Tisková konference po jednání vlády, 1. června 2020

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Hezký podvečer, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo bych chtěla požádat pana ministra Adama Vojtěcha.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Dobrý den, dámy a pánové, my jsme dnes schválili několik bodů Ministerstva zdravotnictví. Asi ten nejdůležitější, který jsem předložil, samozřejmě jsme ho konzultovali i s Ministerstvem zahraničních věcí a s Ministerstvem vnitra, je otázka přeshraničního pohybu. Týká se to tedy rozdělení zemí do takzvaného semaforu, jak jsme avizovali, ochrannými opatřeními Ministerstva zdravotnictví s tím, že tedy jsou země rozděleny do třech kategorií.

Zde je ona mapa, která už je zveřejněna. To znamená země, které jsou zelené, tak do těchto zemí a z nich jejich příslušníci nemusí mít jakýkoliv test na covid-19 ani podstupovat karanténu. To znamená, zde pohyb tam i zpět je jak pro české občany, tak pro občany daných států bez omezení.

Pokud jde o žluté státy, tak zde pro české občany není žádné omezení z hlediska cestování. Tam i zpět ovšem pro občany daných států je nutné mít negativní test na covid-19 jako doposud, případně absolvovat karanténu.

A pokud jde o červené státy, kde je tedy nejvyšší riziko v tuto chvíli, tak zde jak pro české občany, tak pro občany daných zemí platí povinnost mít negativní test, případně tedy absolvovat karanténu.

Vycházíme z dat, která jsou publikována zejména v rámci ECDC, to znamená Evropského centra pro kontrolu a prevenci nemocí. Je tam celá řada faktorů – počty nakažených, incidence daného onemocnění, a jde i o to skutečně, abychom aktualizovali ten seznam průběžně, jak se ta epidemiologická situace vyvíjí.

Chtěli jsme, abychom otevřeli země, které jsou našimi sousedy z logického důvodu tak, aby nadále například pendleři nepotřebovali míti test jako doposud, aby se ulehčil celkový pohyb přes hranice, ekonomická činnost a podobně. U těch ostatních zemí se vychází, jak říkám, z těch aktuálních dat, přičemž jediné dvě země, které jsou v tom nejvyšším riziku, jsou Spojené království Velké Británie a Severního Irska a Švédské království, kde skutečně zatím ta situace není úplně dobrá. Takže tolik jenom k tomu. Určitě mě pak doplní pan ministr Petříček.

Ještě vláda schválila dvě, respektive tři změny týkající se opatření Ministerstva zdravotnictví. Jednak tak, jak jsme avizovali, a týká se to tedy 8. 6., bude opět taková, řekněme, už menší vlna rozvolnění opatření. Platí to, že navyšujeme počty lidí na hromadných akcích na maximálně 500 osob tak, jak bylo předpokládáno. Od 8. 6. navyšujeme i určité limity týkající se například zoologických zahrad, botanických zahrad, arboret.

Víte, že vlastně ten limit byl o tomto víkendu třeba v pražské zoo poměrně rychle naplněn, takže tady navyšujeme vlastně ten limit osob s tím, že výhled je takový, že bychom od 15. 6. ten limit zrušili zcela, ale zatím tedy tam je limit 250 osob na jeden hektar plochy. V současné době je to 150 osob, takže tolik k tomu.

Pak je tady jedna věc, která je poměrně důležitá zejména pro pořadatele divadelních představení, koncertů a podobně, kdy zaprvé se tedy navyšuje počet na 500 osob taktéž jako u těch hromadných akcí, ale co rušíme po dohodě s epidemiology, jsou ta pravidla pro rozsazení lidí v rámci hlediště.

To znamená, víte, že doposud je možné obsazovat pouze každou druhou řadu, a ještě mezi jednotlivými diváky musí být volné sedadlo. Tato pravidla rušíme. To znamená, pořadatelé divadelních představení, filmových představení, koncertních představení a tak dále budou moci zaplnit vlastně celé hlediště tou kapacitou 500 diváků s tím, že nadále zůstává povinnost míti roušku při daném představení. Takže tohle je, řekněme, snad pozitivní zpráva pro organizátory daných kulturních akcí.

Jsou tedy ještě některé drobné změny, že například na tržištích bude nově možné zkoušet si oblečení napřímo na místě. Umožňujeme to, aby na zahrádkách byl neomezený provoz z hlediska času, protože zatím tedy platí i pro ty venkovní prostory provozoven stravovacích služeb omezení od 23 do 6 hodin, ale u těch venkovních prostor ho rušíme. Zůstává pouze zatím u vnitřních prostor s tím, že uvidíme podle epidemiologické situace. V průběhu června bychom chtěli zrušit i toto omezení, pokud se nic zásadního nestane.

Jedna věc támhle asi pro pana redaktora Kopeckého – rušíme povinnost míti roušky na koupalištích, v bazénech a tak dále. Bude nutné tu roušku mít pouze, pokud budu méně než dva metry od jiné osoby. Pokud by tam skutečně byl nějaký velký dav lidí. Ale jinak už nebude muset mít nikdo roušku na koupalištích, přírodních i umělých. Takže v tomto směru zase určitá změna těch pravidel. Jinak jsou to spíše drobné úpravy.

Pokud jde o ještě jednu změnu, tak rušíme opatření, které mělo za cíl, a reálně se to provádělo, pravidelně testovat pracovníky sociálních služeb, těch různých pobytových sociálních zařízení. Tam byla ta povinnost čtrnáctidenního testování, plošného, v celé České republice.

Takže i po dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí od 8. 6. bude tato povinnost zrušena s tím, že samozřejmě to testování bude moci třeba nařídit krajská hygienická stanice. Pokud bude nějaké ohnisko nákazy, tak bude moci samozřejmě ta opatření zpřísnit z hlediska testování, ale zatím v tuto chvíli tedy rušíme to opatření pro zaměstnance. Zůstává nadále ještě platné opatření testovat všechny nově příchozí klienty, kteří jsou přijímáni do těchto zařízení.

Takže tolik za mě. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ministryně spravedlnosti paní Marie Benešová.

Marie Benešová, ministryně spravedlnosti: Tak já jsem dnes na vládě měla návrh zákona o skutečných majitelích. Ten jsme předkládali společně s Ministerstvem financí. Měli jsme to za úkol. Jedná se o transpoziční zákony a zde tedy musím konstatovat, že už jsme byli trošku peskováni ze strany EU, protože 6. ledna tohoto roku uplynula transpoziční lhůta. Hrozila pokuta a museli jsme to předložit.

Je to tedy řádná transpozice do českého právního řádu a vyplývá to v podstatě z vyhlášky AML Evropského parlamentu a Rady EU. Tento zákon prošel Legislativní radou vlády 19. 2. tohoto roku. Byl dán na vládu, nicméně nemohl být projednán v nouzovém stavu, a byl proto stažen, protože začala korona krizová situace. Byl tedy předložen znovu a vládou prošel.

Stejně tak prošel stejný zákon paní kolegyně Schillerové. Ten souvisí rovněž se zákonem o některých opatřeních proti legalizaci výnosu z trestné činnosti a financování terorismu. Ty zákony jsou propojené.

Je kolem toho trošku mediální ruch, zejména kolem paragrafu 5 odstavec 4, který je považován za jakousi výjimku, která má nahrávat panu premiérovi. Nejedná se o výjimku, ale o zpřesnění, a to zpřesnění v právnickém duchu, protože jsme dostávali celou řadu právnických dotazů od advokátů, různých právníků a ty dotazy směřovaly k tomu, jak je to s korporacemi zabalenými do svěřenského fondu.

A tam se skutečně může jednat třeba o situaci, kdy by bylo absurdní, kdy skutečným majitelem korporace byl člověk proto, že je například stanoven jako obmyšlený ze svěřenského fondu a má tam třeba pouhých 5 procent. Takže takovýto člověk nemá na korporaci žádný vliv a může z ní mít pouze minimální prospěch. Takže toto jsme zpřesnili.

Je to výhradně odborný právní úsudek a vznikl na Ministerstvu spravedlnosti a stojíme si za tím. Pokud by i toto zpřesnění Parlament vypustil, pak to vychází na stejno a výsledek bude stejně tentýž. Takže prošlo to a jsme rádi, protože máme jednu starost jaksi odbavenou, protože skutečně hrozilo tedy, že budeme platit pokutu.

Pak jsem měla pět poslaneckých návrhů dnes na vládě. Z toho tři dostaly nesouhlasné stanovisko. Souhlasné stanovisko dostal návrh poslance Jiřího Strýčka na vydání zákona, kterým se mění zákon o Rejstříku trestů. Rejstřík trestů přejde na Ministerstvo spravedlnosti a ušetří se zhruba 2,7 milionu korun. Toto bylo dlouhodobě plánováno i z mé strany a našli jsme v tom shodu.

Pak tam bylo jedno neutrální stanovisko, a to k návrhu poslanců Víta Rakušana, Věry Kovářové a dalších, kteří tedy se snažili zajistit kontinuitu placení zdravotního pojištění u pojištěnců, kteří ukončili pobírání rodičovského příspěvku jako dávky státní sociální podpory. Tak tam jsme dali neutrální stanovisko. Ve třech případech potom padla nesouhlasná stanoviska.

Z mé strany asi všechno.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a ministr zahraničních věcí pan Tomáš Petříček.

Tomáš Petříček, ministr zahraničních věcí: Hezký podvečer. Já bych rád doplnil pana ministra zdravotnictví. Přijetí ochranného opatření Ministerstva zdravotnictví, kterým se mění podmínky pro cestování přes hranice od 15. června, je první krok k tomu, abychom mohli plně otevřít naše hranice s dvaceti státy, které jsou v té bezpečné kategorii, v té zelené kategorii. Patří mezi ně všechny naše sousední země.

V případě zavádění v praxi, tak samozřejmě bude záviset na podmínkách, které druhá strana bude mít k tomu stanovenému datu v platnosti. Tudíž v případě, že druhá strana bude mít omezení pro vstup na své území, tak se to cestování bude řídit podmínkami druhé strany. Nicméně pro nás je to klíčový krok k tomu, abychom s našimi partnery mohli dojednat vzájemnou koordinaci těchto podmínek.

Co se týče doporučení pro cestování, Ministerstvo zahraničních věcí na základě dnešního rozhodnutí bude upravovat k 15. 6. doporučení pro naše občany, kam v rámci Evropské unie, potažmo dalších sousedních států cestovat. My jsme s Ministerstvem zdravotnictví domluveni, že budeme průběžně aktualizovat ten semafor podle aktuálních čísel, které v případě konkrétních zemí budou zohledňovat vývoj za posledních čtrnáct dní.

V neposlední řadě bych pouze ještě zmínil, že tímto se vracíme s větší částí Evropy k normálu, k normálnímu fungování od 15. 6., což jsme již avizovali v případě zemí, které již jsou připraveny na to udělat stejný krok ke stejnému termínu.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Dotazy. Česká televize, prosím.

Klára Bazalová, Česká televize: Já bych si nejprve zeptala, jakým způsobem budete kontrolovat, z jakých zemí se dotyční vracejí. Jestli tedy platí, že budou kontroly na hranicích, nebo jakým způsobem tam bude forma té kontroly? Druhý dotaz: Jak daleko jsou vyjednávání s těmi dalšími státy? A potom, prosím, na paní ministryni Benešovou. Týká se toho zákona o skutečných majitelích, když Transparency International říká, že by to mohlo panu Babišovi pomoci v tom smyslu, že on by byl považovaný za vlastníka svěřenského fondu, do kterého vložil skupinu Agrofert, nikoliv za samotný holding. I z tohoto důvodu vlastně, nebo sociální demokraté říkají, že kvůli výjimce pro to nehlasovali, tak z jakého důvodu, kdybyste to mohla ještě více rozvést, jste na tom kritizovaném ustanovení trvali. Děkuji.

Tomáš Petříček, ministr zahraničních věcí: Zaprvé budou pokračovat namátkové kontroly, které mohou odhalit, jestli člověk, který vstupuje na naše území, splnil podmínky. Pro české občany nicméně s výjimkou dvou zemí platí, že se budou moci vrátit z celé Evropy, z celé Evropské unie, bez nutnosti testů, bez nutnosti jít do karantény. Ty státy, které patří do té oranžové kategorie, tam ta omezení jsou pro občany a rezidenty, kteří by přijížděli na naše území z těchto zemí.

Zároveň ale také z jednání s našimi partnery vyplývá, že ta kontrola bude především na hranicích zemí, jako jsou třeba Rakousko a Itálie. Rakousko neplánuje k 15. 6. otevřít své hranice s Itálií. To bude krokem až ve chvíli, kdy epidemiologická situace a ta kritéria, která jsou nastavena, budou i v případě ostatních zemí umožňovat zařadit například Itálii či Španělsko do té kategorie zelených států.

V případě jednání, tak my jsme již avizovali, že s většinou našich sousedů směřujeme k 15. 6. V případě řady populárních turistických destinací, tak tam již tamní vlády dopředu oznamovaly, že k 15. 6. nejpozději chtějí také umožnit příjezd z bezpečných zemí, mezi které Česko rozhodně patří, bez nutnosti testů.

Platí to například pro Řecko, hovoříme také ještě o detailech s Bulharskem. Chorvatsko, Slovinsko již své hranice otevřely, takže tady je tento krok právě proto, abychom od 15. 6. umožnili našim občanům cestovat i do těchto států.

V případě zemí, jako jsou Dánsko, Finsko, pobaltské země, tak tam se ta jednání v tuto chvíli zahajují. Já věřím, že epidemiologická situace na obou stranách nám umožní přejít k tomu režimu bez kontrol, bez nutnosti jakkoliv uvádět důvody pro cestování či se nechat testovat.

Zatím je otázka u sousedního Polska. Minulý týden proběhlo jednání s polským ministrem zahraničních věcí. Polská vláda zatím nemá stanoven alespoň orientační termín, kdy by chtěla své hranice otevřít Po 15. 6., pokud se nic nezmění, tak bude platit, že naši občané, kteří budou chtít cestovat do Polska, tak musí být 14 dní v karanténě. Ale toto ochranné opatření, které dnes bylo schváleno, umožní naopak polským zaměstnancům českých firem jezdit do práce na každodenní bázi i bez toho, aniž by se museli jednou za měsíc nechat testovat. Takže i to je krok k tomu, abychom se vrátili zejména v těch příhraničních regionech k normálu.

Marie Benešová, ministryně spravedlnosti: Tak pokud jde o ten váš druhý dotaz, jak už jsem řekla, my nepíšeme zákony, abychom vyhověli jednotlivci. Ale tady šlo výhradně o odborný právní úsudek a přišel s tím legislativní odbor našeho ministerstva a jedná se o materiální zpřesnění, jak jsem řekla. Jde tady o smysl, a ne o nějakého jednotlivce.

Bohužel je kolem toho trošku živo a Transparency samozřejmě to napadá. Není to poprvé, co něco napadá. Napadají to i Piráti, jsem si všimla, a Rekonstrukce státu měla také nějaké výhrady. Nicméně je to skutečně odborný názor, my si za ním stojíme a dnes to tam vysvětloval na vládě i můj legislativní náměstek pan doktor Franěk, který jednoznačně řekl, že ten paragraf 5 odstavec 4 nejde nad rámec směrnice Evropského parlamentu a Rady EU. Takže jedná se o odborný názor, znova opakuji, který se netýká jednotlivce. Týká se toho problému.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, pan Kopecký.

Josef Kopecký, iDNES.cz: Dobrý den. Já jsem se chtěl také zeptat také k tomu semaforu – k cestovní mapě. Možná trochu překvapivě pro někoho červenou barvu nedostaly Itálie a Španělsko, což byly jednu dobu dvě ze zemí větších, které byly nejvíce postižené, největší počet úmrtí. Proč jste se rozhodli, že třeba zrovna tyto ty dvě země dostaly žlutou nebo oranžovou respektive? A ještě jsem se chtěl zeptat, protože je tady víceméně celá Evropa, ale ne celá. Třeba Ukrajina tady nemá žádnou barvu. Jestli jste řešili i země bývalého Sovětského svazu nebo jestli jste to nechali být? A na pana místopředsedu ČSSD: Chápu to správně, že když vy jste se zdrželi při tom hlasování ve vládě o tom zákonu, kdy vás hnutí ANO přehlasovalo, tak poslanci za ČSSD nepodpoří ten zákon, až se o něm bude hlasovat ve Sněmovně v žádném případě? Anebo vás vlastně ještě hnutí ANO požádalo, abyste změnili názor jako poslanci? Nebo jak to vlastně bude probíhat ve Sněmovně? A co bude sociální demokracie dělat, když vás přehlasuje nějaká alternativní koalice, například ANO, SPD, KSČ a Trikolóra? Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Já se vyjádřím k řazení těch zemí. My skutečně v tomto směru vycházíme z dat ECDC, což je vlastně nejrelevantnější instituce, která poskytuje pravidelně data. Máte pravdu, že samozřejmě Itálie je v očích a v hlavách mnoha našich občanů bezesporu spojena s tou koronavirovou nákazou asi nejvíce. Na druhou stranu ta situace se vyvíjí a dnes skutečně Itálie je na tom výrazně lépe, než byla před dvěma měsíci.

My skutečně posuzujeme tzv. incidenci daného onemocnění, to znamená výskyt nových případu, a když se podíváte reálně na nějaký graf vývoje té incidence v rámci jednotlivých států, tak skutečně Itálie dnes na tom je zkrátka dobře a už není nutné ji mít v těch červených zemích.

Takže v tomto směru skutečně je to nějaký aktuální stav. Ten stav se mění, je dynamický, sledujeme to, tu epidemiologickou situaci a budeme ji sledovat nadále. Nyní tedy toto je stav, který by měl platit od 15. 6, ale dohodli jsme se, že budeme každý týden aktualizovat tento semafor, ty barvy a označení zemí z hlediska jejich rizikovosti právě v závislosti na epidemiologické situaci. Takže tolik jenom k té Itálii.

Pokud jde o země mimo EU, tak tam jsme zatím to neřešili. Skutečně v tuto chvíli řešíme tzv. EU plus, to znamená členské země Evropské unie plus přidružené země v rámci evropského hospodářského prostoru, jako jsou Švýcarsko, Norsko, samozřejmě i Velká Británie. Zkrátka skutečně ty země, se kterými máme takovýto vztah.

Pokud jde o země mimo EU plus, jako jsou třeba země postsovětské a podobně, Rusko, tak tam je to řešeno na úrovni celé Evropské unie. To může možná říci pan ministr zahraničí, kde skutečně EU chce, aby toto bylo koordinováno. Dnes jsou vlastně uzavřeny vnější hranice EU do 15. 6., a jedná se tedy na úrovni celé EU, aby ten postup vůči těmto třetím zemím byl koordinovaný.

Tomáš Petříček, ministr zahraničních věcí: Já si ještě dovolím doplnit. Tak pan ministr zmínil ta kritéria. Tam se především sledoval vývoj za posledních 14 dní, kde právě země jako Itálie a Španělsko vykazovaly poměrně nízké přírůstky v porovnání i s řadou jiných států, které spadly do té samé kategorie nebo jsou označeny tou červenou barvou.

V případě zemí mimo Evropskou unii a mimo evropský hospodářský prostor, tak tam jsme se opakovaně s kolegy shodli, že je potřeba koordinovat se v rámci Evropské unie. Nedává velký smysl, kdyby jeden či dva členské státy otevřely hranice s třetí stranou. Potom samozřejmě je obrovský problém toto kontrolovat. A zde platí, že do 15. 6. Evropská komise doporučila vnější hranice Evropské unie ponechat uzavřené pouze s výjimkou nutných cest z ekonomických důvodů či návratů občanů Evropské unie.

V případě dotazu na pozici sociální demokracie, pan předseda Hamáček dnes na vládě vystoupil s tím, že bychom chtěli tento sporný paragraf vypustit, že z našeho pohledu věcně se na návrhu zákona nic nezmění. Na tom jsme se neshodli. Určitě se tím bude zabývat Sněmovna. Sociální demokracie ve Sněmovně toto konkrétní ustanovení zákona podporovat ve Sněmovně nebude.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak další dotaz… Pokud už žádný není, tak děkujeme a přejeme hezký večer.