Tisková konference k aktuální epidemiologické situaci, 25. října 2021

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Dobré odpoledne, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci k aktuální epidemiologické situaci a poprosím o slovo pana premiéra. Děkuji.

Andrej Babiš, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, dnes, jak je zvykem, v pondělí ráno zasedla znovu Rada vlády pro zdravotní rizika a já bych si dovolil zopakovat historii této rady, která vznikla z mého popudu v červenci roku 2020. Tato rada není rada politiků. V této radě za jedním stolem jednají odborníci, a to Integrovaný centrální řídicí tým – pan Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky, pan Chlíbek, předseda České vakcinologické společnosti, paní Svrčinová, hlavní hygienička, pan Hajdúch, vedoucí Laboratoře experimentální medicíny Lékařské fakulty v Olomouci, paní Baťová, ředitelka Odboru mezinárodních věcí a Evropské unie, která má na starosti vakcíny, očkování, a paní Martina Koziar Vašáková, náměstkyně ministra zdravotnictví.

Také je tam Petr Smejkal, vedoucí MeSES, hlavní epidemiolog IKEM, je tam pan Šnajdárek, který je klíčovým člověkem pro organizaci odběrů, očkování, všech statistik, je tam pan Šmehlík, náměstek ředitele VZP, pan Kuba, předseda Asociace krajů. A jsou tam samozřejmě i ministři, protože když jsme dnes konečně dořešili otázku testování ve školách, tak je tam samozřejmě přizván pan ministr Plaga, pan ministr zdravotnictví, no a je tam vedoucí Ústředního krizového štábu pan Hamáček.

Proč o tom mluvím, asi tušíte. Protože mě skutečně už nebaví ta debata s panem Válkem, kterého jsme zvali opakovaně. My se hlásíme k té zodpovědnosti. My až do poslední chvíle, když budeme ve funkcích, budeme zodpovědně k tomu přistupovat. My jsme si jenom mysleli, že nová garnitura a pan ministr nebo příští ministr, který dává každý den rozhovory jak na počkání, ale s námi nemluví, zkrátka přijde a vyslechne si tento apolitický orgán, apolitický. Protože pokud se podíváme na ten AntiCovid tým, tak tam jsou jenom politici.

Takže mě to mrzí, že vůbec tady o tom mluvím, já jsem si myslel, že nějak se můžeme normálně domluvit, nicméně jsem pochopil, že to nejde. Ani k tomu slibovanému setkání s tím takzvaným AntiCovid týmem nedošlo. Takže nic se neděje, my samozřejmě jedeme dál. Na radě jsme dostali doporučení po debatě, a to je expertní debata, já to jenom moderuji, ale experti se vyjadřují a Ministerstvo zdravotnictví následně rozhodne a dává návrh na vládu, která schválí, nebo neschválí.

Hlavní debata je samozřejmě teď o situaci v očkování. My jsme rádi, že je takový zvýšený zájem. My skutečně budeme teď evidovat velice pečlivě, jestli je to hlavně zájem o prvovakcinaci, nebo je to zájem na tu třetí posilující dávku, vzhledem k tomu, že byl zkrácen ten termín té dávky z osmi na šest měsíců. To znamená, teď v tom období přišlo strašně moc smsek.

Takže my to budeme evidovat, my budeme vykazovat, jaké jsou kapacity, protože ta velká očkovací centra, některá, přestala fungovat, ale nicméně ty čekací lhůty by měly být minimální. A budeme reagovat podle situace v jednotlivých krajích, tak jsme se i domluvili s panem předsedou Asociace krajů panem Kubou.

K těm dohodám a k těm rozhodnutím, ke kterým došlo, o tom bude informovat pan ministr. My tady máme v prostoru různé návrhy politiků i kolegů. Pan Hamáček navrhuje nějaké opatření u zaměstnavatelů. Podle toho, jak jsme to diskutovali na vládě, tak ministr zemědělství vůbec to nepřivítal, spíš naopak. Já jsem na to konto svolal mimořádnou tripartitu na středu ve 12 hodin, abychom měli jasné stanovisko od zaměstnavatelů a samozřejmě odborářů k těm návrhům. My sledujeme samozřejmě, co se děje Evropě, sledujeme různé návrhy, ale myslím si, že je potřeba znát vyjádření všech těch aktérů. Vakcín máme dost, lidi si můžou i vybrat. My samozřejmě vítáme, že už konečně praktici dostanou i Pfizer/BioNtech.

Bylo by dobré, aby skutečně se podívali do té databáze, protože my evidujeme u spoluobčanů nad 65 let asi 331 tisíc lidí, kteří se neúčastní očkování z různých důvodů, možná i proto, že to překonali. Ale je potřeba, a na tom jsme se i domluvili dnes s náměstkem Všeobecné zdravotní pojišťovny, že osloví pojišťovna přímo tyto klienty, kteří se neúčastní očkování.

Děláme to opakovaně. My počítáme a prosíme praktiky, aby nám s tím pomohli, protože zkrátka jsou lidi, kteří chodí jenom ke svému praktickému lékaři, nechodí do nemocnic, pokud samozřejmě nejsou nemocní, a tam si myslíme, že je velký potenciál. Takže my vnímáme tu situaci, reagujeme, já myslím, že k těm opatřením jsme došli po dohodě, i když byly na to různé názory z hlediska testování hlavně ve školách, a tohle vám vysvětlí pan ministr.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, ministr zdravotnictví pan Adam Vojtěch.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Děkuji, dámy a pánové, dobrý den i ode mě. Já jsem dnes na vládě na základě debaty, kterou jsme vedli jak v minulém týdnu s panem ministrem školství za přítomnosti odborníků – byli tam pan profesor Chlíbek, pan primář Dlouhý jakožto šéf infektologické společnosti, pan docent Maďar a další – tak jsme se shodli na tom, jak postupovat ve školách. Dnes to bylo prezentováno i na Radě vlády pro zdravotní rizika.

Vláda jako taková tedy schválila dvě mimořádná opatření, která se týkají škol. Je to jednak opatření týkající se testování, kde v zásadě prakticky ve stejném režimu, jako bylo to testování prováděno na začátku školního roku, budeme testovat ve dvou vlnách 1. a 8. listopadu, tedy po prázdninách podzimních s tím, že byly vydefinovány, a to skutečně proběhlo za přítomnosti odborníků ve čtvrtek, okresy, které mají incidenci vyšší než 300 na 100 000. To byla hranice, která byla stanovena, kde podle názoru odborníků má smysl to testování provést.

Jsou to okresy České Budějovice, Ostrava-město, Prostějov, Prachatice, Brno-venkov, Přerov, Opava a Karviná. To jsou tedy okresy, kde proběhne to testování ve dvou vlnách. Pan ministr školství informoval dnes vládu o tom, že už do těchto míst jsou zaváženy testy, které tedy budou aplikovány. Jsou to tedy ty antigenní samoodběrové testy s tím, že platí stejně jako právě na začátku roku, školního, tedy že děti, které jsou očkované, případně prodělaly nemoc, tak se nemusí testovat. Stejně tak pokud mají výsledek antigenního testu nebo PCR testu z testovacího místa v těch lhůtách, tak jak jsme je nastavili, to znamená antigenní test 24 hodin maximálně nebo PCR test maximálně 72 hodin starý, tak se také nebudou muset testovat přímo ve výuce.

Platí i to, opět jako na začátku školního roku, že ty děti, které se odmítnou testovat, tak budou mít povinnost nosit ochranu dýchacích cest po celou dobu školní výuky, tedy poskytování vzdělávání, to znamená i ve třídě, včetně venkovního prostředí případně, pokud není možné dodržet rozestup alespoň jeden a půl metru.

Takže to jsou ta základní opatření, která, znovu ale říkám, už jsou známá z toho začátku, z těch prvních třech vln testování na začátku školního roku. Stejně tak pokud jde o zaměstnance školy, ti musí doložit testování, očkování nebo prodělání nemoci, tedy certifikát o tom, to takzvané OTN, nebo podstoupit rovněž na místě antigenní samotest s negativním výsledkem. Pokud nedoloží, platí pro ně stejná pravidla jako pro netestované žáky, tedy povinnost nosit respirátor i při výuce, a to bez ohledu na vzdálenost od ostatních.

V tom mimořádném opatření je opět stanoven i postup v situaci, kdy dítě nebo žák nebo zaměstnanec je ve škole pozitivní. To znamená kontaktování zákonného zástupce, vydá se dítěti potvrzení, pak samozřejmě musí následovat konfirmační PCR test a tak dále. Školy samozřejmě toto musí hlásit příslušné krajské hygienické stanici, seznam tedy pozitivně testovaných žáků. Ale znovu říkám, není to pro školy v tomto směru nic nového, vše už v tomto zažili tedy v těch prvních třech vlnách.

Stejně tak se vrací povinnost prokazovat OTN u ubytování vysokoškolských studentů v rámci ubytovacích zařízení vysokých škol nebo mohou studenti podstoupit na místě preventivní antigenní test, a to každých sedm dní. Takže tady vlastně ještě znovu i to, co také vlastně platilo na začátku školního roku, tedy ta nutnost pro vysokoškolské studenty, kteří jsou ubytováni na kolejích a podobně prokazovat se testem nebo očkováním, protože i tam je jisté riziko.

Druhé mimořádné opatření se týká ochrany dýchacích cest s účinností od 1. listopadu. Tady opět na základě dohody s panem ministrem školství za přítomnosti odborníků jsme došli k závěru, že respirátory mají být povinné při výuce pro ty pedagogy, kteří nejsou očkováni proti nemoci covid-19. My i na základě dat, která máme z trasování, v rámci tedy epidemiologického šetření krajských hygienických stanic, vidíme, že často klastry ve školách vznikají právě od neočkovaných pedagogů. Je to poměrně častý případ, takže v tomto směru se domníváme, že je na místě toto opatření zavést.

Na druhou stranu máme tady určitou výjimku jednak pro učitele v mateřské škole, ti nemusí nosit respirátor po celou dobu výuky, a stejně tak pečující osoby v dětské skupině při poskytování péče. To je z toho důvodu, že skutečně pro ty velmi malinké děti by bylo problematické často i rozumět těm učitelům nebo těm pečujícím osobám. Takže tady ta povinnost nošení respirátorů není.

To jsou změny, které tedy byly dnes vládou přijaty, pokud jde o mimořádná opatření. Vláda dnes vzala na vědomí, protože to neschvaluje jako mimořádná opatření, ale bere na vědomí nové ochranné opatření, respektive vlastně je to náhrada toho stávajícího ochranného opatření, které řeší tedy podmínky pro vstup na území České republiky. My jsme to nové ochranné opatření výrazně zjednodušili. Myslím si, že je více srozumitelné i z hlediska orientace v textu. Vychází to z různých podnětů, třeba i z Legislativní rady vlády, ale také v něm odrážíme novou judikaturu soudů, a to zejména tedy je asi ta největší změna v povinnosti nastoupit do samoizolace po návratu z červených a tmavě červených zemí.

Víte, že Městský soud v Praze vydal rozhodnutí, kde konstatoval, že toto možné není. Opět, můžeme si o tom myslet své, ale musíme respektovat rozhodnutí soudu, takže v tomto směru se vypouští povinnost samoizolace po návratu z červených a tmavě červených zemí pro neočkované s tím, že bude zachována pouze povinnost testu při návratu a do doby výsledku testu bude daný člověk mít povinnost nosit všude respirátor. To je jediné, co v tuto chvíli v rámci toho judikátu můžeme udělat.

Druhý judikát, čerstvý, se týkal otázky příjezdových formulářů. Tady chceme, aby nadále příjezdové formuláře byly zachovány, i podle stanoviska hygieniků skutečně to je na místě i vzhledem zkrátka k potřebě trasování a podobně. Ostatně musím říci, že povinnost vyplnit příjezdový formulář je naprostým standardem prakticky ve všech zemích. Mě trošku překvapilo to rozhodnutí Městského soudu v Praze. My budeme odůvodňovat tu potřebu toho příjezdového formuláře, a budeme tedy ho stále vyžadovat i potom 27. říjnu, protože si myslíme, že to zkrátka je na místě a je to potřebné. Samozřejmě za odůvodnění, které vychází z toho judikátu, ale myslíme si, že je zkrátka to na místě.

Pak jsou tam nějaké dílčí změny, které už vychází z těch předchozích úprav, kdy vlastně nejsou žádná omezení, pokud jde o dlouhodobá víza, dlouhodobé pobyty, tak jak vlastně soudy v minulosti rozhodly. Takže to spíše je otázka skutečně nějaké konsolidace veškerých vlastně v minulosti udělaných změn v tom novém ochranném opatření. Ty detaily tady asi nebudu číst, jsou to spíše technické věci, ale určitě je budeme řádně publikovat tak, aby se s nimi všichni, kterých se to týká, to jsou zejména cizinci nebo lidé, kteří přijíždějí do České republiky, mohli seznámit.

Děkuji za pozornost.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, nyní je prostor pro vaše dotazy. Poprosím Českou televizi.

Klára Bazalová, Česká televize: Dobrý den, nejprve, prosím, k tomu testování ve školách. Když říkáte, že to bude obdobné jako v září, tak v září mohly školy testovat i PCR metodou a dostaly na to příspěvek. Teď podle našich informací, pokud školy budou testovat PCR metodou, tak příspěvek nedostanou, a to z toho důvodu, že o tom ministerstvo rozhodlo pozdě. Administrativně to není možné zpracovat. Tak jestli to můžete potvrdit nebo vyvrátit, jak to bude, když školy budou chtít testovat přesnější PCR metodou, což často doporučují i odborníci? A pak se ještě doptám. Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: My jsme otázku PCR testování, se přiznám, neřešili, ani to nebylo nějak vzneseno. Je pravdou, že to předchozí testování bylo připravováno několik měsíců dopředu, vlastně vláda o tom rozhodla v červnu. Toto testování vychází z aktuální epidemické situace. Reagujeme na ten vývoj epidemické situace, takže nemohli jsme ho připravit zkrátka dva měsíce dopředu, že v tuto chvíli proběhne. Je to prostě nějaká doba sedmi dní, kdy vlastně ministerstvo školství, už když jsme to řešili od počátku, jestli budeme znovu testovat, nebo nebudeme, tak řeklo, že potřebuje sedm dní na přípravu.

Takže je to něco, k čemu budeme se muset vrátit s ministerstvem školství. V tuto chvíli platí pro ty zasažené okresy, že se bude testovat antigenními testy. Toto otevřeme s ministerstvem školství, jestli by nebylo možné zprocesovat. Je pravdou, že tam byl nějaký mechanismus, že ty školy se musely přihlásit, muselo se to zpracovat, takže v tom krátkém čase pravděpodobně tam bude tento problém. Já to určitě s panem ministrem školství otevřu, ale pravdou je, že jsme to neprobírali. Ale zeptám se ho na to, a případně bychom pro tu další vlnu, která bude, můžeme toto zavést.

Protože my pravděpodobně, pokud by ta situace se vyvíjela tak jako doposud, tak ten počet okresů budeme ještě rozšiřovat. My jsme se na tom dohodli, že pokud by se vlastně počet okresů, které mají incidenci 300 nebo víc než 300 na 100 000 navýšil oproti těm aktuálně osmi, což budeme vycházet z dat z neděle, tak bychom vlastně rozšířili tu povinnost s tím, že za dalších sedm dní by ty okresy taktéž, nebo školy v rámci těch okresů, taktéž byly protestovány.

Takže já určitě tu metodu PCR s panem ministrem proberu dnes, jestli za těch čtrnáct dní by to bylo zpracovatelné v rámci nějaké administrativy.

Klára Bazalová, Česká televize: Ale teď to možné nebude, jestli to chápu správně.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: V tuto chvíli nikoliv.

Klára Bazalová, Česká televize: Ještě, prosím, měli jste řešit také novelu krizového zákona ve smyslu, že policie bude moci porušení protikoronavirových opatření řešit na místě. Tak jestli jste to řešili, jak jste rozhodli? A pak, prosím, proč vláda nemá nějaký předvídatelný systém, tak jak v minulosti byl PES nebo Semafor, který by vlastně určoval, třeba za jakých podmínek by znovu nastalo to testování ve firmách nebo podobná opatření? A pak, prosím, ještě jak pan premiér mluvil o tom, co vznesl pan Hamáček s tím, že ještě se budete chtít o tom bavit, tak jestli bych vás oba mohla poprosit, jaký váš názor je na to teď aktuálně? Děkuju.

Andrej Babiš, předseda vlády: No, pan Hamáček i paní Maláčová mají předsednictví, takže my jsme ani neměli možnost to s ním diskutovat. Musí to vysvětlit. Já si na první dobrou nemyslím, že to je dobrý nápad, protože nebylo definováno, jak často a nějak konkrétněji. Takže proto jsem požádal, a pan ministr Toman vystoupil proti tomu a já víceméně s ním souhlasím, že v situaci, kdy nejsou lidi na práci, že to může být velký problém. Ale tripartita se k tomu vyjádří.

Ohledně toho zákona o krizovém řízení, jak jste se ptala, tak my jsme ho schválili 7. prosince 2020. Senát to zamítl, takže my jsme neměli tuhle kompetenci postihovat v rámci nouzového stavu právnické a podnikající fyzické osoby. Takže teď jsme to vlastně oprášili, no a příští koalice, když bude ve vládě, tak možná na to změní názor, protože oni to stále kritizovali, dělali všechno proti tomu, abychom měli ty kompetence, tak uvidíme. Mají možnost to samozřejmě… Prosím?

Klára Bazalová, Česká televize: Vy jste to řešili znovu?

Andrej Babiš, předseda vlády: Ano, teď jsem to řekl, že jsme to znovu schválili.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Jinak pokud jde o ten systém, o kterém hovoříte, tak ono, víme, že všechny ty systémy, které byly nastaveny, tak v zásadě nakonec narazily na nějaké svoje limity. Já v tuto chvíli vycházím ze stanoviska hlavní hygieničky, vycházím ze stanoviska paní náměstkyně Koziar Vašákové, která vede klinickou skupinu, vycházím ze stanoviska klinické skupiny, kde jsou odborníci – je tam pan profesor Chlíbek v klinické skupině a další, je tam pan doktor Dlouhý, jakožto šéf infektologické společnosti, a podobně a tito dávají stanovisko k tomu, jak přistoupit k té situaci.

Také je pravdou, že jsme trošku v jiné situaci, než jsme byli v případě toho Semaforu nebo toho tzv. PSA, protože jsme tady poměrně výrazně omezeni rozhodnutími soudů, která mezitím vlastně byla vydána, která nám velmi výrazně zužují mantinely pro to, jaká opatření vlastně vůbec můžeme dělat mimo tedy nouzový stav.

Takže určitě už není možné vlastně dělat ta opatření, která byla nastavena v těch systémech, tak jak jsme je viděli předtím, protože ty judikáty soudů jsou poměrně restriktivní, byť v těch posledních případech i Ministerstva zdravotnictví několikrát uspělo například s obhajobou ochrany dýchacích cest nařízením nebo otázkou protilátek a jejich uznávání. Ale jinak ta judikatura je poměrně restriktivní. Takže tady těch možností zavedení opatření mimo vyhlášení nouzového stavu tolik není.

Ale jak znovu říkám, není to otázka toho, že bychom si ta opatření nějak vymýšleli. Je to prostě stanovisko, které vychází ze stanoviska odborníků, je projednáno na Radě vlády pro zdravotní rizika a je jasné, že pokud by ta situace se vyvíjela, jak se bude vyvíjet, tak bychom další režimová opatření případně přijmout museli.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. Televize Prima.

Šimon Pilek, CNN Prima NEWS: Já bych začal obecnější otázkou k té současné epidemické situaci. Jak ji v tuhle chvíli vidíte, jestli je na místě bát se nějaké další vlny vzhledem k tomu, že ta čísla rostou? Případně, kdy teoreticky, jestli už jsou nějaké odhady, bychom se mohli dostat na vrchol nějaké té přicházející vlny případně? Druhá věc, která by mě zajímala, tak je ještě k té novele zákona o krizovém řízení. Tak vy jste říkal, pane premiére, že to bylo opět schváleno. Jsou tam alespoň nějaké dílčí změny, nebo je to schválené tak, jak to bylo schváleno na začátku roku, protože Senát tam kritizoval například ty až příliš vysoké pokuty. Proto to tehdy zablokoval. Tak jestli tam jsou nějaké změny. A úplně poslední věc: Jenom mě zajímá, vy jste říkal, že byste, pane premiére, svolal tu mimořádnou tripartitu k tomu návrhu pana Hamáčka, tak jestli už máte nějaký konkrétní termín? Díky.

Andrej Babiš, předseda vlády: Ano, termín je ve středu ve dvanáct hodin, to jsem říkal. A ten zákon o krizovém řízení, tak, samozřejmě, pokud jsme v rámci pandemie tady měli skupinu majitelů restaurací, kteří se nám vysmívali a dělali happeningy a vlastně nerespektovali ta opatření, tak tady je pokuta až 50 000 korun. Je to samozřejmě k debatě.

Uvidíme, možná příští koalice se k tomu postaví jiným způsobem, než to bylo za nás. My jako příští opozice to podpoříme, na rozdíl od nich, kteří se celou dobu snažili nám nepomáhat, respektive dělat nám problémy, tak možná teď změní na to názor.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Ještě k té první otázce ohledně vývoje epidemické situace. Samozřejmě, objektivně ta situace se zhoršuje, byť když se podíváme na jednotlivé kraje a dnes jsem to i prezentoval na radě vlády, tak ty rozdíly jsou velmi výrazné. Jsou tady kraje, kde ta incidence je poměrně nízká, kolem šedesáti na sto tisíc, na například Královéhradecký kraj nebo Karlovarský kraj. A jsou tady kraje, kde ta incidence je kolem 300 na sto tisíc, třeba Moravskoslezský kraj a podobně.

Takže, skutečně, není to nějaká jednolitá situace napříč republikou. Hodně to i odpovídá otázce proočkovanosti. Prostě Moravskoslezský kraj, který z hlediska proočkovanosti je na tom prostě hůře, tak má vyšší počty nakažených a má vyšší počty hospitalizovaných včetně pacientů na jednotkách intenzivní péče. Takže opět další důkaz o tom, že je přímá korelace mezi nízkou proočkovaností a vyšším počtem pozitivních a vyšším počtem hospitalizovaných včetně těžkých případů. A jasný příklad je Moravskoslezský kraj.

Takže já si myslím, že vláda dělá maximum možného, ale záleží to skutečně v tuto chvíli na každém z nás, a pokud tady budou i restaurace, které budou třeba stále se snažit to nějak obcházet nebo už teď deklarují, že nebudou nic kontrolovat, tak já myslím, že toto, já si neodpustím to slovo švejkování, tak se nám prostě vymstí a ti lidé, kteří to teď vlastně prosazují, tak možná až pak budou potřebovat nějakou péči v nemocnicích a nebude pro ně místo, protože budou zaplněná lůžka, budou potřebovat nějakou operaci a podobně a bude se jim ta operace odkládat o rok, tak si myslím, že si možná uvědomí, že toto švejkování úplně není tou cestou. Takže já bych chtěl všechny poprosit hlavně o individuální zodpovědnost.

Šimon Pilek, CNN Prima NEWS: Pane ministře, pardon, já se ještě zeptám na ten vrchol té epidemie, nějaký odhad na to? Díky.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Dnes jsme to debatovali. Pan profesor Dušek odhadoval, že by zhruba do nějakých pěti až šesti týdnů mohla ta situace se zlomit. Očekáváme, že ještě v těch následujících zhruba dvou týdnech ta situace se bude v čase zhoršovat a ten výhled kolem pěti až šesti týdnů by mohl být tím zlomem.

Ale je to nějaká predikce. Bude záležet právě i na míře proočkovanosti. Je pravdou, že teď se ten zájem o očkování včetně očkování jednodávkovou vakcínou od firmy Jansen zvyšuje, což jsme za to samozřejmě rádi, a uvidíme, jak se ta situace bude vyvíjet. Pokud se lidé budou očkovat, pokud skutečně se ta proočkovanost zvýší, tak pak je šance, že se ta situace výrazně zlepší.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: ČTK.

Soňa Remešová, ČTK: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat na jinou otázku, ale souvisí to i s epidemickou situací. Chtěla jsem se zeptat, jestli už máte informaci, jestli se bude konat ceremonie na Hradu, nebo ne, 28. října? Děkuji.

Andrej Babiš, předseda vlády: Ne, nemáme tu informaci. Nemáme.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Poprosím Seznam Zprávy.

Šimon Trantina, TV Seznam: Dobrý den, vy jste mluvili o těch návrzích ze zahraničí. Chtěl bych se zeptat na ten rakouský scénář, kdy Rakousko řeklo, že jakmile bude mít 600 covidových pacientů na JIP, tak přistoupí k lockdownu nenaočkovaných. Chtěl bych se zeptat, jestli tohle nebo nějaká další omezení u nenaočkovaných jsou něco, co byste chtěli v příštích dnech, týdnech zvážit, pokud ten růst bude nadále zrychlovat? Děkuju.

Andrej Babiš, předseda vlády: Já se omlouvám, to je úplně nesmysl. Já si neumím, podle mě to ani nemohl nikdo myslet vážně. To bude spíš nějaká politická deklarace. Aby někdo deklaroval, že nenaočkované zavře doma, tak to je absolutně mimo. My určitě takhle neuvažujeme, i ten návrh pana Hamáčka si myslím, že není reálný. My jsme udělali teď ta opatření. Děláme maximum pro to, aby se lidi očkovali. Jsme rádi a všem děkujeme, že je zvýšený zájem i o tu třetí posilující dávku. Takže v této chvíli určitě takovéto nějaké nápady, které jsou podle mě úplně z podstaty nesmyslné, o nich nebudeme vůbec ani uvažovat.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Já, jestli to mohu doplnit. Já jsem se pokusil zjistit vlastně nějaké větší nebo detailnější informace a podle mých informací zatím vůbec nic není vlastně na papíře. Je to skutečně nějaká deklarace, ale že by něco bylo schváleno, že bychom se na něco mohli podívat nebo inspirovat se, že by skutečně něco bylo na papíře v nějakém textu legislativně nebo něco podobného, tak to není. Takže já to zatím, jak říkal pan premiér, beru jako nějakou spíše deklaraci navenek a faktem také je, že takovéto opatření, jakékoli opatření, které by takto zasahovalo do základních lidských práv a svobod musí být prováděno, v České republice tedy minimálně, pouze v rámci nouzového stavu.

Andrej Babiš, předseda vlády: Mimochodem teda ten návrh ani z hlediska pozice MPSV, ten návrh teda pana Hamáčka, není ani přijatelný z pozice zákoníku práce. My samozřejmě to prodiskutujeme, ale myslím si, že to není návrh, který by byl reálný.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Poprosím iDNES.

Josef Kopecký, iDNES.cz: Dobrý den, já bych měl, prosím, dvě otázky. První se týká té novely, která má umožnit policii na místě pokutovat nedodržení protiepidemických opatření. Má to takový malý háček, protože ustavující schůze Sněmovny bude až 8. listopadu a několik dní pravděpodobně bude řešit vlastně obsazení funkcí ve Sněmovně, tak kdo ví, kdy se k tomu vůbec Sněmovna dostane. Zda to, podle vás, bude za těch několik týdnů, jejichž počet se nedá odhadnout, zda to bude ještě v tu chvíli vůbec aktuální? Druhá věc, mě zaujalo, že souběžně jedná vláda a souběžně oznámil na jednání předsednictva ČSSD rezignaci pan Hamáček. Tak jsem se chtěl zeptat, pane premiére, zda se ministři ČSSD, třeba Hamáček a Maláčová, účastnili jednání vlády, anebo jestli odešli do nějaké vedlejší místnosti řešit stranické záležitosti a nehlasovali o tom, o těch opatřeních nebo jak to přesně jako probíhá? Já si nedovedu představit, že jste tam seděli u jednoho stolu, řešili vládní agendu a mezitím si tam on-line řešil pan předseda Hamáček svojí rezignaci. Jestli byste mohl k tomu něco říct?

Andrej Babiš, předseda vlády: Určitě tak to není. Já jsem, vláda teď probíhá, takže řídí ji paní Schillerová, za mé přítomnosti byly projednány ty nejdůležitější body, to znamená Ministerstvo zdravotnictví. Začali jsme i debatu o minimální mzdě, protože jsme slíbili, že to vyřešíme do října, do konce října. Tam paní Maláčová vyjádřila nějaký názor, takže k tomu se vrátíme, je to bod, který je rozjednaný.

Řekli jsme si, Antivirus jsme schválili z hlediska toho bodu 3, to je ta karanténa do konce roku, ale konstatovali jsme, že ten kvazi nový Antivirus, který se týká automobilového průmyslu, nemůžeme projednávat, protože je to v rozporu s evropskou směrnicí a my to stanovisko Evropské komise ještě nemáme.

Takže to jsme projednali tyhle důležité věci no a ve 14:40 i pan Hamáček i paní Maláčová opustili vládu a šli pravděpodobně na jejich předsednictví. Takže na ty nejtěžší body byli přítomni. Ale je pravda, že o tom návrhu pana Hamáčka jsme nestihli diskutovat za jeho přítomnosti, ale paní Maláčová se k tomu vyjádřila negativně a já si myslím, že to je nápad, který zkrátka nefunguje. Přinesl by podstatně víc problémů než užitku.

A ještě pardon, ještě teda k tomu vašemu dotazu, prosím vás. My jsme to schválili jako vláda 7. prosince 2020. Senát nám to zabil. Nechápu proč, teda chápu, protože nám nikdy nepomohli s covidem, opozice. Takže my, znovu opakuji, teď jsme to schválili, jde to do Sněmovny a my jako opozice to budeme podporovat, protože si myslím, že takové opatření příští koalice by měla mít z hlediska vymáhání těchto kvazi opatření, která jsou v prospěch celé naší společnosti. A my jsme jasně řekli, že nechceme žádný lockdown, že to tentokrát musíme zvládnout bez lockdownu, a je to na nás na všech. Ale nějaké kompetence tady musí být.

Takže teď, ano, my jsme to schválili téměř před rokem v prosinci 2020, tak těch pár týdnů, co zasedne Sněmovna nebo, když to budou řešit potom v rámci zasedání, tak jde o princip, aby tady byla kompetence a aby vlastně, když děláme nějaké opatření, si všichni z toho nedělali srandu, ale aby to brali i trošku vážně.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, televize Nova.

Háta Sassmanová, TV Nova: Dobrý den, já bych se nejprve chtěla ujistit ohledně testování při ubytování ve školách. Vy jste říkal, že jde pouze o vysokoškolské ubytování. Z jakého důvodu to tedy neplatí pro středoškoláky, například na internátech? A potom dotaz na pana premiéra: Zeptala bych se také na pana prezidenta Zemana. Poslední dobou o jeho zdravotním stavu vlastně informují všichni kromě Hradu. Dnes pan Křeček, předtím pan předseda Sněmovny. Co na to říkáte? Neměl by za vás přece jenom Hrad o tom nějak lépe komunikovat, aby ty informace potom neodcházely takhle od návštěv? Děkuju.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud jde o to testování, vlastně toto opatření tady bylo už v minulosti, navrhla ho paní hlavní hygienička. Týká se vysokoškolských studentů, protože ti jinak testováni nejsou. U těch středoškoláků tam vlastně proběhne aspoň v těch nejpostiženějších okresech to otestování v rámci výuky na středních školách. Na vysokých školách se vlastně vůbec netestuje. Takže proto je to takto nastaveno a samozřejmě týká se to mnohem většího počtu lidí v rámci kolejí, než jsou ty internáty, kde ten počet studentů je výrazně nižší. Takže chceme zasáhnout zkrátka to větší riziko, což z našeho pohledu jsou právě vysokoškolské koleje, kde jsou desítky a možná stovky tisíc studentů.

Andrej Babiš, předseda vlády: Ohledně zdravotního stavu pana prezidenta. Já jsem se k tomu vyjadřoval opakovaně, že si myslím, že to máme řešit, až když pan prezident bude na řadě a bude tím, kdo má přijmout demisi stávající vlády a pověřit pana předsedu Fialu sestavením nové. A ten čas tady ještě nenastal. Co se týče těch návštěv. Já, to není na mně, abych to komentoval. Já taky čekám na návštěvu. Po dohodě s panem ředitelem Zavoralem čekám, až bude pan prezident přeložen z jednotky intenzivní péče na normální pokoj a potom mám slíbeno, že ho můžu navštívit.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Tak děkuji, pokud nemáte více dotazů, děkujeme a přejeme vám hezké odpoledne.