Tiskové konference
2. 11. 2020 12:49
Tisková konference po jednání tripartity, 2. listopadu 2020
Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po jednání tripartity. O úvodní slovo bych chtěla požádat pana premiéra Andreje Babiše.
Andrej Babiš, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, dovolte krátkou informaci ze zasedání Rady hospodářské a sociální dohody České republiky, která dnes zasedla a která ještě do Vánoc zasedne 14. prosince.
Dnes poprvé se Rady zúčastnil i nový ministr zdravotnictví, pan Blatný, který odpovídal na otázky kolegů, a myslím si, že je dobře, že měl tuto možnost, a i kolegové z tripartity měli tuto možnost tyto otázky položit.
Dobrá zpráva je, a jak se vyjádřila paní Žitníková, že nemocnice dostaly konečně těch deset miliard, které jsem vyjednával s paní Schillerovou už někdy v červnu, a vláda to schválila v červenci. Bohužel tři měsíce trvalo Ministerstvu zdravotnictví, než vypsalo ten dotační program, takže zdravotníci dostanou tyto peníze v říjnové výplatě teď vlastně v listopadu. Takže doufejme, že nový ministr bude zkracovat tyto lhůty, protože to trvalo neskutečně dlouho.
Pro mě dnes nejdůležitější bod – stavební zákon. Je to podle mého názoru jeden z nejdůležitějších zákonů naší vlády, protože my všichni chceme urychlit a zjednodušit stavební řízení. Je na to svolána mimořádná schůze tento čtvrtek 5. listopadu a vládní předloha je spolu se souvisejícím takzvaným změnovým zákonem před prvním čtením.
Ten cíl je jasný – jedno řízení před jedním stavebním úřadem. Všechny ty principy, a doufejme, že to podpoří všechny strany a hnutí, které jsou ve sněmovně, protože ten zákon začne platit od 1. 7. 2023 a je to taky vazba na digitalizaci stavebního řízení. Takže to je nesmírně důležité, protože z hlediska naší pozice v žebříčku Světové banky ohledně obtížnosti získání stavebního povolení jsme na ostudném 157. místě.
Co začne platit od příštího roku, od 1. ledna 2021, je takzvaná fikce souhlasu dotčeného orgánu. To znamená, že pokud dotčený orgán nevydá závazné stanovisko pro malé stavby do 30 dnů a velké do 60 dnů, tak bude platit to, že s tím souhlasí a nemá žádné podmínky ani připomínky.
To znamená, že sice bohužel zůstává ten počet dotčených orgánů stejný, ale stavebník už nebude čekat měsíce nebo někdy i rok nebo i déle. Takže z mého pohledu to byl nejdůležitější bod.
My jsme samozřejmě v rámci diskuse mluvili o různých tématech, jako minimální mzda a tak dále, ale o tom určitě, pokud budou chtít, kolegové promluví. Takže děkuji.
Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, předseda Českomoravské komory odborových svazů pan Josef Středula.
Josef Středula, předseda Českomoravské komory odborových svazů: Přeji dobrý den. Děkuji panu premiérovi za úvod. Já se rovnou dostanu k těm bodům, které jsou z našeho pohledu vážné. Chtěl bych poděkovat za souhlas, ale věřím tomu, že to následně podpoří i vláda, o projednání mimořádného opatření, protože řada profesí má povinnost se zúčastnit zkoušek, které jsou nutným předpokladem pro výkon jejich činnosti, a dosud se s tím nic neodehrálo proto, že na to nebyl při první vlně dostatek prostoru. Ale teď si myslíme, že už je to nutné, aby se nestalo, že někteří zaměstnanci budou muset odmítnout pracovat proto, že nemají to důležité přezkoušení. To je od třeba elektrikářů, lidí pracujících s tlakovými nádobami, v oblasti nakládání se zdroji atomové energie a podobně.
To jsou všechno věci, které jsou velmi důležité, a já jsem rád, že to velmi rychle proběhlo za souhlasu zaměstnavatelů a požádáme tímto vládu, aby se tak stalo a aby toto prolongovala na dobu šest měsíců po ukončení nouzového stavu, aby bylo možno toto všechno zvládnout a aby lidé mohli ty periodické zkoušky nutné pro výkon jejich činnosti absolvovat. To byla jedna věc.
Druhá – řešili jsme také otázku situace v nemocnicích. Upozorňovali jsme pana ministra Blatného, že ta situace tak optimistická stále ještě není. On to teda potvrdil, že v žádném případě se nedá v této chvíli říct, že už se situace zlepšuje, protože je tu stále nárůst počtu lidí, kteří jsou v těžkém stavu, a nemocnice jsou v řadě případů na hraně své únosnosti.
Ty týmy, které tam jsou, jsou samozřejmě velmi vyčerpané, a já vítám i to poděkování, které říkají například armáda, ale i pan premiér, paní ministryně práce. Protože si myslím, že ti lidé to musí slyšet. A o to víc nás mrzí, že tak dlouho trvalo Ministerstvu zdravotnictví, že nebylo schopno vyřešit otázku těch slíbených prostředků, které v červnu zcela v reálném čase, ale bohužel teď až v říjnové výplatě, by měli dostat zaměstnanci.
Věřím, že podobná situace nastane i při té druhé vlně, protože si myslím, že ta druhá vlna je daleko, daleko nebezpečnější. A jsem rád, že došlo k dohodě na zvýšení prostředků v rámci úhradové vyhlášky, kde se bude moci zaměstnancům dát více prostředků.
Víte, že jsme avizovali, že jsou zaměstnavatelé, kteří se bohužel ne zcela zodpovědně chovají ve vztahu k šíření koronaviru. Někteří dokonce zamezují tomu, aby si zaměstnanci aplikovali eRoušku nebo v případě trasování, a já vítám, že jsme se dohodli s ministryní práce a sociálních věcí, že budeme ty konkrétní firmy, kterých se to týká, budeme nahlašovat prostřednictvím ministerstva práce, státního úřadu Inspekce práce, aby také docházelo i ke kontrolám.
A jsem rád, že je to sice minorita, ale je to bohužel velmi vážná situace, a děje se tak i vůči těm minoritám, které tady pracují ze zahraničí. A požádali jsme pana ministra Blatného, aby například byly dány základní informace v ukrajinštině, aby zaměstnanci, kteří tady jsou i z jiných etnik, tak aby ty informace měli a podle toho se zařídili a nenechali se v této věci manipulovat tím takzvaným zaměstnavatelem, který je dostává do velmi svízelné situace a samozřejmě všechny občany a jejich rodinné příslušníky.
Další věc, která se týká té diskuse, která byla, je o tom velkém počtu lidí, kteří jsou nemocní. A běží různé informace o tom, že ti, kteří jsou pozitivní, tak že budou muset do práce a podobně. Pan ministr Blatný dal jasně najevo, že takovéto praktiky si myslí, že se nebudou dělat. Vznikla i včera nějaká informace týkající se hasičů, ale pokud mám správné informace, tak se nepředpokládá, že by někdo, kdo byl pozitivní, nastupoval do práce v případě, že je bezpříznakový. To jsou věci, které si myslíme, že je nutno napravit, sdělit i veřejnosti, protože vzniká spoustu nepravdivých informací, které se šíří.
Co se týká projednávání stavebního zákona – my souhlasíme s tím cílem vlády, aby došlo ke změně a aby stavební zákon byl velmi pružný, ale taky upozorňujeme na to, že by bylo velmi dobře, aby se ti, jichž se to bezprostředně týká, kdo připravují ten zákon, dali do pozice těch, kteří by chtěli něco zablokovat, a pokud taková možnost existuje, tak aby tu možnost v případě, kdy je to oprávněné, tak aby taková možnost nevznikla.
Pan premiér se na to zeptal i přímo pana ministra Havlíčka, aby se na to také podívali, aby takováto variace neexistovala. Samozřejmě věci, které jsou v zájmu veřejnosti, tak aby se nestalo, že někdo může zase naopak prosadit stavbu čehokoliv, co by ve finále mohlo znamenat ohrožení zdraví lidí nebo třeba životního prostředí a podobně. Takže jsme si vědomi toho, že to má obě strany té mince.
Také jsme upozorňovali na to, aby byla komunikována celá ta věc se zaměstnanci, protože tam dochází k přesunu zaměstnanců od jednoho zaměstnavatele k jinému zaměstnavateli, pokud ten zákon bude schválen. A toto musí proběhnout velmi dobře, aby nedošlo následně ke kolapsu z jiných důvodů, než jsou tyto.
Dalším bodem, který jsme projednávali, byla otázka útlumu uhlí, program Re:start ve vztahu k těm regionům, které jsou postiženy těžbou uhlí. Tady si myslím, že došlo a dochází k zatímní dobré komunikaci. Pokud dochází k něčemu jinému, tak to přímo komunikujeme s příslušným ministerstvem, což je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Také jsme požádali, aby se zapojil do celé té akce zejména v této chvíli aktuální v Sokolovské uhelné, případně OKD, tak i CzechInvest. Aby vyhledávali vhodné investory pro toto období a pro tuto oblast. Protože například u Sokolovské uhelné se jedná o ztrátu do konce roku asi 800 pracovních míst plus dalších 200 a bude to pokračovat dále. A jsou to lidé, kteří mají vysoké průměrné výdělky, a tudíž by to mohlo znamenat pro ten region skutečně velmi vážnou situaci.
Proto jsme požádali, aby CzechInvest v tomto byl aktivní, a pan ministr Havlíček nám sdělil i jednu z možností, které by přicházela v úvahu pro Karlovarský kraj, a byl bych rád, kdyby to vyšlo. Omlouvám se, že tady teď neprozrazuji tu konkrétní aktivitu, ale i pan ministr Havlíček byl v tomto opatrný a řekl nám, že to není ještě jisté.
Takže pokud by takovéto projekty mohly být dokonce i v řádu několika tisíc zaměstnanců, tak bychom byli samozřejmě rádi. Protože zkušenost například z Moravskoslezského kraje se zlepšila až ve chvíli, kdy byla vysoká aktivita investorská, a až potom teprve poklesla ta vážná čísla nezaměstnanosti.
Měli jsme při na téma valorizace zvláštního příplatku a příplatku práci ve ztíženém pracovním prostředí. Věřím, že vláda tady rozhodne, protože se jedná například i o profese lidí, kteří pracují v sociálních službách, kde je ohrožen jejich život a jejich zdraví. Věřím tomu, že vláda najde nějaký klíč, jakým způsobem zvýšit tyto příplatky pro zaměstnance státu, protože ty jsou dlouho nevalorizované, a myslíme si, že nastal čas pro to, aby se to posunulo. Nejenom s ohledem na současnou situaci, ale zejména s ohledem na důstojnost té vykonané práce těch zaměstnanců. Ten samotný příplatek je skutečně jen určitou malou odměnou zaměstnancům za některé ty velmi vážné věci, které dělají. Je to od lidí pracujících v bezpečnostních složkách až po zaměstnance v sociálních službách, ve zdravotnictví, kteří jsou vystaveni takovýmto věcem.
Já věřím, že na příštím jednání tripartity budeme mít téma, které je velmi vážné, co se týká dopadů na ČR, zaměstnanost, strukturu ekonomiky, a to Green Deal, respektive Zelená dohoda pro Evropu, kterou bychom chtěli probrat. Protože to velmi úzce souvisí s dalším bodem, který bude, a to je, jaká je příprava ČR pro přípravu čerpání těch prostředků, které v červenci schválila Evropská rada a které by měly být pro Českou republiku aktivní. A není to málo prostředků, protože kumulativně se jedná o objem takřka jednoho bilionu korun do období roku 2027.
Tolik za stranu odborů.
Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Prezident Svazu průmyslu a dopravy pan Jaroslav Hanák.
Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy: Přeji dobré poledne všem. Já jenom doplním k tomu příštímu zasedání, co říkal pan premiér a kolega z odborů. Bude tam Národní plán obnovy, peníze Evropské unie, to bylo řečeno. Green Deal samozřejmě, protože souvisí s národním plánem obnovy, ale budou tam i, pan premiér ví, stavby a vývoj v infrastruktuře, v těch klíčových stavbách nad 300 milionů a znovu tam bude i vyhodnocení těch přijímaných opatření v souvislosti s dopady koronavirové krize.
Já jsem byl velice rád, že pan premiér přizval nového pana ministra. Měli jsme možnost mu dát řadu dotazů. Myslím si, že otázka odměn zdravotníků už je vyřešena. Pozdě, ale přece, a to je strašně dobře. Protože když se někomu něco slíbí, tak se to má dodržet a úředníci jsou od toho, aby příkaz vlády nebo premiéra vyřídili raději včera než za měsíc nebo dva.
Co je pro nás klíčové ve vývoji koronavirové krize, je, že podnikatelská sféra, a doufám, že i každý občan, očekává hlavně předvídatelnost. To je pro nás naprosto klíčová, zásadní věc. Ptal jsem se pana ministra zdravotnictví, zda vláda a on uvažují teď, v uvozovkách, o nějaké irské tabulce, v níž je nějakých pět pásem a parametry koeficientu R, počtu nakažených a stavu nemocných.
Já si myslím, že my to opravdu potřebujeme vědět, jak se to bude vyvíjet. Protože to se ukazuje v televizi, běží to na lištách nepřetržitě, a bylo by dobře, aby vláda řekla, že když budeme na úrovni 0,9 koeficientu, 3 000 nakažených a jenom o 300 500 lidí více v nemocnici, že budeme uvolňovat tyhle a tyhle oblasti. Prostě bodle bodů, předvídatelnost a myslím si, že to pomůže všem. Průmyslu, službám, aby každý věděl, co ho třeba čeká za tři dni nebo za týden. Aby se to neřešilo jako doposud pouze tiskovými konferencemi.
Velmi důležitá je možnost využití antigenních testů. Vláda rozhodla o nákupu myslím dvou milionů. Takže to se dá využít i ve firemní sféře. Dokázala to využít Škoda Auto a další firmy a je to dobře vůči zaměstnancům.
K tomu, co říkal pan předseda odborů. Já zase mám informace, a říkám i za svoji rodinnou firmu: My investujeme obrovské prostředky do zabezpečení a ochrany zaměstnanců. Od vstupu do firmy přes každé pracoviště. Jestli má pan předseda poznatky, tak ať to není jenom domněnka, ať to řekne nahlas, ať tam ten kontrolní orgán jde a prokáže to.
Neříkejme v kritické době něco, že jako nebo možná nebo tohle. To je špatně. Je to nedůstojné vůči těm firmám a lidem a takhle bychom postupovat neměli.
Jsem rád i za to, co říkal pan premiér, který ho doplnil, že se bude dělat ta varianta nová těch semaforů, abychom se orientovali i v regionech, což jsem tedy velice rád.
Co se týká stavebního zákona. Souhlasím, že je to naprosto principiálně nejdůležitější legislativní úprava, samozřejmě kromě koronavirové krize, která před vládou je. Jsem hrozně rád, že jsme si potvrdili, i když nebyla přítomná paní ministryně pro místní rozvoj, která je v karanténě, že platí, že všichni v čele s předsedou vlády budeme podporovat vládní návrh tak, abychom dosáhli strategický cíl. Podané povolení, jedno řízení, jedno rozhodnutí.
Takže to je ten velký strategický cíl a věřím, že bude naplněn spolu s institucionálními změnami, které budou platit později. Ale ta možnost, že 1. 1. 2021 bude jedno razítko a orgán, který nebude řešit, a myslím si, že máme desítky tisíc úředníků, tak nevím, co by dělali. Že tak razítka prostě budou, protože tam bude platit třicetidenní limit a to jsem spokojen. 5. 11. první strategické datum, jsem velmi zvědavý, co z toho prvního čtení projde, a doufám, že garantem bude hospodářský výbor Poslanecké sněmovny, protože jde o podnikání, jde o budoucnost země.
Co se týká útlumu těžby uhlí, běží to, já si myslím, že tam jak vládní strana, tak i naše reprezentace pracuje, pracují uhelné komise, které zřídila vláda. Myslím si, že ten program Re:start v těch materiálech byl precizně zpracovaný, číselně. Máme přehled o tom, co se děje v těch třech klíčových regionech.
Je tam jenom jeden malý problém, ten musí hlídat pan vicepremiér Havlíček, aby tam byly, nebo aby nebyly porušeny vazby mezi jednotlivými fondy, ať už jde o Národní plán obnovy, kohezní fondy či jiné ty monetární fondy, a umělo se to využít ve prospěch budoucnosti regionu.
Garantoval, že CzechInvest pracuje. CzechInvest dělá na tom, aby především v tom Karlovarském kraji se našli investoři. Šance je tam veliká. Byly řečeny projekty, myslím si, že zatím to není pro veřejnost, protože je potřeba nechat ty strategické firmy se tam připravovat, a v pravou chvíli to určitě vláda oznámí.
Co se týká valorizačního zvláštního příplatku a příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí, naše stanovisko bylo, že souhlasíme v těžké době s mimořádnými odměnami jak pro zdravotníky, tak pro záchranné složky nebo sociální služby, ale tak, jak to je položeno dnes, jsme proti plošnému uplatňování čehokoliv. Je to špatně, není to moudré a jsem rád, že se na naší stranu přidala i paní ministryně financí.
Byla tam diskutována nedůstojně minimální mzda a mě se k tomu nechce vyjadřovat. Děkuji.
Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a dotazy prosím, pokud jsou. Prosím ČTK.
Kateřina Krausová, ČTK: Zeptala bych se tedy na to nedůstojné diskutování o minimální mzdě. Shodli jste se na něčem, neshodli, případně jak vláda plánuje navýšit či nenavýšit od ledna minimální mzdu? Děkuji.
Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy: Samozřejmě to nebylo na programu. My jsme se neshodli jako sociální partneři, máme na to naprosto rozdílný pohled, a to z toho důvodu, že nejprve vláda musí nejdříve rozhodnout o tom, jaká bude budoucnost superhrubé mzdy. Existuje tu poslanecký návrh pana premiéra, který hovoří o 15 a 23 procentech, což bude mít obrovské dopady do čisté mzdy.
Z našeho pohledu je hrubá chyba, že se nepovedlo ke vztahu minimální mzdě udělat ten koeficient, na kterém se léta pracovalo. Zkazil to jeden z odborových svazů, který byl zásadně proti, jinak se blížila shoda ostatních partnerů. A pro nás je zvyšování minimální mzdy teď momentálně v té krizové situaci složité a velice problematické. Protože nejde o tu minimální mzdu pro těch 120 000 lidí, to je většinou stejně pod státem. Ale tam je problém, že je to navázáno, jako málokde v Evropě, na zaručenou mzdu a to dělá v řadě firem, její nárůst, velký problém. Dnes z naší strany bylo řečeno, že zvýšení zaručené mzdy například o inflaci by neměl být tak velký problém. Ale je to ale vazba na to zrušení té superhrubé mzdy. Děkuji.
Andrej Babiš, předseda vlády: Já bych se vyjádřil k tomu. Samozřejmě klíčové je, my už jsme se na tom jednou domluvili s ČSSD, a proto jsem i ten pozměňovací návrh podal. Dokonce jsme měli společnou konferenci s panem Hamáčkem, že tedy navrhneme snížení daní pro všechny zaměstnance na 15 procent. Teď vlastně v mediálním prostoru jsou jiné vyjádření, respektive pan předseda podal jiný návrh, takže si to musíme vyjasnit v rámci koalice.
A samozřejmě snížením daní pro všechny zaměstnance de facto každý zhruba získá sedm procent z hrubé mzdy a pět procent z čisté. Takže to má samozřejmě zásadní vliv, my si myslíme, že to je dobře. Vypadá to, že nejenom my, ale v pátek známá ratingová agentura Standard and Poor's Global udělila České republice stejný rating, jaký jsme měli, nejlepší ze všech zemí V4, s outlook stabile, to znamená, že výhled stabilní. Protože stále a znovu opakuji, Česká republika má de facto, kdybychom porovnali rozsah a strukturu hospodářství, nejnižší zadlužení vůči HDP.
Takže my si myslíme, že to je potřeba, aby lidi dostali víc peněz, aby platili míň daní. Takže o tom bude ta debata, která nás ještě čeká. My jsme menšinová vláda a uvidíme ve sněmovně, jestli ještě před tím v rámci koalice se domluvíme, nebo se nedomluvíme.
Debata o minimální mzdě, tady samozřejmě kolegové nenacházejí vlastně soulad nebo stejný názor. U nás je minimální mzda vázána na zaručenou mzdou, to jsou ty argumenty. Odboráři mají zase jiné argumenty z hlediska výše. Takže my určitě o tom budeme diskutovat a vláda musí nějakým způsobem rozhodnout.
Josef Středula, předseda Českomoravské komory odborových svazů: Já ještě přidám ten třetí hlas tripartity k minimální mzdě. My jsme informovali o tom, že na Slovensku, Polsku, to znamená země, které jsou na tom hospodářsky o něco hůře než Česká republika, tak na Slovensku v aktuálním kurzu by byla minimální mzda výše než 16 900 korun od 1. 1., my máme 14 600 korun, zaměstnavatelé navrhují nulu.
Takže my si myslíme, že cesta do chudoby je dlážděna přesně takovým typem rozhodnutím, a myslíme si, že to je právě ta míra té nezodpovědnosti. Ano, máme jako každý rok zásadní rozdíl v pohledu mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Věřím, že vláda v tomto rozhodne a že český občan, který musí odpracovat poctivě i za minimální mzdu plný fond pracovní doby, takže na tom nebude hůř než ti, kteří žijí v zemích, ve kterých jsou na tom ekonomicky hůře než Česká republika.
Jana Adamcová, tisková mluvčí vláda: Další dotaz, televize Prima.
Josef Mádle, CNN Prima News: Já mám dotaz na pana Středulu, dobrý den. Vy jste včera v pořadu Partie říkal, že jsou firmy, které mají odlišný přístup k aplikaci eRouška a k trasování. Můžete tedy být konkrétnější, jaké firmy to tedy jsou, které vlasstně nabádají své zaměstnance a jsou proti aplikaci a trasování? Děkuji.
Josef Středula, předseda Českomoravské komory odborových svazů: My to řekneme, ale těm, kteří jsou zodpovědní za kontrolu, to znamená těm orgánům, které k tomu mají kompetenci. Nemáme důvod to sdělovat veřejně, jak se ty firmy jmenují. Ten počet se bohužel zvyšuje, nesnižuje a my chceme, aby vůbec takový přístup byl vymazán.
Nepotřebujeme pranýřovat konkrétní firmy, potřebujeme to vyřešit, aby se to již nestávalo a lidí se nebáli tak vážnou věc, jak už je jen pouhá aplikace eRoušky nebo trasování, aby jim to někdo nezapověděl.
To je vážné, bohužel i proto byl ten náš námět, aby i třeba v ukrajinštině byly informace, jaká jsou práva, a hlavně co mohou lidé, kteří cítí tyto problémy, které jsou spojeny s nákazou covid, co by měli dělat, aby je nikdo nenutil, že chodí nemocní do práce a tak i po České republice by mohli roznášet. Takže snažíme se to dělat komplexně a těch podnětů už je výrazně více, a proto jsme se ministryní práce domluvili, jakým způsobem to budeme řešit a jakým způsobem se to bude napravovat.
Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Česká televize.
Mariana Novotná, Česká televize: Pane premiére, když pan prezident Svazu průmyslu a dopravy by chtěl po vládě ten konkrétní plán podle irského vzoru rozvolňování nebo konkrétních opatření při určitém reprodukčním čísle, tak co vy jste mu řekl při tom jednání? Je nějaké datum, doba, kdy byste to jako vláda zveřejnili? Protože to nechce jenom on, ale i opozice. Děkuju.
Andrej Babiš, předseda vlády: Samozřejmě. Ale to je dotaz na nového ministra zdravotnictví, na jeho expertní skupinu. Co se týče té irské tabulky: Ano, my jsme ji na tom večerním zasedání vlády měli na obrazovce. Je tam pět pásem, akorát tam někdo musí doplnit to R. A je otázka, jestli není lepší místo R mluvit o absolutním počtu nakažených za ten den.
Já budu mít zítra hovor s izraelským premiérem Netanjahuem, se kterým budu o tom diskutovat. Protože tady taky máme nějakou informaci, že Izrael měl totální lockdown. To není pravda, celý průmysl většinou tam běžel.
Takže ohledně té tabulky, ano, pan ministr to má za úkol, že by bylo dobré přehledně to zveřejnit pro občany, ale já za sebe určitě nechci spekulovat a musí… My jsme ten minulý týden, vlastně ta průměrná čísla nejsou objektivní, 28. byl svátek, a tento týden, doufejme, že to bude teda v kuse a uvidíme, jestli skutečně dochází k zbrzdění té pandemie, nebo ne.
Samozřejmě na tom všem se pracuje. My snižujeme skluz navolávání dnes vlastně. To, co jsme založili, je největší call centrum České republiky, 1 800 lidí navolává. Takže na tom se pracuje, ale já nechci mluvit za pana ministra zdravotnictví, je to jeho agenda, je to jeho názor. On musí přijít na vládu, musí jasně říct, jak to vidí. Samozřejmě z mého pohledu to asi nejdůležitější jsou školy, hlavně první stupeň, a o tom musíme mít nějak jasno, jakým způsobem, když už bude jasno tedy v nějakém tom výhledu, co se uděje, ale samozřejmě i ty ostatní sektory jsou důležité.
Blíží se Vánoce, nouzový stav je prodloužen jenom do 20. listopadu, takže vás jenom poprosím, abyste si počkali na vyjádření hlavně ministra zdravotnictví v nějakém čase, kdy už bude jasněji celkově v té situaci a ve vývoji.
Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě Česká televize.
Mariana Novotná, Česká televize: To znamená, pane premiére, že když předchozí ministr zdravotnictví říkal, že reprodukční číslo 0,8 bude ten ukazatel, po kterém se třeba opatření rozvolní, tak teď už to možná neplatí a bude se řídit třeba podle počtu nakažených. ám to tak chápat?
Andrej Babiš, předseda vlády: To je můj osobní názor. Já 0,8, nevím, co vám to říká. 0,8 z čeho, z kolika, 10 000, 15, průměr sedmidenní? Tak já mluvím za sebe. Máme nového ministra, tak on musí jasně říct. Pro mě si myslím, že více lidé jsou zvyklí i v médiích vnímat od rána počet nakažených. Izrael vlastně začal rozvolňovat při nějakém počtu nakažených. Ale já mluvím za sebe, rozhodnout musí vláda, protože se obávám, pokud bychom mluvili o nějakém reprodukčním čísle, jestli by to lidé pochopili. Tak to si myslím, že pokud by to bylo absolutní číslo, tak by to mohli sledovat. Ale to je můj osobní názor a nikomu ho nevnucuju.
Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak další dotaz prostřednictvím videokonference. Nejprve pan Ťopek, Hospodářské noviny.
Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Dobrý den, pane premiére, vy jste ve sněmovně v pátek pronesl, že pan vicepremiér Havlíček chystá restart české ekonomiky, což předpokládám, že jste neměl na mysli stejnojmenný program útlumu těžby. Chci se zeptat, jestli tripartita je srozuměna s tímto programem restartu české ekonomiky, zdali jste to probírali a jestli můžete nastínit, co ten plán obnáší?
Andrej Babiš, předseda vlády: Ne, ne, ten restart nemá nic společného s tím programem Re:start, to je čerpání evropských peněz pro regiony, které se mají transformovat na bezemisní z uhlí. Takže ten program samozřejmě se bude připravovat, chvilku to potrvá a samozřejmě, že to budeme diskutovat s tripartitou, protože nás čeká potom další rozhodnutí o prodloužení Antiviru. Uvidíme, jak dopadne návrh zákona o kurzarbeitu a tyhle věci.
Takže není to ještě na stole, je to v plánu a samozřejmě tam musíme popsat některé ty sektory, jestli v nějakém čase budou mít možnost se transformovat nebo vrátit se do původní kondice, nebo se budou muset nějak restrukturalizovat. Takže to bude určitě velice závažný materiál, který budeme muset diskutovat tady s našimi sociálními partnery a samozřejmě v rámci koalice a určitě i ve Sněmovně, protože to bude určitě plán, který už bude mít dopad na tu příští vládu, která vznikne v příštích volbách.
Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Pardon, já bych ještě reakci, pane redaktore. My bychom rádi, aby tak jako ve Spojených státech po velké depresi vznikl New Deal za Delano Roosevelta, myslím si, Česká republika je v situaci, že by mohla mít Czech Deal. Skutečný Czech Deal, který by zahrnoval vše, celou ekonomiku, její restrukturalizaci, směřování do budoucna, včetně těch věcí, které se týkají bezemisní ekonomiky, protože Česká republika se k tomu také zavázala. Ale měl by být jasný směr a cíl. Říkejme tomu Czech Deal, to je možná lepší než hospodářská politika, protože to jsou přece jenom trošku významnější věci, a v tomto případě jsme připraveni se na tom podílet a hledat způsob, jak se dá Česká republika posunout do 21. století toho nového typu.
Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak další dotaz. Paní Rambousková, Seznam Zprávy.
Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Dobrý den, já mám dotaz nejspíš na pana premiéra. Chci se zeptat, jaký je ohlas firem na to, že by to velké testování zaměstnanců měli částečně platit ze svého. Děkuju.
Andrej Babiš, předseda vlády: Tak ohledně toho testování, a jinak já jsem teda příznivcem toho, aby ty firmy byly jmenovány v mediálním prostoru, protože si myslím, že každý dobrý zaměstnavatel musí se přece postarat o svoje zaměstnance. Musí je ochránit a musí udělat v podstatě všechno pro to, aby ochránil zdraví svých zaměstnanců. Některé firmy to dělají a my jsme to diskutovali na NERV a padl tam návrh, že by stát participoval. Myslím, že někdo to tam navrhnul asi půlkou nákladů. To znamená, že pokud ten antigenní test dnes stojí asi 150 korun včetně DPH, tak se bavíme o nějaké částce 70, 75 korun. Takže to nás ještě čeká, tahle debata.
Ty antigenní testy vláda schválila v rozsahu 10 milionů. To je samozřejmě určeno hlavně, abychom ochránili naše seniory a nemocné lidi. Takže to je ta první fáze, tam spěcháme. A budeme o tom diskutovat. Některé firmy to dělají samy od sebe, jako Škoda Auto například nebo i další. Takže ano, musíme to diskutovat.
Já osobně jsem pro, abychom ty firmy podpořili nějakou participací, aby měly i tu motivaci od státu, ale prioritně ony se musí postarat o své zaměstnance. Ale stát, si myslím, že jsme připraveni o tom debatovat a hledat řešení a vlastně přispět i finančně.
Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji, a pokud je to vše a z dotazů je to vše, tak děkujeme a na shledanou.