Tiskové konference

1. 6. 2022 21:20

Tisková konference po jednání vlády, 1. června 2022

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dobrý večer, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády, o úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dámy a pánové, pěkný večer. My jsme dnes rozhodli některé důležité věci, ať už ty, které pomohou občanům zmírnit důsledky inflace a zdražování, nebo i některé personální záležitosti, které se týkají bezpečnosti naší země.

Začnu samozřejmě tím, co všechny zajímá. Vláda dnes dořešila některé legislativní detaily, které se týkají návrhu zákona o jednorázovém příspěvku na děti, a formálně jsme tak stvrdili to, že rodiny s hrubým ročním příjmem do milionu korun ročně budou mít nárok na jednorázový příspěvek 5 000 korun na každé dítě. To, že jsme to schválili zrovna na Mezinárodní den dětí je shoda okolností, ale má to určitý symbolický význam.

Tento jednorázový příspěvek 5 000 korun je součást našeho Deštníku proti drahotě. Nyní ho posíláme do Poslanecké sněmovny a doufám, že opoziční strany budou chtít pomoci rodinám s dětmi, samoživitelkám a samoživitelům stejně intenzivně jako my, nebudou projednávání tohoto zákona zdržovat, blokovat a že lidé opravdu budou moci čerpat tento příspěvek co nejdříve.

Je to reakce, jak už jsem několikrát říkal a moji kolegové taky, je to reakce vlády na současnou situaci těch, kteří mají děti, ať už to jsou rodiny, ať už to jsou samoživitelky, samoživitelé, protože na ně dopadají významným způsobem rostoucí ceny energií, zdražování potravin a patří v rámci střední třídy k těm nejohroženějším skupinám.

To je cíl toho návrhu – podpořit rodiny s dětmi s nižšími a středním příjmy, samoživitele a samoživitelky, které jsou podle všech analýz tou ohroženou skupinou obyvatel, na které právě to, o čem tady mluvíme, inflace, zdražování, rostoucí ceny energií mají závažný dopad.

To, co je důležité, a proč jsme se snažili ten návrh připravit co nejlépe a důkladně jsme ho i ve vládě projednávali, je to, aby byl jednoduchý. Aby ta možnost ho získat byla pro občany co nejjednodušší. Proto je to uděláno tak, že rodiny, které pobírají příspěvek na dítě, dostanou tento příspěvek automaticky. Ostatní v podstatě podají jenom čestné prohlášení, a to všechno online formou, digitální formou.

Snažíme se o to, aby to bylo co nejpřívětivější, abychom využili všechny moderní prostředky, které má stát k dispozici, a aby s tím občané měli co nejméně práce.

Tedy nejenom, že tady pomáháme těm, kteří se dostávají do problémů nebo mohou dostat do problémů, ale současně otáčíme, měníme přístup státu k lidem. Ne jak to bylo před tím, že lidé jsou podezřelí a musí dokazovat, že podezřelí nejsou. My naopak lidem věříme. Státní správa má občanům dělat servis, nekomplikovat jim život. Má to být jednoduché a tímto směrem tento návrh jde.

S tím souvisí i to, že jsme také dnes zjednodušili proces žádosti u příspěvku na bydlení, který souvisí s uplatňováním a prokazováním na dávku a její výši. Snížíme tím i tu bariéru, která některým osobám, některým lidem bránila v požádání o tento příspěvek, přestože na něj měli nárok. Schválili jsme také rychlejší čerpání rodičovského příspěvku a jeho maximální měsíční výši jsme zvýšili z 10 000 na 13 000 korun. To umožní rodičům rychlejší návrat do práce, ale také jim to umožní překlenout současné období, kdy kvůli inflaci rostou jejich výdaje. Tolik několik věcí z toho, určitě pan místo předseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka některé ty věci řekne ještě podrobněji.

Ještě chci zmínit dvě personální rozhodnutí. Vláda na žádost dosavadního ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace Marka Šimandla souhlasila s jeho odvoláním z funkce a jmenovala Petra Mlejnka do této funkce. Zkušeného důstojníka, který má řadu profesních zkušeností z veřejného i soukromého sektoru.

A další velmi významné, zvlášť v této napjaté době, personální rozhodnutí je, že vláda se rozhodla navrhnout na pozici náčelníka generálního štábu dosavadního ředitele NÚKIB pana generála Karla Řehku. Podrobnosti vám potom sdělí paní ministryně obrany Jana Černochová.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Kterou já tímto prosím o slovo. Paní ministryně…

Jana Černochová, ministryně obrany: Děkuji. Jak jsem již v minulém týdnu avizovala, měli jsme i jednání s panem prezidentem Zemanem na téma budoucí náčelník generálního štábu a mohou tady před vámi potvrdit to, že pan generál Karel Řehka je tedy naším společným kandidátem. Proto vlastně nic nebrání tomu jeho jmenování a mohli jsme, jak tady říkal pan premiér, dnes na vládě učinit ten krok tedy, který bude směřovat k jmenování, tomu formálnímu, tak, abychom mohli 30. 6. na Den ozbrojených sil na Vítkově slavnostně předat tuto pozici a abychom se samozřejmě i důstojným způsobem rozloučili se stávajícím náčelníkem generálního štábu panem generálem Alešem Opatou, kterému bych chtěla jménem celé vlády České republiky poděkovat za jeho nasazení, za to, co pro naši zemi vykonal. Zároveň vyjádřit i naději, že v nějaké budoucí podobě ještě třeba pan generál Opata bude pro náš stát pracovat.

Neměl vůbec jednoduché období. Dostal se vlastně do situace, která vyústila ve válku na Ukrajině. Tomu předcházela pandemie, kdy jak víte, tak příslušníci Armády České republiky pod jeho vedením tvořili páteřní síť pomoci v rámci pandemie covid-19, a ještě jednou tedy bych chtěla jménem svým i jménem celé vlády panu generálovi poděkovat, protože zažil si tady i překotné stahování našich vojáků z Afghánistánu. Opět nebýt jeho profesionality, jeho schopností, jeho zkušeností, stejně jako samozřejmě zkušeností pana generála Balouna, která tam ale byl v roli velvyslance, tak by to nemuselo vůbec dopadnout dobře a takhle vlastně skutečně se nám podařili převést všechny občany naší republiky zpátky do vlasti, i tedy některé spolupracovníky našich vojáků. O tom víte, k tomu se asi není třeba vracet.

Takže k panu generálu Karlu Řehkovi řeknu asi jenom to, protože většina z vás ho zná z toho jeho minulého působení. Je vojákem, který skutečně slouží České republice minimálně dvě dekády. Řada z vás ho zná, ještě když působil ve speciálních silách. Pak vlastně byl i v pozici na Generálním štábu. Ve chvíli, kdy se Česká republika rozhodla zřídit vlastně úřad, který bude řešit kybernetickou bezpečnost a bude vlastně tou institucí, která by tyto záležitosti měla někam v budoucnu směřovat a i čelit nějakým novým výzvám, tak to byl právě pan Karel Řehka, který byl vybrán dokonce tehdy i námi jako opozicí. Měli jsme příležitost za Babišovy vlády být v tom výběrovém řízení a vybrali jsme toho nejlepšího pro tento úřad.

A já bych chtěla poděkovat i panu generálu Řehkovi za to, že skutečně tomu úřadu dal smysl. Dal mu nějaký řád. Každý jeho nástupce to teď bude mít složitější. Na druhou stranu určitě se v této pozici vybudovala už nějaká síť lidí, kteří se mohou účastnit toho výběru nového ředitele NÚKIB, takže občané České republiky nemusí mít obavy, že bychom odchodem pana generála Řehky na pozici náčelníka generálního štábu, tak že bychom oslabili v této oblasti, rozhodně neoslabíme.

K tomu, co vlastně bychom chtěli v rámci modernizace Armády České republiky, nějakých i dalších z našich zahraničních nasazení, co bychom v budoucnu chtěli dělat, kam bychom měli směřovat. Na toto téma určitě uspořádáme spolu s panem generálem Řehkou společnou tiskovou konferenci, kde vám představíme nějaké naše společné priority, kam bychom chtěli naši armádu směřovat, abychom dosáhli i toho, k čemu jsme se třeba i my zavázali v našem programovém prohlášení, dvě procenta HDP nejpozději do roku 2025, stejně jako zahraniční nasazení našich vojáků tak, abychom čelili těm hrozbám, které teď na nás vlastně proudí z východu, ze strany Ruské federace. Posilování Severoatlantické aliance. Zároveň budeme předsednickou zemí EU. Takže i to jsou další výzvy. Strategické kompasy. To všechno uděláme s panem generálem Řehkou, představíme vám to na nějaké samostatné tiskové konferenci po jeho jmenování. Takto jsme se dohodli.

Jestli dovolíte ještě k těm personálním věcem, dovolte mi zmínit ještě jedno jméno. Jedno jméno, které nemusí být projednáváno vládou, protože je to moje pravomoc, po projednání na výboru pro obranu. Je to náčelník Vojenské policie.

Já jsem dnes informovala vládu České republiky, že k 1. červenci, stejně jako pana generála Řehku, jmenuji náčelníkem Vojenské policie plukovníka Otakara Foltýna. Informovala jsem samozřejmě o těchto krocích i předsedu výboru pro obranu pana Lubomíra Metnara. Informovala jsem i předsedu toho senátního výboru pro bezpečnost, pro zahraničí a pro obranu pana Pavla Fischera, protože jsou to moji kolegové, kteří by měli mít informace stejné jako má vláda a neměli by se tyto informace dozvídat z medií, ale ode mě jako od ministryně.

Pan plukovník magistr Otakar Foltýn je tedy vzděláním právník, ale slouží České republice jako voják také již dvě dekády. Je vynikajícím odborníkem, má zkušenosti s působením v zahraničních operacích i s nasazením vojáků při různých typech událostí. Intenzivně spolupracoval i v rámci integrovaného záchranného systému, což je také prostě schopnost, která bude velmi užitečná právě i pro to jeho nové zařazení na pozici náčelníka Vojenské police.

Panu generálu Murčekovi, stávajícímu náčelníkovi Vojenské police, zanikne 31. prosince 2022 služební poměr a v minulém nebo v předminulém týdnu jsem vlastně dostala na stůl referátník, ve kterém je, že nemá už zájem pokračovat v pozici náčelníka Vojenské policie, a já jsem tedy mohla tuto pozici otevřít, a začít tedy intenzivně řešit, kdo by místo pana generála Miroslava Murčeka mohl tuto pozici zastávat.

Jak víte, Vojenská policie řeší i vlastně agendu, která je spojená s vyšetřováním. Takže určitě člověk se znalostmi práva bude plně kompetentní a bude mít i tu výhodu, obrovskou výhodu toho, že si skutečně prošel u té armády různými pozicemi. Navíc prostě je to i člověk, který je vlastně hlavním specialistou analytického velení Armády České republiky. V minulosti zastával pozici staršího důstojníka, specialisty v oddělení koncepcí a řízení schopností Odboru koncepcí a řízení Ředitelství speciálních sil Ministerstva obrany, nebo byl vedoucí starší právník specialista v referátu právní služby právního oddělení Inspektorátu náčelníka generálního štábu. Je vynikajícím vojenským právníkem s osmnáctiletou praxí v této odbornosti. Působil jako právník ve třech zahraničních operacích v bývalé Jugoslávii a Afghánistánu.

Obě tato jména, jméno pana generála Karla Řehky, jméno pana plukovníka Otakara Foltýna, předložím výboru pro obranu. Tady bych chtěla moc poděkovat panu předsedovi výboru Metnarovi, který vyšel vstříc mojí prosbě svolat tento výbor na pátek na sedmou hodinu ráno tak, abychom tento týden tedy učinili těm potřebným formalitám zadost, protože podle platné legislativy tyto návrhy musím projednat na výboru pro obranu. Takže tímto tak učiním a pak vlastně nebude už bránit nic tomu, aby se ten proces uzavřel a abychom od 1. 7. měli nového náčelníka generálního štábu pana brigádního generála Karla Řehku a abychom od 1. července měli náčelníka, nového náčelníka Vojenské policie, pana plukovníka Otakara Foltýna.

Dovolte mi ještě, pane premiére, omlouvám se, jsem delší, než bývám obvykle, ale dovolte mi, abych ještě i z tohoto místa poděkovala panu Miroslavu Murčekovi za jeho práci u Vojenské policie. On, stejně jako pan generál Opata, si prošel vlastně u Vojenské policie tím asi nejhorším možným obdobím, kterým se projít dá, kdy skutečně každý, kdo z našeho rezortu mohl pomáhat, tak pomáhal, ať už v rámci pandemie covid, stejně tak Vojenská police, a tady bych chtěla moc poděkovat vlastně všem příslušníkům Vojenské policie. Když jsem zmiňovala ten Afghánistán, tak nebýt příslušníků Vojenské policie, tzv. vlastně KAMBA uskupení, nebo lidí, kteří působili v této jednotce, tak by se nám nepodařilo převést do České republiky všechny občany, ale i ty naše pomocníky, spolupracovníky.

Takže zaslouží si jak pan generál Murček, tak jeho kolegové obrovské poděkování, jak vlastně pod jeho velením zvládli tuhle tu nestandardní situaci, kdy skutečně hrála roli každá minuta pro to, aby se zachraňovaly životy.

Takže oběma generálům děkuji za jejich službu České republice a budu určitě velmi poctěna tím, že se budeme moci třeba v nějaké budoucnosti setkávat na i třeba nějakých akcích v rámci Ministerstva obrany, armády nebo Vojenské policie. Skutečně jsou to lidé, kteří si zaslouží naše poděkování a odvedli pro naši zemi obrovský kus práce. Děkuju.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já taky děkuji a poprosím místopředsedu vlády a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Dobrý večer, já musím říct, že já mám dnes velkou radost, že se podařilo udělat dnes rozhodnutím vlády několik dobrých, pozitivních kroků ve prospěch dětí v České republice, ve prospěch jejich rodičů, ve prospěch rodin. Tím, že dnes vláda přijala čtyři a podpořila čtyři novely zákonů a jeden úplně nový zákon.

Začnu tím asi nejvíce diskutovaným, a to je ten návrh zákona o tom jednorázovém příspěvku na dítě 5 000 korun. Dnes jsme ho na vládě tedy schválili. Posíláme ho do Poslanecké sněmovny k projednání v prvním čtení.

Co je klíčové? Tak klíčové je, že je to pro děti do osmnácti let věku, kterého dosáhnou do konce července tohoto roku, dále také pro všechny děti, které se ještě narodí do konce tohoto roku. Počítáme s tím, že ten příspěvek a celá tato forma bude administrovaná velmi jednoduše, velmi komfortně, v plně digitálním prostředí. Počítáme s tím, že v srpnu vyplatíme všem rodičům, kteří pobírají příspěvek na děti, tuto podporu automaticky. Takže v červencové platbě, kterou tito rodiče dostávají v průběhu srpna, tyto peníze jim přijdou na účet, což je více než 250 000 dětí v České republice.

U těch ostatních rodičů počítáme s tím, že budou muset vyplnit jednoduchou žádost, kde je potřeba, aby měli tedy bankovní nebo digitální identitu. Tam uvedou pouze informace o sobě, svém bydlišti, o svých dětech včetně jejich nezbytných identifikátorů, jako je rodné číslo. Doplní tam informaci o čísle účtu, případně poštovní poukázky, mohou si vybrat, jakou formu zaslání chtějí, a zaškrtnou čestné prohlášení, že za rok 2021 nebyl příjem jejich domácnosti více jak jeden milion korun hrubého.

My jako stát si ověříme už tyto informace zase digitálním párováním dat z dat České správy sociálního zabezpečení a z úřadů finančních a budeme bezodkladně potom tyto žádosti dávat k výplatě a budeme tyto peníze rozesílat.

Tam, kde případně budou lidé, kteří budou mít problém s tím tuto jednoduchou žádost podat, tak jsme se dohodli na vytvoření podpory přes CzechPointy. Takže na každém CzechPonitu potom bude možné tuto žádost podat. Takže ten člověk přijde osobně a ten člověk na CzechPointu mu pomůže tu žádost do toho systému vložit.

Takže opravdu jdeme velmi jasně, jednoduše klientsky, aby to nezatěžovalo ani občany a co podotýkám, ani úřednice a úředníky úřadů práce. Takže věříme, že tento proces budeme schopni velmi rychle odbavit. Počítáme s tím, že by mohli rodiče žádat, pokud budou chtít třeba ještě i na děti, které se narodí do konce roku, tak ta lhůta pro to nejzazší podání té žádosti je maximálně dvanáct měsíců a my předpokládáme, že naprostá většina rodičů si požádá hned, to znamená, bude stát o to, aby ty peníze měli především pro to klíčové období, a to je nástup dětí do školy se začátkem nového školního roku, aby tam tyto finanční prostředky mohli plně využít.

Potom vláda schválila ještě další novely zákonů a těmi dalšími byla dvojice zákonů: zákon o státní sociální podpoře a o hmotné nouzi, kde co děláme klíčové, je zjednodušení administrace a podávání příspěvků na bydlení.

Rušíme tam tu nutnost, aby k 1. červenci lidé chodili podat tu žádost. Nechceme po nich čtvrtletní dokladování. Toto dokladování dáváme jednou za půl roku. A zjednodušujeme ještě i další kroky, například v případech žádostí o hmotnou nouzi.

Takže děláme zase kroky, které vedou k tomu, aby to pro lidi bylo klientštější, aby to bylo příznivější pro ně, včetně toho, že budeme upravovat ještě i zjednodušení formuláře na webu při podávání této žádosti. Takže zase vycházíme vstříc tomu, co slyšíme z odborné veřejnosti, co vnímáme v terénu, tak, aby ten stát to, co tady, bohužel, roky moc nefungovalo, kdy to stát ještě v roce 2018 sešněroval, zesložitil, tak jdeme tou cestou opravdu výrazného zjednodušování. 

Pak dnes vláda vyslala také dobrou zprávu pro pěstouny v České republice, protože k 1. lednu došlo k tomu, že se tady vytvořily ne úplně šťastné dvě kategorie zprostředkovaných a tzv. nezprostředkovaných pěstounů. Ten stav není dobrý. My ho chceme řešit a řešíme. A dnes jsme udělali první krok k tomu, abychom napravili tu jednu nespravedlnost, která vznikla v loňském roce, kdy tam byl přijat návrh tehdy bývalého poslance za vládní koalici z hnutí ANO, který vytvořil tyto dvě nespravedlivé kategorie a těm nezprostředkovaným pěstounům vzal nejenom část finanční odměny, ale vzal jim i to, že ti lidé přestali být v systému sociálního pojištění.

Takže my alespoň tu jednu nespravedlnost jsme dnes zhojili tím, že tyto lidi vracíme do systému sociálního pojištění, a budeme pracovat na tom ještě, abychom narovnali i ty podmínky těch finančních odměn. Víme, že to není úplně jednoduchá problematika, ale alespoň tu jednu první věc, si myslím, že docela důležitou, vláda dnes přispěla k tomu, abychom ji vyřešili.

Pak jsme se také zabývali tím, že jsme naplnili i to, co vláda řekla před měsícem, to znamená, zpružňujeme čerpání rodičovské dovolené. Zvyšujeme ten měsíční limit z deseti na třináct tisíc, abychom zase vytvořili lepší podmínky a prostředí pro rodiče na rodičovské dovolené, aby mohli případně pružněji reagovat na současnou situaci a upravit si to čerpání. A to doplňujeme klíčovým opatřením, po kterém se tady roky volalo a předchozí vlády ho nebyly schopny dotáhnout do finále, a to je opravdu nastartování podpory částečných úvazků.

To jsme dnes na vládě udělali. Udělali jsme to formou slevy na pojistném z odvodu sociálního. To znamená, je tady vytvořena podpora konkrétních vytipovaných kategorií občanů, kteří jsou, řekněme, na tom trhu práce zranitelní, kteří potřebují tuto podporu formou částečných úvazků, a podporujeme to slevou na pojistném ve výši pěti procent.

My předpokládáme, že tady může být až několik desítek tisíců lidí, kteří by se na trhu práce mohli aktivně zapojit, a vytipovali jsme ty skupiny například právě ať už z řad rodičů, kteří mají děti do deseti let, z řad rodičů, kteří pečují o nějaké dítě se zdravotním postižením, z řad lidí, kteří pečují o osobu blízkou, tzv. neformální pečující, protože si zaslouží také i oni tuto formu podpory, a pak například také pro studenty anebo například také pro osoby starší padesáti pěti let, které jsou také ohrožené na trhu práce.

Takže vláda velmi rychle reaguje na tu situaci, kdy vnímáme tu nutnost podpořit nejenom rodiče, ale i další zranitelné skupiny. Plníme tím také jeden ze závazků našeho vládního koaličního prohlášení. Takže myslím si, že to je velmi dobrý soubor opatření na podporu rodičů, rodin, ale i zranitelných skupin našich obyvatel, kteří dělají záslužnou práci, starají se o někoho blízkého, a toto je jedna z forem podpory, kterou vláda mohla udělat a dnes ji udělala, a věříme, že to podpoří také Parlament. Všechny tyto návrhy putují do Sněmovny s návrhem na schválení v rámci prvního čtení, aby se stihla co nejrychleji účinnost.

Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Také děkuji. Poprosím dotazy, Česká televize, potom Prima.

Anna Martincová, Česká televize: Dobrý den, já jsem se chtěla zeptat na tři věci. Ta první se týká právě toho posledního bodu, který pan ministr zmiňoval, to je to snížení odvodů na zkrácené úvazky. Tak jestli máte nějaký odhad, kolik lidí by to tedy mohlo využít a jaké by to mohlo mít rozpočtové dopady případně? Druhá otázka je na paní Černochovou. Média psala o tom, že vlastně původně jste vy i pan prezident měli trochu jiné návrhy na nového náčelníka generálního štábu. Tak možná jestli byste nám přiblížila, jak probíhalo to vyjednávání toho společného kandidáta, protože vy jste pak pana Řehku označila tedy za váš společný návrh. A ještě bych se chtěla zeptat, jestli tedy platí, že se schválilo to zrychlení stavebního řízení pro ty budovy, které by měly sloužit ukrajinským uprchlíkům?

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já asi s dovolením začnu tu první otázku. Když se podíváme na ty skupiny obyvatel, které já jsem tady vyjmenoval, tak se blížíme až zhruba k jednomu milionu lidí, kteří by potenciálně na tom trhu práce mohli být do určité míry aktivní. Ale samozřejmě zdaleka ne všichni mohou být nebo chtějí. Tam je hlavně významná skupina těch lidí ve věku nad padesát pět let a výše, kteří by mohli potenciálně být ekonomicky aktivní. A když se budeme bavit o té skupině lidí, třeba jako jsou neformální pečující, rodiče na rodičovské, případně třeba senioři zhruba do těch šedesáti pěti let, tak už v ten okamžik je to množina, která je přes půl milionu lidí, kteří by mohli být aktivní na trhu práce do nějaké míry. Je to podpoření částečného úvazku, který je v rozsahu 8 až 30 hodin. Tak to dnes schválila vláda.

My očekáváme, že to budou jednotky desítek tisíců. To znamená, kdyby se prokázalo během příštích dvanácti měsíců, že to třeba bude 30 až 50 tisíc lidí, kteří by takto ekonomicky nově byli aktivní na tom trhu práce, tak už tato hodnota pokryje tu výši slevy na pojistném, kterou stát nevybere, a bude se to té společnosti, nejenom státnímu rozpočtu, jednoznačně pozitivně kompenzovat.

Jana Černochová, ministryně obrany: Jestli můžu já. Pan prezident je vrchní velitel ozbrojených sil. Já jsem ministryně obrany České republiky a zároveň členka kolektivního orgánu vlády České republiky. Jedna instituce a dvě osobnosti se musí dohodnout na jednom jménu jednoho náčelníka generálního štábu. To, že jsme s panem prezidentem diskutovali různá jména, to je pravda. Dneska jsem na Hrad nesla pouze jediné jméno, a to jméno pana generála Karla Řehky a pan prezident mi jméno pana generála Karla Řehky odsouhlasil a řekl: Paní ministryně, pan generál Řehka je naším společným kandidátem.

Petr Fiala, předseda vlády: Já ještě krátce budu komentovat obě ty otázky. Zkrácené úvazky, to je něco mimořádně důležitého. Mluví se tady o tom hrozně dlouho. Je to něco, co modernizuje trh práce, co umožňuje vytvářet pracovní místa, co umožňuje lidem, kteří třeba se o někoho starají, aby se mohli částečně zaměstnat. Je to něco, o čem, a on to říkal pan místopředseda Marian Jurečka, o čem se dlouho mluvilo a nikdo to neudělal. Takže my to tady posouváme kupředu a myslím si, že to je cesta naprosto správným směrem.

Pokud jde o náčelníka generálního štábu. Byli bychom na tom špatně, kdyby na tu pozici se neobjevovalo více kandidátů. Kdybychom prostě neměli z koho vybírat. A některá jména se objevovala ve veřejném prostoru. Ale to, co je důležité: Paní ministryně šla s jedním jménem, to jméno je odsouhlasené.

Je to člověk, a to je důležité, z takové té nové generace vojenských velitelů, s obrovskými zkušenostmi ze zahraničí, s velkým přesahem. Člověk vlastně, který i díky tomu, že teď vedl Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost, tak má i zkušenosti z toho mimovojenského prostředí. Já si myslím, že to je opravdu příklad toho člověka, který má vzhledem i k té složité mezinárodní situaci, která teď je, stát v čele armády, tedy být náčelníkem generálního štábu, a myslím si, že to je velmi dobrý výbě

A k té vaší poslední otázce: Ano, máte na mysli návrh zákona o zvláštních postupech v oblasti územního plánování a stavebního řádu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. Tento návrh zákona byl vládou dnes schválen.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, CNN Prima.

Šimon Pilek, CNN Prima NEWS: Já budu mít jeden dotaz na pana premiéra. Pan primátor Zdeněk Hřib nedávno vyjádřil své přání se s vámi sejít a řešit s vámi tu migrační krizi, tak jestli se s ním sejdete, případně kdy? A v návaznosti na to ještě aktuální věci. Pan primátor Hřib dnes oznámil uzavření KACPU ve Vysočanech k 15. červnu. V návaznosti na to Martin Netolický řekl, že Pardubický kraj bude postupovat stejně, pokud k tomu dojde. Tak jestli už máte jako vláda nějaký plán, jak toto řešit?

Petr Fiala, předseda vlády: Musíme rozlišovat dvě věci. Skutečné problémy a blížící se komunální volby. Tak já k tomu, co říká pan primátor Hřib, mohu dodat jediné. Jsem v kontaktu s Asociací krajů, s jejím vedením, s panem hejtmanem Kubou, předsedou Asociace krajů. Vím, že hejtmani pravidelně jednají s tím, kdo je pověřen za vládu, aby to řešil. To je první místopředseda vlády, ministr vnitra, předseda Ústředního krizového štábu Vít Rakušan. Ta jednání jsou pravidelná, probíhají a to je místo, kde se mají řešit všechny problémy. A taky se tam řeší.

Včera se sešli hejtmani z Asociace krajů s panem prvním místopředsedou vlády Vítem Rakušanem a domluvili se na tom, že už není potřeba, aby se scházeli každý týden, jak to bylo dosud, ale že ta situace se natolik zklidnila, že je možné se scházet jednou za čtrnáct dní. Na tom se hejtmani domluvili, podle mých informací, nebyl jsem u toho, ale podle mých informací pan primátor Hřib tam nic proti tomu nenamítal a potom v médiích vytváří dojem, že je potřeba okamžitě a intenzivně jednat.

Tak abych to řekl úplně jednoduše: Já se samozřejmě s panem primátorem Hřibem setkám. Setkám se s ním ale za přítomnosti prvního místopředsedy vlády a ministra vnitra Víta Rakušana. Tak to má být, ten tu situaci má na starosti a řeší ji dobře.

Šimon Pilek, CNN Prima NEWS: A kdy by k tomu setkání mohlo dojít?

Petr Fiala, předseda vlády: Jak to umožní můj diář, tedy v nějaké dohledné době. Nejprve to sdělím panu primátoru Hřibovi, nebudu mu to vzkazovat přes média.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Další dotazy vidím támhle od rozhlasu. 

Jana Čermáková, Český rozhlas: Dobrý večer. Pane premiére, já mám asi pravděpodobně taky dotaz na vás a taky se v podstatě týká uprchlíků. Jestli bych vás mohla poprosit, některé neziskové organizace, Migrační konsorcium, které zastupuje patnáct neziskových organizací pracujících s migranty, kritizuje lex Ukrajina II a vládní strategii zvládání migrační vlny. Neziskové organizace si stěžují, že vláda jejich poznatky a zkušenosti z terénu málo využívá a nezapracovává jejich připomínky. Tak jestli víte o takové kritice, případně jak ji vnímáte, nebo budete případně nějak řešit nebo s nimi jednat? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: Ale jistě existují dobré nápady a spousta názorů na to, jak se má ta situace řešit a může se objevovat u neziskových organizací. My jsme ale s neziskovými organizacemi v pravidelném kontaktu, jsou účastny na té přípravě těch našich strategických materiálů. Víte, že kromě toho, co rozhoduje vláda a Ústřední krizový štáb, tak jsme ještě zřídili strategickou skupinu. Vypracovali jsme strategii, jak budeme zvládat další fáze uprchlické krize, a na tom všem se podílí i občanský sektor, nezávislé iniciativy. Takže v kontaktu s nimi jsme.

Že někdo může mít ještě názor, že se má něco někam posunout, to je samozřejmě možné. Ale my postupujeme strategicky, postupujeme v krocích. Tu uprchlickou krizi Česká republika opravdu zvládá, to je prostě vidět ze všech čísel, ze všech faktů. Ano, objevují se problémy, jak by se taky nemohly objevovat problémy, když prostě se na území České republiky během několika týdnů ocitne 360 000 lidí a je to více než tři procenta naší populace. Ale, jak říkám, v tom celku to zvládáme.

Podněty od občanských iniciativ, od neziskového sektoru samozřejmě vítáme, jsou zapracovávány v té strategii. Nakonec i problém, který byl hodně viditelný a hodně medializovaný, když to dám do hesla, Romů, maďarsky mluvících Romů na pražském Hlavním nádraží, byl řešen taky za pomoci neziskového sektoru. Takže si myslím, že tady ta spolupráce je dobrá a já za ni chci poděkovat.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já si to dovolím stručně doplnit, protože jsem ty připomínky četl a týkaly se i právě části lex Ukrajina, kterou dodávalo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Já si tady dovolím říct, že nemohu s těmi výhradami souhlasit, protože například ta výhrada, že tou úpravou humanitární dávky, podmínek jejího vyplácení a získání, že jdeme do nějakého rozporu s mezinárodním právem, tak to opravdu nebyl argument, který byl pravdivý. Protože my jsme zachovali tu podporu lidem, kteří přicházejí a potřebují přístřeší, potřebují bezpečí, potřebují to, aby o ně bylo postaráno z hlediska zajištění jejich stravy, z hlediska jejich základních hygienických potřeb a podobně. To všechno my plníme, ten závazek realizujeme.

Tam, kde případně by bylo nutné řešit ještě nějaké další výdaje, tak náš sociální systém a humanitární systém počítá s tou možností čerpat mimořádnou okamžitou pomoc v rámci systému hmotné nouze. Takže my všechny ty závazky, které Česká republika má a které nám v tom jejich stanovisku byly vytýkány, plníme touto formou a museli jsme reagovat na vývoj situace tak, abychom opravdu v praxi dokázali řešit a čelit tomu, že tady opravdu jsme registrovali větší nárůst, řekněme, nějakého účelového jednání, případně známek zneužívání. Na to prostě jsme museli reagovat a myslím, že jako vláda i po dohodě s hejtmany, po dohodě s praxí na to reagovali velmi rozumně.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. Vidím ještě Seznam, potom iDnes.

Kristýna Jelínková, TV Seznam: Pane premiére, také asi dotaz na vás. Vláda měla dnes projednat návrh výdajů na vědu, výzkum a inovace, tak jenom jestli to prošlo a zda to prošlo beze změny nebo tam nějaké jsou, a jestli ano, tak jaké? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: My jsme se zabývali tím návrhem finančních prostředků nebo rozpočtu na výzkum. To jsou finanční prostředky, které, jak je asi známo, nebo možná není známo, se schvalují trošku zvlášť a v tom státním rozpočtu jsou vždycky do jisté míry, abych to řekl obrazně, obarveny tak, aby se nedaly skutečně použít na něco jiného než na výzkum.

My jsme dnes ten materiál tak, jak byl předložen, akceptovali, vzali ho na vědomí. To znamená, že počítáme s těmi částkami tak, jak byly v tom materiálu uvedeny. Odpovídá to i programovému prohlášení vlády. Ale samozřejmě budeme se muset k tomu ještě vrátit, například pokud jde o ty prostředky na roky 2024, 2025, tedy to, co je v tom střednědobém výhledu, to budeme muset dát do souvislosti s celým výhledem státního rozpočtu a to je ještě před námi.

Nejsme úplně ve standardní době, takže musíme i tady postupovat hodně opatrně, aby nám celkově ten rozpočet nakonec vyšel. Ale samozřejmě prostředky na výzkum, na inovace, na vědu jsou pro nás důležité. Považujeme to za prostředky, které jsou dobře investovány do budoucnosti České republiky, a máme zájem je nejenom udržet, ale i zvyšovat. Já dokonce jsem přesvědčen o tom, že toto je právě typ finančních prostředků, rozpočtových kapitol, které mají obsahovat nějaký dlouhodobější výhled právě proto, že třeba vědci nepracují jenom v tom ročním rozpočtu, ale podílejí se na projektech, které jsou víceleté, a proto mají mít i nějakou jistotu víceletého financování.

Takže vláda ten materiál vzala na vědomí, počítáme s tím. Ale je potřeba k tomu poctivě dodat, že u toho střednědobého výhledu to pak budeme muset aktualizovat podle celkové situace státního rozpočtu.

Jana Černochová, ministryně obrany: Já bych ještě doplnila pana premiéra, protože třeba i v rozpočtu Ministerstva obrany jsou nějaké položky, které se zabývají vědou, výzkumem. Máme dokonce i organizace, které na tom výzkumu participují. Takže i tohle je vlastně nějaká budoucí diskuse třeba i mezi mnou a paní ministryní Langšádlovou, protože něco máme třeba v rozpočtu u nás, něco tam bude mít ona a chceme prostě zefektivnit to, abychom skutečně za vládu České republiky mohli zodpovědně říct, že to, co je v programovém prohlášení, že je pro nás věda, výzkum jedna z vládních priorit, tak že to platí a že to bude adekvátní i z hlediska těch finančních prostředků, které na to budeme vynakládat.

Takže stoprocentně za rezort Ministerstva obrany vím, že ta sekce vedená panem Tomášem Kopečným intenzivně pracuje na těch projektech. Některé nejsou třeba jenom o tom, že bychom nechtěli, aby se realizovaly v letošním, příštím nebo přespříštím roce, ale že tam jsou nějaké objektivní důvody, že třeba něco v té realizaci není možné hned. Ale právě přesně je to tak, jak tady říkal pan premiér, proto by to mělo být dlouhodobé financování.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím pana Kopeckého.

Josef Kopecký, iDNES.cz: Dobrý večer, pane premiére, mnozí lidé jsou tak trochu v šoku, když dostávají nyní faktury za dramaticky se zvyšující ceny za plyn a za elektřinu, a váš ministr Síkela už avizoval, že se chystá nějaký úsporný energetický tarif. Kdy to vláda předloží? A asi spoustu lidí bude zajímat, jaké další kroky bude vaše vláda dělat, aby nějakým způsobem krotila ty rychle rostoucí ceny plynu a elektřiny.

Petr Fiala, předseda vlády: Naše vláda ty kroky dělá, a protože je jich hodně a není možné se ve všech hned vyznat, tak proto jsme vytvořili naši webovou aplikaci Deštník proti drahotě, kde občané najdou ty jednotlivé kroky, které vláda udělala. Samozřejmě se to i průběžně aktualizuje a najdou tam i to, co se jich přímo týká a jak toho mohou dosáhnout.

Nakonec když se bavíme o drahotě, tak i to, co dnes vláda rozhodla a o čem jsem tady informoval já a velmi podrobně pan místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí. Ať už je to jednorázový příspěvek, ať už to jsou třeba ty zkrácené úvazky, ať už je to to zvýšení a jiné čerpání rodičovského příspěvku, to jsou všechno drobné i významnější věci, které dohromady pomáhají lidem, aby si s tou drahotou pomohli.

Zjednodušili jsme přístup k sociálním dávkám a snažili jsme se příspěvek na bydlení udělat ještě jednodušší a ještě přijatelnější i pro ty lidi, kteří nikdy sociální dávky nečerpali, nemuseli čerpat, teď se dostávají do problémů, aby i na tuto sociální dávku dosáhli. Třikrát v letošním roce se valorizují důchody. Dnes nastupuje ta druhá valorizace penzí. Lidé to výrazně, výrazným způsobem poznají, ti, kteří pobírají různé formy důchodu, tak to výrazně poznají na jejich výši.

To jsou kroky, které vláda dělá. Jsou to kroky, které jsou cílené na osoby nebo na skupiny lidí, kterým opravdu je potřeba pomoc. Ať už ti, co se dostávají do sociální, existenční nouze a mají nárok na sociální dávky, na seniory v penzi, kteří si už prostě sami pomoci nemohou, stát jim valorizuje jejich penze, a na střední třídu, na ty, kteří jsou nejpostiženější, což jsou ti, kteří mají děti.

Víme, že je potřeba jít dál. Proto připravujeme úsporný tarif, kterým chceme lidem pomoci. Chceme ho ale připravit dobře. Bude to nějaký soubor opatření, která lidem pomohou s cenami energií, připravíme to během několika týdnů.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, to je z dnešní tiskové konference všechno. Děkujeme za pozornost a přejeme hezký zbytek večera.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X