Tisková konference po jednání vlády, 2. března 2026
Andrej Babiš, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já jsem dneska osobně omezen do 13:10, potom jdu na důležité vyšetření, takže já začnu ohledně situace repatriace našich spoluobčanů. Velký Airbus odletí dnes z Prahy ve 14 hodin, přistane v Šarmu v 19 a nazpátek do Prahy letí ve 20 hodin. My samozřejmě hned ho pošleme do Maskatu v Ománu. Chci jenom zdůraznit, že repatriační lety děláme Egypt a Jordánsko, že v Maskatu vyslal Smartwings 4 letadla a teď ještě jedno další, takže 5 letadel a repatriují hlavně jejich klienty, ale my samozřejmě na ta nějaká místa, která nám poskytli, se snažíme dostat i lidi, kteří nejsou klienti Smartwings.
Druhý menší Airbus, kapacita 42 osob, letí dnes v 17 hodin, přistane v Ammánu v Jordánsku ve 23:00 a nazpátek poletí hned o půlnoci. Letadlo další dnes z Prahy ve 14 hodin a přistane v Šarmu ve 22:30. Takže tohle jsou ty konkrétní informace a znovu jenom opakuji, že zatím do Ománu Maskatu odletělo 5 Smartwingsů, Slovensko připravuje repatriační let z Maskatu a my se Slovenskem se koordinujeme navzájem ty kvóty Egypt, Jordánsko. Takže to je zatím maximum možného, které my jsme tady schopni řešit, a v podstatě ten vzdušný prostor nad ostatními zeměmi Blízkého východu není možný.
Ano, zachytil jsem informaci, že odletělo jedno letadlo z Abú Dhabí, Etihad, a to bylo na výslovné riziko té společnosti a na souhlas šejka. Takže to je ta situace, my stále zdůrazňujeme, že nejbezpečněji je pro naše občany v Dubaji, která má nejlepší protivzdušnou obranu. My můžeme pomáhat lidem, kteří se rozhodnou jít do Maskatu, a tam zatím řešíme ty věci se Smartwings a v momentě, když tam přistane ten náš velký Airbus, tak to budeme řešit. Takže to je zatím ta informace aktuální, tím se samozřejmě zabýváme nejvíc i v sobotu i včera i dnes a stále.
Zasedla Bezpečností rada státu, měli jsme tiskovku, to všechno víte. Dneska na vládě jsme v podstatě odsouhlasili poslanecký návrh, kde, jak jsme už to v programu avizovali, že neplacení alimentů výživného bude znovu trestným činem. No a další věci vás budou informovat tady kolegové.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, pane premiére, a nyní požádám vicepremiéra a ministra zahraničních věcí pana Petra Macinku.
Petr Macinka, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí: Tak já možná k tomu tady nemám v tuto chvíli co dodat, protože pan premiér tu situaci ohledně našich občanů a naší aktivity v rámci jejich repatriace shrnul, takže spíš tady zůstanu pro nějaké případné dotazy.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní požádám pana ministra vnitra Lubomíra Metnara.
Lubomír Metnar, ministr vnitra: Děkuji za slovo, dobrý den, já bych chtěl hned na úvod říci, že v souvislosti s tím konfliktem na Blízkém východu je situace v České republice stabilní, dosud nebyly zaznamenány žádné informace o možném ohrožení České republiky.
My všechny informace průběžně vyhodnocujeme a chtěl bych říci, že z preventivních důvodů jsme přistoupili k zvýšení monitoringu u těch vytipovaných objektů v rámci České republiky. Jsou to objekty, jak dobře víte, ke kterým se přistupovalo i v minulosti, to znamená objekty vytipované s židovskou obcí, potom objekt Rádia Svobodná Evropa, objekt velvyslanectví a rezidence Spojených států, Izraele, Palestiny.
Dále bych chtěl říct, že do tohoto řekněme zvýšeného monitoringu jsou zainteresována všechna krajská ředitelství v rámci České republiky, dále Cizinecká policie v rámci letišť a řekněme těch oblastí v souvislosti s cizinci. Všechny ty mechanismy, které máme nastaveny, tak je to i zvýšené sdílení informací, a to nejenom na území České republiky, ale i na té unijní platformě. Ale co akorát řekněme budete více vidět, jsou policisté oděni v balistické ochraně s dlouhými zbraněmi. Ještě tak jak jsem začal na úvod, že vyhodnocujeme informace, nemáme zjištěná žádná rizika, tak bych chtěl říci, že i s ohledem tady na to jsme nepřistoupili ke zvýšení toho stupně ohrožení terorismem, stále zůstáváme ve stupni B. Děkuji.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a nyní požádám ministra spravedlnosti pana Jeronýma Tejce.
Jeroným Tejc, ministr spravedlnosti: Dobrý den, já vás stručně informuji o tom, že jsme podpořili poslanecký návrh zákona na změnu trestního zákoníku. Návrh poslanců Andreje Babiše, Taťány Malé a dalších, který má znovu zavést trestnost neplacení výživného. Jak jste asi zaznamenali, tak minulá koalice prosadila zrušení trestnosti výživného od 1. ledna, došlo tedy k dekriminalizaci a bylo propuštěno 1. ledna 302 osob a dalším 377 v této souvislosti má dojít ke snížení trestů.
Vláda se rozhodla podpořit tento návrh, naším cílem je jednak splnit programové prohlášení, jednak také to, že zájem dětí a jejich práv je na prvním místě, a proto tedy novelu, kterou jsme připravili ve spolupráci s poslanci na Ministerstvu spravedlnosti, teď jsme doporučili.
My se vracíme částečně k té úpravě, která tady byla do konce roku, to znamená bude trestné neplacení výživného po dobu delší než 4 měsíce, s tím že v minulosti tomu tak bylo i z nedbalosti, my se vracíme pouze k úmyslně formě. To znamená, kdo se úmyslně vyhýbá placení výživného, bude nově moci být znovu postižen. V tuto chvíli trestné je pouze to, když dochází k tomu, že osoba se dostane do stavu nouze. To znamená tato novela by mohla být schválena v prvním čtení, tak to alespoň poslanci navrhují. Mohla by být účinná už od 1. 7.
A jenom pár čísel. V tuto chvíli se dá očekávat a bylo to tak v roce 2024, že těch stíhání pro neplacení výživného ve všech těch odstavcích bylo zhruba 5 % z celkového počtu trestných stíhání. V roce 2024 a očekáváme, že to bude obdobné, bylo odsouzeno celkem 2 891 osob za ten paragraf, který znovu zavádíme, s tím, že nepodmíněný trest by uložen 344 osobám a v těch ostatních případech musím říct, že mě zarazilo jediné číslo a to, že máme zhruba 2 000 podmíněných trestů jsme měli v tom daném roce pro neplacení výživného, pouze 5 trestů domácího vězení. Přičemž se ukazuje, že samotný podmíněný trest nemusí nic řešit, ale naopak trest podmíněný současně s domácím vězením by mohl vést k tomu, aby pachatelé chodili do práce a plnili vyživovací povinnosti.
Tolik tedy k této věci a následně ještě informace o tom, že vláda dnes přijala etický kodex, na návrh pana premiéra s tím, že cílem tohoto etického kodexu je to, aby byla stanovena jasná pravidla pro jednání členů vlády, tak abychom v inspiraci například etickými kodexy v západní Evropě i Evropské komisi dostali jasný návod k tomu, jak se vyvarovat možnému střetu zájmu a na jednání, které by mohlo vzbuzovat nedůvěru společnosti, například jeden z těch příkladů říká, že je vhodné a nutné, aby člen vlády v případě možného konfliktu zájmů, který by nebyl v rozporu ze zákonem, ale mohl by budit zdání toho, že mandát by nemusel vykonávat v souladu s etickými pravidly, opustí jednání vlády a nebude se účastnit jednání vlády v bodech, které by se ho mohly týkat, byť by zákon sám o sobě to nezakazoval. Děkuji.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a nyní požádám dotazy, Česká televize.
Martin Šnajdr, Česká televize: Dobrý den, já bych možná začal tou situací na Blízkém východě, pane premiére, vy jste tady mluvil o tom, že ty repatriační lety a další lety, že teď je to maximum možného, jaký máte výhled třeba do těch dalších dnů, kolik je Česká republika ať už těmi speciály, nebo třeba některými těmi letadly komerčních partnerů přepravit osob tedy do České republiky? A možná na to navazující dotaz buď na vás, nebo na ministra zahraničí, zda máte tedy nějaké informace o tom, jak by mohl být obnovován, pokud vůbec, ten letový provoz právě v těch oblastech? A pak ještě připojím další dotazy k dnešním dalším tématům.
Andrej Babiš, předseda vlády: Tak o obnovování provozu nemáme informace, protože ten konflikt trvá a zatím to omezení je ohlášeno do dnešního dne 18 hodin. My evidujeme v systému Drozd asi 6 600 lidí, z toho 650 projevilo zájem nebo se informovalo o repatriačních letech. Tam, kde to můžeme dělat, tam to děláme, Egypt, Jordánsko, tam určitě ta kapacita našich letadel stačí a určitě ještě budeme mít volnou kapacitu a budeme to nabízet například Slovensku, které zase vzalo nějaké naše lidi z Akaby a také nabízí kapacity.
No a já jsem mluvil se Smartwings, takže oni pošlou tolik letadel, kolik bude potřeba, a my ten velký Airbus, když se vrátí z Egypta, a pošleme ho do Ománu, tak bude samozřejmě pendlovat. Máme ještě i nabídky nějakých jiných partnerů v případě potřeby. Teď jde o to, že to dubajské letiště asi v nejbližším čase nebude obnoveno, já nevím, já nemám takovou informaci, nikdo takovou informaci nemá, a pokud naši lidé se přemístí do Maskatu, jak postupně to někteří dělají, tak se samozřejmě o ně postaráme.
Martin Šnajdr, Česká televize: Já bych se tedy zeptal ještě na ta další témata, vy jste dnes v rámci koaličních partnerů řešili také možné přesuny v rozpočtu, to druhé čtení vás čeká ve středu, Tomio Okamura říkal, že jste domluveni tedy na těch třech přesunech, konkrétně sport, MEDEVAC a také pro skauty, jsou to tedy jediné tři právě pozměňovací návrhy, přesuny v tom rozpočtu, které jsou tedy domluveny? Proč jsou z vašeho pohledu tak důležité? A možná, jestli jste vyzvali své poslance, aby tedy nedávali další pozměňovací návrhy, nebo třeba ještě nějaké přibydou? A využiju také přítomnosti pana ministra spravedlnosti a zeptám se ho, zda neplánuje třeba dělat nějaké kroky v rámci tzv. bitcoinové kauzy? Děkuji.
Andrej Babiš, předseda vlády: Poslance jsme vyzvali a předpokládám, že kromě už těch zmíněných změn ještě budu chtít 100 milionů na protidrogovou problematiku, abychom se dostali na ten rozpočet minulého roku.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, CNN Prima News, poprosím na pana premiéra po jednom, pardon, promiňte.
Jeroným Tejc, ministr spravedlnosti: Tak jestli mohu, pokud narážíte na ten článek zveřejněný v pátek, který se objevil v Deníku N, a to podezření, že dochází k zasahování do vyšetřování, tak musím říct, že já považuji ty informace za vážné. Pokud by skutečně mělo dojít k tomu, že by mělo docházet k zásahům do personálií vyšetřovacího týmu nebo k tomu, aby jednotliví státní zástupci, kteří sdělují své názory, byli vyšetřováni Generální inspekcí bezpečnostních sborů, tak to jsou věci, které se skutečně jeví jako mimořádně závažné a já v rámci svých kompetencích budu chtít informace od Státního zastupitelství k tomu, jestli tomu tak je, zda se ty informace potvrdí.
Zejména ve světle toho, pokud by skutečně mělo dojít k postoupení vyšetřování bitcoinové kauzy z obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství z Olomouce do Prahy, protože to bych považoval za velmi zvláštní zejména po té, i s ohledem na efektivitu a ekonomiku řízení, pokud s tím pracují s tou kauzou několik měsíců zkušení státní zástupci, aby poté, těsně před tím, než se rozhodne, zda budou jednotliví aktéři obvinění, či nikoliv, tato věc byla postupována úplně do jiného obvodu a museli se s tím znovu seznamovat další.
Takže to by bylo vážné a já skutečně chci využít v této věci maximum informací, veškeré své kompetence k tomu, abych získal maximum informací, a mohu říct, že toto, co se děje, v zásadě ve mně jednoznačně uzrálo rozhodnutí, že musím velmi rychle předložit návrh, který bude zavádět jakousi inspekci po vzoru Generální inspekce bezpečnostních sborů směrem ke státním zástupcům, tak aby státní zástupci v případě podezření z trestného činu nevyšetřovali sami sebe. Nevyšetřovali sami sebe v případě úniků a dalších. Není tomu tak u žádné skupiny, ani policisté nevyšetřují sami sebe, vyšetřuje je GIBS, to znamená obdobu GIBSU pro státní zástupce bychom měli mít i my, myslím, že to není nic mimořádného a s tímto návrhem co nejdříve přijdu. Děkuji.
Martin Šnajdr, Česká televize: Já jenom poprosím také pana předsedu Macinku k tomu rozpočtu, chápu to tedy správně, že to budou čtyři návrhy ve výsledku?
Andrej Babiš, předseda vlády: Já jsem mluvil za koalici k rozpočtu.
Petr Macinka, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí: No to budou návrhy ve druhém čtení přesně tak, jak to shrnul myslím i pan Okamura, takže nevím, co dalšího bych já k tomu měl dodat navíc.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji CNN Prima News, prosím.
Andrea Teissigová, CNN Prima News: Dobré odpoledne, já mám spíš dotaz na pana ministra zahraničních věcí, už pan premiér říkal, že ten konflikt zatím nekončí a vypadá to, že ani deeskalovat nebude, prezident Trump řekl, že to bude pokračovat, dokud USA nedosáhnou svých cílů. Francie už oznámila, že je připravena bránit své partnery v Perském zálivu, Německo ohlásilo, že možná se zapojí dokonce do té operace v Íránu, tak plánuje ještě nějakou koordinaci Evropská unie, jak to vypadá, jaké budou další kroky i z hlediska České republiky? Děkuji.
Petr Macinka, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí: Já jsem teď čekal, že se zeptáte, jestli i naše armáda se třeba nechce zapojit, tak to určitě ne, naše armáda se zapojuje tím, že posílá vládní speciál pro naše občany.
Nevím, já tady k tomu asi v tuto chvíli jako nemohu nic říct, zatím je to stále operace izraelsko-americká, která má nějaké své cíle, má nějaké své dílčí výsledky a má nějakou svoji budoucnost a já nevím, do jaké míry se chtějí zapojit Britové nebo Francouzi, jestli pouze na ochranu svých objektů, protože jsme viděli, že bylo i na ně nějak útočeno nějakými drony nebo raketami, takže rozumím tomu. Nevím také, jestli se neschyluje k nějaké reakci těch arabských zemí, které také byly předmětem nějakého íránského útoku, jakkoliv se na té izraelsko-americké operaci ničím nepodílely, takže uvidíme. Já opravdu v této chvíli nechci říkat nějaké tvrdé soudy o tom, co bude, jak bude.
My jsme včera řešili na setkání s evropskými ministry zahraničních věcí a s paní Kajou Kallasovou spíše nějaký brífink, kdo co ví, informovala nás paní Kallasová o svých poznatcích, s kým mluvila, dostali jsme nějaký bezpečností brífink od lidí z Evropské komise. A jak už jsem říkal dopoledne na tom brífinku, pro nás je to spíše zajímavost v tom smyslu, že alespoň vidíme, jaké jsou postoje těch jednotlivých evropských zemí.
Víte, že ono není úplně jednoduché najít na nějakém prohlášení společném shodu, tak aby to bylo 27krát jasné ano, ale spíš je to možnost si poslechnout nějaká třeba odlišná stanoviska nebo odlišné postoje, které zastávají některé evropské země jako třeba Španělé nebo Slovinci atd. Ale myslím, že teď pořád je to v režii Američanů a Izraelců.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, Český rozhlas.
Eva Soukeníková, Český rozhlas: Dobrý den, pane premiére, vy jste včera na svých sociálních sítích odpovídal svým sledujícím na spoustu otázek týkajících se Blízkého východu.
Andrej Babiš, předseda vlády: Na 14 otázek jsem odpovídal.
Eva Soukeníková, Český rozhlas: To jsem nepočítala.
Andrej Babiš, předseda vlády: Já jsem to počítal.
Eva Soukeníková, Český rozhlas: Ale jedna otázka zazněla od lidí, jestli hrozí České republice nějaké bezprostřední nebezpečí a vy jste na to odpověděl s tím, že ne, že jsme součástí NATO a že existuje článek 5. Mě by v tomto kontextu zajímalo, jestli není ta doba, kdy je třeba přehodnotit ten vládní přístup k tomu, že nechcete zvedat ty výdaje na obranu nad 2 %, tedy nechcete následovat ten trend NATO, ani to, co vlastně tlačí Spojené státy, Donald Trump, není teď ta vhodná chvíle, kdy to třeba přehodnotit?
Andrej Babiš, předseda vlády: My hlavně chceme rozkrýt ty zlodějiny na resortu obrany.
Eva Soukeníková, Český rozhlas: To není ale odpověď na moji otázku.
Andrej Babiš, předseda vlády: To je odpověď. Hlavně se chceme zeptat, protože jedinou kompetenci, kdo může vyšetřovat korupci a rozkrádání veřejných peněz, je Vojenská policie. A mě strašně překvapilo, že jsem dostal dopis do ruky, kde Vojenská policie se ptá na ty podezřelé zakázky paní ministryně. Takže my určitě budeme chtít změnit zákon, aby zakázky na Ministerstvu obrany vyšetřovalo NCOZ. To by bylo standardní.
Takže my teď děláme audit na Ministerstvu obrany, protože ještě v opozici jsme na to dávali vlastně trestní oznámení, a my potřebujeme vědět, co se tam děje. A co se tam stalo. Já jsem o rozpočtu a o těch procentech v rámci závazku NATO si psal s Markem Ruttem, to je generální tajemník NATO, v pátek jsme si vyměnili několik SMS. A když se vezme nominální hodnota výdajů na obranu od roku 2014 do roku 2025, tak to navýšení je o 400 %, čtyřikrát. Takže my komunikujeme, pan ministr Macinka o tom dokonce mluvil i v Americe s Trumpem, s J. D. Vancem a s dalšími, takže naši partneři tomu rozumí, co my jsme tady zdědili.
My samozřejmě budeme mít vojáky na prvním místě, hlavně jejich podmínky, jejich počet, jejich vybavení a vrátíme se k závazkům vůči NATO, a to je ta mechanizovaná brigáda a samozřejmě ty protidronové záležitosti a protivzdušná obrana. Takže náš závazek je stále asi 2,1 % HDP.
Já chápu, že vy pokračujete stále v té stejné rétorice, ale my nejsme Fialova vláda. My mluvíme o každodenním životě našich spoluobčanů, takže my tady nebudeme čtyři roky mluvit o válce, o Ukrajině, ale budeme mluvit o České republice. My si myslíme, že určitě potom, co vlastně uděláme ten audit na Ministerstvu obrany a získáme veškeré informace, tak samozřejmě znovu budeme masivně investovat do věcí, které mají smysl. Takže nejedná se o číslo, ale jedná se o to, kam ty peníze byly použity.
Eva Soukeníková, Český rozhlas: Ale chápu z toho správně, že tedy úplně nevylučujete tu možnost, že v budoucích letech ty obranné výdaje v Česku vzrostou nad 2 %? Nebo nad ty 2,1 %, ale jestli budou směřovat třeba k těm 3,5?
Andrej Babiš, předseda vlády: Ony jsou nad dvěma procenty. Minulá vláda je plnila podvodem a plnila je zálohami na F-35, 30 miliard, zálohami na další věci. Dokonce vlastně v roce 2024 to na poslední chvíli upravovali a navyšovali zálohu na F-35. Takže tohle my nebudeme dělat, nebudeme oblbovat lidi ani centrálu NATO, která to následně vždy vyhodí.
Eva Soukeníková, Český rozhlas: Já se ptám na vaši vládu, ale nevadí, ještě půjdu k jiné otázce. Dnes jste řešili i rušení tzv. nominačního zákona. Mohla bych vás poprosit o nějaký krátký komentář k tomu, jak to dopadlo, a i vzhledem k tomu, že třeba opozice to docela silně kritizuje, tak nějaký komentář k tomu? Děkuji.
Andrej Babiš, předseda vlády: Tak ano, opozice měla vždycky trafiky a koryta. To je jejich strategie. My jsme nikdy trafiky, ani koryta neměli. Já jsem nikdy neměl nikoho z hnutí ANO za poradce ani jako ministr financí, ani jako předseda vlády. Ten nominační zákon vlastně byl kdysi navržen, dneska nás to zdržuje a my říkáme dneska, když ministr navrhne někoho do struktur pod ním, tak je za to odpovědný a nějaké doporučení tohoto orgánu, který zasedá ne pravidelně, když má čas, tak v podstatně jsme dospěli k tomu, že to ztrácí smysl. Ale pan ministr Tejc vám to určitě dovysvětlí.
Jeroným Tejc, ministr spravedlnosti: Já snad jenom konstatuji několik těch důvodů. Jednalo se o nesystémové opatření v minulosti v tom smyslu, že se jednalo o poradní orgán vlády, který ale nedával doporučení vládě, ale jednotlivým ministrům a zasahoval jim tak nepřímo do jejich kompetencí, které ze zákona vyplývají. Tzn. ministr nese odpovědnost, jak to řekl pak premiér, za toho, koho nominuje. A tedy v zásadě to zasahování výboru v uvozovkách by neodpovídalo běžným standardům.
Stejně tak to mělo dopad na mandatorní výdaje, na rozpočet. Neznamená to rozhodně, že by vláda rezignovala na to, že principy toho výběru budou nadále transparentní a prioritou bude odbornost. Já myslím, že když se podíváte na nominace této vlády a nominace minulé vlády, tak těch politických nominantů, pokud tam vůbec nějací jsou, je minimum, na rozdíl od tehdejší vlády, kde většinou hlavní podmínkou bylo nezvolení do Sněmovny. Takže v téhle věci vláda doporučila Sněmovně, aby návrh zákona, který se nám zdá nadbytečný, byl zrušen.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a poslední stručný dotaz pro pana premiéra. Novinky.
Karolína Brodníčková, Novinky: Já mám spíš teda dotaz na pana ministra zahraničí.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Tak prosíme nechat. Pro pana premiéra, jestli má někdo dotaz? Tak Česká televize byla, Echo, prosím, Echo jsem říkala, Česká televize už se omlouváme.
Jan Křovák, Echo 24: Dobrý den, pane premiére, já se chci zeptat na dva rychlé dotazy, ten jeden se týká toho, jestli jste na vládě došli k nějakému jednotnému postoji k té situaci v Íránu a jestli vláda je v tomto jednotná? Protože vy už jste na to částečně odpovídal před jednáním vlády, pan Okamura má názor jiný než třeba vy s panem Macinkou. Tak jestli ale vláda včetně ministrů za SPD vlastně stojí za tím postojem vaším.
Andrej Babiš, předseda vlády: Ano, určitě. Vláda má jednotný názor.
Jan Křovák, Echo 24: Včetně tedy ministrů za SPD?
Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Ano.
Jan Křovák, Echo 24: Druhý dotaz se týká toho, vy už jste to tady naznačovali, co se týče těch přesunů před druhým čtením. Chci se ale zeptat, vy jste to označil za svou prioritu, jestli už je teď jasno, co bude s programem Nová zelená úsporám, před tím druhým čtením?
Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Tak ano, Nová zelená úsporám, to je stejné dědictví, jako naplánované dálnice a obchvaty bez peněz od pana Kupky a Stanjury, stejný příběh jako peníze do zdravotnictví bez krytí rozpočtu. Tady pan Hladík lhal, když tvrdil, že dostaneme 25 miliard z emisních povolenek. Není to pravda, i když to Ministerstvo financí ho na to upozorňovalo. Takže přijde jenom 5 asi.
My jsme po intenzivních jednáních dospěli k názoru, že přijdeme s řešením, které vám představíme po zasedání Komise pro rozdělování emisních povolenek, která zasedne 9. 3. ve 13 hodin a následně na tiskové konferenci oznámíme, jaké řešení jsme našli. Je to složité, protože samozřejmě my ten program podporujeme. Je to program, kde lidé ušetří na energiích, kde samozřejmě jsou investice, což je určitě věc, kterou my podporujeme kvůli růstu HDP.
Ale samozřejmě je to složité odhadnout, jaký bude ten zájem. Konzultujeme to s těmi zájemci. Tedy hlavně to dělá pan Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí, ale samozřejmě i ministr Červený a další z MŽP. Takže 9. 3. přijdeme s tím řešením, které bude asi zatím maximum možného, ale neumíme odhadnout, jaký bude ten zájem. Ale určitě ten projekt má naši podporu.
Česká televize: Pane premiére, jestli můžu ještě, pardon, kvůli těm rozpočtovým přesunům. Vy jste na konci své věty odpovídal kolegovi Martinu Šnajdrovi k té protidrogové problematice, tak kolik by tam mohlo jít peněz, jestli byste mohl říct?
Andrej Babiš, předseda vlády ČR: 100 milionů, stejně jako minulý rok.
Česká televize: 100 milionů, tedy a máte třeba už, víte odkud zhruba tu miliardu, kterou budete chtít přesouvat, odkud to vezmete? Jestli to nenaruší třeba ten deficit?
Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Paní Schillerová to ví, nenaruší to deficit.
Česká televize: A ještě k tomu stu milionů, proč zrovna 100 milionů na protidrogovou problematiku?
Andrej Babiš, předseda vlády: Je to stejné jako minulý rok.
Česká televize: Takže tam chybí peníze nějaké tedy?
Andrej Babiš, předseda vlády: Je tam o 100 milionů méně než minulý rok a my je teď dorovnáme, aby to bylo stejné. Je to stejný příběh jak u sportu. Děkuju, na shledanou.
Česká televize: Děkuju.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, pane premiére, a nyní tedy prosím Novinky, Karolína Brodníčková.
Karolína Brodníčková, Novinky: Dobrý den, já bych poprosila pana ministra zahraničních věcí. Někteří turisté si stěžují, že ta aplikace Drozd dobře nefunguje, že ty informace mají pozdě nebo případně i vůbec. Tak jsem se chtěla zeptat, jestli o tom Ministerstvo zahraničních věcí ví, případně jestli s tím něco dělá?
Petr Macinka, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí: Tak já rozumím tomu, že vždycky v takovéto nějaké situaci, která je nepříjemná, tak se najde řada lidí, kteří si třeba stěžují nebo kteří si myslí, že by to mohlo fungovat lépe atd. Ta aplikace funguje nějak standardně. Ta aplikace také slouží k tomu, abychom my věděli o těch lidech. Takže já musím tedy říct, že ještě včera ráno tam bylo, nebo před několika desítkami hodin tam bylo třeba ve Spojených arabských emirátech přihlášeno 800 lidí, teď už najednou je tam 4 000. Takže lidé také sami velmi podceňují tady tyto kroky, hlásit se do té aplikace Drozd. A pak samozřejmě, když se stane něco neočekávaného, tedy neočekávaného z jejich pohledu. Já musím říci, že Ministerstvo zahraničních věcí v posledních týdnech opravdu velmi důrazně varovalo před cestami do tohoto regionu, že tam hrozí zhoršení bezpečnostní situace a eskalace té situace. Přesto tam řada lidí odjela.
Takže, když se potom něco takového stane, tak logicky může krátkodobě dojít třeba k zahlcení různých krizových linek nebo tak. To je normální. My s tím pracujeme, posilujeme ty možnosti, ale zároveň také ty informace z té aplikace Drozd se liší podle zemí, ve kterých ti lidé zrovna jsou. Protože informace, které se standardně pomocí této aplikace podávají, jsou takové ty věci, které se týkají té konkrétní oblasti ať je to obecně třeba, já nevím, hrozící záplavy nebo něco takového, ale my, protože jsme zatím nebyli v situaci, že bychom vyhlašovali nějaký plošný systém nějaké repatriace, což asi ani není v silách našich přesunout tisíce lidí z oblastí, kde je uzavřen letecký prostor nebo vzdušný prostor.
Tak také rozumím tomu, že ti lidé mohou být třeba naštvaní nebo nejistí nebo mít nějaké obavy, ale já myslím, že o všechny se nějak dokážeme postarat, ale prosím také o nějakou trpělivost nebo o nějakou shovívavost. Opravdu není možné teď, v tuto chvíli se teleportovat a vzít šest tisíc nebo sedm tisíc lidí z oblasti a odvézt je do Prahy. To fakt není možné.
My tak, jak říkal pan premiér, vypravujeme lety do Egypta a do Jordánska, což jsou země, které mají otevřený vzdušný prostor. Mluvíme velmi intenzivně s Travel Service nebo se Smartwings, které tam létají pro své klienty a jsou trošku napřed už i ve vyřizování různých povolení. My vyřizujeme přeletová povolení pro vládní letadla. A budeme potom tu situaci podle toho, jak se bude vyvíjet, tak posílat ty vládní lety i pro případné zájemce, kteří by tam třeba zůstali nebo se přesouvali do Ománu z Dubaje.
Já musím ocenit to, že drtivá většina těch lidí se nežene do nějaké urychlené repatriace. Pochopili že tam, kde se zrovna nachází, tak je to pro ně suverénně nejbezpečnější, než kdyby měli několik hodin cestovat třeba autobusem nebo taxíkem z místa A do místa B několik stovek kilometrů, ať už se bavíme o Spojených arabských emirátech do Ománu, nebo třeba z Izraele do Egypta. Tak tam prostě ta cesta je určitě daleko méně bezpečnější, než pobyt v blízkosti nějakých krytů nebo v místech, kde je velmi slušná protivzdušná obrana.
Takže my se každou vteřinou, já jsem teď tady odpovídal asi na padesát různých SMS, které se týkají lidí, kteří jsou zrovna teď v Ománu nebo v Dubaji nebo na cestě do Ománu. Řešíme to, pokud někdo má pocit, že ten systém třeba nefunguje tak, jak by očekával, tak já se mu za to omlouvám, ale ten systém také má nějaký svůj standardní režim a není to systém, který by zachraňoval celý svět a úplně každého v momentu, kdy se něco stane.
Já jsem rád, že ti lidé se alespoň naučili se do toho systému hlásit, že ví, že je to důležité, i když cestují do pro ně zdánlivě naprosto bezpečných míst, kde se nic neočekává, že by je mohlo postihnout, jako třeba si všichni mysleli, že je Dubaj a teď se ukazuje, že je dobré, že tam ti lidé se naučili hlásit. Ale my, protože nemáme žádné informace, nevyhlašujeme nějakou plošnou repatriaci, proto k těm lidem jsme nemohli žádné takové informace prostřednictvím tohoto systému dostat.
Je důležité, že alespoň my o nich víme. Nevíme o těch, kteří v tom systému nejsou a ti možná potom budou mít situaci třeba, nebo mohou mít tu situaci třeba horší na rozdíl od těch, kteří v tom systému jsou a my o nich víme. Protože když o někom víme, tak na něho nezapomeneme.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, pan kolega z Novinek.
Pavel Nádvorník, Novinky: Dobrý den, já bych se, pane vicepremiére, zeptal ještě vás k té obraně české. Protože ve světle toho, kdy vidíme Írán, který se dostal pod tlak a pálí všemi směry, není možná tak těžké si představit, že by se podobně mohlo zachovat Rusko nebo Bělorusko, kdyby se ocitly v podobné situaci. Tak nebylo by přece jen na místě, aby vláda přehodnotila svůj přístup? V minulosti pan premiér mluvil třeba o tom, že bychom mohli mít něco podobného jako Izraelci, kteří mají svůj Iron Dome.
Petr Macinka, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí: Samozřejmě, že je na místě přehodnotit přístup. Rozhodně je na místě přehodnotit přístup a od toho přístupu, který tady držela ta předchozí vláda. Takže určitě já myslím, že nějaké předplatby a nákupy materiálu vojenského, který budeme mít za deset let, tak v případě nějakého takového útoku, o kterém vy mluvíte, tak nám opravdu nepomohou. Takže ten přístup my přehodnocujeme. Chceme se věnovat výdajům obranným efektivně. Ale já nejsem ministr obrany, a také nechci spekulovat, co by kdyby. Já si myslím, nejsem si jistý, že by tedy Bělorusko mělo kapacity na to, aby útočilo na Českou republiku.
Pokud vy to v redakci, vaši analytici vyhodnocují, že to je reálné riziko, tak dobře, dělám si poznámku. Já si to nemyslím, že by Bělorusko na nás nyní zaútočilo. Stejně tak si myslím, že ani Rusko není v situaci, že by teď napadlo členskou zemi Severoatlantické aliance. Rusko bojuje na Ukrajině, respektive Ukrajina se brání Rusku na svém území. Ale že bychom teď začali řešit, co by kdyby nás napadlo Bělorusko. Já si to úplně neumím představit. Ale pokud vy tím chcete žít, tak napište si několik komentářů o tom a zhodnoťte stav obrany české armády, ale upozorňuju vás, budete hodnotit stav české armády a české obranyschopnosti takový, jak nám ho zanechala předchozí vláda.
Pavel Nádvorník, Novinky: Ještě jeden dotaz bych měl. Považujete celou tu situaci komunikačně ze strany vlády za zvládnutou? Připomněl bych třeba jenom to, že vy jste ještě v sobotu říkal, že žádný repatriační let se organizovat nebude. Situace se později změnila. Vlna kritiky se na vás snesla také za to, že jste se včera nezúčastnil tiskové konference a následně jste vystoupil v alternativním kanálu XTV, tak jak tohle?
Petr Macinka, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí: Pane kolego, víte co, my jsme včera měli krizový štáb na Ministerstvu zahraničních věcí, protože my to řešíme. Opravdu mě dojímá kritika opozice, která opravdu kritizuje i to, že jsou na obloze mraky. Ale to, že my jsme měli krizový štáb, který sloužil k tomu, abychom byli lépe připraveni na dnešní Bezpečnostní radu státu, to je fakt.
My jsme neměli krizový štáb, abychom pak vykládali něco novinářům. Novináři nemají nárok na informace, kdykoliv se jim zamane, zaprvé. Zadruhé já jsem hned po tom krizovém štábu se zúčastnil jednání ministrů zahraničních věcí. Proto jsem nešel na nějakou tiskovou konferenci, na které, já ani nevím, proč ta konference se konala, respektive vím, protože vy jste ji chtěli. Já jsem říkal, pošlete tiskovou zprávu, že krizový štáb sloužil k tomu, aby se připravila nějaká pozice, aby se připravily informace, abychom byli připraveni na Bezpečnostní radu státu.
Takže to, že vy chcete pořád, každou půl hodinu nebo každého půl dne tiskovou konferenci, je váš problém. A já nemám nutnost kvůli vám chodit na tiskové konference, když vám nemám nebo nechci nic sdělovat. A zatřetí, já jsem včera okolo desáté hodiny večer se zúčastnil, byl jsem hostem ve vysílání. Tato tisková konference, kterou vy jste si vyvolali, byla v pět hodin odpoledne nebo něco takového. Tedy prosím, já rozumím tomu, že jsou tady mezi námi kvalitní političky z Evropského parlamentu, které neznají, nedokážou úplně rozlišit pětihodinový časový posun mezi pátou hodinou odpoledne a desátou hodinou večer, ale předpokládám, že alespoň vy byste toho schopni být mohli.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, budeme mít ještě nějaký dotaz? To byl poslední dotaz. Děkujeme za pozornost, mějte se pěkně, hezký zbytek dne.
