítám. Myslím si, že to je velmi rozumná myšlenka. Jednak my zdravotnické kapacity potřebujeme i z hlediska těch operačních plánů Aliance a potřeb Aliance, ale především České republiky. Takže my už se připravujeme i organizačně, technicky, jakým způsobem bychom to uchopili. Začneme na tom okamžitě pracovat.

Pokud uznaný, neuznaný. V současné době v několika aliančních zemích se realizují úplně stejné projekty, úplně stejné projekty a zatím s tím Aliance pracuje a jsou započítávány. Tzn. tady opět je to věc, která je otevřená a počkáme si na ten výsledek, jakým způsobem to bude do těch výdajů započítáváno. Ale nic nebrání tomu, aby to započítáváno bylo. Protože samozřejmě každá nemocnice, obzvláště vojenská nemocnice, je součástí odsunového řetězce, tzn. je to přímý vojenský výdaj.

Jakub Kokoška, CNN Prima News: Pan prezident argumentuje tím, že tady máme dostatek vojenských nemocnic a že zkrátka další nejsou potřeba, i na to bude NATO nahlížet, že by naplnily ty kapacity i v případě ohrožení a mohly by se tyto nemocnice starat i o vojáky Severoatlantické aliance, další prý potřeba nejsou. To je jenom doplnění jeho slov.

Jaromír Zůna, místopředseda vlády a ministr obrany: Tak to je názor pana prezidenta, ale v NATO platí doktrinální logika. Kdo velí logistice, velí podpoře. Tzn. zdravotní služba, spojovací vojsko, logistika a další a další. A kdo velí podpoře, je velitelem teritoria. Jako takový jsem pracoval nejenom ve Výboru logistiky NATO, ale i ve Výboru teritoriálních velitelů NATO v minulosti dalších a dalších výborech a součástech ať už v rámci Aliance, nebo regionálně. Nemyslím si, že je nadbytek zdravotnických kapacit, ani mírově, ani válečně.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, poslední tři dotazy, Novinky, Český rozhlas a DVTV.

Pavel Nádvorník, Novinky a deník Právo: Dobrý den, já bych se chtěl zeptat, jak se vám sedí ve vládě nebo na jednání vlády s člověkem, který používá nacistický slovník o deratizaci parazitů, když mluví o úřednících a aktivistech?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak já jsem se vyjádřila už myslím v pátek, byla jsem citována, myslím, že to bylo pro Českou televizi, pokud si to dobře pamatuji, že ty výroky považuji, předpokládám, že mluvíte o panu vládním zmocněnci Turkovi, za nepřijatelné. Mohla bych si je brát osobně, protože jsem dvacet pět let byla úřednicí. Neberu. Dnes jsem s ním krátce mluvila po vládě. On mi vysvětloval, jednak se omluvil, což je tedy základní vůbec podmínka, a pak mi vysvětloval, že prostě nemluvil obecně o úřednících, proto se omluvil, že to bylo vytržené z kontextu. Určitě, znova opakuji, ten výrok je nepřijatelný a já myslím, že už nemám, co bych k tomu řekla více.

Pavel Nádvorník, Novinky a deník Právo: Já bych možná doplnil, že my máme i komentáře z Facebooku, kde on vyloženě mluví o úřednících, takže ta jeho omluva byla do určité míry zavádějící. Naopak on to spíše vytrhl z kontextu. A možná bych poprosil o reakci i pana ministra Metnara a pana vicepremiéra Zůnu.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Já myslím, že ještě to teda doplním, než mí ctění kolegové se ujmou slova, že i pan premiér se k tomu vyjádřil. Označil to za nepřijatelné s tím, že bude chtít mluvit jak s panem předsedou Macinkou, tak s panem vládním zmocněncem Turkem. Určitě ty výroky byly nešťastné a nepřijatelné je možná to správné slovo.

Lubomír Metnar, ministr vnitra: Za mě, asi se budeme opakovat, opravdu, to tady do této, řekněme, politické rétoriky nepatří. Za mě, de facto, máme na to stejný názor. Takže nemám více, co bych k tomu dodal, prostě pro mě je to nepřijatelná rétorika.

Jaromír Zůna, místopředseda vlády a ministr obrany: Já bych dodal to samé, ale zdůraznil bych, omluva zazněla.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Český rozhlas.

Adéla Brožová, Český rozhlas: Já bych měla dotaz ještě doplňující na paní ministryni ohledně té regulace cen. Jenom, jestli pomůže vlastně ta změna toho vzorečku nebo toho výpočtu, o kterém jste tady mluvila, i právě těm menším pumpařům, kteří vlastně poukazovali na to, že ta paliva kvůli tomu opatření mnohdy museli prodávat pod cenou? A jestli i nehrozí to, že by postupně ta opatření vlastně vedla k tomu, že by ti menší pumpaři vlastně byli vytlačeni z trhu těmi většími, velkými řetězci? Děkuji. 

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak já se to pokusím ještě jednou shrnout. To opatření v dubnu bylo krátkodobé. Nikdo jsme nevěděli, jak se ta válka vyvine. Bohužel to nevíme ani dnes, válka na Blízkém východě. A naším cílem bylo uřezat extrémy. Protože jsme zjistili bleskovou kontrolou, že např. na D1 se prostě pohybovaly ty marže 6,50, 7 korun až 10 korun, a ne jenom na D1, ve velkých městech na těch hlavních tepnách. Mimo ty hlavní tepny, ty malé čerpačky nemají ani 2,50, jsou hluboko pod tím stropem.

To, co jsme debatovali, že vlastně za ty tři týdny vyhodnocujeme, to opatření zafungovalo. Ty extrémy jsme uřezali. To byl náš cíl. Ty maximální marže v kombinaci s prominutím spotřební daně zafungovaly. Znova opakuji, že na plné nádrži šetří občané až 400 Kč za tu plnou nádrž, ne za litr, za tu plnou nádrž. A teď, když jsme přešli ke střednědobému opatření, protože už vlastně bude pokračovat další měsíc, celý květen, tak chtěli jsme eliminovat ty velké rozdíly, ty extrémy, že jeden den vám to vystřelí, něco se stane, nebudu říkat co, zazní nějaká, prostě nějaké výroky, vystřelí to, pak to třeba, pak to zase spadne a jsou tam velké rozdíly. Takže ten třídenní průměr, po konzultaci i s trhem, se jeví jako vhodnější z pohledu, aby se ty cenové rozdíly mohly vyrovnat, a proto jsme i zvedli tu marži maximální na 3 koruny.

Ono, já jsem to už vysvětlovala, prostě nevidím teda nějaký extrémní, že by, čtu monitoring několikrát denně, že bychom tady měli nějaké extrémní zavírání malých čerpaček. Ano, oni nakupují na spotu tzn., že mnohdy se jim to nevyplatí. Proto ty tři dny by možná měly tomu nějakým způsobem pomoci. Je to s ním, znova opakuji, s většinou toho trhu i konzultováno. A já si prostě myslím, že v době, kdy tady nevíme, jaký bude vývoj v Hormuzském průlivu, jaký bude vývoj toho konfliktu na Blízkém východě, tak nemůžeme si dovolit to opatření zrušit, protože je jasně protiinflační, propisuje se to do všech cen. Bohužel jsme tady už mohli mít dneska nařízení vlády, nicméně já jsem řekla, že pokud prostě se cokoli stane a stalo se, Senát to vlastně protáhl za mě bezdůvodně o týden a vrátil to, takže jsme se dostali do nějakého časového skluzu.

Dobře, stalo se, přesto jsme se k tomu postavili čelem a přijali jsme to, co vlastně nám dá tu možnost, kterou nám dneska dává zákon o cenách. Že to je nutné, o tom jsem skálopevně přesvědčená, protože nedopustíme to, co se stalo v roce 2022, ten raketový nárůst inflace, který prostě vedl tam, kam vedl. Už si to nemusíme opakovat, všichni jsme to prožívali.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, DVTV.

Kristýna Matute, DVTV: Paní ministryně, návrh Ministerstva kultury počítá s tím, že Česká televize a Český rozhlas dostanou ze státního rozpočtu bezmála osm miliard korun. Budou, vzhledem k vysokému schodku, financována na úkor něčeho jiného? Pokud ano, čeho konkrétně? Nebo si na jejich financování půjčíte a prohloubíte o tuto sumu dluh?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak zákon o poplatcích České televize, Českého rozhlasu je něco, nebo vůbec ten závazek, co jsme slíbili před volbami našim voličům, že to zrušíme, že to prostě tak jako 17 zemí Evropské unie bude se platit za určitých pevně nastavených podmínek atd., které nejsou ještě vyjednány, že se to bude platit ze státního rozpočtu, a tento slib dodržíme. Jak ten zákon nakonec bude vypadat, je otázkou pracovní skupiny, o které rozhodl premiér po jednání s pány řediteli České televize, Českého rozhlasu. On sám bude v čele té skupiny. To jste určitě v médiích zaznamenali. Budou se ty podmínky dojednávat.

A k vaší otázce. I rozpočet na rok 2027 je teprve v zárodku. Zatím se resorty na nás obrátily s předběžnými požadavky. My je vyhodnotíme, budeme o tom jednat. Budeme se bavit o nějakých prioritách, ale já vás můžu ujistit, paní redaktorko, že zásadní je v tuto chvíli jednání s Evropskou komisí o změně fiskálního a strukturálního plánu, protože to, co nám připravila ta bývalá vláda, která po sobě zanechala téměř 300 miliardový schodek a naplánovala nám, že bychom měli mít schodek nějakých 155 miliard v roce 2027 atd., dneska jsme o tom také debatovali a debatujeme o tom teď i ve Sněmovně a v rozpočtovém výboru, tak je něco absolutně nepřijatelného. Čili my jsme to slíbili, volby jsme vyhráli, svůj slib dodržíme a jak to bude vypadat a jaké zvolíme priority pro jednání pro vládu na příští měsíce. Děkuji vám. 

Kristýna Matute, DVTV: Z čeho to zaplatíte?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: To byly změny, se kterými přišel ministr kultury. Ty změny prostě vyvolaly tu obrovskou debatu, která vyústila až v jednání s panem premiérem, a bude tady pracovní skupina.

Kristýna Matute, DVTV: Ale vy jste sama řekla, že vy jste to slibovali voličům, i když s těmi změnami přišel ministr kultury. Tzn., že jste to neřešili nějak dopředu tady tu otázku?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Paní redaktorko, tak znova, asi mluvím moc rychle. My jsme slíbili voličům tuto změnu. Zavázali jsme se k tomu, to se ještě doplním, v programovém prohlášení vlády. Ale každá změna má mít nějaké provedení. S tím prvním návrhem přišel, nebo s tím návrhem přišel ministr kultury. Vyvolalo to tu debatu. Takže bude pracovat pracovní skupina, v jejím čele bude stát premiér, a bude se dojednávat, jaké bude vlastně to finální potom finální znění, které půjde do Poslanecké sněmovny.

Kristýna Matute, DVTV: Děkuju.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Já taky.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkujeme vám za pozornost, dnešní tisková konference končí, přejme vám hezký zbytek dne.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Děkujeme.

Lubomír Metnar, ministr vnitra: Hezký den. Na shledanou.

Jaromír Zůna, místopředseda vlády a ministr obrany: Děkujeme. Na shledanou.