Slovo premiéra o vstupu do eurozóny
Přinášíme výňatky z rozhovorů a projevů předsedy vlády Mirka Topolánka k problematice zavedení eura v České republice. K tématu v současné době připravujeme rozhovor.
Vstup do ERM II. je v době finanční krize rizikový
"Kritéria pro vstup do eurozóny vlastně plníme. Je ale nutné vidět, co se nyní kolem nás děje. Evropské země nalévají do ekonomik peníze, které dramaticky zvyšují jejich vnitřní zadlužení. Porušily se všechny zásady Paktu růstu a stability. Některé země je rozhodně plnit nebudou. Třeba na Slovensku. V této situaci je volání po stanovení data vstupu do eurozóny umělým. Vím, co říkají podnikatelé. Je s nimi nutné mluvit a znovu jim to celé vysvětlit. Není také možné, aby na tom vydělala jen úzká skupina velkých firem. Je tady přece deset milionů občanů. Vstoupit teď do dvouletého systému ERM II, kdy nikdo neví, kdy současná krize skončí a jaké bude mít dopady, mi přijde nesmyslné. Zahájit diskusi? To vítám. Na tom jsem se ostatně dohodl i předsedou ČSSD Jiřím Paroubkem.
(Z rozhovoru pro týdeník Ekonom, 20. 11. 2008)
Stanovování dat je spíše politická proklamace
„My jsem první vláda za dlouhou dobu, který dělá opravdu reálné kroky proto, abychom vůbec mohli plnit kritéria, abychom mohli plnit reálnou konvergenci k eurozóně a v tom smyslu se ukazují všechna naše opatření, které jsme udělali, řekl bych z pohledu té finanční krize ve světě, jako naprosto správná. Takže my budeme dále dělat všechny kroky ke stabilizaci veřejných rozpočtů i v době ekonomického ochlazení, budeme dělat dále kroky na výdajové straně rozpočtu a všechno proto, abychom ta kritéria plnili dlouhodobě.“
„Musím říct, že stanovování dat je spíše politická proklamace a v situaci, kdy se i v důsledku finanční krize dostává celá řada zemí do neplnění kritérií, předpokládané růsty ekonomiky v Irsku mínus 3 %, Německo na hraně recese, Španělsko předpokládaný pokles, kdy budou mít výrazné schodky veřejných rozpočtů i z hlediska garancí, které dávají bankovním domům, k HDP, v této situaci mně připadá, při téměř rozbitém paktu růstu a stability, velmi neodpovědné takové datum stanovovat. Pokud ho stanovíme, můžeme to udělat příští rok a velmi to závisí na tom, jakým způsobem se finanční krize a její ekonomické dopady projeví právě do české ekonomiky a na české občany. To si myslím, že je zásadní. Ostatní diskuse je jenom, řekl bych, účelová.“
(V pořadu Otázky Václava Moravce, 10. 11. 2008)
Zavedení eura musí být výhodné pro českou ekonomiku a tím i pro české občany
Úplně na začátek chci předeslat, že euro zavedeme ve chvíli, kdy to bude výhodné pro českou ekonomiku a tím i pro české občany. Je přitom důležité nezaměňovat příčinu a důsledek. Přijetí eura bude až výsledkem reforem a správné péče o českou ekonomiku. Opatření, která nám umožní euro bez problémů přijmout, jsou přesně ta, která beztak potřebujeme prosadit a provést, abychom měli zdravé veřejné finance, dlouhodobý vysoký růst a kromě nominálních, plnili i reálná konvergenční kriteria. Nestačí tedy „jen“ splnit maastrichtská kritéria. Ta jsou podmínkou nutnou, nikoli však postačující. Jsou podmínkou pro to, aby nově přijatá země nedestruovala společnou měnu. Ale nezaručují, že její přijetí bude také výhodné pro onu novou zemi eurozóny. Aby bylo zavedení eura pro českou republiku skutečně přínosem, musíme splnit mnohem širší soubor „superkritérií“. Zde není prostor pro delší rozbor. Ale jde zejména o mzdy, ceny, produktivitu, o sladění hospodářských cyklů a dále o pružnost, se kterou bude naše ekonomika schopná přestát případný šok z nesladěnosti těchto cyklů. Vzhledem k úzké vazbě na německou ekonomiku tedy především česko-německého porovnání. Jsem proti uspěchání vstupu do eurozóny. Vláda v tomto postupuje v souladu s ČNB, která každoročně vyhodnocuje plnění dodatečných kritérií. Přičemž je jasné, že největší díl práce čeká na kabinet.
Zatímco sladění hospodářských cyklů je otázkou času a přirozených ekonomických procesů, odstranění rigidit, které brání pružné reakci na šoky hospodářského cyklu, je odpovědností vlády. Jde zejména o flexibilní pracovní trh a snížení vysokého podílu mandatorních výdajů, který podvazuje možnosti fiskální politiky. Jde o reformy související se stárnutím obyvatel, tedy o reformy zdravotního systému a důchodů. Jde o disciplínu ve veřejných rozpočtech. A jde také o důvěru lidí. Češi dnes věří dnes už trochu anomálně posilující koruně více jak kdykoli před tím a je třeba je připravit na změnu a její výhodnost.
(Z projevu na zahájení Evropského bankovního a finančního fóra, 1. 4. 2008)
Bez reforem nelze euro přijmout
"Chci jasně říci, že jsme první vládou, která o něm přestala pouze řečnit a něco pro něj dělá. Jestliže vám dnes vadí, že nemáme euro, je třeba si stěžovat u minulého ministra financí Sobotky, který zdvojnásobil deficit a neumožnil plnění maastrichtských kritérií. A samozřejmě u bývalého premiéra Paroubka, který populisticky odmítl provádět reformy, čímž se oddálilo plnění reálných kritérií konvergence. Dále vám doporučuji stěžovat si na nynější opozici v parlamentu, která blokuje přijímání reforem, zejména těch systémových, které vyžadují širší politickou shodu. Bez nich nelze euro přijmout.
(Na zahájení veletrhu v Brně, 15. 9. 2008)
Rozhodnutí o přijetí eura padne příští rok
„Stanovení termínu přijetí eura v situaci, kdy podle návrhu jednotlivých zemí eurozóny dochází k dalšímu rozkladu paktu růstu a stability a dalším potenciálním rizikům, je podle mne nesmyslné. Rozhodnutí o datu přijetí eura padne někdy příští rok a pokládám to v době ještě neskončené finanční krize za správný a logický krok. Bavit se o tom se Svazem průmyslu a dopravy budu.“
(30. 10. 2008)
OECD: Česká republika má povzbudivý ekonomický růst, nyní se má chystat na stárnutí populace (24. 4. 2008) - zpráva o výsledcích setkání premiéra Mirka Topolánka s generálním tajemníkem Angelem Gurríou, který n asvé dubnové návštěvě v České republice představil Ekonomický přehled České republiky 2008. Se zněním přehledu se můžete seznámit v níže připojené příloze. Komentář vztahující se k přijetí eura naleznete na straně 3 tohoto dokumentu.
