Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Tiskové konference

25. 9. 2023 20:06

Tisková konference po jednání tripartity, 25. září 2023

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Dobrý večer, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání tripartity. A k tématu státního rozpočtu poprosím náměstka ministra financí pana Marka Moru.

Marek Mora, náměstek ministra financí: Dobrý večer, dámy a pánové, já jsem na dnešním jednání tripartity zastupoval pana ministra financí Stanjuru, který se z jednání řádně omluvil. Bohužel nemohl být přítomen z osobních důvodů. Sociálním partnerům jsem představil návrh Ministerstva financí tak, jak jej Ministerstvo financí předložilo do vlády. A sice, týká se to návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2024.

Nejprve jsem sociálním partnerům vysvětlil kontext, který je ale všeobecně docela dobře znám. Česká republika, jak dobře víme, je zemí, která je poměrně málo zadlužená. Náš veřejný dluh dosahuje asi 45 % HDP, což je zhruba polovina úrovně eurozóny. Evropská unie má dluh asi na úrovni 80 % HDP, to znamená, ta úroveň je poměrně nízká. Co je ale varovné, je samozřejmě ta dynamika. Nám veřejný dluh narostl za poslední tři čtyři roky asi zhruba o 50 % z nějakých 30 % HDP na 45. To znamená, to zvýšení dluhu je něco, co je varovné. Naopak z těch vysokých úrovní eurozóny a Evropské unie se jim podařilo sestoupit o nějakých 10 procentních bodů. To znamená, asi před pěti lety eurozóna byla zadlužena asi na 100 % HDP, Evropská unie na 90 a jak jsem řekl, poklesly na ty úrovně 90 a 80.

To znamená, dochází k tomu, že my se bohužel k těm vysokým úrovním přibližujeme. Vláda na to reagovala, jak dobře víte, tím tzv. konsolidačním balíčkem, který představila na jaře tohoto roku a v němž se snaží ušetřit jak na straně výdajů, tak na straně příjmů něco přes 150 miliard korun. Ty největší položky, kterých se snaží ten konsolidační balíček dosáhnout, jsou například zvýšení nemocenského pojištění o 0,6 %, který by měl vynést v příštím roce asi 12 miliard korun, zvyšuje se daň z příjmu právnických osob o 2 procentní body, což by mělo přinést v roce 2025 asi 22 miliard korun atd. Je tam celá řada ještě dílčích opatření. Jistě dobře víte, že celý balíček se projednává nyní v Poslanecké sněmovně.

V tomto kontextu tedy připravilo Ministerstvo financí návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2024. Ty hlavní parametry jsou, že zákon o státním rozpočtu předpokládá příjmy ve výši 1,921 bilionu korun a výdaje ve výši 2,173 bilionu korun a s celkovým schodkem ve výši 252 miliard korun. Ten návrh zákona o státním rozpočtu je samozřejmě kompromisem v mnoha směrech, jak pokud jde o tu skladbu příjmů a o jejich výši, tak o výši a skladbu výdajů. Vláda o tom návrhu stále ještě jedná, definitivně ho schválí pozítří na svém jednání, ve středu, kdy bude tedy představen a předložen Poslanecké sněmovně parlamentu.

Ten rozpočet zohledňuje samozřejmě investiční potřeby státu, ale zároveň obsahuje i ty slibované úspory v dotacích, na provozu i na mzdové výdaje u státních zaměstnanců. A jak už jsem říkal, v tom příštím rozpočtu jenom ten samotný konsolidační balíček se projeví úsporou zhruba 90 miliard korun, ale proti tomu jdou některé skutečnosti, které naopak výdaje zvyšují. Dobře víte, že Česká republika se zavázala k tomu, že bude poskytovat na obranu 2 % HDP, což pak má ve výsledku ten efekt, že výdaje na obranu rostou o 47 % – zhruba plus 46 miliard korun. Rostou nám výdaje na obsluhu dluhu o 35 %, v příštím roce o 25 miliard korun, výdaje na dluh budou víc než 90 miliard korun v příštím roce, což je vlastně úplně první mandatorní výdaj vlády, ten ona musí zaplatit. Ale porostou tam i jiné výdaje například výdaje na zdravotnictví.

Jak jsem řekl, ten státní rozpočet je ještě v procesu jednání, vláda o něm jedná, dnes jsme o něm jednali se sociálními partnery, a ta definitivní podoba bude předložena do parlamentu vládou ve středu po jejím jednání. Tolik asi úvodem ode mě.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Já děkuji panu náměstkovi a poprosím prezidenta Svazu průmyslu a dopravy pana Jana Rafaje.

Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy: Hezký večer, dámy a pánové, dnešní jednání bylo bohaté, trvalo tři hodiny. Prvním bodem bylo jednání o státním rozpočtu, které tady bylo zmiňováno. My jsme jako zaměstnavatelé, a nejenom Svaz průmyslu, ale i další, kteří se toho účastnili, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů i Hospodářská komora, ocenili snahu vlády konsolidovat veřejné finance. I pro nás, pro zaměstnavatele, není dobrý signál, pokud by stát dál vykazoval deficitní rozpočet, a to zejména z důvodu ať už mandatorních výdajů, nebo výdajů na provoz státu.

Nicméně na druhé straně jsme upozornili, že by v celé té debatě měla probíhat oddělená debata ohledně strategických investic, které do budoucna mají přinést vyšší výnosy ve státním rozpočtu. K nim bychom měli být obzvlášť citliví, protože pokud se podíváte, co se děje kolem nás v celém světě, v podstatě v Americe v Evropské unii, tak státy masivně podporují transformaci své ekonomiky na to, aby se připravila jednak na nové podmínky, které nastávají v Evropě, ale taky dala šanci, příležitost firmám pro další růst přidané hodnoty. V tomto smyslu bychom se neměli nechat svázat v těchto výdajích a neměli bychom opakovat chybu z let krizových, z roku 2008 až 2010, a skutečně bychom se měli soustředit na investice.

Z tohoto důvodu pro nás bylo velmi důležité sledovat některé položky v rozpočtu, ta asi nejdůležitější byly výdaje na infrastrukturu jako takovou, kde přesto, že ten první pohled na ten rozpočet se jevil, že prostředků bude pro příští rok méně než v letošním roce, byli jsme ujištěni vládou, že dalšími kroky a přesuny mezi jinými příjmy a dotacemi bude zajištěno to, aby rozpočet na infrastrukturu skutečně byl minimálně ve výši stejné, jako byl v letošním roce. Což je důležitá zpráva.

Zároveň jsme upozornili vládu, že podle čísel, které nám předkládá, se snižují výdaje například na aplikovaný výzkum, což je velmi důležité, protože například jsme v tuto chvíli jediná země tady v tomto okolí, která nepodporuje výzkum umělé inteligence z prostředků například Technické agentury České republiky. A právě omezování prostředků by vedlo k tomu, že bychom dále některé programy buď nespouštěli, nebo omezovali do budoucna.

Byli jsme tady ujištěni, že opět dojde k přesunu některých prostředků z jiných zdrojů. My jsme jenom upozorňovali taky na to, že pokud by docházelo k přesunu z prostředků evropských, tak ty mají sloužit k navýšení obvyklých úrovní pro tuhle oblast, takže v tomto budeme dále jednat a věříme, že k omezení prostředků na výzkum a vývoj nedojde.

Co pro nás bylo velmi citlivé téma a důležité, protože v návrhu státního rozpočtu se vyčleňuje v kapitole poplatky pro obnovitelné zdroje a regulované složky pouze necelých 9 miliard korun. Pokud by to takto skončilo, pak by to podle našeho názoru vedlo k razantnímu zvýšení těchto poplatků u konkrétních firem. Pokud by se zrušil model, který jsme tady dlouhodobě měli, tak by mohlo dojít i ve srovnání s předválečnou úrovní těchto poplatků ke zvýšení až o 150 až 240 % u některých firem, podle toho, jak by to fungovalo. Což by dále vedlo ke zdražení nákladů na energie a mohlo by se to dále propsat do cen, respektive do inflace jako takové.

Byli jsme opět ujištěni vládou, že tady se stále ještě jedná, že ten finální výsledek nemusí být takový, jak se nám jeví. Respektive, že ty naše předpoklady, černé scénáře se naplnit nemusí, takže jsme připraveni k dalšímu jednání a věříme, že k tomu nedojde, protože jinak by, jak říkám, došlo ke zhoršení situace před rokem 2021.

Dalším bodem jednání byla minimální mzda, pro nás velmi důležité téma. Dva návrhy, které představilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, se nám zdály ne zcela v kontextu státního rozpočtu, protože státní rozpočet předpokládá s růstem mezd, teď myslím s tou prognózou růstu mezd 5,8 %, a návrhy, které Ministerstvo práce a sociálních věcí přineslo, byly v jednom případě 9 % a v druhém případě asi 13 %.

My jsme na to velmi důrazně upozorňovali a říkali jsme, že ta debata, kterou vedeme už delší dobu s Ministerstvem práce a sociálních věcí na toto téma, je taková, že pokud by minimální mzda byla odpoutána od těch zaručených mezd, respektive přes minimální mzdu bychom si tady netvořili další kolektivní tlak na ostatní mzdy, pak si dovedeme představit, že minimální mzda může růst rychlejším tempem, než porostou ostatní mzdy. Pokud k tomu oddělení od zaručených mezd nedojde, pak trváme na tom, aby skutečně minimální mzdy kopírovaly tempo růstu ostatních mezd, a to je predikováno na 6 %.  V tomto případě náš návrh tedy byl 1 000 korun a musím upozornit, že za stranu zaměstnavatelů jsme měli nejvyšší návrh, který jsme tam předkládali. To znamená, byly tam i nižší návrh za jiné zaměstnavatelské organizace.

K tomu tématu, to téma uzavřené nebylo, premiér i vicepremiér nás informovali o tom, že ta jednání budou dál probíhat a v polovině listopadu by mělo být známo. My v té souvislosti samozřejmě předpokládáme, že se dál bude jednat i o tom tzv. mechanismu automatickém, o kterém už víte. Předpokládáme, že by teda minimální mzda měla růst bez ohledu na rozhodování politiků podle tempa růstu ostatních mezd.

Dalším bodem byl migrační zákon nebo zákon o přílivu zahraniční pracovní síly. Ten efekt toho zákona, který se v tuto chvíli projednává, nicméně můžeme očekávat až v letech 2025 a 2026, a proto jsme jednali znovu s vládou o tom, abychom se snažili aktivovat pracovní sílu, zejména kvalifikovanou pracovní sílu na českém pracovním trhu dalšími nástroji, jako jsou například zase vytvoření podmínek k tomu, aby se rodiče mohli dřív vrátit z rodičovské dovolené, případně aktivovat seniory. Nicméně, vyzvali jsme taky k tomu, aby skutečně mohly být vytvořeny podmínky pro to, že se navýší kvóty příchodu zahraniční pracovní síly už v příštím roce. To vyžaduje několik konkrétních kroků.

Posledním bodem jednání byla debata o technickém školství. My jsme přesvědčeni o tom, že je potřeba dotáhnout legislativu, která je už předpřipravená, a jít modelem, který znají okolní země, nakonec o tom hovořil na závěr i premiér, že to vnímá za schůdný prostředek, něco, co nazýváme jako duální systém, alespoň pro ty školy a pro ty zaměstnavatele, kteří jsou připraveni. My jako zaměstnavatelé navrhujeme obdobný koncept, jako je například na Slovensku, kdy je to na dobrovolné bázi, tudíž není to povinné, nicméně dobrovolné.

My se nebojíme o to, že by mladí lidé, kteří se rozhodnout studovat technické obory, to nutně neznamená, že musí končit bez maturity na nějakém úplně základním vzdělání, ale rozhodnou-li se studovat technické obory, že by neměli v budoucnu uplatnění. Naopak, ukazuje se, že ten trh práce jak řemeslníky, tak technicky zdatné lidi umí velmi dobře ocenit a do budoucna bude dál oceňovat. Takže chceme ten koncept mít zajištěný. To byly pro nás nejdůležitější body z dnešní tripartity.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a poprosím také předsedu Konfederace odborových svazů pana Josefa Středulu.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Hezký večer, děkuji za slovo. Z našeho pohledu ten hlavní bod, nebo dva hlavní body, tzn. státní rozpočet a minimální mzda, byly velmi vážné. Je nutno připomenout, že v oblasti státního rozpočtu se dostáváme do zásadního problému, a to je strukturálního deficitu, který se nevyřeší škrty. Jestli budeme dál pokračovat v těchto škrtech, tak situace se bude dál zhoršovat.

Lidé na to reagují zcela logicky, protože ten obrovský pokles reálných příjmů, který už teď je 11 % za dva roky, tak ten způsobuje, že nám ekonomika nejenom že chřadne, ale padá bohužel dál dolů. Ta hrozba je taková, že nám reálně hrozí riziko stagflace, to znamená minimální růst a inflace k tomu. To není dobrá zpráva pro nikoho. Bohužel státní rozpočet neobsahuje z našeho pohledu žádná prorůstová opatření, která by pomohla tuto situaci změnit, ale dále to vypadá, že bude propadat.

My se zásadním způsobem lišíme v pohledu na budoucí vývoj ekonomiky, a to přesto, že Ministerstvo financí předpokládá inflaci v příštím roce 2,8 %, my předpokládáme růst na 5–6 %, což když sečteme dohromady inflaci za léta 2021 až 2024, předpokládanou v tomto případě, tak může dosáhnout hodnoty až 35 %, a to považujeme za tu nejhorší zprávu, která tady je. Ty propady jsou značné, co se týká HDP, my předpokládáme příští rok nikoli růst 2,3 %, jako předpokládá Ministerstvo financí, ale pokud budou ty základy takové, jaké jsou, tak pouze 1 % růstu.

Jenže to má samozřejmě vážné dopady. Jestliže HDP tvoří z více než 55 % spotřeba obyvatel a obyvatelé mají zásadním způsobem podlomené reálné příjmy, tak jenom pro příklad. Pokud dáme, spočítáme-li dohromady při naší předpokládané inflaci příští rok, tzn. 15 % v roce 2022, v roce 2023 přibližně 11 % plus 5–6 % v roce 2024, tak to bude znamenat např. u platů reálný pokles mínus 19,4 %. Např. u zdravotníků to je mínus 18,6 %, u pedagogických pracovníků mínus 19,5 %, u sociálních služeb dokonce mínus 21,2 %. To jsou vážné věci.

Co se týká mzdové oblasti, tak jen za rok 2022–2023 klesla kupní síla o 52 000 korun ročně, za tyto dva roky, to je těch mínus jedenáct procent. To si málokdo umí představit, jak velké částky to jsou a jaké to má potom následné dopady. A tento dopad je skutečně vážný. Pokud se nezmění a nebudou prorůstová opatření, tak se skutečně z tohoto problému hned tak nedostaneme. Pokud nám neporoste HDP daleko vyšším tempem, tak bude opravdu vážný problém.

Určitě všichni vnímáte, že stát hovoří o tom, že sníží objem platových prostředků o dva procentní body, ale to není pravda. To je ve skutečnosti tři a půl, protože se do toho nezapočítává, a je nutno to k tomu přičíst, i nenahrazení změny v oblasti karenční doby, a to činí půl druhého procenta. Takže fakticky je to mínus 3,5 %, a to už je velmi zásadní propad. Už jsme hovořili o tom, že žádáme, abychom projednávali otázky takových nástrojů, abychom zabezpečili do budoucna hospodářský růst. Jsem rád, že se to dostává na předmět jednání tripartity, která bude 4. prosince a toto bude jeden z bodů. Mimo jiné bude taky bod situace ve zdravotnictví, dále předpoklad vývoje školství v letech 2023–2027 a další body, které jsou velmi vážné.

Jenomže, jsou taky věci, které nejsou ve státním rozpočtu, a považujeme to za vážné a dá se hovořit o skrytém deficitu na straně zejména sociálních transferů. Tak, co třeba tam nevidíme, nevidíme valorizaci životního minima. Je podhodnocená částka na dávky hmotné nouze, také na dávky státní sociální podpory jsou nižší částky než v roce 2023. Dávky pro zdravotně postižené, to považujme za velmi vážnou zprávu, protože ty jsou dlouhodobě podhodnocené.

Jestliže materiál Ministerstva financí a tento návrh obsahuje snížení dávek v nemocnosti i při růstu průměrného výdělku, tak to znamená, že nebylo potřeba zavádět nemocenskou ve výši 0,6 % v balíčku, protože to nedává smysl. Jedině, že stát chce vybrat od těch, kteří nemají žádnou jinou možnost se ukrýt v daňových rájích, finanční prostředky, což je souhrnně jedenáct miliard korun. Taky vidíme, že jsou nízké částky na aktivní politiku zaměstnanosti a mají se dále snižovat – 1,6 miliardy korun pro rok 2024 a poté pouze půl miliardy korun. A taky částky na sociální služby mají být opět nižší než v letošním roce.

Samozřejmě jsme se zabývali i dalšími věcmi, a to naše stanovisko je již zveřejněno na stránkách Českomoravské konfederace odborových svazů v plné výši. Dostal ho taky pan náměstek, takže předpokládám, že se k tomu ještě sejdeme a třeba probereme, je tam toho více, a část toho, co tam je obsaženo, tak jsem vám před malou chvílí sdělil. Ale jenom ještě námětově, je to situace v oblasti kultury, protože ten vývoj, který je nastíněn, je pro nás neakceptovatelný, např. v paměťových organizacích nemá jít o snížení o dva procentní body, ale dokonce o čtyři procentní body objemu platových prostředků. Mají se snižovat prostředky např. na program státní podpory profesionálních divadel, orchestrů a sborů, což samozřejmě bude mít také své důsledky.

A také se jedná o další snižování prostředků na zdravotnictví, v roce 2023 se snížilo o sedm miliard korun a v roce 2024 se počítá dalších mínus dvě miliardy korun. Tak stejně si myslíme, že by se nemělo snižovat v oblasti prostředků pro hygienickou službu. Myslíme si, že těch 2 300 zaměstnanců, kteří tam jsou, tak si zaslouží, a to i s ohledem na zkušenosti, které byly v minulých letech, podporu. Tak stejně je to otázka snižování prostředků na lůžkovou péči, na zvláštní zdravotní zařízení, na očkování a taky na pandemický plán. Myslím si, že v době, kdy debatujeme o dalším nástupu koronaviru, tak to jsou velké vykřičníky, ale věřím, že dojde ještě ke změnám. 

Co se platů týká, tak odbory požadují 10% navýšení tarifů od 1. ledna roku 2024. Budeme o tom jednat s jednotlivými resortními ministry a poté se sejdeme opětovně s panem ministrem práce a sociálních věcí. Další bod, co se týká minimální mzdy. Víte, co je zarážející z pohledu odborů? Že my debatujeme o níži minimální mzdy, ne o její výši, ale níži. Člověk, který pobírá v České republice minimální mzdu, nejenže musí odpracovat plný fond pracovní doby, tzn. 17 300 korun, ale plný úvazek musí být taky kvalitní.

Jenomže ten, kdo pobírá v České republice minimální mzdu, tak je takřka automaticky klientem, který může obdržet a obdrží sociální dávky. Přece není normální, aby daňový poplatník tyto typy podnikatelů podporoval, protože vlastně my mu zaplatíme to, co on mu nedá na mzdě. Nemělo by to být tak, že ten, kdo dostane mzdu, tak by měla být na takové výši, aby nemusel chodit pro sociální dávky? Vždyť my vlastně saturujeme něco, co bychom neměli nikdy z principiálních důvodů dělat, pokud ta mzda bude důstojná.

Proto my souhlasíme s tím doporučením Evropské komise, aby minimální mzda byla v České republice 50 % průměrného výdělku. Jsem rád, že jsme se dohodli, že tato procenta, která ve finále budou, tak budou vycházet z předpokládané mzdy roku následujícího, tzn. v tomto případě třeba rok 2024. Budeme se dostávat na tu úroveň, na kterou se vláda dohodne, postupně, ale pro nás je jedinou možností právě těch 50 %. To znamená, my jsme již na jaře letošního roku hovořili o 19 500 korunách, 19 400 je akceptovatelných, pokud to bude těch 50 % průměrného výdělku, jak doporučuje směrnice Evropské unie o minimálních evropských mzdách.

Myslíme si, že to možné je. Zároveň samozřejmě jsme poukázali na to, že tady v sousedním Polsku, bude od 1. ledna minimální mzda vyšší 22 400 korun. A přece země, která je tak ambiciózní jako Česká republika, a vyplývá to i z projevů pana premiéra, přece nemůže mít nižší minimální mzdu než v Polsku, kteří to budou ještě od 1. 7. dále zvyšovat. Takže ukažme, že to jde, že se nebojíme minimální mzdy vyšší než nejenom současná úroveň, ale i ta navrhovaná. Vždyť to je taky o důstojnosti těch, kteří pracují, třeba i za minimální mzdu. Takže my budeme očekávat, jakým způsobem se stát k tomu postaví, a doufám, že se nepostaví na stranu těch, kteří dostávají od daňových poplatníků doplatek za nízké mzdy, které dávají svým zaměstnancům, to si myslím, že by nemělo do budoucna v žádném případě být.

A co se týká zákona o pobytu cizinců, tak tam my nesouhlasíme zásadním způsobem, aby agentury práce se staly zodpovědnými osobami ve vztahu k tomuto návrhu zákona. To si myslíme, že není dobré. A na téma agentur práce už se řeklo hodně a v žádném případě se nedá říct o tom, že je v této oblasti pořádek a že je všechno naprosto dobré, takže věříme tomu, že k tomu nedojde. No ale taky jsme otevřeli vážnou situaci, kde se domníváme, že dochází k zásadnímu nárůstu xenofobie v České republice a musí se s tím začít skutečně něco dělat. Toto není akceptovatelné, není možné to přehlížet, ty excesy, které jsou za poslední dobu, jsou vážné a musí se tím zabývat tak stejně stát, jako zaměstnavatelé, jako my. Protože toto by měl být společný cíl, abychom přiznali, že se dějí vážné věci, ale zároveň dělali všechno pro to, aby se do budoucna odstranily.    

Co se týká podpory odborného školství a oborů s technickým či řemeslným zaměřením, tak jsem rád, že v této věci jsme ve shodě. Hovořili jsme také o možnosti, abychom zvedli ze stolu téma duálního vzdělávání, což je systém, který zapojí více ať už to rodiče, tak studenta, tak zejména zaměstnavatele, abychom mohli dosáhnout daleko lepší situace v oblasti odborného vzdělávání. Budeme je potřebovat, ale také jsem položil otázku přítomným, řečnickou prosím, nenechal jsem hlasovat, kdo z rodičů dá své dítě na učňovské, do učňovského zařízení. Pokud neví, jaká bude jeho budoucí mzda, protože rodič se snaží, aby dítě mělo co nejlepší život, tak je to velký problém.

Proto je potřeba zvýšit motivaci, zvýšit důvěru v tento systém třeba i v prostupnost, když budou šikovní, aby mohli jít třeba na jiný typ školy nebo na maturitní obor nebo následně na vysokou školu, a to by byla ideální kombinace. Potřeby České republiky to dokazují.

Takže tolik z mé strany, co se týká mého komentáře k průběhu jednání tripartity, a rád bych věřil, že to jednání, které proběhne 4. prosince, bude o všech těch bodech velmi vážné a budou i na následné tiskové konferenci zástupci přímo vlády, čímž nechci nic proti panu náměstkovi, je odborník na oblast rozpočtu, ale samozřejmě bychom byli rádi, aby se držela ta tradice, která je, a to, že na závěrečné tiskové konferenci po jednání tripartity jsou společně se sociálními partnery také členové vlády. Děkuju za pozornost.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, poprosím o reakci pana náměstka Moru.

Marek Mora, náměstek ministra financí: Já možná jenom velice stručně. Jenom bych chtěl říci, a pánové to jistě oba potvrdí, že na celém jednání tripartity byl přítomen pan premiér, pan první vicepremiér, pan ministr Stanjura se omluvil z osobních důvodů, jak už jsem říkal, takže oni oba, bohužel, museli odejít na nějaké další nutné jednání, takže vyslali na tuto část, tzn. na tiskovou konferenci mě.

Pokud jde o tu část, která se týká státního rozpočtu, tak jsme byli svědky toho, že některé ty požadavky z obou stran od sociálních partnerů jsou částečně protichůdné. Nicméně, já jsem říkal na začátku, že vláda to jednání ještě neuzavřela, učiní tak ve středu. A některé z těch požadavků, které tady zazněly, myslím, že z obou stran, se pokusí vláda ještě do toho finálního návrhu, který pak pošle Poslanecké sněmovně, alespoň částečně zakomponovat.

Možná ještě stručná reakce zejména tady na pana předsedu Středulu. O tom, že strukturální deficit se nezmění pouze škrty. Já bych jenom chtěl říct, že ten konsolidační balíček má opatření jak na straně příjmů, tak na straně výdajů, tzn., necelá polovina konsolidačního balíčku se týká zvyšování příjmů státního rozpočtu, tzn., že to nejsou jenom ty škrty. Já jsem o některých z nich mluvil na začátku v tom svém vystoupení.

A pak možná druhá věc, už jsme se o tom bavili a děkuju teda za ten podklad, který já si prostuduju, 54 stran, musím říct, že si s tím ČMKOS dalo práci, s tím stanoviskem k návrhu státního rozpočtu, tak ale ty vaše parametry, makroekonomické parametry se výrazně liší od všech ostatních, které předpokládají ekonomický vývoj příští rok úplně někde jinde. Vy teda počítáte s inflací ve výši 5–6 %, s růstem kolem 1 %. Všechny ostatní instituce, Ministerstvo financí, Česká národní banka, ale i mezinárodní instituce, Mezinárodní měnový fond, Evropská komise, to vidí dost jinak. Takže pak se nutně samozřejmě v tom hodnocení toho příštího roku rozcházíme. A úplně možná poslední poznámka.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Což neznamená, že je to špatně.

Marek Mora, náměstek ministra financí: Jistě, to uvidíme až v roce 2025, kdo to odhadl lépe a kdo hůře. Poslední poznámka se týká hospodářského růstu. Samozřejmě oba dva pánové mají pravdu, že zlepšení hospodářského růstu je něco, co je naprosto zásadní pro českou ekonomiku. My, bohužel, pořád ještě patříme k zemím, které ještě nedosáhly ani té předcovidové úrovně. Možná už jsme jediní v Evropské unii. A samozřejmě soustředit se na ta prorůstová opatření bude nyní prioritou vlády, jenom bych chtěl říci, že to úplně není tak jednoduchá věc. Kdybychom věděli, myslím celosvětově, jak zabezpečit hospodářský růst jednoduše, tak by to asi všechny země dělaly. Není to tak úplně jasné. Uvidíme, kam ta opatření v těch oblastech, kde se snaží něco dělat, kam to povede. My o tom samozřejmě diskutujeme a bereme to velice vážně.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, nyní je prostor pro dotazy, ČTK.

Kateřina Krausová, ČTK: Pane náměstku, vy jste zmínil, že se ještě vláda pokusí některé z požadavků alespoň částečně do toho rozpočtu zakomponovat. Které? Co by se tam ještě z těch návrhů odborů, zaměstnavatelů mohlo objevit? A obou pánů bych se zeptala, jak tedy hodnotíte ten státní rozpočet? Několikrát jsme tu slyšeli, že se ještě jedná, že se ještě bude upravovat, že ještě není hotový, že definitivní bude ve středu večer, takže jak hodnotíte to, co jste viděli a dostali?

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Pan náměstek.

Marek Mora, náměstek ministra financí: Takže, ty části, kde se vláda asi posune, ale já tady nechci předjímat, protože skutečně tu finální informaci podá pan premiér, případně pan ministr financí asi zejména ve středu, po jednání vlády, ale asi tam bude nějaký posun ve výši té částky, kdy státní rozpočet bude podporovat ty obnovitelé zdroje energií. Bude tam asi posílení těch kapitálových výdajů, zejména výdajů na dopravu, některé další věci, ale jak říkám, pořád je to ještě v pohybu a tu finální prezentaci nechám na vládě. Nechci ani předjímat, protože prostě tou konečnou autoritou, která to rozhodne a která to pošle do sněmovny, je vláda.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, pan prezident Rafaj.

Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy: Já musím říct, že oceňuji dnes to, že, na rozdíl od konsolidačního balíčku, kde to bylo nalajnováno a nebyla téměř diskuze, tak tady ta diskuze probíhala dneska. Skutečně probíhala, nakonec pan náměstek to teď potvrdil, že některé věci budou ještě dál řešeny. Takže já za to chci velice poděkovat, za to chci velice poděkovat. Pro nás je, tak jak jsem říkal, důležité, že přestože ten rozpočet v mnoha oblastech je bolestivý a skutečně je na něm vidět, že jde i do provozních výdajů státu jako takových, tak pro ty pro nás investiční oblasti, zejména ta infrastruktura, se vysoká výše chce zachovat. To je velmi důležitá zpráva pro tuhle zemi.

Druhá oblast je pro nás ta cena energií, kde skutečně budeme ještě v těch zbývajících hodinách diskutovat. Domníváme se, že tam jsou ještě další možnosti, které by možná nemusely být úplně s dopadem jenom na státní rozpočet, ale ty jsou taky v běhu a o nich jsme taky během celého dneška diskutovali. Takže i já oceňuji tu debatu a oceňuji to, že ten rozpočet skutečně dává najevo, že chce být odpovědný po všech stránkách.

Teď se uvidí, jak to bude dál, nicméně souhlasím tady i s panem předsedou Středulou, že si v těch oblastech, kde stát se snaží přitvrdit, nezvedat mzdy apod., nebo platy, pardon, tak to nejde do nekonečna. Takže my musíme najít i způsob, aby zase přínosy, výnosy do rozpočtu byly takové, aby mohly financovat i naše potřebné výdaje. Ale myslím si, že tím nekončí debata, a tu jsme dneska taky vedli, nekončí debata o zeštíhlování, zefektivnění státu i do budoucna. Tam by mohla přispět např. digitalizace, kde my ji vnímáme jako příležitost.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, pan předseda Středula.  

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Já to zkusím jak ve škole. Čtyři až čtyři mínus, pane náměstku, ale dá se to zlepšit.

Marek Mora, náměstek ministra financí: Hlavně, že jsem nepropadl.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Dá se to zlepšit... No, může to být k horšímu i k lepšímu. Každopádně problém, růst inflace, nebezpečné škrty, neřešení příjmové stránky. Nejsou tam růstová opatření a, bohužel, zejména balíček primárně na úkor zaměstnanců a jejich rodin. To považujeme za špatné, proto to hodnocení je tak příkré, protože si myslíme, že to nebude úplně v pořádku, pokud to bude mít ten charakter a tu podobu, jakou známe z dnešních dnů. Co udělá vláda je samozřejmě na rozhodnutí vlády, ale říkám znova, dá se to zlepšit.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, nějaké další dotazy? Televize Prima.

Daniela Habešová, CNN Prima News: Pane předsedo, jsou nějaké body, ke kterým jste se na dnešním jednání vůbec nedostali? Děkuju.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Ono je to vždycky těžké, když dělá se program tripartity, tak opravdu je to těžké už ten měsíc dopředu. A v tomto případě jsme dnes neřešili bod, který se jmenoval Společný záměr podpory dalšího profesního vzdělávání jako integrální součást celoživotního učení. Tam jsme se domluvili, že ten bod přeneseme na příští jednání tripartity s tím, že budou ještě jednání ať už to na naší bilaterální úrovni, tak na úrovni jednání s panem ministrem školství, případně s ministrem práce a sociálních věcí a s ministrem financí, protože to považujeme, celou oblast celoživotního vzdělávání, za velmi důležitou.

A protože jsme dnes měli pro informaci materiál o důchodové reformě, tak jsme se domluvili, že napříště projednáme i otázku náročných profesí, protože zatím tady pan ministr Jurečka řekl, že to předloží přímo do Poslanecké sněmovny, což pro nás není akceptovatelné bez projednání se sociálními partnery. Tak jsme se dnes domlouvali na tom, že to bude projednáváno se sociálními partnery, protože celý problém těch náročných profesí již třicet let není řešen, nebo víc než třicet let, lidé na to čekají. A myslím si, že by se už měli konečně dočkat. A toto je pro nás vážné téma, ale je to i pro zaměstnavatele, takže proto jsme se domluvili, že příště, 4. prosince, pokud nebude chtít pan ministr Jurečka to předložit dříve, což nepředpokládáme, tak bychom to projednávali. Toto je bod, který dnes nezazněl.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, ještě nějaké dotazy? Nevidím, v tom případě tiskovou konferenci končím, přejeme vám hezký večer, na shledanou.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Na shledanou, hezký večer.

Marek Mora, náměstek ministra financí: Na shledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X