Snížení skleníkových emisí o polovinu do roku 2020 je reálné

„Do letošního podzimu předložíme vládě novou klimatickou politiku ČR, která bude obsahovat konkrétní návrhy redukčních opatření, ale i adaptačních nástrojů na dopady klimatických změn,“ říká ministr životního prostředí Martin Bursík. Náklady, které si vyžádá 50% redukce skleníkových plynů, se pohybují pod hranicí dvou tisíc korun za ušetřenou tunu skleníkových plynů (CO2ekv). Celkový redukční potenciál skleníkových plynů je ještě vyšší – ČR by jich mohla vypouštět v roce 2020 až o 70 % méně než dnes. Ovšem nad hranicí poloviční redukce jsou již náklady vyšší. Mezi klíčová redukční opatření počítáme:

 náhradu uhlí zemním plynem v energetice
 zvýšení využívání biomasy při výrobě elektřiny i tepla
 zvýšení efektivity využití paliv v dopravě
 zvyšování energetické efektivity v průmyslu a energetice
 zvýšení využití bioplynu
 úspory energií v sektoru domácností
 kombinovaná výroba tepla a elektřiny
České emise skleníkových plynů v roce 2006 byly 144 milionů tun CO2ekv. Důsledná aplikace sedmi vyjmenovaných klíčových opatření by znamenala snížení skleníkových emisí o 46 milionů tun CO2ekv. Novou Politiku ochrany klimatu v ČR, která vychází z klimaticko-energetického balíčku Evropské unie i ze závěrů prezentované studie Envirosu, nyní zpracovává expertní tým MŽP tak, aby mohla být do konce letošního září předložena vládě. Informaci poskytl tiskový mluvčí Ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.

Vláda dnes schválila zákon o ochraně ovzduší

Vláda na svém dnešním zasedání projednala a schválila návrh zákona, kterým se mění zákon o ochraně ovzduší. Navrhovaná právní úprava obsahuje ustanovení v oblasti ochrany ozonové vrstvy, která mají nežádoucí rozdíl mezi právní úpravou předcházení emisím regulovaných látek a fluorovaných skleníkových plynů setřít tam, kde je to z hlediska nařízení (ES) č. 2037/2000 možné (článek 17 tohoto předpisu stanovuje členským státům použít pro prevenci emisí regulovaných látek veškerá použitelná opatření) a zamezit tak vzniku nežádoucí motivace provozovatelů setrvávat u enviromentálně méně výhodného řešení. Tato nežádoucí motivace by při nedostatečném ošetření zmiňované asymetrie vyplývala ze zvýšení provozních nákladů technologií s nižším dopadem na životní prostředí oproti provozním nákladům technologií, které jsou z hlediska globálního oteplování i poškozování ozonové vrstvy nebezpečnější. Bližší informace o schváleném návrhu zákona jsou k dispozici v níže připojené příloze.