Tisková konference po jednání tripartity, 6. března 2023

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Dobrý večer, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání tripartity a o úvodní slovo poprosím ministra dopravy Martina Kupku.

Martin Kupka, ministr dopravy: Dobrý den, bylo to letošní druhé jednání tripartity. K hlavním bodům patřil jednak vývoj cen energií, o tom za malou chvíli bude mluvit pan kolega Síkela. Já zmíním další body programu, které byly významné, a to to, jak se daří v České republice čerpat evropské prostředky jak za to uzavřené programové období, tak v tom novém programovém období. Ty zprávy jsou pozitivní, koneckonců i další účastníci tripartity konstatovali, že v tomto ohledu se podařilo významně zlepšit právě plnění těch závazků a těch příležitostí ze strany České republiky vůči evropským finančním prostředkům.

V případě toho předchozího programového období 2014 až 2020 jsme, co se týče alokace, dokonce nad deset procent nad to, co, z hlediska žádostí, na to, co Česká republika má, nebo měla k dispozici s tím, že fakticky do konce ledna 2023 bylo proplaceno téměř 87 procent té celkové alokace.

Co se týče toho dalšího programového období, tak i tam se daří ty předpoklady naplňovat. V tuto chvíli je z hlediska žádostí už v podstatě obsazeno téměř třicet procent té celkové alokace. V tomto směru nikdo nezaznamenal výhrady vůči rychlosti toho plnění z české strany.

Další významný bod programu tvořily dopady evropské regulace na český průmysl, obecně na českou ekonomiku. Tady jsme vedli debatu například o normě Euro 7, kdy se daří vytvářet velmi funkční spojenectví s dalšími státy proti nerealistickým požadavkům té stávající podoby Euro 7. V dalších týdnech proběhnou jednání ministrů dopravy členských států. V tuto chvíli ta aliance proti těm nerealistickým požadavkům představuje více než deset pozitivních odezev, deset podobně naladěných členských zemí Evropské unie. Myslím, že pan ministr Síkela pak zmíní i ty další body, o kterých byla řeč.

A konečně informovali jsme i o probíhajících a připravovaných stavbách dopravní infrastruktury jak na dálnicích, na silicích, tak na železnici, kdy se v tomto směru daří naplňovat ten rekordní rozpočet Státního fondu infrastruktury. Všechny stavby běží intenzivně dopředu. Potvrdili jsme, že v rámci té aktualizované podoby programového prohlášení v letošním roce představíme také ten desetiletý výhled investic do dopravní infrastruktury tak, aby se podařilo dokončit tu základní dálniční síť a aby se podařilo také v těch dalších letech spustit i klíčové stavby na železnici, zejména vysokorychlostní trati.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a já poprosím ministra průmyslu a obchodu pana Jozefa Síkelu.

Jozef Síkela, ministr průmysl a obchodu: Ještě jednou dobrý večer všem. Také já bych vás rád informoval o průběhu dnešní tripartity z pohledu těch oblastí, které se týkaly mého resortu, tedy primárně ceny energií.

Úvodem jedna dobrá zpráva: Cena plynu na světových trzích dnes klesla až na částku 41 euro za jednu megawatthodinu. Cena plynu je tak zhruba poloviční oproti začátku tohoto roku a ani ne třetinová oproti začátku prosince loňského roku. Protože na cenu plynu je navázána i cena elektřiny, tak také i ta výrazně klesá.

Kolegům jsem dnes na tripartitě představil opatření, která k tomuto poklesu pomohla, a také opatření, prostřednictvím kterých jim naše vláda pomáhá překlenout to období vyšších cen energií způsobených důsledky ruské agrese proti Ukrajině.

Cena plynu jde dolů paralelně s tím, jak se zvyšuje jistota, že se Evropa dokáže obejít bez dodávek plynu z Ruska. To znamená s tím, jak se ukazuje, že jsme schopni snížit spotřebu plynu a zajistit dodávky plynu z jiných zdrojů. Především jde o rozvoj infrastruktury na přijímání zkapalněného zemního plynu. Kolegům jsem tak dnes mohl říct, že jsem rád, že se nerealizovaly ty černé scénáře, které se tady na konci léta a na podzim malovaly, a že se ceny energií na trzích vrací tam, kde byly před válkou. A postupně to čím dál víc pocítí také koncoví zákazníci.

Abychom firmám s vysokými cenami energií i tak pomohli, odpustili jsme poplatky za obnovitelné zdroje, vypsali jsme dotační výzvu na pomoc s vysokými cenami energií pro velké podniky. V rámci ní jsme zatím proplatili 613 žádostí v hodnotě téměř čtyř miliard korun. Celkem jsme přijali více než tisíc žádostí v hodnotě 5,5 miliardy korun.

V neposlední řadě jsme zavedli a v Evropě předtím vybojovali možnost zastropovat ceny energií nejen pro domácnosti, ale také pro podniky. Na zastropování jsme dosud za leden a únor vynaložili okolo 14 miliard korun.

Myslím, že naše pomoc pro podniky nebyla zanedbatelná, nyní je ale čas naplno investovat do obnovitelných zdrojů a do energetických úspor. Ty budou hrát v budoucnosti zásadní roli. Situace, kdy český průmysl spotřebovává na jednu jednotku hrubého domácího produktu dvakrát více energie, než je průměr Evropské unie, a ještě dokonce dvakrát více než Německo, je z hlediska toho, kam se svět ubírá, v zásadě neudržitelná. I proto má naše ministerstvo na pomoc s energetickými úsporami vypsánu roční výzvu, v rámci které je připraveno až deset miliard korun.

To je pro tuto chvíli z mé strany všechno a samozřejmě rád odpovím na vaše dotazy.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a poprosím prezidenta Svazu průmyslu a dopravy pana Jaroslava Hanáka.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy: Dobrý podvečer, dámy a pánové. Já začnu předsednictvem tripartity. Vzhledem k tomu, že na dnešní tripartitě nebyli účastni pan ministr financí a pan ministr práce a sociálních věcí, neprobírali jsme dva body, a to rámcové parametry možné úpravy v daňové oblasti a demografický vývoj a dopady na trh práce, které byly přeloženy na další tripartitu, která bude 15. května.

Chci říct a poctivě informovat, že na úvod pan předseda vlády nás informoval, že v této chvíli z hlediska k politickým jednáním není připravená jak důchodová reforma, tak i reforma veřejných financí. Ta jednání politicky probíhají a v momentě, kdy budou ukončena, budou sociální partneři informováni.

Z těch bodů, které jsme probírali, je pro mě nejklíčovější otázka oblasti cen energií. Shodli jsme se zde, že jsme prošli složitý loňský rok, kde se hledala cena a opatření pro dostatek plynu, elektrické energie, nafty, otázka cenových dopadů na občany, malé, střední firmy a velké firmy ve stavu dočasného krizového rámce, o kterém hovořil pan ministr Síkela.

Z pohledu našeho jsme poprosili vládu nebo vyzvali vládu, aby se věnovala surovinové energetické politice, protože pro předvídatelnost budoucích investic firem je to klíčová záležitost. Takže věřím, že se v tom bude pokračovat, protože nás zajímá, jaký mix budeme mít v oblasti surovin a jaký mix budeme mít alespoň ve střednědobém výhledu v oblasti elektrické energie.

Analýza dopadů ekologické legislativy, myslím si, že věc důležitá, zpracovaná z pohledu dopadu na občany nebo na domácnost. Nejsou tam ještě zapracovány všechny věci v té fázi nebo tom rozsahu dopadu za průmysl a zbytek ekonomiky, takže bereme to jako úvodní analýzu, se kterou je potřeba takhle pracovat.

Implementace evropských fondů. Jsem velice rád, že se nám daří dočerpávat etapa předcházející, která je teď ve fázi M plus 3. Zbývá dočerpat 128 miliard a věřím, že se nám to podaří včetně těch fondů, které jsou klíčové pro konkurenceschopnost a pro dobrý růst nebo rozvoj ekonomiky. To je operační program PIK, „ropy“ a operační programy na Ministerstvu životního prostředí.

Nové programové období začíná, věřím, že udržíme ty týmy, které se podílely na tom zpracovávání toho období předcházejícího 2014 až 2020, a že nastartujeme intenzivně novou etapu programového období.

U přehledu dopravních staveb požádala zaměstnavatelská delegace, a ono to tam z velké části je, aby tam byly zahrnuty i železniční stavby, což tam je. Já jsem ocenil, že jsme konečně po patnácti letech díky panu ministrovi se dostali do doby, kdy uplatníme princip rakouského ASFINAGu a budeme konečně využívat pro Státní fond dopravní infrastruktury nejenom peníze ze státního rozpočtu, ale možnost získání finančních prostředků z jiných zdrojů.

V různém jsem požádal – on to dobře nepochopil – ale požádal pana ministra vnitra, aby pohlídal vyhlášku o požární ochraně ve vazbě ke garážování elektromobilů. Elektromobilita je budoucnost nebo cíl Evropské unie, tedy i této země, a poprosil jsem a prosím, aby byla dodržena nebo napodobena legislativa Evropské unie.

Byla dohodnuta i témata pro setkání s krajskými tripartitami. Bývala to kdysi tradice sociálního dialogu. Dohodli jsme dnes s panem předsedou vlády dvě témata, a to je oblast sociálních služeb a zdravotnictví a druhá oblast je oblast učňovského školství.

Další tripartita je v pondělí 15. května. Děkuju.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Také děkuji a poprosím také předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů pana Josefa Středulu.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Dobrý večer, děkuji za vaši trpělivost a čekání na konec tripartity. Těch témat dnes bylo opravdu hodně a všechna byla vážná. Začnu vlastně tím, co jsem řekl v závěru, v bodě Různé, a to je, že ten největší úkol, který před sebou máme, je skutečně boj s inflací.

Vyzvali jsme opětovně po více než roce, kdy jsme 6. ledna vládu, novou, vyzvali k tomu, aby využila zákon o cenách a šla cestou cenové regulace. Například tak jak pan ministr Nekula začíná zjišťovat, co se děje v oblasti potravin, tak abychom začali hlídat marže. Znova bych chtěl zdůraznit, že se za ČMKOS nejedná o stanovení cenových stropů, ale aby se využila minimálně jedna část, která se týká právě boje s maržemi, které už jsou českým problémem. To už není jen o cenách, které přicházejí z vnějšku, ale ty nám likvidují úplně všechno.

Uvědomme si, že pokud se nic nestane, tak se nám za dva roky odehraje inflace ve výši více než 28 procent a to je skutečně zdrcující. To ničí tak stejně veřejné finance, jako sociální systém, jako kupní sílu obyvatel a z toho vyplývá celá řada obrovských problémů. Takže bychom byli rádi, kdyby toto bylo to hlavní.

Druhá věc je: Víte, že před jednáním tripartity došlo k několika verbálním nedorozuměním, které jsme také dnes otevírali. Už to tady řekl pan prezident Hanák. A to, že vláda nemá žádný dokument v oblasti důchodové reformy, ale členové koalice hovoří o prodloužení věku pro odchod do důchodu. A proto se mí kolegové z Odborového svazu KOVO rozhodli dát najevo, že nesouhlasí s takovýmto krokem, a 29. března uspořádají tady před Úřadem vlády ve 12 hodin demonstraci, kde chtějí deklarovat, že toto není jejich zájem.

My jsme upozornili pana premiéra, že jsme už v květnu loňského roku žádali, aby sociální partneři byli zapojeni do důchodové komise. Nestalo se. Byli jsme ujištěni o tom, že budeme seznamováni s postupem těchto kroků. Nakonec to skončilo například u změny zákona o valorizaci, že jsme měli prakticky 24 hodiny na reakci, což si nemyslíme, že je dostatečný čas.

Proto jsme iniciovali, aby dvě pracovní skupiny tripartity, pracovní skupina pro daně a pojištění a pracovní skupina pro sociální politiku a důchodovou reformu, byly aktivní, aby se tyto věci odehrávaly na bázi odborné a měli jsme možnost ty své odborné výhrady nebo náměty sdělit. Bylo přislíbeno sekretariátem tripartity, že se tak bude dít, pan premiér byl o tom informován.

Další věc, která z našeho pohledu je skutečně vážná, a to je otázka právě zmíněných cen energií. Na jedné straně byla pochválena činnost Ministerstva průmyslu a obchodu v rámci pracovního týmu pro hospodářskou politiku, protože skutečně ta témata se velmi vážně debatují, a zmínil jsem obavu a to je obava, která vyplývá z hrozby přesunu výrob z Evropy do Spojených států, případně Asie.

Pan ministr Síkela řekl, že ano, že to je věc, kterou se zabývají všichni ministři hospodářství, nebo většina ministrů hospodářství Evropské unie, kde hrozba právě deindustrializace Evropy a ztráta konkurenceschopnosti je hlavním motivem debat, které jsou vedeny. To samozřejmě vítáme, protože my to vidíme velmi podobně, že ta hrozba je tady veliká, a přístup k základním, levným zdrojům elektrické energie je pro nás klíčový.

Proto jsme opětovně dali najevo, že souhlasíme a podporujeme výstavbu dalších jaderných bloků tak, aby měla česká ekonomika, český spotřebitel přístup k levným zdrojům elektrické energie, a čím rychleji to bude, tím lépe.

Ještě doplním jednu informaci, že bychom samozřejmě si přáli co největší zapojení českých nebo subjektů, které působí v České republice, do této dostavby. I přesto, že víme, že to nebude lehký úkol, byla by to ideální příležitost k tomu získat a mít tuto dovednost do budoucna, protože si myslíme, že i v rámci toho, co vyjednala Česká republika, to znamená, aby právě zdroje výroby elektrické energie z jádra byly považovány za zdroje čisté.

Taky jsme byli velmi kritičtí k vývoji ceny emisních povolenek, protože hladina, na které se pohybují, a to je přibližně 100 eur nebo mezi 92 až 100 eury považujme opravdu za skutečně nezabezpečenou, která samozřejmě mění ceny elektrické energie a působí zdola na jejich růst. Obzvláště teď, v době takto vysoké inflace.

Ten další bod se týkal totiž další části, která zvyšuje ceny elektrické energie, a to je – požádali jsme, ještě dříve, než to bude povinnost, o family impact assessment. To znamená dopady, které jsou na domácnosti. Ten materiál jsme obdrželi, Ministerstvo průmyslu a obchodu na něm pracovalo a oceňujeme jeho šíři a samozřejmě věříme, že do budoucna to bude ještě podrobnější, a několik, věřím tomu, že zajímavých údajů.

Nová norma, která se jmenuje ETS II, to znamená norma, kdy se budou emisní povolenky vztahovat také na silniční dopravu, budovy, zemědělství, odpady a menší průmysl, zahrne v roce 2027 2,3 milionu domácností zdražením vstupů. Už teď závěry, které jsou a kde ještě to není zahrnuto, to znamená, to, co se odehrálo v roce 2022, tak energetickou chudobou už před krizí trpělo v České republice 900 000 osob, z čehož 45 procent byly rodiny s dětmi a 23 procent byli důchodci. A ještě jeden údaj tohoto charakteru: 25 procent obyvatel platí za bydlení 40 procent svého příjmu a dříve to bylo jen patnáct procent domácností. To znamená, že ten růst je velmi, velmi dynamický a je ohrožující schopnost českých obyvatel, zejména těch nízkopříjmových, vůbec toto zvládnout.

A té ekologické legislativy, které se připravuje obrovské množství. Jsem rád, že pan ministr Kupka velmi otevřeně hovořil o normě, která se jmenuje Euro 7, která ohrožuje jak českou zaměstnanost, tak budoucnost. Také jsme se ptali, jak je to možné, že se připravuje něco, s čím není v souladu prakticky nikdo, s výjimkou těch, co to předkládají. To znamená ohrožení během, a teď se divám na pana ministra, dvou let, kdy to podle nápadu, já už ani nechci říct námětu, ale nápadu, má začít platit, je iracionální a nerealistické.

Opatření, které by měly například být schopny měřit, aby byly stejné zplodiny při jízdě, jak říkal pan ministr Síkela, na polské dálnici – pane ministře, snad vás cituji přesně – která je rovná, přímá, a tak stejně v alpském reliéfu. To je prostě nemožné. My si myslíme, že tady v tomto vláda dělá dobrou práci a že odpor k Euro 7 je zcela na místě a jsme rádi, že se k tomu vytvořila tak široká koalice zemí, které, věříme, že v tomto případě se vše podaří, a jsem rád, že pan ministr Kupka v tomto sehrává významnou roli.

Co se ale týká základní logiky toho materiálu, který říká, že když nebude snižování klimatu, nebudou peníze z povolenek, tak my zase říkáme, že spotřebitel zaplatí tyto zvýšené náklady, ale ten výnos z těch povolenek nedoputuje k tomuto spotřebiteli beze zbytku. Bude to na jiné zdroje. A musím říct, že zástupci vlády byli velice otevření, kdy nám řekli, že názor, kritický, na emisní povolenky nesdílejí rozhodně všechny členské státy. Ale my jsme rádi, že tak činí Česká republika, přestože to určitě není jednoduché, ale my se obáváme, že právě dopady na země, jako je Česká republika, mohou být daleko větší, a nevidíme to nejenom rádi, ale v tomto případě jsme rádi, že česká vláda reaguje.

Když jsme hovořili o otázce dopravních staveb, tak jsme požádali na jednání již předsednictva tripartity, aby vláda v materiálu, kde hovoří o dopravních stavbách a jejich vývoji a osudu, tak aby se tam také zmínily ty stavby, kdy už třeba za pana ministra Bárty došlo už v jejich přípravě k zastavení. Protože ty, objektivně se prodloužila jejich budoucí výstavba a málokdo si pamatuje, že u těchto staveb byly takovéto komplikace, protože nemáme rádi, když někdo je kritizován za něco, co neudělal. A v tomto případě bychom byli rádi, aby se to doplnilo.

Tak stejně jsme se pozitivně vyjádřili k tomu, aby byla umožněna zejména u liniových staveb jejich rychlá výstavba a u staveb typu rychlodráhy a podobně, protože si myslíme, že pro budoucnost České republiky a české ekonomiky a českých obyvatel je to velmi důležité. Vyjádřili jsme se pozitivně v tom, že podpoříme snahu vlády v této věci.

Takže co se týče ČMKOS, tak si myslím, že dnes to sice bylo dlouhé, ale bylo to otevřené jednání, byly tam řečeny věci, které jsou důležité, abychom se mohli orientovat, a věřím tomu, že ten čas, který teď nastane, budeme věnovat zejména té části odborné diskuze u věcí, o kterých se hovoří, a že se nebudeme překvapovat a že se budeme dozvídat věci v sociálním dialogu, a ne někde z vnějšku.

Děkuju za pozornost.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Taky děkuji a poprosím pana ministra Kupku.

Martin Kupka, ministr dopravy: Dovolím si dvě stručné shrnující poznámky. Jednak ubezpečení, že v okamžiku, kdy bude mít vláda odpovědný, hotový návrh jak toho konsolidačního balíčku pro odpovědné hospodaření státu v dalších letech, tak návrh důchodové reformy, tak se sociálními partnery jej samozřejmě projednáme.

Ta druhá poznámka, velmi důležitá: Při tom jednání jasně zaznívalo, že se podařilo zvládnout ten kritický rok z hlediska energetiky. V tomto směru jasné uznání práce Ministerstva průmyslu a obchodu, toho, že se nenaplnily černé scénáře, jako je nedostatek plynu, jako je drama s ještě větším nárůstem cen energií. To, že se podařilo pomoci jak domácnostem, tak také zaměstnavatelům. 

A tady je na místě ještě jedno poděkování, které zaznělo také v rámci té debaty. Totiž poděkování také všem podnikatelům, poděkování všem domácnostem za významné úspory energie v tom předchozím roce, což je samozřejmě docela důležitý příspěvek i pro další léta k tomu, abychom se dokázali s celkovými energetickými nároky lépe vypořádat.

To, že tato vláda stojí jednoznačně na straně doplnění jaderných zdrojů, o tom není sporu. Je to jeden z klíčových prvků celé vládní politiky v oblasti energií, ale chtěl jsem zdůraznit i v tomto směru shodu celé tripartity na tom, že tenhle klíčový úkol se české vládě podařil a že v tomto směru jednu z největších výzev posledních let se zdá, že nemáme úplně splněnou, ale máme minimálně velmi dobře nakročeno.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a poprosím nějaké dotazy, jestli jsou. Česká televize.

Kateřina Trnková, Česká televize: Dobrý den. Já bych navázala, pane Středulo, jak vy jste zmiňoval tu valorizaci penzí. Mne by zajímalo, jak vy, ale taky pan Hanák, jak se stavíte k té snaze, nebo poměrně překotnému kroku vlády upravit červnovou mimořádnou valorizaci penzí, což je věc už projednaná tedy ve Sněmovně, ve středu by to mělo být v Senátu, a zajímalo by mě, jestli byste doporučili novému prezidentu Petru Pavlovi, aby v pátek, až oznámí svůj postoj k této věci, jestli byste mu doporučili, aby to podepsal, nebo vetoval? Děkuju.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Já samozřejmě nejsem poradce pana prezidenta, ale v tomto případě naše stanovisko říká, že si myslíme, že to není v souladu s ústavním pořádkem a že již nastaly důvody pro tuto valorizaci, červnovou, a že by měla být realizována. V tomto slova smyslu je obsaženo v našem stanovisku, takže já se od něj neodchýlím opravdu ani o milimetr. Ta věc se měla řešit v nějakém jiném časovém prostoru než takto narychlo a vyvolalo to přesně ten efekt.

Kdybychom bojovali skutečně s inflací a neměli jsme ji tak vysokou, tak tuto valorizaci mít nemusíme. My jsme o tom přesvědčeni. Ale to už je pouze historie. V tomto případě my jsme v situaci, kdy tato valorizace být má, a my si myslíme, že je skutečně na místě, přestože to bude stát finanční prostředky.

Ale musím podotknout, že Poslanecká sněmovna mimo jiné také rozhodla o snížení objemu prostředků v sociálním pojištění, a to takřka o deset miliard korun prostřednictvím snížení sociálního pojištění na straně zaměstnavatele u krátkých úvazků. Takže to jsou protisměrné kroky, které způsobují také, mimo jiné, ten deficit, a my si myslíme, že tento krok nebyl dobře promyšlen a bude záležet na prezidentovi, jak se zachová. A samozřejmě bude také záležet, v případě, že poslanci tuto novelu pošlou k Ústavnímu soudu, tak jakým způsobem se k tomu postaví Ústavní soud. Ale to je věc poslanců. Tady v tomto případě my nesdílíme ten optimismus, že ta norma je v pořádku. 

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Pan prezident Hanák.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Já za sebe hlásím, na rozdíl od politiků, kteří to neumí, někteří, střet zájmů. Já jsem senior, vidíte to na mně, takže já důchod pobírám. Proto se mi na to nechce reagovat. Jenom řeknu: Z pohledu veřejných financí je to obrovský dopad. Je pravda, že se to mohlo promyslet mnohem dříve, protože bylo jasné už ve čtvrtém čtvrtletí, že ta inflace bude velmi vysoká a ta valorizace se dělat bude muset.

Mohlo se začít s jinými úpravami a prostředky najít jinde. Ale znovu říkám: My stanovisko nemáme, protože jsme to ještě neprojednali a já jsem ve střetu zájmů. Víc to komentovat nebudu.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, nějaký další dotaz. Prima.

Melanie Krýslová, CNN Prima News: Dobrý den, já s dovolením budu mířit otázkou na pana ministra Síkelu. Nás by zajímalo, jestli třeba budete nějakým způsobem řešit ten norský plyn, který ucpává některé kotle? Zajímalo by nás, jestli to třeba budete řešit s distributory, případně s lidmi, kteří mají tento problém? Děkuji.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: My už to řešíme, ale je potřeba uvést jednu věc: Vlastnosti plynu jsou kontrolovány jak při jeho vstupu do české plynárenské soustavy, tak při předání plynu distributorům. Kontroly má na starosti provozovatel české plynárenské soustavy společnost Net4Gas a během kontrol, které probíhaly, se nepodařilo zjistit nic, co by vybočovalo z povinných vlastností toho plynu, který k nám vstupoval.

Nicméně samozřejmě my tu problematiku bereme vážně, protože jsme zaznamenali několik desítek, nikoli tedy stovek, ale několik desítek stížností na ucpání a v několika málo případech dokonce na poškození kotle. A v tuto chvíli zjišťujeme důvody tohoto poškození společně se zmíněnými organizacemi, tedy jak se společností Net4Gas, tak i s Českým plynárenským svazem, i s výrobci kotlů, respektive jsme do celého procesu zapojili i Energetický regulační úřad.

Prostě první výstup, který jsme dostali, že na kontrolách při vstupu plynu do soustavy na hranicích, respektive při předání plynu distributorům nebyly zjištěny žádné anomálie. Teď prostě se na základě analýz těch konkrétních nahlášených poruch snažíme dobrat toho, co se vlastně stalo a jaké jsou důvody toho poškození, jak už jsem řekl, ve spolupráci s těmi institucemi, které jsem zmínil.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. Další dotaz, Český rozhlas.

Iva Vokurková, Český rozhlas: Dobrý večer, já bych měla jednak dotaz na pana ministra Kupku: Vy jste zmínil tu normu Euro 7 a nerealistické představy. Tak kdybyste mohl nějakou konkrétní uvést a potom taky, které další země jsou teda spolu s Českou republikou proti této normě? A pak bych se ještě chtěla zeptat: Pan Wiesner z Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů mi před tripartitou řekl, že chce přednést požadavek nebo návrh na další snižování stropů a jejich prodloužení až do roku 2024. Tak jestli to teda přednesl a jaké je stanovisko? Děkuju.

Martin Kupka, ministr dopravy: Stropů na energie, s tím jsme se v rámci té diskuze, to jsme nezaznamenali, nevznesl to. Ta otázka k normě Euro 7. Klíčový požadavek je odklad účinnosti té normy tak, aby výrobci měli prostor se na ty konkrétní podmínky přichystat, a ten požadavek zní na čtyři roky, ale až po tom, co vyjde poslední související právně závazný dokument. Aby tam opravdu výrobci jak osobních vozidel, tak nákladních vozidel a autobusů, prostě měli k dispozici nezbytně dlouhou dobu.

Pak jsou to podmínky, které směřují logicky k určení realistické metodiky. Ta v tuto chvíli není jasná, ale ta norma například bude požadovat měření množství emisí na palubách vozidel. To si vyžádá další náklady, další technologická opatření v rámci stávající výrobní kapacity na straně výrobců, tak to nezbytně prostě ten čas bude vyžadovat. A v případě těch okrajových podmínek tady budeme určitě stát o to to přehodnotit, protože to prostě není realistické. Jak zazněl ten příklad auta, které jede po rovné polské dálnici, a naopak v alpském terénu, tak není prostě možné požadovat stejný objem emisí a je to z povahy, fyzikální povahy těch motorů zcela zřejmé.

Co se týče zemí, které se staví na stranu našich realistických požadavků, tak je to jednak Německo. Já jsem měl možnost minulý týden se potkat ve Švédsku s řadou ministrů, tak můžu zmínit, že zároveň k těm, kteří mají podobný postoj, patří Itálie, Francie, Polsko, Slovensko, Rumunsko a budeme jednat s dalšími, které by se v tomto směru mohly k tomu našemu postoji připojit. Ať už se jedná například o Španělsko, Portugalsko a další státy.

Ale z pohledu počtu lidí, z pohledu šíře té populace, kterou ty státy v tuto chvíli zastupují, tak už je to významně víc než jedna polovina. V okamžiku, kdy se na naši stranu přidávají Němci, Francouzi, Italové, tak je to jednoznačný hlas v rámci celé Evropské unie.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, pan prezident Hanák.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Já jenom doplním za pana kolegu, pana prezidenta Wiesnera. Je to v našich materiálech, které jsme vládě předali. Tam na tripartitě se to nekomentovalo a je to v souvislosti udržení konkurenceschopnosti při cenách energií a šance, aby bylo porovnatelné, jaké stropy jsou v jednotlivých zemích. Byly by to dramaticky jiné, z toho důvodu tam ta poznámka byla dána.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. A ještě pan předseda Středula.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Ještě z jiného soudku. V posledních dnech se tady začala debatovat otázka daňového zvýhodnění členských příspěvků odborů, tak jenom bych chtěl tu situaci pojmenovat tak, jak ve skutečnosti je.

Zaměstnavatelé své příspěvky platící na své zaměstnavatelské subjekty mají zohledněny jako náklad v rámci daně z příjmu právnických osob. Měli to daleko dříve než odboráři a z toho ohledu, z titulu podpory sociálního dialogu, bylo dohodnuto – a nemají to nijak omezeno – a bylo dohodnuto, že odboráři budou mít do výše tří tisíc korun ročně, to je odpočet od daňového základu, což dělá ročně 450 korun, pokud má tu maximální částku, která nikdy nebyla valorizována. Znamená to tedy měsíčně 37,50 korun a celkový výnos je více než marginální v souvislosti s takovýmto daňovým dopadem.

Takže jsme řekli dnes na tripartitě, že pokud by někdo o něčem takovém uvažoval, protože my jsme neobdrželi žádný návrh ze strany Ministerstva financí a dnes by ten bod byl, pokud by tady byl ministr financí, tak jsem řekl, že v případě, kdyby byl zájem zrušit výjimku pro odboráře, tak v tom případě by bylo fér, aby byla zrušena výjimka i pro zaměstnavatele. Což si ale nemyslím, že je ten správný přístup, nebo přístup, který řeší zásadní problém veřejných financí v řádech stovek miliard korun. Tolik jenom vysvětlení.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, ještě rozhlas.

Iva Vokurková, Český rozhlas: Já se omluvám, mám ještě dotaz mimo tripartitu na pana ministra jako jediného tady představitele vlády k té zítřejší mimořádné sněmovní schůzi. Pardon, omlouvám se, omlouvám se. Tak klidně na pana Síkelu, ale týká se to teda rodičovského příspěvku. Zajímalo by mě, jestli vláda se také domnívá, stejně jako hnutí ANO, které podává ten návrh, že by se rodičovský příspěvek měl zvýšit a případně o kolik, a jestli by měl obsahovat ten automatický valorizační mechanismus? Děkuju.

Martin Kupka, ministr dopravy: Já se k tomu vyjádřím v duchu těch informací, které tu zazněly. V okamžiku, kdy budeme mít i jako koalice jasný návrh, tak ho předložíme a budeme ho komentovat. Teď, prosím, v předvečer vůbec té debaty, tak to po nás nechtějte, nebylo by to fér.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: A já k tomu možná jenom doplním. Ono to asi z průběhu té diskuze vyplynulo. Samozřejmě ne všechno, nebo ne všechno, co jsme dnes diskutovali, tak ne ve všem jsme se samozřejmě shodli. Určitě máme rozdílné pohledy na to, která opatření jsou více nebo méně protiinflační. Já si myslím, že asi nejznámější inflacobijec v dějinách Paul Volcker by asi nebyl vhodnou inspirací jak pro zástupce zaměstnanců, tak i zaměstnavatelů, pravděpodobně ne ani pro stávající bankovní radu České národní banky.

Takže ty pohledy na to, jak se nejlépe vypořádat s inflací, se samozřejmě podle různých ekonomických škol různí. A to stejné platí o tom, co tady zaznělo. Pojďme, prosím, diskutovat návrhy v okamžiku, kdy jsou, kdy mají nějakou konkrétní podobu. Protože ono se složitě jedná nad něčím, co ještě není ani politicky zformulováno, a už někdo jaksi svolává demonstrace.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, pan předseda Středula.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Tak ta první poznámka na tu poslední: Tomu se říká právo na shromažďování a to je naštěstí ústavní právo, takže bez ohledu na názor politiků. Druhá ale věc je, a to jsem chtěl hlavně říct k tomu vašemu dotazu, že my jsme požadovali už na konci dubna loňského roku, aby se vůči rodinám s dětmi skutečně stát velmi rychle zachoval, protože ty dopady jsou tady opravdu velké. Jenom připomenu tu částku, kterou jsem řekl: 900 000 obyvatel energetická chudoba, problém s tím, že 45 procent z nich se týká rodin s dětmi. Takže v tomto případě už se dávno měla ta valorizace provést.

To, jaká bude dohoda koalice, je samozřejmě na koalici, jak se k tomu postaví. My si myslíme, že to je jedna z nejohroženějších skupin vůbec a že by se mělo velmi rychle postupovat na pomoc právě rodinám s dětmi.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a pan ministr Kupka.

Martin Kupka, ministr dopravy: Já jenom pro úplnost ale připomenu krok, který vláda udělala v polovině minulého roku, kdy právě rodinám s dětmi putoval konkrétní pětitisícikorunový příspěvek. Zároveň ještě zmíním důležitou část celé té pomoci právě domácnostem, pro které zvýšení nákladů na život a zejména zvýšení cen energií přineslo vážné komplikace, kdy formou právě příspěvku na bydlení se daří adresně pomáhat těm, pro které ta krize opravdu byla těžko únosná. Tak jenom na vysvětlenou – to jsou konkrétní nástroje, které mířily právě k těm, na které stát má pamatovat a kde je ta pomoc nezbytně třeba.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, ještě nějaký dotaz? Tak televize Nova.

Daniela Brychtová, TV Nova: Dobrý den, já mám ještě otázku na pány ministry. Padla tady slova o té důchodové reformě. Pan premiér hovořil o termínu v dubnu, pan ministr práce o termínu v březnu, že budou představeny veřejnosti základní parametry té důchodové reformy. Já jsem se chtěla zeptat, jestli ten termín je pořád reálný, když vlastně to nebylo ještě představeno ani odborům?

Martin Kupka, ministr dopravy: Já věřím, že ten jarní termín, a do toho se vejdou oba, budeme schopni zvládnout. Co je důležité na něm najít shodu v rámci koalice a pak hledat pochopitelně i se sociálními partnery dohodu. Jasné je, že Česká republika bude muset udělat nezbytné kroky, a je také jasné, že velká část z nich prostě nemůže být populární.

V okamžiku, kdy musí vláda šetřit, tak to prostě bude mít nepochybně dopad na společnost. Bude to mít nepochybně dopad i na život podnikatelů, na život lidí v té společnosti. Ale bez toho nemáme šanci vybojovat boj s inflací, a pokud ten nezvládneme, tak samozřejmě tím zatížíme znovu jen všechny domácnosti, seniory a všechny části té společnosti.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Já vám děkuji pro tuto chvíli a přejeme vám hezký večer. Na shledanou.