Tisková konference po jednání vlády, 11. května 2026

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády a slovo má premiér České republiky Andrej Babiš. Prosím.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, dnes mám návštěvu zahraniční ve 14 hodin, takže uděláme to tak, že já vám něco řeknu a potom se můžete ptát a kolegové vám budou k dispozici i po mém odchodu. Takže dneska na vládě jsme schválili pozici nového zmocněnce pro plnění závazků vůči NATO, kterým se stal pan Jakub Landovský, náš bývalý zaměstnanec, velvyslanec při NATO. Není to žádná trafika, nebude ani tady sedět, nedostane ani korunu, bude pracovat na Ministerstvu obrany a samozřejmě jsme se dneska ráno setkali s ministrem obrany a řekli jsme si, jakým způsobem budeme postupovat.

Vláda dnes projednala také návrh ministra průmyslu a obchodu ohledně mistrovských zkoušek, to určitě řekne pan vicepremiér Havlíček. Ministryně financí předložila změnu usnesení vlády z 9. dubna 2025 o vyhodnocení maastrichtských kritérií. Myslíme si, že je úplně zbytečné každý rok projednávat, jakou máme pozici k euru. My euro nechceme, takže příští vláda ať si to vyřeší někdy v prvním čtvrtletí roku 2030. Za nás není důvod o tom mluvit, jenom vždycky vyslovím podivení nad tím, proč základní sazba české koruny je o jeden procentní bod vyšší než eurozóna, když tedy hlavní byznys máme v Evropské unii.

Projednali jsme jeden ze závěrů naší cesty, a to je možnost investice budějovického Budvaru v Ázerbájdžánu formou joint venture, tak tam se připravuje cesta a samozřejmě bylo by to skvělé, kdybychom tam mohli investovat, protože, ano, všichni tam stojí v řadě, aby dostali ten plyn, ale my si myslíme, že bychom mohli realizovat další věci, což by mohlo nějak vylepšit naši pozici v úsilí o například ten plyn nebo další suroviny.

Ministerstvo spravedlnosti také předložilo úpravy zákonů o mezinárodní justiční spolupráci a projednávali jsme SAFE. Ten jsme přerušili, protože pan ministr musí ještě doplnit přesně ten mechanismus. Pokud jsou tam Tatry, tak chceme vědět kdy budou dodány, za jakých podmínek, kolik jich bude. Pokud jsou tam tanky Leopardy, které my jsme kritizovali, že to nebyla soutěž, že se mělo soutěžit Abrams například americký tank a německý Leopard, že jsme akceptovali nějaké staré tanky, které nám budou ještě teď repasovat ti, kteří nám je darovali, tak k tomu se ještě vrátíme.

Vysvětlili jsme si, jak je to s tímto programem SAFE, kterých vchází samozřejmě i do deficitu i do dluhu, jsou to peníze až na 40 let, ale rozdíl je v tom, že víceméně tu sazbu úročení se dozvíme až někdy později, tak je to sice zvláštní a Ministerstvo financí dlouhodobě to kritizuje, ale tak to je a samozřejmě ten výdaj vchází do toho mechanismu, který není úplně započten v rámci deficitu. Takže to je za mě ty hlavní věci, a pokud máte teď na mě dotazy, tak jsem připraven na ně odpovídat.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Poprosím Česká televize.

Martin Šnajdr, Česká televize: Dobrý den, pane premiére, já bych se vrátil k panu Landovskému a tedy 2 % na obranu. Vy jste v minulosti říkal, že tedy Česká republika letos plní nějakých zhruba 1,78 %. Jak konkrétně tedy budete chtít dosáhnout těch 2 %? Zda to bude přidávání peněz nebo třeba změna toho směřování těch peněz? A potom by mě zajímalo, že někteří čeští zbrojaři registrují, že Ministerstvo obrany snižuje ty výdaje na obranu, některé zakázky zpomalují, zastavují se nebo tam vnímají nejistotu, tak jestli je to plán vlády, že tedy Ministerstvo obrany potažmo stát takto zpomaluje nebo šetří? Díky.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Ne, to jste mě překvapil, kteří jsou to zbrojaři, tak mi je pozvěte, ať přijdou zítra, nebo ve středu jsem ve Sněmovně, klidně v devět ráno mohou přijít, řekněte mi jména, je to totální nesmysl, naopak, naopak. My jsme připravili zásadní projekty pro posílení armády. Zaprvé armáda převezme letiště v Karlových Varech, bude tam investovat 1,4 miliardy do prodloužení letištní dráhy a rozšíření letištní dráhy. Projekt IZS, jedinečný projekt v Evropě za 400 milionů, který má být v Karlovarském kraji, bude dělat armáda.

Za další letiště Mošnov Ostrava převezme armáda od Moravskoslezského kraje, pokud to schválí, protože je to letiště certifikované NATO a Moravskoslezský kraj nemá 4,5 miliardy na to, aby opravil tu dráhu. ČEPRO tam bude investovat do dalších zásob pohonných hmot. V rámci pozemku OKD budeme investovat do obytných domů pro profese, které jsme slíbili, vojáci, hasiči, policie atd. A samozřejmě chceme nabírat vojáky. A to číslo, které vy jste říkal, to není moje číslo, to je číslo z NATO, to je číslo, které je skutečné a které říká pan ministr obrany Zůna, ne ty nesmysly, co říká Černochová a Fiala a odvolávají se na nějaké nevím jaké zprávy. To jsou reálná čísla. České republika nesplnila ani jednou ta 2 % a 2024, když Černochová manipulovala a dala na prosinec předplatby na ty F35, tak jsme byli blízko. Ale to není jenom o tom, že se bavíme o procentech.

Já určitě, když bude příležitost, tak se zeptám na summitu NATO, jestli někdo, kdo má 1 000 vojáků, například Lucemburk, a má plnění nevím 3 %, jestli je to o těch procentech. Jestli Estonsko, které má 7 000 vojáků, nemá žádná letadla, nemá žádné helikoptéry, tak o čem to je? To že někdo teďka jedeme ta procenta, tak je to o bojeschopnosti armády, o tom se máme bavit v rámci NATO, jaké budeme mít obranné systémy, protidronové systémy.

My čekáme samozřejmě na koncepci armády, kterou má předložit pan ministr Zůna, a samozřejmě absolutní priorita jsou vojáci. Takže se musíme zamyslet nad tím, abychom jim dali ještě lepší podmínky, aby skutečně být v naší armádě byla obrovská motivace. Takže to není pravda, nevím, kdo co má jaký problém, možná se někdo bojí, že tady finský prezident se mnou o tom nejednal, tady údajně lobboval za ty finské BVP, ale já o ničem nevím. My určitě budeme maximálně plnit a investovat v rámci armády, takže není to pravda a já to zásadně odmítám a klidně ty firmy nám řekněte, kdo to je a my rádi s nimi promluvíme.

Martin Schneider, Česká televize: A ty 2 % tedy budete plnit nebo jako to plánujete?

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: My, ano, to je vždycky, že Ministerstvo obrany říká nějaká procenta a NATO má nějakou jinou metodiku. Velice zajímavé na tom je to, že program SAFE je financování obrany jako takové. To znamená, že když Česká republika z nepochopitelných důvodů požádala de facto o nejméně peněz v přepočtu na počet obyvatel, když Polsko požádalo 43 miliard euro, Maďarsko 16 miliard. My jsme požádali, Fialova vláda, jenom o 2 miliardy, a to já jako opoziční politik jsem koncem listopadu se na to ptal, protože to nebylo vůbec koordinované, tak ano, ta D11, která tam je, jde do té části, která de facto nevchází, podle Evropské komise nevchází do regulace toho deficitu, ale pravděpodobně nám to NATO nevím, jak nám to uzná, neuzná, ono se bude vyjednávat.

Věřte mi, že já jednám, i s belgickým premiérem jsem se ptal, jak to oni mají, samozřejmě nikdo vám neřekne ty kuchařky, ale je úplně jasné, když mi Mark Rutte řekl, že vojenská nemocnice například v Turecku nebo v jiných zemích se do toho počítá a my tady chceme postavit vojenskou nemocnici, která je skutečně nemocnice, která má dvě tři patra do země a může to být jako kryt a může to být skutečně pro bezpečnost Pražanů jako takových, tak se budeme tomu věnovat a pan Landovský má propojovat všechny ty resorty. Já znovu opakuji, že závazek 3,5 plus 1,5 jde do roku 2035. Ano, my máme v zákoně 2 %. Ministerstvo obrany říká, že to má, a uvidíme, jestli v rámci rozhovoru s NATO to tak bude a budeme dělat všechno pro to, abychom to naplnili.

Takže já nevím, co vám kdo říká, ale v podstatě obrana má prioritu, ale samozřejmě máme prioritu, abychom měli dostatečný počet vojáků. Je škoda, že vy jako veřejnoprávní médium jste nám neudělali takovou retrospektivu, co se tady stalo. Víte, kolik jsme měli vojáků po revoluci? 250 000. Víte, kolik jsme měli vojáků, když jsme vstupovali do NATO v roce 1999? 74 000. Zkuste udělat takový pořad, co se tady stalo po revoluci s tou naší armádou, s tím naším vojenským průmyslem. To by bylo strašně zajímavé, aby veřejnost se dozvěděla, co se tady stalo, kdo zdestruoval tu armádu a proč.

My jsme začínali 29. ledna 2014, jako ministr financí, 41 miliard a dotáhli jsme to až na 90 v roce 2022, to už jsme nebyli ve vládě a pan ministr Metnar tehdy navrhoval, abychom ještě navýšili ten rozpočet. Všechny ostatní strany před námi, hlavně ODS, destruovala armádu. Až když vznikla válka, začaly kšefty, tak potom objevili to. Takže řekněme si to, jak to je. Já jako ministr financí jsem navštívil, si pamatuji, v Táboře, když jsme nastupovali ty UAZ, ty ruské, autíčka taková, techničák 1. ledna 1980, všechno bylo ruské. My jsme to dělali. Takže nám vyčítat, tohle absolutně to odmítám a pro nás naši vojáci, kterých si nesmírně vážíme, kteří nám pomáhali vždy, tornádo, povodně, covid atd., s generálem Šnajdárkem jsme tady bojovali za ochranu života našich spoluobčanů, tak můžeme si o tom povídat, ale já jen říkám, že ta informace, kterou vy jste právě řekl, není pravdivá.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Máme skutečně poslední minutu.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Máme ještě 5 minut.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Poprosím CNN Prima News.

CNN Prima News: Pokusím se i přesto stručně, pane premiére, dva dotazy. Zákon o obecném referendu, dneska na koaliční radě večer se to bude projednávat, zajímá mě, jestli už to má nějaké konkrétní parametry, jak by to třeba mohlo být, za jakých podmínek by to referendum mohlo být vyvoláno, kdy by třeba mohl začít nějaký legislativní proces, když se to dneska bude řešit. A druhá věc…

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Já na to neumím odpovědět, vy víte toho víc než já, já nemám, na té koaliční radě to tam říkáme spontánně, takže my nemáme ten program dopředu, ale děkuji za informaci, určitě kolegové ze Sněmovny mi s tím potom pomůžou.

CNN Prima News: A váš názor, pokud se o tom budeme bavit, ráno ministři při příchodu na doorstep to potvrzovali, že večer to bude.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Ale určitě, zákon o referendu chceme, a je otázka, jaké tam bude to kvorum, jaká ta témata. My samozřejmě odmítáme nějaké referendum o účasti v NATO nebo EU, odmítáme referendum o euru, určitě můžeme tam řešit jiné věci, nevím eutanazie nebo sociální sítě dětí nebo nevím a samozřejmě nemá to stát peníze, a pokud, tak by to mělo být spojeno s nějakými volbami, abychom ušetřili.

CNN Prima News: A ta druhá věc, vracím se ještě k víkendu, co se stalo fotbalový zápas Sparta Slavie, váš poslanec Nacher, ale i další třeba i opoziční poslanci už delší dobu mluví o tom, že by se mohla změnit bezpečnostní pravidla na zápasech, zpřísnit sankce v případě jejich porušení, tak jestli toto podporujete, případně na co by se ty kluby měly zaměřit? Díky.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: No je to strašná ostuda, je to úplně hrozné po tom, co jsme měli pocit, že tedy po té aféře s tou korupcí, že už tam máme čistý stůl, tak je to neuvěřitelné, vůbec tomu nerozumím a je to obrovské sléhání, je to strašná škoda a v podstatě chápu, že rodiče vezmou děti na fotbal, mladí sportovci a teďka to vidí, takže skutečně ta změna musí být brutální a musí se udělat taková opatření, vůbec nechápu, jak je možné, že někdo se dostane na stadion a mají tam světlice a tyhle věci, já jsme požádal i pana ministra sportu, aby potom, když já odejdu, s vámi o tom ještě debatoval, pokud je potřeba.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Televize Nova poslední dotaz.

TV Nova: Dobrý den, já mám dotaz na vás, pane premiére, vy jste měl dnes jednat s ministrem obrany s panem Zůnou o novém náčelníkovi Generálního štábu, tak jestli už můžete prozradit, který z těch 4 kandidátů to bude a které jméno tedy předložíte panu prezidentovi? Děkuji.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: No nejednali jsme, my jsme seděli společně s panem Landovským k té strategii výdajů, takže tento týden to probereme. Pan Zůna navrhnul 4 kandidáty, takže snad do pátku by to mohlo být jasné.

TV Nova: Takže to jméno ještě není?

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Ne, ne.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Tak. Děkuji, pane premiére.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Všechno, děkuji. Na shledanou, mějte se.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: A nyní tedy požádám 1. místopředsedu vlády a ministra průmyslu a obchodu pana Karla Havlíčka.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Dobrý den všem, já pak tady samozřejmě ještě zůstávám, takže na ty, co se nedostalo, pokud budu schopen odpovědět, rád odpovím. Dneska v každém případě je velký den pro řemeslníky, minimálně tedy pro ty, kteří mají profesní vzdělání, protože po 20 letech diskusí a hádek, kdy jsem ještě v roce 2020, 2021 připravil již zákon o mistrovské zkoušce, následně vláda Petra Fialy s tím neudělala vůbec nic a nechala ho ležet, tak dnes ho naše vláda definitivně schválila. Jak už jsem říkal, bylo to připravováno mnoho a mnoho let, bylo to na žádost desítek a desítek profesních svazů, cechů, řemeslníků a my tím plníme jednoznačně náš slib, který jsme měli jak v programovém prohlášení, tak v hospodářské strategii.

Poté co jsme nastoupili jako nová vláda, tak jsme během několika měsíců po drobné aktualizaci toho našeho původního návrhu z roku 2021 a po diskuzi s Legislativní radou vlády předložili hotový koncept, který byl dnes odsouhlasen. O co jde. Jedná se o dobrovolnou mistrovskou zkoušku, podotýkám jenom, že podobná zkouška je v 10 zemích Evropy a 9 zemích Evropské unie. Bude se vycházet z tzv. vzorových standardů, které jsou připravovány s profesními spolky, cechy a asociacemi s tím, že je v tuto chvíli 48 mistrovských kvalifikací, jinými slovy 48 typů zkoušek se může dělat.

Tyto standardy musí schvalovat buď Ministerstvo průmyslu, nebo Ministerstvo zemědělství, záleží na tom, ke komu budou ty cechy příslušný, a gestorem toho celého procesu jsou ze zákona dané komory, v tomto případě Hospodářská komora a tedy samozřejmě Agrární komora. Zkouška se bude sestávat ze tří částí, a to z části praktické a části teoretické zaměřené na ten daný obor a z části teoretické ve smyslu ekonomiky, jednoduché ekonomiky.

Ta zkouška bude pouze pro fyzické osoby, to znamená vždy to bude na jméno, na konkrétního člověka. Jednoznačně se tím bude posilovat kvalita odvedené řemeslné práce, ale je to i posílení prestiže učňovských oborů, profesních aktivit, posilujeme tím jednoznačně odborné vzdělávání, po čemž je velká poptávka, a jak už jsem zmiňoval, plníme tím náš další slib.

Když už jsme u těch slibů pro živnostníky, pro podnikatele, pro řemeslníky atd., tak bych chtěl jenom zrekapitulovat, že od začátku našeho mandátu, a to vládneme necelých 5 měsíců, jsme splnili to, že jsme odlehčili podnikatelům o zelenou daň, jinými slovy zrušili jsme poplatky za obnovitelné zdroje energie, současně jsme v tomto případě nikoliv řemeslníkům, ale velkým firmám, myslím tím firmám energeticky náročným, zvýšili podporu a rozšířili počet sektorů, které budou mít šanci čerpat energetickou podporu. Současně jsme zavedli, a to už platí i pro ty menší a pro řemeslníky, systém záruk a systém úvěrů. Spustili jsme tzv. národní záruku a spustili jsme úvěry investičního charakteru s nulovou sazbou.

Slíbili jsme, že zavedeme EET, minulý týden na tomto místě jsem konstatoval, že vláda schválila EET 2.0. Slíbili jsme, že zajistíme to, že nebude růst minimální sociální odvod pro OSVČ. Splněno. Slíbili jsme stavební zákon, dva roky jsme ho připravovali, jsme před druhým čtením a finalizujeme poslední věci. A slíbili jsme mimo jiné, že výzkum, vývoj, inovace převedeme pod jednu střechu, nebude to rozházené, což jsme učinili a je to dnes na Ministerstvu průmyslu a obchodu, v budoucnosti tedy na Ministerstvu hospodářství.

Chci tím jenom říct, že sliby, které jsme podnikatelům slíbili a jsou toho legislativně nebo případně vládního charakteru, tak plníme, a to se v tuto chvíli vůbec nezmiňuji o náležitostech typu ekonomická diplomacie a o tom, co připravujme za zákony ať už se jedná o zákon o startupech, nebo zákon o snížení byrokracie, ale to jsou věci, kterými se zatím nechlubím, protože to jsou kroky, které v tuto chvíli jsou v běhu.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, pane vicepremiére, a nyní požádám ministra pro sport, prevenci a zdraví pana Borise Šťastného.

Boris Šťastný, ministr pro sport, prevenci a zdraví: Hezký dobrý den, rád bych tady stál při příjemnější chvíli, ale bohužel tomu tak není. Dobře víme, že události sobotního zápasu derby mezi Spartou a Slávií skončily tak, jak skončily. Samozřejmě je povinností politické reprezentace se touto věcí zabývat,  protože zde existuje řada zákonů, které tuto věc upravují, a nepochybně chceme udělat všechno pro to, aby se riziko násilí na stadionech ať už jde o fotbal, či jakýkoliv jiný sport minimalizovalo, aby sport byl skutečně místem pro zábavu, odpočinek, aby lidé, rodiny s dětmi mohli bezpečně a bez jakýchkoliv obav se jít podívat na fotbal a aby to, co se stalo v sobotu a co si myslím, že zůstane černou tečkou nad českým fotbalem i po dlouhá léta dopředu, už nikdy neopakovalo.

Často dodávám v posledních hodinách od médií dotazy, zda stávající legislativa byla dostatečná a zda všichni udělali to, co udělat měli. Já bych chtěl rozdělit celou tu věc na dvě části. Ta první část je otázka sportovního hnutí, kterou v tuto chvíli bude řešit disciplinární komise fotbalu, a tam nepochybně padnou rozhodnutí, vyšetřování a tresty, do kterých politici nemají co hovořit. Pak je tady druhá věc, a to je existence stávajících právních předpisů.

Já bych chtěl připomenout, že zákon o podpoře sportu, který prostřednictvím některých pozměňujících návrhů bude v následujících týdnech novelizován v českém Parlamentu a kdybychom se domnívali, že bychom měli nějakou věc nutně změnit, tak bychom to bývali udělali, tak obsahuje naprosto jasná ustanovení, která zavazují pořadatele k zajištění bezpečnosti na stadionech a která se tam objevila už v minulosti. Je to zejména paragraf 7a, který hovoří o povinnosti vlastníka nebo provozovatele sportovního zařízení. Je tam přesně stanovena povinnost zajistit bezpečnost na těch stadionech. Skutečně to, co se odehrálo, je potřeba rozdělit na to, jestliže někdo vnikne na hrací plochu, což je špatně, ale také když tam dochází k násilí a ohrožování života a zdraví jiných osob, což se v případě té pyrotechniky, která tam byla v obrovské míře, skutečně stalo, a to se dít nesmí.

Existuje tady také oprávnění Ministerstva vnitra a byl jsem informován ministrem vnitra Lubomírem Metnarem, že tato situace již je právně řešena, a zde je skutečně jasně napsáno v zákoně, že pokud vlastník nebo provozovatel závažným způsobem poruší povinnost podle příslušného paragrafu, může Ministerstvo vnitra na základě oznámení obecního úřadu nebo z vlastního podnětu rozhodnout o tom, že konkrétní sportovní podnik se uskuteční bez účasti návštěvníků, a to až po dobu jednoho roku.

Jsou tam stanovena i jasná pravidla pro spolupráci pořadatelských agentur a Policie České republiky. Chci také upozornit na to, že jsme vázáni úmluvou Rady Evropy o komplexním přístupu k ochraně bezpečnosti a poskytování služeb při fotbalových zápasech a dalších sportovních akciích atd.

Současně s tím samozřejmě probíhá činnost orgánů činných v trestním řízení nad ztotožněním těch jednotlivých pachatelů přestupků a trestných činů, ke kterým tam došlo. A samostatně samozřejmě pořadatel čili Slavila Praha podle mých informací bude konat i v rámci svých možností i v souvislosti s těmi jednotlivými návštěvníky.

Co se dá zlepšit nebo do budoucna měnit. Především je potřeba skutečně, aby jednotliví pořadatelé se řídili platnými právními předpisy a v tomto ohledu, aby byla zajištěna jasná pořadatelská služba, co se týče příchodu těch jednotlivých účastníků, a nemusí jít jenom o fotbal, může jít i o hokej, další sporty, a jaksi zabránění příchodu s nebezpečným materiálem a nebezpečnými věcmi, jako jsou třeba světlice a dělobuchy a další pyrotechnika. A je to i otázka nastavení té pořadatelské služby.

My o tom intenzivně hovoříme. Já jsem požádal předsedu FAČRu pana Davida Trundu, aby ihned poté, co disciplinární komise rozhodne, tak abychom se sešli. Budu mít i schůzku s vedením Úřadu na ochranu osobních údajů, hned řeknu proč, a s dalšími představiteli. Vznikne pracovní skupina při Radě vlády pro sport, prevenci a zdraví, do které chci pozvat zákonodárce, kteří se věnovali této problematice v minulosti, což je zejména tedy pan poslanec Patrik Nacher, dále pak pan ministr vnitra, pan poslanec Králíček a další, abychom jednali o tom se sportovním hnutím, jak vylepšit případně tu situaci do budoucna.

Zaznívá v posledních hodinách velký požadavek ze sportovního prostředí, abychom řešili otázku využití kamerových záznamů pro potřebu pořadatelů. Dobře víte, že v minulosti tato věc byla znemožněna jednak rozhodnutím Evropské komise, jednak samozřejmě i postojem Úřadu pro ochranu osobních údajů. A přestože ty jednotlivé stadiony často mají vyspělou techniku pro rozpoznávání obličejů, která by se dala použít v těchto případech, např. při zabránění vstupu na stadion opakovaným výtržníkům atd., tak ji nemohou ze zákona využít.

Další věcí, o které chceme hovořit z hlediska zlepšení právního stavu, je otázka pravomocí pořadatelské služby a jejich spolupráce s Policií České republiky. I když v tomto ohledu chci zdůraznit, že Policie České republiky z mého pohledu jednala naprosto přesně podle zákona, protože nedostala pokyn v danou chvíli od pořadatelské služby a ten zásah, který přišel později, tak byl z jejich vlastní iniciativy. Já jsem případně k dispozici pro další dotazy.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, Česká televize.

Martin Šnajdr, Česká televize: Dobrý den, pane vicepremiére, já bych se ještě vrátil k té mistrovské zkoušce. Mě by zajímalo, jaký očekáváte zájem, protože přece jenom v době, kdy je řemeslníků nedostatek, tak jestli očekáváte, že o to bude nějaký velký zájem? Díky.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Těžko se to odhaduje v tuto chvíli, cechy tvrdí, že ten zájem může být velmi, velmi slušný. Protože samozřejmě, i když je řemeslníků na trhu na první pohled nedostatek, tak to neznamená, že si nemohou zvyšovat kvalifikaci a že i v tom, řekněme, současném konkurenčním prostředí, se nepotřebují odlišit. Já myslím, že to je jasný marketingový nástroj. Velmi důležité je to, že to je na dobrovolné bázi.

My tím současně samozřejmě chceme ukázat to, že příslušnost k nějaké profesi, k nějakému řemeslu, je něco, na co může být ten dotyčný hrdý, protože velmi často se to dědí z generace na generaci a my potřebujeme neustále zvyšovat kvalitu a chceme, aby ta česká řemeslná škola, která vždycky měla ve světě dobrý zvuk, tak aby se udržela. A k tomu potřebujeme i motivovat mladé lidi. Chceme, aby mladí lidé chodili, dříve se tomu říkalo učňovské obory, dneska to jsou střední odborné školy, které třeba mohou být bez maturity.

Já zde mám samozřejmě vyčísleno, respektive vypsáno, kdo všechno může dělat řemeslnou zkoušku. Tak jsou to absolventi středního vzdělání s výučním listem, musí mít alespoň tři roky tedy praxe, střední vzdělání s maturitní zkouškou, vyšší odborné vzdělání nebo třeba vysokoškolské vzdělání. I vysokoškolák technického zaměření, což jsem třeba já, který o to bude mít zájem, tak si může udělat řemeslnou mistrovskou zkoušku. Samozřejmě ale musím prokázat, že umím udělat to řemeslné dílo, nějaké teoretické a nějaké praktické znalosti. Dále jsou to různé profesní kvalifikace podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání atd.

Takže chceme jak mladé lidi, tak ale už lidi, kteří mají nějaké profesní vzdělání za sebou, motivovat, aby se ještě zlepšovali a vytvořit tam takové zdravé konkurenční trošku prestižní prostředí. Já se na to hrozně těším a pro mě je to osobní záležitost, protože když jsem byl šéfem Asociace malých a středních podniků, tak jsem někdy před deseti lety toto téma zvednul. Dal jsem dohromady asi padesát cechů, začali jsme to připravovat. Když jsem přišel poprvé na Ministerstvo průmyslu a obchodu, tak jsem to začal dávat do té legislativní podoby. Bohužel jsme skončili v roce 2021 v době, kdy už to bylo připravené. Měl jsem jedinou prosbu na příští vládu, že jim to samozřejmě podpoříme, že to je věc, po které je poptávka, ať to jenom pohlídají a dají to do toho Parlamentu. Ani tohle to nesplnili navzdory tomu, že o to prosily ty profesní řemeslné a živnostenské spolky. Takže já jsem to slíbil a dal jsem to do pořádku hned, jak jsem nastoupil.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, Echo 24.

Jan Křovák, Echo 24: Dobrý den, pane vicepremiére, já mám několik dotazů na vás. Ten první se týká toho, že pan premiér několikrát, vždycky tak jako mezi řečí, hovoří o tom, že by bylo dobré přemýšlet o nákupu rafinerie. Vy už jste potvrdil, že tuto akvizici řešíte, ale rád bych se zeptal na nějaké detaily. Chápu, že jich asi třeba moc sdělit nelze. Ale alespoň třeba, o jakou rafinerii se jedná, zda je skutečně na území Spolkové republiky Německo, proč to případně není rafinerie na území České republiky, v jaké je to fázi, kolik to má stát atd.?

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Je to mnoho otázek a já budu velmi stručný mj. i proto, co jste řekl hned v úvodu. Ano, je to směr, kterým se ubíráme. Zajímá nás to a díváme se, kde by se to dalo zrealizovat, protože jsme přesvědčeni, a vidíme to dnes, že pokud stát vlastní kritickou energetickou infrastrukturu, ale musí být skutečně kritická, taková, která vám dává pocit, nebo nejenom pocit, ale která je součástí energetické bezpečnosti. Když řeknu příklad, tak třeba, já nevím, distribuční sítě, tam bych nad tím jaksi polemizoval. Ale co se týká vlastní výroby, jinými slovy rafinérií, tak to jednoznačně tak být může, protože když se podíváme, tak ta leckdy vysoká cena těch pohonných hmot nebo toho produktu na konci, není dána kolikrát tou přirážkou těch koncových obchodníků, jinými slovy třeba čerpadel a benzinových stanic, ale je dána rafinerskou marží.

Nemluvě o tom, že pochopitelně ta rafinerská entita rozhoduje, odkud bude brát. Stát může připravit infrastrukturu ve smyslu trubka a la Družba nebo trubka a la TALL, ale nakonec nerozhoduje stát. Nakonec rozhoduje vlastník těch rafinérií a PKN se rozhodne, jestli bude brát tu ropu skrze ropovod Družba nebo skrze ropovod vedoucí z Terstu. To, že si to vláda nějakým způsobem přivlastní potom, tak je spíš marketing, odkud se bere ta ropa. Což dělala ta vláda minulá.  Jinými slovy, rafinerie jsou velmi, velmi důležité s ohledem na dostatek, cenu, dostupnost, ale pochopitelně i ty geopolitické okolnosti, které jsou s tím spojené ve smyslu, odkud se bere.

Jan Křovák, Echo 24: Zůstanu ještě u energetiky. Rád bych se zeptal, jak nyní vnímáte situaci na trhu s plynem ve vztahu k příští topné sezóně. Myslím teď primárně na doplňování zásobníků na příští topnou sezónu, jestli nějakým způsobem jednáte s dodavateli tak, aby ty zásobníky byly skutečně na příští topnou sezonu plné?

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Ano, probíhá to. Jedna věc je ta, že se nám docela daří držet energetickou inflaci pod kontrolou. Máme celkově čtvrtou nejlepší energetickou inflaci v meziročním vyjádření ze všech zemí Evropské unie a platí to jak o elektřině, tak o plynu, tak to je dobrá zpráva. A druhá věc je ta, aby bylo dostatek toho plynu. Takže v tuto chvíli se snažíme zabezpečovat plyn v tom střednědobém a dlouhodobém horizontu tzv. dlouhým kontrakty. Proto jsem byl ve Spojených státech, kde jsme domluvili tedy to, že můžeme odebírat plyn za poměrně dobrých podmínek obchodních. Protože na tzv. Henryho Hubu se kupuje skutečně velmi levně. Jiná věc je, že nás to stojí samozřejmě potom něco logisticky, tak to dokončuje ČEZ. Měl by to být patnáctiletý kontrakt. Totéž jsme doprojednávali v Ázerbájdžánu nedávno. Tam by to mělo být dokonce ještě o větším množství a tím bychom měli mít pokryto dejme tomu 50 % do roku 2029 veškeré spotřeby plynu, což si myslím, že je důležité. Zbytek se dá kupovat na těch denních trzích.

Co se týká teď té krátké záležitosti, jinými slovy tedy do příštího roku, tak vyjednáváme, nebo vyjednáváme, dneska je to tak, že vlastně mají obchodníci zarezervovány zásoby v zásobnících do určité výše, já nemůžu tu výši sdělovat s ohledem na to, že je tam nějaké konkurenční prostředí, ale je to poměrně dobře zasaturované v tuto chvíli. Nicméně to ještě neznamená, že to definitivně nakoupí. My teď musíme s každým z nich jednat a jednáme individuálně a chceme vědět, jestli tak skutečně učiní, nebo ne. Protože v momentě, kdy by řekl z jakýkoli důvodů, že to třeba koupit nechce, protože mu to cenově nevychází, okamžitě ten prostor a ten objem budeme alokovat na někoho jiného.

Kdyby samozřejmě byla kritická situace, tak jak už jsme připravili náš plán krizové odolnosti spojený s Hormuzem, tak máme i motivační nástroje, jakým způsobem vlastně zabezpečit dostatek zásob. Jenom bych chtěl ale říct, že i ty zásoby v zásobnících nestačí na pochopitelně pokrytí celé topné sezony. Mj. záleží taky na tom, jaké bude počasí atd. Takže je to i o obchodních kontraktech, které chceme slyšet, jaké mají konkrétní obchodníci mimo zásobníky, jestli si rozumíme. A z tohoto vlastně budeme vyskládávat to, aby zde byl dostatek plynu. Obecně lze říct, že toho plynu není nedostatek ve světě. Už dneska se dá ten plyn nakupovat v tom denním režimu v zásadě bez větších problémů. Jiná věc je ta, že ty tlaky budou pochopitelně na cenu, což konečně vidíme, co už se dneska odehrává v Hormuzu.

Jan Křovák, Echo 24: Poslední stručný dotaz se týká vlastně také částečně té íránské krize, ale také třeba právě té ambice dotáhnout to na ta 2 % výdajů na obranu. Jestli je v tuto chvíli na stole, jestli to ve vládě řešíte, otevření letošního státního rozpočtu, jestli to třeba budete řešit dnes na koaliční radě. Zkrátka jestli je to věc, která bude potřeba, novelizovat letošní státní rozpočet v nějaké chvíli?

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Ne, nic takového neřešíme. Držíme náš rozpočet tak, jak jsme slíbili. Tzn. v té minimalistické verzi, víte, že jsme byli postaveni před hotovou věc, kdy vláda sice, předcházející, tam nalinkovala 282 miliard, ale, myslím tím jaksi salda, ale jaksi už nedořekla, že tam chybí 45 miliard na dopravu, nemluvě o dalších zdrojích na Ministerstvu práce a sociálních věcí atd. Takže jsme poměrně razantně začali šetřit, ale dohnali jsme to alespoň na té dopravě a na té práci a sociálních věcí, případně i na jiných resortech. Takže jsme na 310. To měnit nechceme a nebudeme v tuto chvíli.

Celá ta věc dneska, co se týká těch 2 %, je jednoduchá. My víme bezpečně, že se nesplnil rok 2025, to už konečně to NATO jasně řeklo. Tady stále jenom bych ještě koalici vzkázal to, že to E znamená estimated, tzn. že tak, jak tvrdili, že to je přes 2 %, tak je to, tak to bylo v jaksi předběžné. Nicméně v tuto chvíli my nevíme, jaké bude HDP v roce 2026, tzn. od toho se toho se to do značné míry bude odvíjet, takže jakékoli závěry, co splníme, nesplníme, jsou v tuhle tu chvíli předčasné. Mohli bychom diskutovat, kdyby bylo HDP takové, kolik by tady bylo celkové plnění, ale paralelně mezi tím jednáme podobně jako ostatní země, které řeší úplně stejné problémy.

My jenom tady si vytváříme jaksi pocit, že všechno se odehrává kolem české ekonomiky. Ale já jsem se teď díval na ostatní země, které jsou na těch 2 % plus minus, jako jsme my. Tak je to např. Kanada, mj. Francie je skoro stejně jako my, má o fous více, je to Itálie. Jsou to významné země, Belgie, tzn. všechny řeší podobné věci. Mj. Velká Británie, která je velmi silným členem NATO, tak plní 2,3 % čili není to zas tak o tolik více. A všechny ty země řeší stejný problém, co jim tzv. tedy to NATO uzná, co jim neuzná. Zkouší tam dávat různé výdaje spojené právě se zdravotnictvím, výdaje spojené s energetikou, výdaje spojené s dopravou atd.

Je to také o vyjednávání, a to je to, co my očekáváme od našich reprezentantů včetně tedy pana Ladovského, který je velezkušeným člověkem s obrovskými kontakty se zdravým rozumem. A my chceme, aby i naši vyjednávači, v tomto slova smyslu, pouze neklopili uši, nekývali na všechno, ale aby se taky dokázali sebevědomě postavit a dokázat říct, že přece výdaj spojený s kyberbezpečností, který nám vytváří odolnost jednoznačnou, tak je výdaj, který může být započítán v rámci těch obranných výdajů. Takže v tomhle tom budeme hrát sebevědomější hru a budeme rozhodně daleko, řekl bych, významnějším, lepším vyjednavačem, než tomu bylo doposud.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, poslední dva dotazy, Novinky a DVTV potom.

Pavel Nádvorník, Novinky a Právo: Dobrý den, jakkoli vnímám to, co jste řekl doteď, tak jak konkrétně ještě letos chcete ten závazek splnit? Protože přestože to, jaké bude HDP, nevíme, ale podle té predikce nějaké musíme najít, musíte najít minimálně nějakých zhruba 20 miliard korun, které buď navýšíte v rozpočtu obrany, nebo je najdete někde jinde. Tak, kde to bude, a je ve hře i to, že by vzrostl rozpočet Ministerstva obrany?

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: My si musíme vyjasnit, co všechno lze uznat a není možné uznat. A už to zopakuji, protože i ostatní země jsou v jakémsi negociačním vztahu vůči NATO. Jedna věc je, co to NATO řekne, a druhá věc je, jak to nakonec dopadne a co si tam teda každý nakonec dokáže vyjednat.

Uvedu vám příklad. U dopravních staveb všeobecně dneska kritici našeho rozpočtu, anebo našich výdajů tvrdí, nezařadí vám tam výdaje na dopravu. Což je třeba to, co jsme převzali od minulé vlády. Martin Kupka tam dal 20 miliard korun a my jsme neudělali nic jiného, než že jsme tam dali taky těch 20 miliard korun. Také mimo jiné proto to té vládě minulé nevyšlo. Teď to neříkám kriticky. Teď to říkám jenom jakoby věcně. Jaksi když nás kritizují, tak ani jim to nevyšlo.

A teď je ďábel skrytý v detailu, kdy oni řeknou, ano, my těch 20 miliard vám tam dáme do těch tzv. nepřímých výdajů, nikoli do těch přímých výdajů, které tedy nejdou do těch 2 %, ale do těch 1,5 %. Ale současně je tam možnost uznat do těch přímých výdajů to, co je jasně, zřejmě spojeno s tou armádou ve smyslu navýšení. Řeknu příklad. Máte most, ten most by stál 1 miliardu korun, ale proto, že je třeba, aby tam přes něj přejížděly potenciálně nějaké tanky atd., tak musíte udělat jaksi opatření taková, kdy vás to stojí třeba 1,5 miliardy korun. A těch 500 milionů korun už můžete dát. A to jsou věci, které se musí vypreparovat mj. z těch dopravních staveb, dopočítat a s tím tam potom půjdeme.

Já jsem přesvědčen, když tam s tím půjdeme, tak není cesta, aby nám to někdo neuznal. Protože jestliže dávám víc právě proto, že tím umožním tam, já nevím, přejezd prostě vojenské techniky, no tak je to jednoznačně výdaj s tím spojený a nejde do infrastruktur. Ale takhle musíme brát věc za věcí. Další zajímavá věc třeba je ta, že pokud se to týká rozpočtu Ministerstva obrany, tak to nikdo, ku podivu, jaksi nezjišťuje dále.

Takže pokud máte ten rozpočet na nějakém resortu a dáte ho na Ministerstvo obrany, automaticky je to spojeno jakoby s výdajem obranným, i když se můžeme bavit o tom, jestli je přímý nebo nepřímý. Tzn. i tohle to my musíme zvážit. A to jsou věci, které děláme za pochodu. Já se omlouvám, ale jsme tam čtvrtým, pátým měsícem. Vláda před námi měla nějaké představy, nevyšly jí, také proto nesplnila ten rok 2025. Já jí to nevyčítám. Ale vyčítám jim to, že nám oni dneska vyčítají, že nám to taky nemusí vyjít za určitých konstelací. A hledáme způsob, jak si to zdůvodníme na té NATO úrovni, a tohle to je práce prostě náročná. Navíc samozřejmě všichni víme, že se to má splnit do roku 2035. Přesto jsme v pátém měsíci.

Pavel Nádvorník, Novinky a Právo: Já bych ještě, pardon, doplňující dotaz, měli jste na programu i bilanci toho, jak se plnil ten závazek vůči NATO za první čtvrtletí, tak jaké byly závěry a možná i v kontextu právě toho, co NATO řeklo, že to nesplníme. Tak jestli ty závěry korespondovaly s tím?

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: My jsme si tam dali čas právě proto, že byl dneska jmenován pan Landovský, tak jsme říkali, aby se to celé projelo a aby i on udělal forecast. Takže dejte nám v tomhle tom pár dní, možná maximálně pár týdnů, ale abychom to prostě sjeli už s novým člověkem, který první věc, kterou udělá, tak mimo výdajů bezprostředně spjatých s obranou si obejde klíčové resorty, jako je doprava, jako je zdravotnictví, jako je průmysl čili energetika atd., a začne vlastně připravovat ten scénář, co všechno by se tam dalo dát, a pak se začne vyjednávat. Takže zatím je to fakt předčasné.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, DVTV poslední dotaz, děkuji.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Může ještě tamhle paní kolegyně.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Takže prosím DVTV.

Kristýna Matute, DVTV: Dobrý den, pane vicepremiére, Městský soud v Praze před týdnem uznal europoslankyni Janu Nagyovou vinnou v kauze Čapí hnízdo a nepravomocně ji potrestal podmínkou a peněžitým trestem. Andrej Babiš díky hlasům vládní koalice a imunitě k soudu nemusel. Platí tedy podle vás, že jsou si před zákonem všichni rovni, nebo jsou si někteří rovnější?

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Institut, který vlastně byl využit v rámci Parlamentu, jsme nevymysleli my. Ten tady existuje desítky, možná ještě více let. Existuje v celém světě a je mj. proto, aby se předešlo totálnímu zpolitizování jakékoli podobné kauzy. Protože jestliže je někdo stíhán a jedná se o vysoce postaveného politika, potom je to samozřejmě dnes a denně v médiích. I ti lidé, kteří rozhodují, myslím tím ti soudci, jsou pochopitelně vystaveni obrovskému tlaku.

A ten tlak není o tom, že vezme opoziční politik telefon a volá mu, máš takto rozhodnout. To úplně jako do toho netahám. Ale je to o tom, že i oni čtou ty noviny a pochopitelně ten mediální tlak byl naprosto gigantický. Právě proto tento institut je zaveden v drtivé většině zemí, a právě proto se využívá, aby se zcela jednoznačně to jaksi odklonilo od toho možného ovlivnění, byť nepřímého charakteru. Ale samozřejmě ten politik, ten z mého pohledu to má spíš horší, protože jednou skončí jeho mandát a poté bude v té situaci, kdy to bude pokračovat. Takže toto není náš výmysl a toto je aplikováno prakticky v každé demokratické zemi a společnosti.

Kristýna Matute, DVTV: Tak se tehdy omlouval za to, že ten soudní proces označil za politický, tak neměl by se teď omluvit znovu?

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Nikoliv, protože to, že se to zpolitizovalo, bylo dáno velmi nešťastným, a to to říkám velmi slušně, rozhodnutím té soudkyně v tom úplném závěru. Ona nepostupovala standardně. Tím, že vlastně do značné míry přikázala tomu podřízenému soudu, jak má rozhodnout, ale nebylo to přikázání ve prospěch klienta, což jednou skutečně historicky nastalo, ale bylo to v neprospěch klienta, což svým způsobem je i pochopitelné, ale pokud tak učiní naprosto nestandardně v neprospěch toho klienta, a ten soud té nižší instance byl de facto veden k tomu, že musel rozhodnout, jak vlastně dostal nařízeno. Tak samo o sobě to vzbuzuje obrovskou polemiku a nekonečné množství dotazů.

Konečně ten soudce, který tak rozhodl, tak prohlásil, že sice musel odsoudit, ale podle jeho názoru, tak nastat nemělo. Já si nevzpomínám, kdy by soudce, který dá někomu trest, řekl, že mu dává trest, ale současně by u toho prohlásil, že neměl být dotyčný odsouzen. Tím pádem už v podstatě jsem vám odpověděl na to, co my tvrdíme, že je tou politizací. Taky proto bylo naprosto správné, v tuhle tu chvíli to vidíme, že ta Sněmovna rozhodla tak, jak rozhodla.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, Český rozhlas.

Daniela Brychtová, Český rozhlas: Dobrý den, já bych měla ještě doplňující dotaz.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Já si na vás furt nemůžu zvyknout v tom Českém rozhlasu.

Daniela Brychtová, Český rozhlas: Ono to bude chvíli trvat, ale zvyknete si. Já bych se chtěla ještě doptat na ty obranné výdaje, jak jste odpovídal tady panu kolegovi, že tedy se bude hrát teď o tu uznatelnost napříč resorty. Ale pokud tedy nebudou uznány všechny ty výdaje, můžete vyloučit, že bude zvýšen ten schodek státního rozpočtu letos? Nebo je i tohle to ve hře, že i tady by se mohly najít další peníze?

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Vylučujeme to, že bychom zvedali schodek rozpočtu. My jsme něco slíbili, tvrdě si za tím jdeme a stále. A za chvíli se připojím k panu premiérovi, je zde skupina Američanů, která s námi opět bude diskutovat rozpočet. Já jsem jim to říkal, když jsem byl ve Spojených státech, a rozuměli tomu velmi jasně, že posilování bezpečnosti není jenom o posilování obranyschopnosti. Je to o posilování obranyschopnosti, je to o posilování energetické bezpečnosti, je to posilování průmyslové bezpečnosti, o posilování vnitřní bezpečnosti spojené např. s migrací atd. Můžeme se bavit ještě o zemědělské či surovinové bezpečnosti.

Každá zodpovědná vláda se musí snažit výdaje spojené se všemi těmi pilíři, které jsem teď představil, vyvažovat. Není možné nechat se zahnat do kouta a řídit to pouze podle jednoho stupně bezpečnosti, např. diskusí o tom, že se bavíme o vnější bezpečnosti, ale stejně tak se musíme věnovat té vnitřní. Když bych to hodně zjednodušil, k čemu nám bude dvacet tanků navíc, když zde bude hrozit kolaps sítí nad námi a budou zde hrozit black outy. A mj. to, že jsme třeba byli v Americe a že se chystáme nakoupit plyn v hodnotě přibližně 150 miliard korun ze Spojených států v horizontu 15 let, je něco, co Američané velmi pozitivně vnímají. Vnímají to jednoznačně jako krok ku posilování bezpečnosti. Takže my se nesmíme nechat nikým vyhecovat. Musíme být v tomhle tom rozumní. Musíme to vyvažovat. A každý z těch pilířů, které jsem se vám snažil popsat, tak v momentě, kdy nebude naplněn, tak nám hrozí velký bezpečnostní problém.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkujeme za pozornost a přejeme vám hezký zbytek dne, mějte se hezky.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Děkujeme.