Tiskové konference

18. 1. 2021 18:35

Tisková konference po jednání vlády, 18. ledna 2021

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Hezký podvečer, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. Nejprve bych chtěla o slovo požádat vicepremiérku a ministryni financí paní Alenu Schillerovou.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Dobrý den dámy a pánové, dovolte, abych nejdříve probrala body, které se týkaly Ministerstva financí. Úvodem vláda schválila bod, který se týká panevropského osobního penzijního produktu a souvisejících zákonů. Je to nezbytná adaptace evropských předpisů, přímo použitelného předpisu EU do právního řádu.

Zavádí se tzv. panevropský osobní penzijní produkt, který je známý také pod zkratkou PEPP. Rozhodně jeho cílem není nahradit ani sjednotit penzijní systémy v jednotlivých členských státech, ale spíše nabídnout alternativu, která bude existovat vedle stávajících možností zabezpečení na stáří.

Je to soukromý individuální dobrovolný finanční produkt. Jeho základem je smlouva mezi účastníkem a finanční institucí, a je to tedy součást třetího penzijního pilíře. Budou ho moci nabízet pojišťovny, banky nebo investiční společnosti a může to být i pojistný produkt.

České penzijní společnosti tento produkt nabízet nebudou, protože české doplňkové penzijní spoření není harmonizováno s evropským právem. Pokud naplní podmínky, tak i tento produkt může být odčitatelný od daní, ale musí splňovat naprosto stejné podmínky, jaké jsou platné pro tyto produkty. To znamená účast alespoň pět let a výběr prostředků nejdříve při dosažení věku 60 let.

Co ale asi je mnohem sledovanější, je novela zákona o kompenzačním bonusu. Jak už jsem avizovala, tak tato novela, kterou dnes schválila jednomyslně vláda, připouští možnost pro osoby v úpadku, pro osoby samostatně výdělečně činné nebo pro společníky malých s. r. o., aby mohli čerpat kompenzační bonus ve výši 500 korun denně, a to zpětně. To znamená nejdéle od 22. října, kdy byly zavedeny první vládní restrikce, podle toho, jak se ten či onen obor zavíral.

My jsme čekali celou dobu na souhlas Evropské komise. Předběžný souhlas jsme dostali ve čtvrtek večer a rychle jsme připravili tuto novelu s tím, že vláda schválila a poslala ji do Poslanecké sněmovny s požadavkem, aby byla schválena ve stavu tzv. legislativní nouze, protože to velmi spěchá.

Já, na základě toho, jak bude schválena, předpokládám, že by neměl být problém, věřím, v Parlamentu s touto novelou, tak vydám generální rozhodnutí o navrácení lhůty předešlý stav. To znamená, že budou moci všichni poplatníci takto postižení od počátku tohoto bonusového období žádat.

Chtěla bych vyvrátit různé připomínky ze strany opozice, která tvrdila, že nemáme zájem ten problém řešit, že ho nechceme řešit. My jsme nechtěli riskovat, že nám program kompenzačního bonusu, velmi úspěšný program, to hodnotila nakonec i opoziční komise, nebo komise složená i ze zástupců opozice, aby nám spadl pod stůl, ten podzimní program, protože my jsme na jaře v kompenzačním bonusu připouštěli jeho čerpání pro lidi v úpadku. Nicméně měli jsme problém u notifikace. Byli jsme upozorněni, abychom příště toto nepřipustili, protože existuje tzv. rámec Evropské komise, který tuto možnost vylučoval.

My jsme usilovali celou tu dobu, abychom dosáhli toho, že to bude možné. Protože vím, že mi ti lidé píší po desítkách, stovkách různých zpráv, že jsou ve velkých problémech, protože třeba jsou v oddlužení, splácí a nemají z čeho, protože mají zavřenou provozovnu. Takže toto je velmi dobrá zpráva a já věřím, že se ji podaří i rychle schválit Parlamentem tak, abychom mohli zpětně vyplácet tuto podporu.

Další věcí, kterou bych vám chtěla jen velmi rychle stručně říci, tak již není agenda Ministerstva financí, ale je to agenda Ministerstva pro místní rozvoj, kdy Ministerstvo pro místní rozvoj navrhlo na vládu tři body, které vláda schválila.

První z nich je prodloužení programu Covid – Lázně, protože Evropská komise schválila dočasný rámec, který je 800 000 eur až do 30. 6. 2021. Takže jde o to, aby lidé mohli vouchery, které jim propadly, mohli uplatnit i v roce 2021.

Pak se rozšiřuje program tzv. Covid – Ubytování, kdy se rozšiřuje o tzv. individuální ubytovací zařízení. To jsou malé penziony nebo ubytovací zařízení s méně než pěti pokoji nebo deseti lůžky. Maximální podpora bude 200 korun za pokoj a noc. To znamená za celou dobu uzavření, od 22. 10. 2020 do 22. 1. 2021, což je vlastně termín nouzového stavu, a není tam započteno období, kdy bylo otevřeno. To znamená od 3.  12. do 17. 12. 2020.

Vyjmuty jsou byty v tzv. bytových domech, jako je například Airbnb. Tyto byty mohou být pronajaty k bytovým potřebám, takže ty se do této vládní podpory nezapočítávají. Podnikatelé, kteří provozují tyto individuální ubytovací zařízení, ty malé penziony, tak musí doložit, že mají živnostenské oprávnění a mají nahlášenou provozovnu na živnostenském úřadě.

Zhruba je v České republice asi přes 30 000 pokojů, které spadají pod tento režim individuálních ubytovacích zařízení a cca 210 000 pokojů, které jsou tzv. malé penziony nebo hromadná ubytovací zařízení. Alokace na oba tyto tituly je ve výši 3,9 miliardy korun.

Poslední bod, který předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj, je Covid – Cestovní kanceláře. Tam se jedná o rozšíření o veřejnou podporu dočasného rámce 800 000 eur pro tzv. velké cestovní kanceláře, protože ten původní Covid – Cestovní kanceláře byl nastaven pro všechny stejně. A přece jen ty velké cestovní kanceláře mají také větší podíl na placení daní, na HDP a ony pořád mohly čerpat jen v režimu de minimis, což je rámec 200 000 eur a to je velmi znevýhodňovalo. Protože ony, jak jsem řekla, mají podíl na tržbách. A tím pádem rozšíření veřejné podpory zohledňuje asi dvě procenta jejich předpokládaných tržeb v roce 2020.

Mohou tuto alokaci z tohoto programu použít na pokrytí provozních nákladů od 11. 10. 2020 do 4. 1. 2021 nebo uspokojení nároků zákazníků ze smluv o zájezdu za rozhodné období od 20. 2. do 31. 12. 2020, které byly zrušeny z důvodu pandemie. Konkrétní podmínky bude mít Ministerstvo pro místní rozvoj uvedeny, čerpání tohoto programu, na svých stránkách.

Ještě poslední věc, ale tam přenechám slovo panu vicepremiérovi Havlíčkovi. Řešili a vyřešili jsme dnes problém taxikářů, který, víte, že  rezonoval v posledních dnech a týdnech. My jsme ho velice aktivně řešili s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem zdravotnictví, za což děkuji oběma kolegům.

Ten problém spočíval v nejednoznačném výkladu, jak si to vykládali taxikáři a jak si to vykládaly jednotlivé rezorty, toho, co je provozovna, kde se může na 15 metrů čtverečních pohybovat zákazník. Ten výklad byl ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu vytvořen a najisto postaven. Tím pádem Ministerstvo zdravotnictví muselo reagovat tím, že tyto minimobilní provozovny dalo do výjimek. Pan vicepremiér to vysvětlí podrobně.

A na základě toho ministerstvo, respektive Finanční správa bude instruována, aby zpětně taxikářům vyplatila právě v důsledku toho, že to nebylo úplně jasné, oni si to nějak vykládali, rezorty si to jinak vykládaly, ale budou mít zpětně nárok. To znamená, ten nejzazší termín je 22. října do dnešního dne, kdy vláda schválila jednoznačně, prostě najisto postavila, jak to je. Budou moci čerpat kompenzační bonus ve výši 500 korun denně, pokud jsou tedy osobami samostatně výdělečně činnými nebo jednateli malých s. r. o. Děkuji vám za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. První místopředseda vlády a ministr vnitra pan Jan Hamáček.

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Děkuji, dámy a pánové, dobrý den. Dovolte mi, abych vás seznámil s některými závěry dnešního jednání vlády. Tou hlavní zprávou asi je, že vláda odsouhlasila žádost Poslanecké sněmovně o prodloužení nouzového stavu.

Žádáme Poslaneckou sněmovnu o prodloužení nouzového stavu o 30 dnů. Ta logika za tím je jasná. Jakkoliv se ta situace v poslední době zlepšuje, ta čísla, jak mezidenní nárůsty nakažených, tak i hospitalizovaných postupně klesají, tak rozhodně to není nic, co bychom měli slavit či oslavovat. Přes 6 000 hospitalizovaných, z toho přes tisíc na jednotkách intenzivní péče, mezidenní nárůsty stále ve vyšších tisících, to je něco, co stále představuje velké riziko pro náš zdravotnický systém, a my musíme pokračovat v těch opatřeních, která zaplať pánbůh zabrala a vedla k tomu, že ta epidemie nejprve kulminovala, stagnovala, a nyní tedy klesá.

Ukazuje se, že ještě nějakou dobu bude potřeba zůstat v tom stupni číslo 5, a jak víte, tak jak stupeň 5, tak i stupeň 4, kam bychom teoreticky v nějakém momentě mohli přejít, vyžaduje nouzový stav.

Z mého pohledu tím klíčovým úkolem je udělat všechno pro to, aby ta epidemie a její mezidenní nárůst a z toho se odvíjející hospitalizace poklesly co nejvíce. Jenom tak budeme schopni uvolnit ta místa v nemocnicích, která jsou dnes určena pro pacienty s covidem, a jenom tak může znovu dojít na obnovení například elektivní péče a jistého návratu do normálu.

A současně, protože stále minimálně v tom západoevropském prostoru se diskutuje o tom možném britském viru, nebo té britské mutaci, která je nakažlivější, tak současně je to i cesta k tomu, jak vyprázdnit ty nemocniční kapacity, a případně být připraveni na to, jak všichni doufáme, co by se stát nemělo, ale víme, jak to chodí, kdyby snad se ta epidemie ještě vrátila.

Takže já samozřejmě rozumím tomu, že z toho bude velká politická debata v Poslanecké sněmovně. Já věřím v racionalitu našich kolegů z opozice, protože jako menšinová vláda nemáme samozřejmě hlasy na prodloužení, ale věřím, že každý z těch poslanců, kteří ve finále budou zvedat ruku, si uvědomí, že jiná alternativa není.

Případné neprodloužení nouzového stavu, popřípadě prodlužování s nějakými podmínkami, že nouzový stav bude prodloužen za předpokladu, že rozvolníme opatření, je hra s ohněm. Všichni jsme viděli, jak rychle ta epidemie nabrala na síle koncem roku po tom uvolnění, a to je z mého pohledu riziko, které si dovolit nemůžeme. Takže já a společně všichni členové vlády budeme apelovat na poslance v Poslanecké sněmovně, aby ten nouzový stav prodloužili. Z mého pohledu žádná jiná racionální a bezpečná alternativa není.

Jak se ta situace bude vyvíjet dál, samozřejmě uvidíme, ale z mého pohledu máme šanci teď využít toho sestupného trendu a opravdu ty počty stlačit co nejvíce tak, aby byla rezerva a prostor pro nějaký další vývoj, pokud by se některé ty věci měly vracet.

Takže já rozumím, že lidé budou naštvaní, že děti zůstanou ještě nějakou dobu doma, že některé služby nebudou k dispozici, že restaurace zůstanou zavřené, že bude nějaké omezení pohybu. Ale vězte, že to je problém nikoliv pouze České republiky, ale celé Evropy. Pokud se podíváme kolem nás, tak Německo, Rakousko zpřísňuje a zpřísňuje zejména proto, že se také obává případného příchodu té britské mutace. Takže není to nic, co bychom si tady vymýšleli z plezíru, ale je to prostě reakce na aktuální realitu.

Dnes ráno ještě zasedala stálá pracovní skupina Ústředního krizového štábu. My jsme probírali běžnou agendu, která se týká toho, co má Ústřední krizový štáb v náplni. To znamená koordinace s kraji, zajišťování případných ochranných prostředků a dalších zdravotních prostředků. Tam asi v detailu bude informovat pan ministr zdravotnictví o tom, jak je to s dodávkami vakcín.

Já chci jenom ujistit všechny, že nehrozí situace, která tady minulý týden byla v některých médiích propírána, že by došlo k nedostatku toho spotřebního materiálu, který je potřeba na vakcinaci. Jak jehel, tak stříkaček, tak těch rozpouštědel je dostatek, Státní hmotné rezervy mají připraveny další dodávky.

Takže díky tomu, že jsme nastavili ten systém ve spolupráci s fakultními nemocnicemi a Ministerstvem zdravotnictví, tak i v případě, že by některému zdravotnickému zařízení došly ty prostředky, tak mu budou vykryty systémem v rámci krizové komunikace a krizových dodávek ze zásob státních nebo fakultních nemocnic. Takže toto z mého pohledu je jasné a nebezpečí nějakých problémů v zásobování v tomto směru nehrozí. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ministr zdravotnictví pan Jan Blatný.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Dámy a pánové, já bych doplnil to, co teď právě uvedl pan ministr Hamáček. To rozhodnutí, o kterém se bavíme, to znamená, prodloužení nouzového stavu, bylo jednoznačně přijato celou vládou a tak, jak už bylo řečeno, nejedná se o něco, co by bylo jenom na žádost Ministerstva zdravotnictví, ale všichni si uvědomujeme, že ta situace je nezbytně nutná k řešení tímto způsobem.

Já to doplním o několik konkrétních ukazatelů a čísel. Nouzový stav je opravdu v současné době nutností, a když bychom si například vzali jednoho z našich sousedů, Německou spolkovou republiku, tak já zde opakovaně říkám, že ta má vlastně něco, co odpovídá nouzovému stavu, a priori ustanoveno na rok. Je to moudré, protože epidemie není nic, co by se dalo rychle vyřešit, a je potřeba si uvědomit, že musíme mít i legislativní možnost, jak to zrealizovat.

Já vám jen pro ilustraci nastíním, co by se stalo, věřím, že to nikdy nebude potřeba, ale co by se stalo, kdybychom uvolnili naráz všechna opatření. Uvědomme si, že té nejzranitelnější populace, to znamená 80 let a více, je v této republice asi 400 000 osob. Víme z mezinárodních i z českých údajů, že ve chvíli, kdy tito lidé onemocní, tak asi jedna třetina z nich skončí v nemocnici. Jedna třetina odhadem asi 130 000 osob. Dvacet procent z těchto lidí, kteří skončí v nemocnici, následně potřebuje intenzivní péči. To znamená 26 000 osob.

A oproti tomu postavím celkové kapacity českého zdravotnictví se zhruba 45 000 celkových akutních lůžek a asi 6 000 lůžky jednotek intenzivní péče. Kdyby k tomuto došlo, kdyby se opravdu uvolnila stavidla a kdyby se nechal epidemii její přirozený průběh, může se stát, že během tří týdnů bude trojnásobně překročena kapacita českého zdravotního systému a to máme jeden z nejrobustnější v Evropě.

A v tu chvíli to není problém těch několika tisíc lidí, kteří leží v nemocnici s covidem. V tu chvíli je to problém každého z nás, každého, kdo potřebuje i běžnou lékařskou péči. Toto se nestane a nesmí se to stát. Uvádím to zde jenom jako příklad toho, proč v současné době musíme trvat na dodržování opatření, a alespoň v těch nejvyšších stupních, ve kterých se nyní nacházíme, k tomu bohužel, je nám to líto, ale jinak to nejde, je nezbytně nutný nouzový stav.

Je také potřeba říct, že v České republice s největší pravděpodobností již koluje ta tzv. britská varianta viru. Státní zdravotní ústav a další laboratoře, se kterými spolupracuje, včetně například laboratoří Masarykovy univerzity a dalších laboratoří napříč Českou republikou, vyjádřily podezření , že se tato varianta u nás nachází, a zdá se, a bude to během následujících dní ověřeno, koneckonců zítra ve 14 hodin má na toto téma Státní zdravotní ústav i tiskovou konferenci, zdá se , že v současné době asi deset procent vzorků, které vyšetřujeme, může obsahovat  tuto variantu. Je to v korelaci s tím, co mají ostatní země kolem nás, kde se také pohybuje tato varianta mezi zhruba 10 a 15 procenty.

Ta varianta není nebezpečnější, nezabíjí více, funguje na ni vakcína, ale je zhruba o čtyřicet, šíří se zhruba o čtyřicet procent rychleji. Když to řeknu velmi zjednodušeně, tak to, co by se jinak stalo během deseti dnů, je schopno u této varianty proběhnout za dnů šest. Berte mě prosím s rezervou, je to jenom snaha velmi jednoduše vysvětlit, že tento virus se šíří rychleji, a právě proto, že se šíří rychleji, tak dříve nebo později převládne nad tím, který se šíří pomalu. A my máme několik měsíců na to, abychom zásadně zareagovali.

Tím zásadním zareagováním je udržování opatření, očkování a snaha co nejdříve proočkovat zejména tu populaci, která je nejrizikovější. Spolupracujeme na tom, jak už jsem řekl, napříč různými akademickými institucemi v České republice a je potřeba nyní pokračovat v tom, o čem jsem mluvil, a mimo jiné pokračovat i v testování, které je zavedeno.

Bylo zde zmíněno, že – a to je naprosto podstatná věc – že pořád v našich nemocnicích leží mnoho lidí s koronavirem. Jsou to lidé, kteří jsou zde ještě z těch předchozích vln, je jich pořád mnoho a jakékoliv další navýšení by velmi rychle vedlo k přesycení toho systému. Proto do toho inovovaného systému protiepidemického byl zakomponován i parametr počet hospitalizovaných a počet hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče. V průběhu tohoto týdne bude ten nový systém představen.

A naším cílem je dosáhnout toho, aby došlo k poklesu těchto hospitalizovaných, a musíme se bavit o hodnotách někde kolem dvou, maximálně tří tisíc. Při hodnotách kolem dvou tisíc je ten systém schopný fungovat dlouhodobě tak, že se nebudeme muset starat jenom o osoby s koronavirem, ale že se budeme moci adekvátně postarat i o všechny ostatní nemocné.

Uvědomme si prosím, že koronavirus není jediným onemocněním v této zemi ani na světě a my už rok před sebou odsunujeme péči řady lidí, kteří se k ní kvůli koronaviru nemohou dostat, protože jsou nemocnice plné lidí s covidem.

Já vím, že často není vidět přes zeď nemocnice. Lidé, kteří se trápí tím, že nemohou provozovat svoji živnost, nevidí na druhou stranu té zdi. Ale je to tak a ve chvíli, kdy si neuchráníme plně funkční zdravotní systém, tak i ti lidé, kteří nyní přes tu zeď nevidí, nebudou moci využívat služby v případě, že by je potřebovali.

Je naprosto jasné, že tuto informaci je potřeba komunikovat napříč celým politickým spektrem. Já budu mít i jednání s jednotlivými zástupci ostatních politických stran, protože si myslím, že je naprosto korektní je pravdivě a věcně informovat o všech těchto záležitostech před tím, než vláda předstoupí před Sněmovnu a bude žádat o prodloužení nouzového stavu. A stejně tak budou jednat i ostatní kolegové ve vládě.

Pravidelně také mluvíme s ostatními zeměmi, například na pravidelných jednáních ÚZIS s partnery, jako je třeba Kochův institut a podobně, a v této situaci jsme opravdu všichni podobně napříč celou Evropou. Tolik asi k nouzovému stavu.

A kromě této záležitosti se rovněž hovořilo o zajištění toho materiálu pro podávání vakcín, konkrétně jehel a stříkaček. V současné době ve státních zdravotních rezervách bude, jakmile ta dodávka bude doručena, asi 12 milionů stříkaček  a stejné množství jehel prostřednictvím nákupu Evropské unie. Předpokládá se letecká dodávka v průběhu krátkých týdnů.

Také jsme schválili navýšení pohotovostních zásob z právě Státních hmotných rezerv na 17 milionů stříkaček a jehel s pevnou jehlou pro aplikaci té očkovací látky na základě určení Ministerstva zdravotnictví. To znamená, budeme dokupovat k tomuto ještě pět milionů jehel od evropských dodavatelů tak, abychom měli dostatek jehel a stříkaček pro aplikaci přesně tak, jak řekl pan ministr Hamáček. Takže není potřeba mít obavu, že by tohoto materiálu bylo málo.

Předposledním bodem, kterého se chci dotknout, je schválení návrhu na vybudování velkokapacitního očkovacího centra v rámci Prahy a schválilo se také, že s vybudováním toho očkovacího centra pomůže Armáda České republiky.

Já bych zde chtěl opakovaně poděkovat armádě, nejenom pánům generálům Procházkovi, plukovníku Šnajdárkovi a řadě dalších, jejichž jména ani neznám, kteří nám denně pomáhají při tom, aby toto všechno fungovalo. Nejenom očkovací centra, ale i všechen ten organizační řád kolem.

Takže armáda uvolní až 500 vojáků v činné službě a tímto vybudováním byla pověřena Ústřední vojenská nemocnice. Ministerstvo zdravotnictví zajistí součinnost.

Poslední drobnost, které se chci dotknout, je, že vláda odsouhlasila, aby jako už v minulosti bylo v současné době pohlíženo na čestné prohlášení o zdravotním stavu podobně jako na vykonanou preventivní lékařskou prohlídku nebo prohlídku při nástupu do zaměstnání, lékařském posudku a podobně. To znamená, to je jen zopakování toho, co bylo k dispozici již v raných dobách epidemie. Děkuji vám.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. A vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu a dopravy, pan Karel Havlíček.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dobrý den. Dovolte, abych vás informoval o tom, že vláda dnes rozhodla, že s platností od zítřka, tedy od 19. ledna, umožní v rámci maloobchodního prodeje a v rámci nabízených a poskytovaných služeb v určitých provozovnách další výjimku z takzvaného základního sortimentu. Jinými slovy: To, co je možné dnes prodávat, a to ať v rámci supermarketu, tak v rámci nezávislých provozoven, rozšiřujeme o následující sortiment.

Jedná se o sortiment papírnictví a jedná se o sortiment prodejen dětského oblečení a dětské obuvi. Důvod je zřejmý. Je pravda, že od 27. prosince i s ohledem na sezonnost se množí požadavky zejména mladých rodin na to, aby byla šance koupit malým dětem oblečení, protože dorůstají, stejně tak boty, obuv. Je pravda, že to částečně je dostupné na internetu, na druhou stranu chápeme, že ne všichni se k internetu dostanou nebo mohou s tím mít určitý problém zejména při zkoušení tohoto sortimentu. Tak jsme to respektovali.

Stejně tak papírnictví, které je rovněž sice dostupné na internetu, na druhou stranu je pravda, že jestliže se zahajuje, minimálně některé třídy, opět školní výuku, nebo děti jsou doma a potřebují papírenské potřeby, tak aby to bylo úplně bez problémů.

Současně, jak už zde naznačila paní vicepremiérka Schillerová, jsme zařadili vozidla taxislužby do takzvaného provozu, respektive provozovny. Abych byl úplně přesný, po diskuzi na Ministerstvu  průmyslu a obchodu jsme přiřadili této profesi statut mobilní provozovny.

Podle našeho názoru to je fér. Díky tomu budou mít možnost i tito živnostníci čerpat pět set korun za den, tzv. kompenzační bonus. Můžeme diskutovat, co je provozovna a co není, ale jestliže je uznaná provozovna mobilní třeba ta, která nabízí v obcích potraviny, potom z našeho úhlu pohledu je fér i této skupině, která nepochybně je a byla zasažena zásadním způsobem, umožnit to, že jejich činnost a aktivita, kterou provádí, je v režimu alespoň tzv. mobilní provozovny.

Současně jsme přijali dva nové programy, podpůrné. Věřím, že v tuto chvíli budou uspokojeny cestovní kanceláře. Minimálně z úhlu pohledu toho, že nebudou muset nově v rámci svých pojišťoven skládat tzv. kolaterál, neboli hotovost, pro to, aby byly pojištěny.

Jinými slovy, každá cestovní kancelář musí být pojištěna. Z výměru pojišťovny musí skládat třicet procent v hotovosti, respektive musela doposud. V tuto chvíli jsme připravili program, v rámci kterého Českomoravská záruční a rozvojová banka automaticky, tak jak pojišťovna pojistí, rovnou těchto třicet procent zaručí, takže nebude muset dotyčná cestovní kancelář tuto hotovost skládat. Zaručí ve výši 75 procent. Takže složí pouze malou část, abych byl úplně přesný. Pokud cestovní kancelář bude pojištěna na částku jeden milion korun, byla povinna dnes 300 000 korun vložit v hotovosti. V tuto chvíli vloží pouze 75 000 korun v hotovosti a 225 000 korun za ni převezme Českomoravská záruční a rozvojová banka.

Tento program byl detailně projednáván se zástupci, s profesními spolky cestovních kanceláří. A ještě zmíním to, že maximální výše této záruky, bude čtyři miliony korun, přičemž se bude týkat 91 procent všech cestovních kanceláří v České republice. To jsou ty, které jsou do segmentu, respektive v segmentu malých a středních podniků nebo živnostníků, což je přibližně 700 cestovních kanceláří.

Při této příležitosti dovolte, abych představil ještě jeden program. Ten bude pro podnikatele anebo pro spolky anebo ty, kteří jsou aktivní v oblasti sportu, ať už v rámci dopravy lanovkou či vlekem, sportovních zařízení, rekreačních zařízení sportovního charakteru, případně činnosti sportovních klubů, fit center a takzvaně další ostatní sportovní činnosti.

Všechny tyto činnosti, respektive jejich provozovatelé, budou mít možnost čerpat speciální záruku. Bude se nazývat Záruka Covid - Sport. Alokovali jsme do ní jednu miliardu korun. V principu jde o to, že Českomoravská záruční a rozvojová banka na základě tzv. portfoliové záruky, de facto velmi podobné, pokud si někdo vzpomíná, jako byla Záruka Covid II, přijme tuto záruční aktivitu vůči komerčním bankám, a to do výše 15 milionů korun v maximální délce trvání tři roky.

Byl to produkt, který na trhu chyběl, produkt, který je detailně prodiskutován se zástupci právě těchto sportovních klubů a spolků, jinými slovy podnikatelů v této oblasti. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. První dotaz, Česká televize.

Nikola Reindlová, Česká televize: Já bych měla několik dotazů na pana ministra Blatného. V prvé řadě jestli jste už mluvil s paní náměstkyní Šteflovou o tom očkování přednostním, které ona sama měla podstoupit? Jestli z toho budete vyvádět nějaké důsledky v rámci její pracovní činnosti na Ministerstvu zdravotnictví? A potom jak je to daleko s jednáním o školách, protože dnes rezort školství uvedl, že ta jednání dále pokračují, tak jestli třeba tento týden se například maturanti a deváťáci dozvědí, jestli budou nějakým způsobem mít možnost přijít do škol. A potom, co se týče očkování, jak je to s těmi dodávkami vakcíny do České republiky, protože už se objevily informace, že v Neratovicích ruší některé termíny vypsané, protože nemají dostatek vakcín. Na Kladně zase nemají vakcíny pro zdravotníky, natož pro seniory. Tak jaká je ta aktuální situace? Paní ministryni financí bych se zeptala, jestli se dnes probíral ten přesun deset miliard pro obranu, protože jste říkali, že do konce ledna to chce to udělat. Tak jestli na to dnes došlo. A pana ministra Havlíčka jsem se chtěla zeptat: Původně se hovořilo o tom, že by se provozovny se spodním prádlem. Tak proč to v té debatě vypadlo nakonec?

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Krátká odpověď na první dotaz: Zatím jsem s paní náměstkyní nemluvil. Tak jak jsem řekl, dořeším to do úterý, což je zítra. Dnes jsem byl dopoledne na Centru kardiochirurgie a transplantační chirurgie v Brně a odpoledne jsem jednal na vládě. Takže na toto jsem zatím čas neměl a budu postupovat podobně, jako to bylo v tom Státním zdravotním ústavu v případě, že by se to takhle prokázalo.

Pokud se týká škol, tak zatím jsme se nedohodli s panem ministrem Plagou na tom, že by bylo vhodné, respektive dohodli jsme se na tom, že zatím není vhodné, aby se zvyšoval počet těch tříd, které navštěvují školy. Je potřeba, tak jak jsem řekl, dosáhnout zejména stabilizace toho stavu a ústupu zatížení nemocnic. Ale je pravda, že právě ty inkriminované ročníky, to znamená zejména maturanti, deváťáci a podobně, půjdou do školy jako první, jakmile to bude možné. Termín vám nyní neřeknu, sdělíme vám ho společně s panem ministrem Plagou.

Dodávky vakcín. Zdá se, že ta vakcína, která měla dojít tento týden, by tady ve čtvrtek být měla, ale, prosím, berte mě velmi s rezervou, protože ty informace od dodavatele se často mění i několikrát během dne. Neumím vám teď říci přesné číslo, jak velká bude ta redukce, ale ta redukce bude tak, jak jsme se o tom bavili i minulý týden.

Myslím si ale, že to není důvod k nějakému velkému nebo plošnému odkládání těch termínů a stále je i v České republice možnost určité redistribuce, protože máme dvě taková depoziční místa, jedno v Čechách, jedno na Moravě. Jenom je podmínkou nebo jednou z podmínek je, aby ten, kdo žádá o další vakcínu, prokazatelně použil všechny předtím dodané látky.

Takže nemyslím si, že by bylo potřeba z tohoto mít zásadní obavu. Chtěl bych naopak velmi poděkovat všem seniorům. Vím, že to pro ně není jednoduché. Jsou skvělí. Já jsem fascinován tím, jak to všechno zvládají, jakým způsobem se k tomu staví. Mají můj obdiv a moc jim děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak co se týče 10 miliard pro obranu. Ano, řekli jsme, že to bude do konce ledna. Dnes máme 18. ledna. Dnes se to na vládě neřešilo. Určitě platí to, co jsme řekli. Ty peníze jsou rezervované ve vládní rozpočtové rezervě a já garantuji, že je dostane zpátky obrana, že na ně sáhnuto nebude pro jiné účely. Děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Co se týká toho sortimentu, o kterém jsme diskutovali. Těch návrhů bylo vícero. Průběžně to diskutujeme s Hospodářskou komorou, Asociací malých a středních podniků a živnostníků, Svazem obchodu a cestovního ruchu. Je pravdou, že kdybychom měli přistoupit na všechny návrhy, které průběžně chodí, tak by to znamenalo, že otevřeme několik tisíc, dokonce až možná desítek tisíc maloobchodů. Uvědomme si, že se bavíme celkově o sto tisících maloobchodech.

V tomto případě jsme tedy velmi pečlivě zvažovali to, co je skutečně velmi důležité a co zásadnějším způsobem může ovlivnit chod domácností, rodin a tak dále. A přednost dostaly, zjednodušeně řečeno, malé děti. To znamená, dětská obuv, oděvy dětské, případně papírnictví. Ta situace není ještě stabilizovaná s ohledem na šíření covidu, a proto jsme respektovali i názor Ministerstva zdravotnictví, abychom byli obezřetní ještě v tuto chvíli.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz, televize Nova.

Linda Nguyenová, TV Nova: Dobrý den. Já mám dva dotazy na pana ministra Blatného. Navážu na to očkovací centrum v Neratovicích. Jestliže se bude stávat, že registrovaní zájemci přijdou právě se naočkovat a na místě zjistí, že vakcíny nejsou, tak jak budete v budoucnu tento problém řešit právě i v návaznosti, jestli jste to řešili na více místech? A potom jenom, kdy bude spuštěn registr pro zdravotníky? Vy jste uváděl, že do 22., tak jestli tam je nějaký posun. Děkuji.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Pakliže se stane, že na daném očkovacím místě není pro toho seniora vakcína, tak to, prosím, není chyba toho centrálního rezervačního systému ani složek Ministerstva zdravotnictví, které ho provozují nebo na něm pomáhají, na něm participují. Jestliže k tomuto dojde, tak se jedná o informaci, kterou tam musel z nějakého důvodu, třeba i z důvodu technické chyby nebo jiné, špatně vložit ten, kdo provozuje nebo kdo spravuje to očkovací místo.

To znamená, ten rezervační systém je jenom systém softwarový, který zpracovává informace o dostupné vakcíně a termínech, které jsou nakrmeny z toho očkovat místa. Ve chvíli, kdy tam někdo podá špatnou informaci, tak ten systém ji jenom předá dál tomu uživateli.

Takže toto je potřeba řešit s tím konkrétním očkovacím místem a důkazem budiž to, že se to většinově neděje, že většina těch očkovacích center funguje velice dobře. Tam, kde nějaký problém je, tak je potřeba ho vyřešit. A jenom abychom si uvědomili, že ten systém opravdu spravuje informace, které do něj vloží ta očkovací místa. My sami nepřidělujeme očkovací sloty centrálně, ty tam přiděluje to očkovací místo podle dostupné vakcíny a času, který mají.

A registr pro zdravotníky zatím tak, jak jsem říkal, ještě spuštěn není. Zdravotníci mají, respektive vstup do toho centrálního registračního systému. Zdravotníci mají možnost se domluvit s těmi jednotlivými očkovacími centry a já budu mluvit i s prezidentem lékařské komory, jakmile budeme mít přesnější informace, ale ten zámysl, tak jak jsem ho řekl původně s tím termínem v průběhu tohoto týdne, trvá.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz, televize Prima.

Zbyněk Zikmund, CNN Prima News: Dobrý den, já bych se chtěl zeptat pana ministra zdravotnictví, jestli v tuto chvíli je ve hře, že pokud by se žáci a studenti vraceli do škol, tak by byli plošně antigenně testováni. To je to, po čem volá například šéf lékařské komory pan Kubek. Jestli je něco takového ve hře, případně jestli máte představu, jak by to mohlo konkrétně vypadat? Děkuji.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Zatím jsme o této alternativě nehovořili.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, Český rozhlas.

Janetta Němcová, Český rozhlas: Dobrý den, já bych navázala na kolegyni z České televize, co se týče snížení dodávek vakcíny. Tak co se týče toho čísla, tak minulý týden se mluvilo o 40 procentech, dnes premiér mluvil o 20 procentech, tak jestli máte nějakou bližší představu a případně, pokud to nějak ovlivní ten očkovací plán, jestli to budete nějak měnit třeba nějakým nařízením, že by se oddalovaly ty druhé dávky, anebo naopak, že by se zdravotníci rovnou naočkovali, tak jak to má být, druhou dávkou, aby tedy měli kompletní očkování. Potom by mě zajímalo, jakým způsobem se rozdělují vakcíny do krajů? Protože liberecký hejtman si stěžoval nebo kritizoval to s tím, že třetina šla do Prahy a do Libereckého kraje asi tři procenta a že tam nemají dost vakcíny na očkování seniorů, podobné problémy hlásí i Středočeský kraj, který tedy prý nemá ani na očkování zdravotníků. Potom bych se chtěl zeptat…

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Myslím, že nemějme tolik dotazů naráz. Na to nelze reagovat. Takže, prosím vás, ovlivnění. Sama jste řekla, že se řekne 40 procent a za dva dny se řekne 20 procent. Tak já vám tady můžu teď říct třeba pět, deset, patnáct nebo padesát a bude to mít stejnou výpovědní hodnotu. My nemáme možnost ovlivnit, jakým způsobem ten dodavatel jaksi minimalizuje, než tu, že neustále trváme na tom, že do České republiky musí jít maximum těch dávek.

Takže snažíme se to minimalizovat, věřím, že to budou čísla, která jsou nižší, než byla ta původní, ale neumím a nechci vám to nyní garantovat, protože to bohužel nejsme schopni stoprocentně ovlivnit. Jenom neustále trváme, pro blaho lidí této země, aby se sem dostalo těch vakcín co nejvíc a co nejdříve.

Zatím jsem požádal zejména vedení nemocnic, které my spravujeme, a prostřednictvím krajů i krajských nemocnic, aby zejména očkování u zdravotníků posunulo jednotně na těch 28 dní tam, kde je to možné. To znamená, není to příkaz, je to doporučení tak, aby k tomu posunu došlo, a zejména se chceme vyhnout tomu, aby si to každý posunoval jinak.

Takže tam, kde ten posun bude, tak z 21 na 28 dnů, protože jsou jakési indicie zejména z Izraele, kde je největší počet naočkovaných lidí obecně na danou populaci, že optimální funkce té vakcíny je tehdy, když se podá mezi 21. a 28. dnem. Zcela otevřeně říkám, že to neznamená, že by nefungovala, když se podá později, to určitě ne. Ale optimální efekt je takhle, takže se snažíme to dodržet.

Věříme, že ten výpadek nebude dlouhý a že toto bude stačit. Nemyslím si, že by to byl důvod k nějakému omezování nebo měnění celého metodického pokynu a v žádném případě to není důvod k nějakým velkým obavám.

To rozdělování mezi kraje v principu vychází z počtu populace v tom kraji a z počtu lidí nad 65 let. Vím, že tam byly nějaké reklamace od některých krajů, takže ty jsem předal lidem, kteří se tím zabývají, aby to vyřešili.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, Český rozhlas.

Janetta Němcová, Český rozhlas: A ještě se doptám tedy k tomu očkovacímu centru velkokapacitnímu v Praze, jaké jsou náklady, pokud máte vyčíslené třeba, co se týče pronájmu, a i toho samotného vybudování? A poslední dotaz k odměnám pro zdravotníky: Jestli už víte, kolik by každému z nich za tu podzimní vlnu tedy mělo přijít? Česká lékařská komora navrhuje 50 000 korun čistého pro každého zdravotníka. Díky.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Náklady na vybudování toho velkokapacitního centra v Praze jsou odhadovány na 11,8 milionu korun. Cenu za pronájem toho zařízení tady teď k dispozici nemám, takže bych vám neřekl korektní informaci, k tomu se neumím vyjádřit.

A odměny zdravotníkům, předpokládáme, že se bude jednat zhruba o částku kolem 10 miliard korun. Ještě o tom budeme mluvit s paní ministryní, s panem premiérem, se zdravotními pojišťovnami, protože naším cílem je, aby tato platba šla z prostředků zdravotního pojištění formou bonifikace za službu poskytnutou covid pacientům. A mluvit teď o nějaké fixní částce nebo konkrétní asi není vhodné, protože je potřeba to právě rozdělit mezi všechny zdravotníky. Nechceme, aby to šlo jenom lidem v nemocnicích, ale aby byli oceněni všichni zdravotníci, takže na tomto se pracuje.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Já bych ještě v souvislosti s tím připomněla, ono trochu se na to zapomíná, že zdravotníci patřili do jedné z mála skupin, a bezesporu si to zaslouží, kterým se zvyšoval v průměru plat o deset procent od 1. ledna 2021. A pořád nezapomínejme, že vstoupil v účinnost daňový balíček, což znamená, že počínaje lednovou výplatou, čili v únoru poprvé to pocítí, se sníží daň na 15 procent, což znamená, že v podstatě to je dalších zhruba sedm procent úspory z čistého. Takže to bych chtěla připomenout, bezesporu si to zaslouží.

V loňském roce jsme ze státního rozpočtu na odměny zdravotníků alokovali asi 12 miliard a teď jednáme o tom, že by to šlo ze zdravotního pojištění, a o té částce se budeme ještě společně domlouvat. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz prostřednictvím videokonference. Nejprve Hospodářské noviny, pan Ťopek.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Dobrý den. Já bych měl dva dotazy, jestli dovolíte. První na pana předsedu Hamáčka, možná i na pana ministra zdravotnictví, pana Blatného, který se týká žádosti o prodloužení nouzového stavu, protože vím, že opozice není tomu nakloněna. Minule vás podpořili komunisté, i ti měli výhrady. Tak se chci zeptat, jestli máte zajištěnou podporu, třeba od KSČM. Případně zda existuje nějaký záložní scénář, nechci mu říkat katastrofický, ale záložní scénář, pokud k prodloužení Sněmovna nedá souhlas.

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: My jsme, a já jsem to říkal v tom svém úvodním vystoupení, že jako menšinová vláda musíme hledat podporu u opozice, takže ta jednání samozřejmě vedeme a povedeme. Zatím žádná garance na stole není. To znamená, pokud se ptáte, zda máme teď zajištěné hlasy, tak nikoliv. Takže nás čekají ještě do čtvrtka politická jednání.

A pokud se ptáte, jaká je katastrofická varianta, tak to je to, že ty hlasy nezískáme a veškerá opatření, která jsou v platnosti podle krizového zákona, pozbudou platnosti. Což samozřejmě znamená i obrovskou komplikaci pro očkování, protože celá řada věcí, která se provádí v rámci očkování, stojí a padá s krizovým zákonem.

Takže je to v principu návrat do normálu, jakoby se nic nedělo a jako by těch tisíc lidí neleželo na JIP. A z mého pohledu by to bylo popření veškerého úsilí, která tady ta republika, a zejména ti v první linii odvedli, a já si to prostě nedokážu představit. To by byla z mého pohledu nepředstavitelná věc a já věřím, že kolegové z opozice mají dostatek soudnosti, aby to nedopustili.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Dobře, děkuji. A druhý dotaz na pana vicepremiéra Havlíčka, který se týká zítřejšího otevření prodejen s dětskou obuví a s dětským oblečením. Protože na trhu sice jsou tyto prodejny specializované, ale značná část tohoto sortimentu se prodává v prodejnách, kde se prodává i dospělé oblečení a dospělá obuv. Takže se chci zeptat, zdali se otevření týká třeba i jich nebo zdali budou muset být zapáskované ty regály s dospělým oblečením. Případně dokonce, zdali ten, kdo koupí svému děcku obuv, jestli si bude moci koupit i pro sebe.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Ano, ten mechanismus musí být stále stejný, tak jako je to dnes. To znamená, jako dnes jsou některé výjimky, řeknu příklad – výjimka je drogerie nebo výjimka jsou lékárny, případně nějaké domácí potřeby, tak dnes bude výjimka v rámci tohoto sortimentu. To znamená dětské oblečení nebo dětské boty.

V hypermarketech, supermarketech je to jednoduché, tam se v podstatě jenom rozšíří sortiment. Specializované prodejny, které se specializují pouze třeba na dětské boty nebo dětské oblečení, jsou jasné. To znamená, ty mohou zítra otevřít. Pokud někdo má prodejnu, kde má třeba 30 procent sortimentu dětského oblečení nebo dětských bot, může tu prodejnu otevřít, nicméně je třeba, aby to bylo zapáskované úplně stejně, jako mají zapáskované jiné sortimenty například supermarkety, čili musí to být zrcadlově stejné. A v tom případě vlastně může prodávat sortiment toho dětského zboží, nikoliv ale zboží pro dospělé.

Fakticky ano, může to dopadnout tak, že vlastně to dítě si tam koupí ty boty, ale jeho rodiče nebudou moci, ale je to férové vůči tomu, aby se to udělalo úplně stejně, jako to mají ty supermarkety. Jinak poté bychom museli otevřít veškeré obchody s obuví a v tu chvíli bychom tady měli tisíce a tisíce dalších obchodů, a logicky tím pádem i veškeré prodejny se sortimentem oděvů, nejen tedy dětských, a zase bychom tady měli tisíce a tisíce provozoven včetně samozřejmě těch v supermarketech. Takže samozřejmě, to bohužel v tuto chvíli udělat zatím ještě nešlo.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Blesk, pan Tomek. Další dotaz.

Jakub Tomek, Blesk: Dobrý den. Já bych měl dotaz na pana ministra zdravotnictví. V systému registrací, jak vysvětlíte, že je v tom takový zmatek. Že někde jsou plné čekárny, protože někteří senioři dostávají neplatné termíny. A ještě se chci zeptat, jak je možné, že na jedno rodné číslo, během toho, když v pátek ten systém padal, chodily dva termíny. Co s tím tedy budete dělat? Děkuji.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já si nemyslím, že je zmatek, to prosím, ne. Registrace a rezervace je od sebe oddělená a může se někdy stát, že, a my jsme to teď opakovaně a znovu komunikovali, že je potřeba jasně dát seniorům informaci o tom, že registrace neznamená rezervace. Moc vás tedy prosím: Když jste zaregistrovaní, tak to ještě neznamená, že můžete jít zrovna zítra na očkování, ale dostanete svůj termín na rezervaci. A to znamená, že potom můžete jít na tu vlastní vakcínu.¨

Jsem, znovu zopakuji, moc rád, že to tak skvěle zvládáte a jenom tento rozdíl mezi dvěma slovy, která jsou si možná hloupě podobná, znamená často potom nějaké nedorozumění. Když k tomu třeba během dneška došlo, tak jsme to, tak to řešili někdo z lidí, nebyl nějakým způsobem vyhozen, ale pokračovat v tomto nelze, protože takto ten systém nefunguje.

A pokud se týká nějakých technických detailů, když dojde k nějaké chybě, tak ta je okamžitě konzultována s tím vývojovým týmem a je napravena.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz. Reuters. Pan Müller.

Robert Müller, Reuters: Jestli jsem slyšet?

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ano jste.

Robert Müller, Reuters: Dobrý den, já mám dotaz na pana ministra Blatného prosím. To se týká těch kritérií pro případné rozvolňování těch opatření proti epidemii. Zazněla v posledních dnech taková jako různá prohlášení, buď jestli to má být podle počtu nových případů, nebo hospitalizací v nemocnicích, tak se chci zeptat k těm hospitalizacím: Jaké číslo by mohlo být tou hranicí, při kterém byste mohl přikročit k tomu rozvolňování a kdy si myslíte, že by toho mohlo být dosaženo? Děkuju.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Ten inovovaný systém počítá s tím zabudováním nebo s tím skóre, které už všichni známe, a to skóre neříká nic jiného než to, jakým způsobem se vyvíjí ta situace v té populaci. To je velmi podstatné. Ale jak jste si všimli, tak v poslední době nejenom v naší zemi, ale obecně i v ostatních zemích to není zcela v korelaci se zaplněním těch nemocnic, a i když například v současné době ta epidemie začíná polevovat, zdůrazňuji, začíná polevovat, tak jsou stále ještě plné nemocnice. Takže řídit se jenom podle toho, že něco klesá ve chvíli, kdy máme stále plné nemocnice, by nešlo, nebylo by to bezpečné.

Může nastat i druhý případ: Budou ještě prázdné nemocnice, ale bude už evidentně patrné, že ta epidemie znovu roste. Věřím, že se to nestane, ale teoreticky to možné je. Takže právě proto tyto dva parametry, to znamená ten skórovací systém, který určuje to skóre toho protiepidemického systému, a počet hospitalizovaných osob v nemocnicích a počet hospitalizovaných osob na jednotkách intenzivní péče se velice dobře doplňují.

A já znovu zdůrazním to, co říkáme od začátku, a to, co bylo vidět i v té první metodice – že je potřeba, abychom si všichni uvědomili, že tato data jsou základními daty pro to, aby následně kolektiv expertů doporučil ministru zdravotnictví nějaké rozhodnutí, které potom ministr zdravotnictví přinese na vládu. Takto to funguje.

Není to vůbec moje rozhodnutí jako jedince. Je to expertní práce poměrně rozsáhlého týmu a ten k tomu používá tato data, o kterých jsem nyní mluvil.

A konkrétně k vašemu dotazu: Jedná se o informaci, že ve chvíli, kdy se přiblížíme hodnotám v nemocnicích kolem tří tisíc, potom se dá uvažovat k přechodu z toho tzv. stupně číslo pět do čtyřky. Toto je to, co je v tom v současné době zakomponované a tak je to odstupňované potom dál. Takže já s detaily potom seznámím všechny ostatní, prvně ale samozřejmě vládu a Radu vlády pro zdravotní rizika.

Vychází to i z konzultací mezinárodních a z toho jak jsem už řekl, já už jsem to tady vlastně citoval, že trvale udržitelný v těch nemocnicích je počet někde kolem dvou tří tisíc osob. V současné době řada zemí má ta čísla ještě nižší, a přesto je ve svých opatřeních ještě striktnější než Česká republika. Neděláme tedy prosím nic, co by bylo, co by se vymykalo z toho, jakým způsobem k tomu přistupují ostatní země v rámci Evropy.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji.

Robert Müller, Reuters: Děkuju, jestli můžu podat jenom krátkou doplňující. Jestli můžete prosím potvrdit ten výskyt té britské varianty toho viru, že se objevil, že už je to nějak potvrzeno. Ale jestli byste mohl potom říct, jestli ano a o kolik se jedná případů, děkuju.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já jsem to už říkal, ale mohu to zopakovat, že Státní zdravotní ústav a instituce akademické, se kterými spolupracuje, vyslovil toto podezření. Výsledky té tzv. sekvenace budou prezentované zítra na tiskové konferenci Státního zdravotního ústavu a z těch doposud existujících výsledků se zdá, že se bude jednat zhruba o deset procent vzorků, které vyšetřujeme, u nichž toto podezření v současné době existuje.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji, další dotaz, iDnes, pan Kopecký.

Josef Kopecký, iDnes.cz: Dobrý den, slyšíte mě prosím?

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ano.

Josef Kopecký, iDnes.cz: Ano, slyšíte mě? Já mám dvě otázky na pana ministra zdravotnictví Blatného. Váš předchůdce pan Prymula řekl, že by mohla být posunuta druhá dávka vakcíny proti covidu až na tři měsíce s tím, že horní hranice termínu druhé dávky není omezená a že je podle něj lepší, když bude víc lidí uchráněno po jedné dávce na padesát až šedesát procent než méně lidí na devadesát procent. Co si o tomto myslíte a jestli to zvýší vůbec obecně důvěru lidí v tu vakcínu? A druhá otázka, zda je pravda, že v rozmrazeném stavu se vakcína od firmy Pfizer nesmí převážet, protože se natřepe a pak není účinná? Je to tak ? Děkuji.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Stanovisko pana profesora Prymuly nechci komentovat. Já jenom řeknu stanovisko vakcinologické společnosti, které koneckonců s tím není v zásadním rozporu. Obecně vakcína byla testována tak v rámci studií, že byly ty dávky podávány v době, která se od sebe lišila 19 až 42 dní. Na toto byla ta studie postavena a toto jsou data, která máme. Z klinického použití v zemích, kde je naočkováno více osob, než máme my, se zdá, že maximum účinnosti je mezi 21. a 28. dnem.

Takže ano, v případě, že by to bylo nezbytně nutné, lze posunout tu druhou dávku i delší dobu. Zatím to nezbytně nutné takto není. Přesto jsme se rozhodli u části zejména zdravotníků, kteří už mají podánu první dávku, doporučit posunutí o týden, abychom maximalizovali množství naočkovaných seniorů.

A k vašemu druhému dotazu, ten transport vakcíny v rozmraženém stavu není specificky upraven. My v současné době o tom hovoříme i s odborníky u nás i na Evropské lékové agentuře. V žádném případě nelze, to se ale v České republice neděje, tu vakcínu přepravovat už naředěnou ve stříkačce.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: A poslední, Seznam Zprávy, paní Rambousková.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Dobrý večer, já mám dotazy opět na pana ministra zdravotnictví Blatného. Chci se zeptat, jak je to s tou registrací pro seniory? Máme informaci, že pokud se nepodaří během šesti týdnů získat termín, tak ta registrace končí. Jak to tedy je, propadne ta registrace, musí se ten člověk registrovat znovu? A druhá otázka se týká, znovu se vrátím k panu hejtmanu Půtovi – kdo vlastně ty vakcíny přiděluje: Můžete nějak popsat, jak vypadá rozdělování vakcín regionům? Protože jak se tedy mohlo stát, že do Prahy šla třetina vakcín, pětina šla do Brna a ostatní kraje jenom paběrkovaly a teď íkají, že by rády očkovaly, ale nemají čím. Děkuju vám.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: No ona vaše redakce má tradičně takové informace, které já nemám a které se často liší od toho, jaké informace má řada jiných lidí a médií. Ale přesto vám odpovím. To množství vakcín není dáno ničím jiným než množstvím osob v dané oblasti, celkové populace a počtu seniorů. Do Prahy a do Brna záměrně jde větší část, ale to není pro ty dvě nemocnice, do kterých toto větší balení jde. Ale je to proto, že tyto nemocnice slouží jako depo, které je potom k redistribuci.

To znamená, když třeba chybí v nějakém kraji, tak když je to český kraj, tak se to tam pošle z Bulovky, když je to moravský kraj, tak se to tam pošle z Fakultní nemocnice Brno, a opakovaně k této redistribuci docházelo i v minulých týdnech. No a potom nemám informaci o tom, že by po několika týdnech ta registrace propadala. Takže tyto věci potom vždy diskutuji s IT odborníky, kteří se na registraci podílí, ale opravdu tuto informaci nemám. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji. Pokud už žádné další dotazy nejsou, děkujeme za účast na dnešní tiskové konferenci a přejeme hezký večer.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X