Tiskové konference

16. 9. 2019 17:54

Tisková konference po jednání tripartity, 16. září 2019

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po jednání tripartity. O úvodní slovo bych chtěla požádat paní vicepremiérku a ministryni financí paní Alenu Schillerovou.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Dobrý den, dámy a pánové, dovolte, abych vás informovala o zásadním bodu, který jsme dnes předkládala na jednání tripartity, a to je návrh státního rozpočtu na rok 2020, který dnes bude projednávat vláda od 14 hodin.

Já jsem seznámila členy tripartity se základním makroekonomickým scénářem, na kterém je rozpočet postaven. Samozřejmě, na základě něho se potom odhadly příjmy a tento makroekonomický scénář včetně odhadu příjmů posoudil Výbor pro rozpočtové prognózy a shledal obě tyto prognózy realistickými.

Na základě toho jsem seznámila členy tripartity s tím, že navrhuji ve státním rozpočtu celkové příjmy v částce přes 1 578 miliard korun, to znamená, že vzrostou celkově o 7,7 procenta, to znamená bezmála o 113 miliard. Výdaje jsou navrženy pro rok 2020 o 40 miliard vyšší, tedy ve výši 1 618 miliard korun. Deficit tedy zůstává pro rok 2020 zachován ve výši 40 miliard korun, tedy stejně jako pro rok 2019.

Také jsem seznámila členy tripartity s bližší strukturou těchto příjmů. Že daňové příjmy bez pojistného odhadujeme na 819 miliard, příjmy z pojistného rozpočtujeme ve výši vyšší než 586 miliard. U příjmů z rozpočtu Evropské unie a finančních mechanismů odhadujeme na téměř 112 miliard a ostatní příjmy, to znamená, ať už jsou to příjmy z emisních povolenek, příjmy z aukce kmitočtů nebo příjmy z privatizačních fondů, odhadujeme celkově na necelých 63 miliard.

Výdaje návrhu státního rozpočtu jsou zvýšeny meziročně o 112,8 miliardy korun a tady už jsem se zastavila u jednotlivých položek výdajů. Zdůraznila jsem, že především budou použity na růst kapitálových výdajů o 24,4 miliardy, to znamená na bezmála 147 miliard, takže dochází k meziročnímu nárůstu kapitálových výdajů, které jsou kryty z rozpočtu EU, o 15,6 miliardy, u českých kapitálových výdajů je nárůst o 8,8 miliardy na úroveň 88,5 miliardy. Zdůraznila jsem, že právě kapitálové výdaje, které rostou naprosto nejvíce za posledních deset dvanáct let, jsou jednou z priorit a motorem ekonomiky v době, kdy ekonomika zpomaluje.

Výdaje na výzkum, vývoj a inovace se zvyšují o jednu miliardu na úroveň národních zdrojů ve výši 37 miliard. Celkově i s příjmy EU a finančních mechanismů půjde tedy celkově na vědu a výzkum 47,6 miliardy. Zdůraznila jsem, že tato vláda dokazuje, že školství je pro ni prioritou. Proto také celkový rozpočet Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy dosáhne v příštím roce téměř 226 miliard, což představuje meziroční navýšení rozpočtovaných prostředků o 20 miliard korun.

Objem prostředků na platy pedagogických pracovníků se zvyšuje objemově o deset procent. Pro rok 2021 se počítá s dalším nárůstem prostředků na platy o devět procent tak, aby platy učitelů v regionálním školství dosáhly v roce 2021 v průměru částku vyšší než 45 000 korun tak, jak jsme se zavázali ve vládním programovém prohlášení. To znamená, aby se dostali minimálně na úroveň 150 procent jejich výše pro rok 2017.

Co se týče platů nepedagogických pracovníků v regionálním školství, tak se zvyšuje celkem o deset procent, pro rok 2021 se pak počítá s dalším nárůstem na platy o čtyři procenta tak, aby se platy nepedagogických pracovníků v regionálním školství na konci volebního období v roce 2021 dostaly minimálně na 150 procent jejich výše pro rok 2017 v souladu s programovým prohlášením vlády. Což znamená, že by měla být úroveň minimálně 24 000 korun.

Jak víte, koalice se v pátek dohodla na navýšení platů všech zaměstnanců veřejné správy pro rok 2020 a ten nárůst měl činit 1 500 korun na zaměstnance do tarifu a současně se zruší první stupnice platových tarifů, což znamená pro tyto lidi s nejnižšími příjmy další navýšení o 3,5 procenta k těm 1 500 korunám. Což se týká, jak víte, kuchařek a různých těchto pomocných profesí.

V sociální oblasti je rozpočtováno výrazné zvýšení průměrného starobního důchodu, který by se měl od 1. ledna zvýšit v průměru o částku 900 korun na průměrný důchod asi 14 326 korun. Tato mimořádná valorizace zvyšuje výdaje státního rozpočtu o téměř 37 miliard. Na tuto částku upozorňuji a podávám ji do porovnání se schodkem, který je 40 miliard. Celková částka na důchody se zvýší na něco málo přes 509 miliard.

Dále se navyšuje rodičovský příspěvek, kde zvedáme životní úroveň osob celodenně pečujících o malé děti. To odpovídá celkové částce 8,6 miliardy, protože víte, že koalice se dohodla na tom, že vlastně tuto částku 300 000, která se zvyšuje z 220 000, přiznáme i rodičům, kteří pečují o děti do čtyř let a částku současnou si nedočerpali.

Zdravotnictví by díky platbě ze státního rozpočtu mělo hospodařit se zdroji vyššími o tři miliardy, to znamená s částkou 77 miliard. Celkový objem výdajů na sport je rozpočtován ve výši 8,1 miliardy, čili o 0,3 miliardy korun více než v letošním roce. Z toho kapitola MŠMT je rozpočtována částka 7,2, něco málo vyšší, přes 7,2 miliardy.

Národní výdajový rámec Státního fondu dopravní infrastruktury byl zvýšen na celkovou úroveň 70,2 miliardy a z hlediska fungování veřejné správy na obranu České republiky se navrhuje částka v objemu o téměř 9 miliard vyšším než pro letošní rok, čímž by v roce 2020 měla činit kapitola obrany 75,5 miliardy a v souladu s obrannou strategií České republiky a dlouhodobým výhledem pro obranu do roku 2035 je předpokládáno, že rozpočet rezortu Ministerstva obrany bude postupně navyšován s cílem dosažení podílu 1,4 procenta HDP do konce roku 2021. Opětovně počítáme s pětiprocentní valorizací příspěvku na výkon státní správy u územních samosprávních celků.

Takže dovolte mi k rozpočtu, a tím jsem ukončila svoji debatu na tripartitě: Myslím si, že je to dobrý rozpočet, že tímto rozpočtem realizuje tato vláda svoji politiku, své priority. Je to prorůstový rozpočet v době zpomalující ekonomiky, což je velmi významné, a současně pomáhá řešit celou řadu sociálně ožehavých témat.

Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Slovo má ministryně práce a sociálních věcí paní Jana Maláčová.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Velmi děkuji. Já se také krátce po paní místopředsedkyni vlády vrátím k té páteční dohodě koalice o platech ve veřejné správě. Velmi dobrá zpráva je, že jsme se dohodli na navýšení všem zaměstnancům o paušální částku 1 500 korun a pak také na zrušení té tabulky číslo jedna, která se týká zhruba 176 000 pracovníků. Jsou to ti s těmi nejnižšími platy ve státní správě vůbec.

Jen pro vaši informaci: Týká se to celé kultury, pak profesí, jako jsou uklízečky, kuchaři, nepedagogové nebo podpůrné profese v sociálních službách. To znamená, že tito lidé, těch 176 000 lidí, si kromě těch 1 500 korun polepší o dalším minimálně 500 korun. Ono se to samozřejmě liší podle toho zařazení v bývalé tabulce jedna a také podle pracovní zkušenosti.

Výborná zpráva je, že celkově tedy, pokud z toho vyjmeme pedagogy, tak dochází objemově k navýšení o 7,5 procenta. A když jsem teď načala pedagogy, tak my budeme tento týden do mezirezortního připomínkového řízení to adekvátní nařízení vlády vysílat s návrhem na navýšení platů pedagogů o deset procent a pak předpokládám, že pan ministr školství s odbory vlastně vyjedná tu finální dohodu, jakým způsobem ta částka bude rozdělena.

Ještě kromě platů učitelů zbývá poslední oblast, kde není dohoda, a to je zdravotnictví. Ale to je zase věc vyjednávání s panem ministrem zdravotnictví a víte, že finanční alokace nejsou závislé na schválení státního rozpočtu.

Takže výborná zpráva je, že máme dohodu, kdy si ti platově nejslabší polepší nejvíce, a to zhruba o 2 000 korun. Ostatních se to navýšení týká o 1 500 korun.

Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. A předseda Českomoravské komory odborových svazů pan Josef Středula.

Josef Středula, předseda Českomoravské komory odborových svazů: Přeji ještě jednou dobrý den. Já bych hned navázal na to, co tu řekly paní místopředsedkyně vlády a paní ministryně práce, a poděkoval jim za deset velmi intenzivních dnů prakticky v každodenním spojení na téma vyjednávání o platech na rok 2020, protože si myslím, že to bylo férové, otevřené, ale přes to s respektem k ekonomice, s respektem ke státnímu rozpočtu a jeho vývoji.

Jsem rád také za signál, že příští vyjednávání o platech začne už na konci května následujícího roku, právě proto, abychom se vyhnuli situaci, jaká nastala teď. A ještě jsme se také bavili o tom, že se podíváme vůbec na celou situaci v oblasti platových tabulek státu, protože si myslíme, že jsou tam věci, které by bylo třeba narovnat, upravit a dostat do normální situace.

Nevím, zda je veřejnosti známo, ale víte jaký je nejnižší tarif ve státní správě? 9 200 korun hrubého. To znamená hluboko pod minimální mzdu a u těchto lidí to, co bylo dohodnuto, bude znamenat navýšení kolem dvaceti procent. Dostanou se tím pádem opětovně pod úroveň minimální mzdy, protože sto asi padesát tarifů ve státní správě je pod úrovní minimální mzdy a díky zrušení tabulky číslo jedna se to zredukuje asi na šedesát. Uvidíme, co provede v budoucnosti navýšení minimální mzdy, ale i to je důvod, proč musíme v té věci jednat, najít shodu a dohodnout se, jakým způsobem bude stát odměňovat v těchto kategoriích.

Ale je tady ještě otevřená situace kolem školství. Jestliže tady bylo řečeno paní ministryní práce o 7,5procentním objemů prostředků, o které vlastně tímto způsobem mzdy učitelů budou navýšeny, tak by to znamenalo, že pro učitele, pokud bychom přistoupili na paušál, musí být částka vysoce přes 2 000 korun. Vysoce přes 2 000 korun. I to je v této chvíli ve hře, i to je momentálně otevřeno, jakým způsobem se bude desetiprocentní navýšení učitelům rozdělovat. Zda to bude procentem, zda to bude stejnou částkou pro všechny, nebo zda to bude kombinací.

My jsme dnes tato jednání s panem ministrem Plagou a s panem předsedou Dobšíkem zahájili a věřím, že do připomínkového řízení k nařízení vlády bude všechno dohodnuto a budeme mít dohodu. Jestliže všichni říkají o podpoře učitelů, mělo by to být deklarováno i v tom faktickém zvýšení jejich tarifů a možnosti, aby absolventi pedagogických škol byli motivováni k tomu, aby do školství skutečně šli a nešli do nějakých jiných oborů.

Co se týká rozpočtu jako takového, tak máme také kritické připomínky k rozpočtu. A jednou z nich je to, že vláda, a teď prosím vláda v dlouhodobém pohledu, naposledy k 1. 1. 2012 zvedla životní minimum. My si myslíme, že je to věc, která se musí upravit. Životní minimum není proto, aby někdo kritizoval, že někdo něco zneužíval, ale proto, že je to hodnota, od níž se odvíjejí další částky. Bohužel, za tu dobu došlo k tomu, že se podhodnotila tato hodnota asi o jedenáct procentních bodů, a jestliže vezmeme v úvahu předpokládanou míru inflace pro rok 2020, tak to bude ještě horší.

Navíc se nám i díky tomu, této stagnaci, zvyšuje podíl chudých ve společnosti. Byli bychom moc rádi, kdyby toto téma bylo tématem, které bychom nejpozději pro rok 2021 a pro státní rozpočet 2021 dohodli, protože si myslíme, že nelze v tomto již dlouhodobě postupovat, protože v tomto případě je životní minimum ve stejném osudovém postavení, jako byla svého času minimální mzda a teď to dlouhodobě napravujeme.

Jinak považujeme státní rozpočet za podporující růst ekonomiky, stabilizující růst ekonomiky. Jsem rád, že paní ministryně dnes řekla slovní spojení – myslím paní ministryni Schillerovou – že si myslí, že ani žádná recese nemusí Českou republiku potkat. My si myslíme totéž, protože všechny fundamenty ukazují, že česká ekonomika bude velmi dynamicky růst. Jestliže jsou momentálně odhady mezi 2,2, jak říká ministryně financí, až po 2,9 či 3, jak říká Česká národní banka, tak to je velice dynamický růst, dokonce násobek v mnoha zemích eurozóny.

Takže z tohoto pohledu se toho neobáváme. Navíc český průmysl je z tohoto pohledu velmi magnetický a tvoří nebývale vysoký zisk těm, kteří na území České republiky produkují. Tak stejně si myslíme, že mohl rozpočet mít o něco vyšší dynamiku růstu HDP, protože z tohoto pohledu právě spíš si myslíme, že se bude pohybovat růst v roce 2020 někde mezi 2,5 procenta až 3 procenta HDP.

Co se týká dalších věcí, tak určitě jste si všimli, že tam došlo k tomu, že státní rozpočet, jak jsme avizovali v červnu, už tehdy měl zdrojově zhruba deset miliard k dispozici a díky přehodnocení vývoje HDP ze strany Českého statistického úřadu došlo k navýšení o dalších deset miliard. Takže z tohoto pohledu určitě bylo v té poslední fázi rozpočtu co dohadovat a z čeho dohadovat.

V tuto chvíli nám ale vadí situace v oblasti kultury, kde si myslíme, že může být ještě částka upravena, protože pan ministr Zaorálek při dnešním jednání signalizoval, že stav, který zjistil, není stavem pozitivním a že by rád, pokud by bylo možno ještě něco dohodnout. Takže z tohoto pohledu si myslím, že jsou tam ještě částky, které mohou být otevřeny, ale to neznamená, že by někdo požadoval částku nad kritickou hodnotu 40 miliardy deficitu. Taková situace tam není, a byli bychom stejně tak rádi, kdyby se dohodla situace v oblasti zdravotnictví, protože ten nárůst platů, který byl dohodnut, tak je otázkou, zda-li byl také zakomponován do úhradové vyhlášky s ohledem na to, že úhradová vyhláška byla již uzavřena na počátku týdne, to znamená ještě před uzavřením dohody o růstu platů na rok 2020.

Ještě mi dovolte poznámku k tématu, které považuji také za velmi vážné, a to je otázka čerpání evropských prostředků. My si myslíme, že vlády by měla přistoupit k poměrně rychlé alokaci v několika operačních programech, aby bylo možno je dočerpat, protože čerpání České republiky, které je dvacáté druhé v pořadí mezi evropskými zeměmi, není až takové hezké. Sice se dá také říci, že mezi zeměmi Visegrádské čtyřky jsme druzí v pořadí, to zni už pozitivněji, ale myslím, že ta první číslovka je rozhodně objektivnější pro posouzení.

Je tam řada problémů i v současném, ale zejména v tom budoucím programovém období, a věřím, že najdeme společnou řeč, jakým způsobem to udělat, například to, jakým způsobem chce Evropská komise přistoupit k novému rozpočtovému období, kdy chce snížit ten tzv. systém N + 3 na N + 2, což my považujeme za velmi nebezpečné a ohrožující čerpání.

Jsem rád, že bude individuální přístup ve věci předfinancování a bylo dobře, že paní ministryně financí vysvětlila ten přístup. Že to není generální přístup, ale že je to přístup, který má u specifické části žadatelů zamezit možnosti předfinancování, ale také umožnit těm, kteří to nutně potřebují, aby předfinancování být mohlo. My jsme upozornili na nebezpečí personální situace, zejména v tom přelomovém období dočerpání starého a čerpání nového programového období, a také jsme požádali o to, aby se vláda, respektive Ministerstvo pro místní rozvoj, více věnovala oblasti komunitárních programů, protože Česká republika z nich prakticky nečerpá, což považujeme za velkou škodu, obzvláště v situaci snižování objemu prostředků v rámci příštího rozpočtového období. A bylo nám také přislíbeno, že v rámci českého předsednictví bude zcela jistě jedním z témat právě otázka kohezní politiky, která v té době s vysokou pravděpodobností bude české předsednictví finalizovat, a my si myslíme, že je to i důležité téma z pohledu nás, to znamená odborů a zaměstnavatelů, kteří se k tomu také přihlašují.

A v neposlední řadě – dohodli jsme se, respektive strana zaměstnavatelů a odborů přednesla žádost, aby dohoda, která byla uskutečněna kolem zákoníku práce, se také přenesla do dohody na úrovni vlády a Poslanecké sněmovny a aby byla podpořena, jako byla podpořena za doby liberálních vlád a jiných vlád, kdy se ctila dohoda sociálních partnerů, a tedy ve spojitosti i s aplikací evropské směrnice o vysílání pracovníků, tak aby i z toho pohledu bylo toto umožněno a Poslanecká sněmovna tyto dohodnuté změny schválila.

Jen možná pro vaši lepší informovanost: Jednou z věcí, která byla mezi sociálními partnery dohodnuta, byla míra odškodnění pro ty, kteří jsou pozůstalí po zaměstnancích, kteří bohužel přišli o život vinou smrtelného pracovního úrazu, protože si myslíme, že ta částka je extrémně nízká a měla by být zvýšena. Tolik za odbory.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě paní Schillerová chce doplnit…

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Já bych jen reagovala s dovolením na tu část, ke které se vyjádřil pan předseda Středula, a to je stav čerpání prostředků z fondů EU – já děkuji za otevření tohoto tématu – a příprava nového programového období.

Je to materiál, který přednesla na tripartitě moje kolegyně paní ministryně Dostálová. Jednak informovala o tom, jak jsou jednotlivé programy v tom stávajícím programovém období, které končí, čerpány. K 31. srpnu 2019 bylo od počátku programového období vyhlášeno za všechny programy celkem 979 výzev s alokací 749,3 miliardy korun. To znamená 129,6 procenta hlavní alokace pro programové období 2017 až 2020.

Současně tam provedla jakousi analýzu toho na úrovni jednotlivých programů, kdo jak procentuálně má podíl na čerpání. Je to především operační program Zaměstnanost, 95,9 procenta, následován je operační program Výzkum, vývoj, vzdělávání, 99,9 procenta, Integrovaný regionální operační program 84,2. A naopak nejnižší objem má operační program Podnikání a inovace, tam je pouze 62,1 procenta, a Rozvoj venkova, 71,1 procenta, a Rybářství 72,5.

Co však není příliš dobrá zpráva, hlavně pro státní rozpočet, je to, že do konce srpna 2019 byly odeslány Evropské komisi žádosti o průběžnou platbu v celkové hodnotě 193 miliard, což je celkově asi 33,2 procenta. To znamená, že v podstatě certifikováno, ty předplacené peníze zálohově ze státního rozpočtu, je skutečně velmi malá částka. Já jsem poslala jednotlivým řídicím orgánům programů, to jsou převážně rezortní ministři a další, už tři dopisy, protože „na cestě“ máme zhruba asi necelých šedesát miliard, což by byly peníze, které kdyby byly ve státním rozpočtu, tak jsme nejen vyrovnaní, ale ještě jsme v přebytku.

Takže to jsou věci, na kterých musíme zapracovat a které na radě ESIF pravidelně řešíme a znovu jsme otevřeli dnes na jednání tripartity. A samozřejmě paní ministryně Dostálová informovala členy tripartity o přípravných pracech, o vyjednávání nového programovacího období, kde určitě chceme zvrátit to jedno kritérium, jak řekl pan předseda Středula, N + 2, to znamená dočerpávání od toho roku udělení. Chceme zpátky pravidlo N + 3 a chceme pro Českou republiku vyjednat co nejlepší podmínky.

Je jasné, že bohatneme a že ta alokace, která nám bude přidělena, bude menší než ta ve stávajícím programovém období, ale samozřejmě musíme zabojovat, aby ty podmínky byly co nejlepší v souladu s pozicí české vlády.

Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě paní Maláčová chtěla zareagovat.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Jen velmi krátce, protože když už tu bylo otevřeno, tak já jsme také uvedla v rámci bodu k evropským fondům, že prioritou pro Ministerstvo práce a sociálních věcí, protože tak, jak nám stárne společnost, bude také získání dostatečného objemu finančních prostředků do investic do výstavby domovů pro seniory.  Protože i když se mi na tento a příští rok podařilo vyjednat do té tzv. materiálně-technické základny zhruba pokaždé půl miliardy korun, tak je každý rok za tu půl miliardu pouze tři sta míst pro seniory.

Takže jak nám stárne společnost – a víte, že dnes už máme zhruba pětinu osob starších 65 let, ale v roce 2030 už to bude čtvrtina a v roce 2050 třetina, tak budeme muset opravdu masivně investovat do výstavby těchto pobytových zařízení. A já jsem jakoby adekvátní částku, která by se měla podařit vyjednat – a uděláme pro to vše a já už o tom s paní ministryní Dostálovou velmi intenzivně komunikuji – tak odhadujeme zhruba na 20 miliard korun.

Protože jestli máme stárnutí zvládnout, sociální služby zvládnout v té kapacitě, kterou budeme potřebovat, tak jsou to obrovské finanční prostředky. A pokud je ta možnost je získat z evropských fondů, tak by bylo zbytečné zatěžovat státní rozpočet. To znamená, že to bude jedna z velkých priorit pro Ministerstvo práce a sociálních věcí na to vyjednávání příštího období.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a na závěr prezident Svazu průmyslu a dopravy pan Jaroslav Hanák.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Děkuji. Paní vicepremiérko, dámy a pánové, příjemné dobré už odpoledne. Několik zásadních věcí. Státní rozpočet byl s vládou na tripartitě projednáván několikrát, běží prakticky od února. To chci ocenit. Chci ocenit i snahu paní ministryně zvládnout ty výrazné nadpožadavky svého koaličního partnera. Umění možného, že rozpočet zůstal 40 miliard schodek, což z našeho pohledu bylo zatím vždy hodnoceno, že to nehodnotíme negativně. Veřejné finance jsou opravdu ve velmi dobrém stavu a Česká republika je mimořádně úspěšná. Máme za sebou šest zlatých let, kéž by to byl sedmý, případně dát k tomu aspoň nějaké další měsíce.

Co je zajímavé, a to jsem za deset let, co jsem místopředsedou tripartity, nezažil, že státní rozpočet je tak vážný a ten zájem členů vlády, že dnes jich bylo jedenáct, jedenáct členů vlády na tripartitě. To jsem nikdy na tripartitě nezažil. Takže to oceňuji a budu si to hodně dlouho pamatovat.

Teď k vlastnímu rozpočtu. Naše priorita byla nezvyšování daní. Já nemám připomínky ke zvýšení spotřebních daní za tabák, alkohol, hazard, to má všechno logiku, co vysvětlovala paní ministryně financí. Chápu a souhlasím s ní. Zavedení digitální daně, bude to evropský, možná světový standard. My také s tím nemáme problém, akorát jsem měl připomínku k výši sedmi procent, která je zase nejvyšší v Evropě a to prostě s tím se moc srovnat nemůžeme. Tři, pět procent jako v Rakousku, Německu asi bylo moudřejší, ale nechci to víc komentovat.

Co se týká jedné drobnosti, tak je doplatek zdravotně postiženým ve vazbě na minimální mzdu ještě od 1. 1. letošního roku. To není vládou splněno. V Poslanecké sněmovně je nějaká iniciativa, tak chci věřit, že to vláda zvládne.

Teď priority k těm čtyřiceti miliardám, které požadovala podnikatelská sféra. Na prvním místě je vzdělanost a školství. Jsem rád, že o tom dnes všichni hovořili, že to máme všichni jako prioritu. Uvědomme si, že ti žáčci, kteří letos nastupovali do první třídy, tak za dvacet let budou už vlastně pracovat s vyspělou umělou inteligencí. Firmy budou digitální, robotické. Takže ta náročnost na pracovní sílu bude dramaticky, výrazně větší, flexibilita, znalost jazyků, znalost matematiky, i když se to studentům nelíbí. To všechno budou důležité předpoklady, aby člověk byl schopen dál tvůrčím způsobem řídit tu umělou inteligenci a spolupracovat s ní.

My ve vztahu ke školství trváme na tom, co bylo projednáváno v loňském roce k reformě školství. Že platy učitelů by měly jít o 15 procent – sedm a půl základ, sedm a půl pohyblivá částka. Aby ten ředitel školy mohl opravdu diferencovat a přilákat hlavně nové adepty na to, aby šli na pedagogické školy, protože jak bylo dnes řečeno, jen každý druhý nebo padesát procent jde do školství a padesát jde jinam, protože tam zatím byly nízké, nebo vzhledem k tomu, co učitel je za pojem nedůstojné=é platy.

Výzkum, vývoj, inovace. Musím jen poděkovat. Inovace jsou budoucnost. Máme vicepremiéra pro ekonomiku, což je velmi dobře. Člověka z praxe, úspěšného podnikatele. Věřím, že těch 5,5 miliardy, co je tam navíc ze státního rozpočtu, myslím 37 miliard, že velká část půjde do aplikovaného výzkumu, čili pro budoucnost země.

Doprava, dopravní infrastruktura. Víte, že je to klíčový prvek pro konkurenceschopnost země. Nedařilo se nám zatím, ale myslím si, že příchod mladého ministra, ctižádostivého něco dokázat, dává velkou šanci.

Požádal jsem pana předsedu vlády, aby osobně razantně garantoval změnu stavebního zákona. Dokončíme paragrafované znění a pak si myslím, že celá koalice i s naší podporou sociálních partnerů bychom se měli dohodnout na zrychleném jednání, aby slib premiéra – a já si ho pamatuji, několikrát, že 1. 1. 2021 bude novelizovaný stavební zákon, že to bude platit.

Jsem rád, že z národních zdrojů máme pořád 70,2 miliardy. To jednání dopadlo dobře, pět miliard tam přibylo, takže máme na kofinancování. Letošní rok je zabezpečený, ale upozornil jsem paní ministryni financí, že velmi velký problém může být ve střednědobém výhledu 2021, 22, kde může chybět deset až patnáct miliard, protože investiční záměry běží mnohem rychleji, než se předpokládalo, a především peníze na tu dopravní infrastrukturu, silniční, ale překvapivě i železniční, kde díky SŽDC to jde dramaticky velmi dobře, a dokonce je tam více peněz na železnici než na silnice asi o deset miliard.

Státní správa. Paní ministryně nebo paní vicepremiérka, abych se jí nedotkl, podala komplexní zprávu o tom, co vždycky budou zaměstnavatelé prosazovat, to je efektivnost státní správy, snižování nadbytečných zaměstnanců při toku nebo zlepšování digitalizace státní správy.

K platům. Souhlasili jsme s vládou, že by to mělo být v úrovni inflace, kromě učitelů, ale nikdy se mi nebude líbit a říkám to vždycky a je to stanovisko zaměstnavatelů, protože my bychom nemohli takto firmy řídit, aby všichni dostali stejně, protože ty výsledky by samozřejmě byly katastrofální.

EU fondy byly v řadě věcí už řešeny. Já bych upozornil, že zatím je opravdu vyčerpáno jen 34,7 procenta. To říkala paní vicepremiérka. To je 199 miliard z těch více než 700, takže to je k zamyšlení. Vyzývám vládu na tomto fóru k tomu, co se odehrálo v roce 2013, když končilo předcházející období. Tam byla taková motivace vlády a tlak, že se podařilo za jeden rok vyčerpat tu zbývající část asi 100 miliard a výrazně to vylepšilo státní rozpočet. Takže věřím, že motivace pro vládu je. Realokace jsou možné k 31. 12. 2020, takže když toto zvládneme, jsem přesvědčen, že vyčerpáme.

Paní vicepremiérka řekla pravdu, že je potřeba občanům, a je to i na vás, novinářích, abyste psali pravdu. Na vlajce prezidenta všude říkáme: Pravda vítězí, od Masaryka. Tak pište pravdu. Že tahle země je úspěšná, tahle země je mimořádně úspěšná. Proto dostane míň evropských peněz, protože už jsme na 90 procentech životní úrovně Evropské unie a blíží se doba, na ni se těším a vláda určitě taky, kdy předstihneme do budoucna za námi slabší Španělsko a Itálii. Takže až tu budeme třeba za rok zdraví, tak už to může být pravda.

Poslední výzva k vládě a to bude nesmírně těžké: Já jsem v minulém týdnu byl v Bruselu se svými kolegy, jednal jsem s našimi europoslanci a naším zastoupením a věřte mi, že mám velké obavy o to, co bude prosazovat budoucí Evropský parlament, protože jeho prioritou bude klima a nízkouhlíková ekonomika a to je pro Českou republiku, jejího premiéra a vás všechny ve vládě neuvěřitelná výzva.

Jsme nejprůmyslovější země. Přestože průmysl investoval desítky a stovky miliard do ekologických opatření, tak samozřejmě pro nás to bude mnohem těžší než pro severské země, které ještě k tomu mají dost lesů, čisté vody a čistého vzduchu, než to bude pro Českou republiku. Budeme to mít skoro nejkomplikovanější a to, co nevyjednáte racionálně s pomocí nás, s pomocí sociálních partnerů, a samozřejmě analýz odborníků i z akademické sféry, může být velký problém naší země do roku 2030 a možná ještě větší do roku 2050.

Na tohle upozorňuji, vyzývám a vás prosím, abyste v této oblasti poskytovali objektivní informace. Děkuji pěkně.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X

Zvuková příloha

Tisková konference po jednání tripartity, 16. září 2019

Související zprávy