Tisková konference po jednání Bezpečnostní rady státu, 1. února 2022

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Hezký dobrý den, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po jednání Bezpečnostní rady státu. Poprosím na úvod premiéra Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové. Dnes jsem, na dnešní den jsem svolal jednání Bezpečnostní rady státu. Z těch věcí, kterým jsme se věnovali, určitě nejdůležitějším a nejaktuálnějším bodem byla situace na rusko-ukrajinské hranici.

Vláda, jak víte, se situaci věnuje dlouhodobě, systematicky a usilovně. Já jsem se včera setkal s ukrajinským velvyslancem, vláda minulý týden schválila dar Ukrajině v podobě dělostřelecké munice atd. Naše vláda samozřejmě neustále sleduje a průběžně vyhodnocuje situaci na rusko-ukrajinské hranici. Je nám jasné, že se nás ta situace dotýká. Není to tak, že bychom se na to mohli dívat nějak lhostejně. Hranice Ukrajiny jsou od našich hranic 300 km daleko a ty přímé i nepřímé dopady případného konfliktu by byly velmi vážné.

Česká vláda to nepodceňuje. Bezpečnostní rada státu i v této souvislosti vyjádřila vážnou obavu z pokračujících kroků Ruské federace, které vyjadřují a potvrzují možnost, hrozbu možné agrese vůči Ukrajině, a Bezpečnostní rada státu také vyjádřila podporu intenzivnímu úsilí k nalezení diplomatického řešení.

Současně považujeme za nutné a zodpovědné připravit Českou republiku na dopady, které by měla násilná agrese Ruska vůči Ukrajině. V této souvislosti Bezpečností rada státu také vzala na vědomí informaci o práci mezirezortní pracovní skupiny, Výboru pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky, která vyhodnocuje očekávané oblasti hlavních dopadů na Českou republiku v důsledku možné agrese Ruské federace vůči Ukrajině, s tím, že těmito oblastmi jsou kybernetické útoky, zvýšená činnost zpravodajských služeb cizí moci, migrace, dopady zvýšených cen elektřiny a surovin, zajištění adekvátních zásob včetně omezení či přerušení dodávek plynu a ropy, ochrana občanů, krajanů a majetku České republiky na Ukrajině, podpora zemí nejvíce zasažených migrací v důsledku agrese Ruské federace vůči Ukrajině, humanitární pomoc a udržení jednotné komunikační strategie.

I z toho, co jsem zde řekl, je jasné, že tady máme pro občany jasnou zprávu, kterou si dovolím ještě jednou zopakovat: Spoléháme na diplomatické vyřešení napětí na ukrajinsko-ruské hranici, věříme v diplomatické řešení, ale jsme připraveni i na horší scénáře. To je podle nás jediný odpovědný postup.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Nyní poprosím paní ministryni obrany Janu Černochovou.

Jana Černochová, ministryně obrany: Dobrý podvečer přeji. Já jsem vás také chtěla informovat o tom, že dnes došlo k uzavření dvou smluv, které se týkají Ukrajiny. Ta jedna smlouva je smlouvou o daru dělostřelecké munice, která má za cíl posílit obranné schopnosti Ukrajiny a v minulých dnech o této smlouvě a o tomto daru rozhodla vláda České republiky.

Druhá smlouva je smlouva o zdravotnické asistenci ukrajinským ozbrojeným silám, kde už vlastně je to smlouva, která se diskutuje poměrně dlouhý čas, několik měsíců, a konečně tedy se využilo toho, že zde byl přítomen velitel ozbrojených sil Ukrajiny a že ze strany Ukrajiny došlo k podpisu. Předmětem této smlouvy je vlastně ochota České republiky přijmout lidi na léčení. Už v minulosti k některým případům v České republice, kdy jsme pomáhali takto zemím postiženým i třeba některými živelními katastrofami, tak v minulosti docházelo.

Chtěla bych vás také informovat o tom, že jsem Bezpečnostní radu státu informovala o složitější situaci, která doufám, že také bude mít diplomatické řešení, ale v tuto chvíli jsem považovala za důležité vládu, a potažmo tedy Bezpečnostní radu státu informovat o Sahelu, kde víte, že v oblasti Mali a těch okolních zemí máme něco kolem 150 vojáků ve třech různých misích.

Jedna mise je UN, druhá mise je Evropské unie a třetí mise je operace Takuba, kde jsme sdruženi s dalšími zeměmi, a je to mise, která je pod vedením Francie. Česká republika se i připravuje na převzetí velení té mise, která je evropská, a na podzim bychom měli přebrat velení mise Takuba.

Kvůli tomu, že situace v Sahelu v tuto chvíli není úplně ideální a vlastně zvažují se i některé sankce vůči některým zemím, jednají členské státy zejména té operace Takuba o tom, jaký další vývoj tam všichni vidíme, tak včera nás velmi znepokojilo, a o tom bude hovořit pan ministr zahraničních věcí, že malijská vláda odvolala, a to velmi rychle, francouzského velvyslance, který měl Mali opustit v řádech nějakých 72 hodin.

Takže samozřejmě my jako země, která se této operace účastní, tak k tomu budeme zaujímat nějaké stanovisko a v těch dalších dnech budeme diskutovat v rámci operace Takuba s ministry obrany o variantách, které se v tomto regionu nabízí.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Poprosím pana ministra zahraničních věcí Jana Lipavského.

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: Dobrý den, děkuji za slovo. Já bych v prvé řadě chtěl zopakovat to, co jsme již dávali dnes ven: Že plně stojíme za Francií, má naši plnou solidaritu ohledně vyhoštění jejich velvyslance z Mali. My tu situaci průběžně vyhodnocujeme a sledujeme opravdu na denní bázi, přistupujme k tomu velmi odpovědně, tak jak o tom hovořila paní ministryně obrany. A samozřejmě je to i téma, které se probírá velmi důsledně na úrovni Evropské unie, kde se připravuje společné prohlášení Evropské unie. Věřím, že brzy v této záležitosti bude zveřejněno. Tedy k celé záležitosti přistupujeme maximálně odpovědně a tu situaci vyhodnocujeme.

Co se týče Ukrajiny, zde budu velmi stručný. Bezpečnostní rada státu jednala i o situaci ve východní Evropě. Já jsem to jednání přivítal a výsledkem je to usnesení, se kterým nás seznámil pan premiér, s tím, že bytostným zájmem České republiky je udržení míru a bezpečnosti ve východní Evropě.

Odmítáme jakékoliv použití síly k dosažení cílů ze strany Ruska a považujeme to za neakceptovatelné. Jak říkal pan premiér, doufáme v úspěch těch diplomatických jednání, ale zároveň se odpovědně, opakuji znova odpovědně připravujeme na jiné scénáře, které by mohly ohrozit i bezpečnost České republiky.

Já myslím, že v této věci bylo již mnoho řečeno, a tím bych předal slovo dalšímu.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a já poprosím prvního místopředsedu vlády a ministra vnitra Víta Rakušana.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Hezký podvečer, dámy a pánové. Pan ministr zahraničních věcí mně přihrál na pokračování a to se týká té vnitřní bezpečnosti. To je samozřejmě otázka, která spadá do gesce Ministerstva vnitra jako takového.

My se připravujeme na nejrůznější scénáře vývoje toho rusko-ukrajinského konfliktu. Chtěl bych ubezpečit, že už historicky existují typové scénáře pro nejrůznější intenzitu takové hrozby a ty v současné době procházejí aktualizací. Procházejí revizí, aby byly pro případ krize připraveny a mohly být implementovány, použity velmi rychle.

Obecně bych chtěl říci, že pro nás je samozřejmě v případě jakékoliv krize důležitá humanitární pomoc přímo na místě. I takové programy pod Ministerstvem vnitra fungují a byly by rovněž aktivovány

 Pokud by situace skutečně eskalovala, tak jak už jsme opakovaně řekli, v případě, že by Slovenská republika požádala, tak jsme připraveni vyslat na tu slovensko-ukrajinskou hranici kontingent českých policistů, který by pomáhal podobně jako v Makedonii či Maďarsku. S tímto mají naši policisté velké zkušenosti a troufám si říci, že v případě Slovenské republiky, kde jsme tradičně těmi nejbližšími přáteli a partnery, by taková spolupráce a  pomoc byla velmi rychlá a určitě ze strany České republiky i efektivní. Děkuju.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, nyní otvírám prostor po dotazy. Česká televize.

Jakub Pacner, Česká televize: Chci se zeptat, jestli třeba ještě nějak padla řeč na to, zda ještě nějak bude Česká republika, vláda pomáhat ještě nějak Ukrajině materiálně. Jestli třeba to nebylo ještě poslední slovo s těmi dělostřeleckými granáty? A další dotazy pak ještě doplním.

Petr Fiala, předseda vlády: My jsme myslím ukázali velice jasně, že jsme připraveni Ukrajině pomoci v této fázi toho napětí nejenom slovy, ale i činy. Naše pomoc je ukrajinskou stranou hodnocena velmi pozitivně, vysoce, jako výraz přátelství, té solidarity, která je v této chvíli nezbytná, a jsme přesvědčeni o tom, že právě to je teď důležité: Abychom ukázali odhodlání, ukázali připravenost nejenom České republiky, ale zemí Evropské unie, zemí Severoatlantické aliance, pomoci mírovému, diplomatickému vyřešení toho konfliktu, ale současně ukázali to odhodlání pomoci i tak konkrétně, jak to udělala Česká republika. Pokud jde o nějaké další možnosti další pomoci, tak to bude záviset na tom, jak se situace bude vyvíjet, a také na základě toho, o co třeba požádá v budoucnu ukrajinská strana.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, přál si doplnit pan ministr zahraničních věcí.

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: Já bych to jenom rád doplnil stručnou informací, že já plánuji pondělí, úterý jet na Ukrajinu, 7. a 8. února, a samozřejmě i to bude náplní dalších jednání tam.

Jana Černochová, ministryně obrany: A já bych doplnila pana premiéra i pana ministra zahraničních věcí, že na té dnešní schůzce zástupců našeho generálního štábu s ukrajinským zástupcem generálního štábu, tak žádný nový požadavek, konkrétní, na dodání něčeho nebo vysílání vojáků nebyl vznesen a platí to, co říkal pan premiér, že jsme nadále připraveni, ale v tuto chvíli žádné požadavky nemáme.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, teď Seznam, potom Reuters.

Jaroslav Gavenda, Seznam Zprávy: Dobrý den, já mám dotaz na pana ministra zahraničí, jestli stále platí, že naše diplomatické zastoupení zůstává v Kyjevě, nebo jste třeba řešili na Bezpečnostní radě státu, v jakém okamžiku by byla naplánovaná nějaká evakuace? Děkuji.

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: Toto je záležitost, která se primárně řeší na krizovém štábu Ministerstva zahraničních věcí. Ten proběhl minulý týden. Dále na Ministerstvu zahraničních věcí se každý den schází na pracovní úrovni skupina, která vyhodnocuje všechny dostupné informace, které k té situaci na Ukrajině máme, a platí to, co jsem říkal minulý týden v úterý po tom prvním jednání krizového štábu, že připravujeme ty scénáře, ale žádné další kroky učiněny nebyly.

Platí ta varování, platí výzva, aby se nám občané, kteří cestují po Ukrajině, raději hlásili do toho elektronického systému Drozd. Budeme o nich vědět, můžeme jim pak poslat nějaké notifikace a zprávy.

A co se týče zastupitelských úřadů, tak jejich provoz zatím není žádným způsobem dotčen z hlediska tedy ve vztahu ke krizi. Samozřejmě také máme covidovou situaci, ale to je asi ten stav, ve kterém se nacházíme.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz.

Robert Müller, Reuters: Dobrý den, měl bych dotaz na paní ministryni, jestli se chystá Česká republika nějak zapojovat do posilování toho východního křídla NATO, které se teď v poslední době děje. To znamená, jestli tam budeme nějak na tom se podílet. A na pana ministra vnitra jsem se chtěl zeptat: Byla zmíněna tady ta kyberhrozba. Tak jestli se nějak kyberhrozba, kybernetická hrozba jako možná, možný jako dopad toho konfliktu, tak jak se na to Česká republika připravuje?

Jana Černochová, ministryně obrany: My se do toho zapojení v rámci východního křídla Severoatlantické aliance dávno zapojujeme. Zapojujeme se tím, ať už to je tou předsunutou přítomností Litva, Lotyšsko, nebo v rámci řádně schváleného mandátu Poslaneckou sněmovnou, oběma komorami Parlamentu, oběma výbory Parlamentu, tak máme vlastně v rámci tzv. velkého mandátu od pololetí letošního roku mít i Air Policing, který se také týká vlastně těch baltických zemí.

Stejně tak máme i vlastně, splnili jsme ty požadavky, které se týkají tzv. doplnění sil velmi rychlé reakce. Takže my vlastně ty parametry těch požadavků v rámci toho východního křídla plníme průběžně a budeme je plnit dál.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, Prima.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já, pardon, ještě jenom velmi stručně. Byl dotaz na kyberbezpečnost. Já tady opravdu se budu muset odkázat na velmi obecné konstatování, ale také jsme o tom samozřejmě na dnešní Bezpečnostní radě státu hovořili. Hovořili jsme v tom určitém režimu a mohu konstatovat, že veškeré orgány v České republice, kterým přísluší kyberobrana, kyberbezpečnost, se tímto problémem teď velmi aktivně zabývají a troufám si říci, že to zvládneme i v tomto ohledu.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Omlouvám se panu vicepremiérovi, teď prostor pro Primu.

Andrea Teissigová, CNN Prima NEWS: Dobrý večer, já bych měla dotaz na pana premiéra ohledně zítřejšího jednání vlády. Jestli se bude diskutovat o těch covidových opatřeních a jestli by se mohlo něco změnit. Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: V podstatě na každé vládě se diskutuje o covidových opatřeních. Budeme o nich mluvit i zítra a dodržím to, co naše vláda dělá a co si myslím, že funguje úspěšně a co veřejnost oceňuje – že o těch výsledcích jednání vlády informujeme až po ní a dáváme veřejnosti informace o tom, co je rozhodnuto, na co se mohou připravit, a rozhodujeme vždycky s předstihem. Budeme to tak dělat i nadále, protože to funguje.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, ČTK.

Radek Jozífek, ČTK: Dobrý den, já bych měl také dotaz mimo téma na pana premiéra ohledně jednání o rozpočtu. Počítáte stále dnes, i vzhledem k průtahům Sněmovny, s tím jednáním koalice k rozpočtu? Dokdy byste ten návrh chtěli mít hotový a kde chcete hledat především ty osmdesátimiliardové úspory? Díky.

Petr Fiala, předseda vlády: My o rozpočtu jednáme průběžně. Nejenom dnes, nejenom včera, ale každý den, a tak to má být. Ale také děláme to, že o tom rozpočtu vedeme pracovní jednání, a budeme veřejnost informovat o tom výsledku, protože to je správný postup.

Platí to, co jsem řekl a co řekli další členové vlády, pan ministr financí Zbyněk Stanjura, že připravujeme rozpočet, který bude mít výrazně menší deficit než rozpočet, který představila minulá vláda a ministryně financí, tehdejší, Alena Schillerová, s deficitem 377 miliard korun. To je podle nás naprosto nepřijatelné, protože to jenom roztáčí tu inflační spirálu, znehodnocuje to lidem úspory, zdražuje to věci a je to něco, čemu se musíme postavit.

Proto my velmi rychle po nástupu vlády, naší nové vlády, jsme začali připravovat upravený rozpočet a ten základní cíl je jasný. Ten deficit musí být pod 300 miliard korun a chceme také dosáhnout výrazných úspor na výdajové straně. O tom v těchto dnech jednáme a pořád platí ten harmonogram, který jsme řekli. To znamená, že rozpočet by měl v první polovině února projít vládou a následně všemi schvalovacími procesy v Poslanecké sněmovně tak, aby rozpočtové provizorium skončilo nejpozději do konce března.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poslední dotaz, Česká televize.

Jakub Pacner, Česká televize: Ještě bych se k tomu rozpočtu chtěl doptat paní ministryně, jestli počítá s tím, že, už zaznělo, bude mít o něco nižší rozpočet na obraně, zejména kvůli nákupům, které ještě nejsou připravené? A vás bych, pane premiére, ještě jenom poprosil nějak o zhodnocení toho jednání ve Sněmovně, k tomu jak někteří poslanci, jak dlouho, řekněme, vystupují, a zajímá mě, zda by se mohlo v důsledku nepřijetí pandemického zákona stát, že by padla všechna opatření od března? Děkuji.

Jana Černochová, ministryně obrany: Tak jestli můžu. Já už jsem v rámci nějakého kola negociací s panem ministrem financí řekla, že bohužel konkrétně projekt na nákup bojových vozidel pěchoty není připravený v té fázi tak, abych mohla zadržovat v rozpočtu skoro pět miliard. To si myslím, že si Česká republika v těchto dnech nemůže dovolit a že je tedy logické, že pokud není tento projekt pod smlouvou nebo není šance, že by tento projekt mohl být pod smlouvou řekněme do pololetí, tak nelze ten projekt mít v rozpočtu, protože pak bych byla kritizována za to, že mi pět miliard zůstalo v rámci tzv. nespotřebovaných výdajů.

Takže tuhle tu akci dopředu jsem řekla, že v případě, že by se situace vyvinula tak, že se smlouva uzavře třeba později, tak že budu žádat vládu o dorovnání finančních prostředků na tento projekt, a v tomto duchu i po těch negociacích s panem ministrem financí teď jednám v rámci toho pracovního jednání vlády, jak o něm hovořil pan premiér, a vím, s čím mohu počítat.

Petr Fiala, předseda vlády: Děkuji paní ministryni a jenom k tomu dodám, že naše vláda připravuje skutečně realistický rozpočet. Realistický rozpočet. Ne, že se tam něco napíše a pak to nějak vyjde, nebo nevyjde. My chceme, abychom přesně věděli, na co půjdou finanční prostředky, a tak, jak říkala paní ministryně, když něco není připraveno, tak na to prostě finanční prostředky v tuhle chvíli jít nemají.

Ale pokud jde o tu druhou vaši otázku, ta je velice důležitá. Vidíme tady demonstrace proti přijetí pandemického zákona, vidíme obstrukce v Poslanecké sněmovně. Já bych chtěl všem jenom připomenout, že pandemický zákon tu máme, že to není nic nového. Jeho platnost ale končí ke konci února a bylo by opravdu nezodpovědné od naší vlády, kdybychom neměli v ruce nástroj, který nám umožní jemně reagovat na případnou další vlnu nebo doběh této vlny.

Nikdo si nepřejeme, aby pandemie pokračovala. Všichni věříme v to, že omikronem to, alespoň na nějakou dobu nebo úplně, skončí. Všichni bychom si to přáli, ale to nestačí. Odpovědná vláda musí mít v ruce nástroj, na základě kterého budeme jednat.

Víte, že my nechceme a odmítli jsme postupovat tak jako vláda Andreje Babiše. To znamená neustále nouzovým stavem, lockdowny, zavíráním věcí. My tohle nechceme dělat. A právě proto, abychom mohli s těmi jemnými opatřeními pracovat, tak potřebujeme, aby ještě nějakou dobu platil pandemický zákon.

Dosáhli jsme významné politické shody. Ten pandemický zákon bude upraven tak, aby měl omezenou platnost, aby reagoval na všechna rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z minulosti, abychom ten nástroj vylepšili. Všichni bychom si přáli, abychom ho nemuseli použít, ale bylo by neodpovědné ho nemít.

Z tohoto hlediska samozřejmě já neupírám nikomu právo využít všechny prostředky a možnosti, které má v Poslanecké sněmovně. Já jsem ten poslední, kdo by to upíral opozici. Ale současně chci říct, že my uděláme všechno proto, aby pandemický zákon tak, jak ho navrhujeme, schválen byl, protože to je rozumné, odpovědné a pro občany bezpečné.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. To je z dnešní tiskové konference vše. Děkujeme za pozornost a přejeme pěkný zbytek večera. Na shledanou.