Průzkum veřejného mínění Factum Invenio pro MZV – souhlas veřejnosti s umístěním radaru podmíněn závazky, které již z velké části naplněny
Společnost Factum Invenio provedla pro potřeby Ministerstva zahraničních věcí ČR průzkum postojů české veřejnosti k případnému rozmístění prvků protiraketového systému na našem území. Jedná se o opakované šetření v české veřejnosti k tomuto tématu.
Výzkum byl realizován v rámci omnibusového dotazování, které provedli vyškolení tazatelé Factum Invenio. Dotazování proběhlo ve dnech 21. až 26. listopadu 2008 na reprezentativním vzorku 1066 občanů České republiky starších 18 let, získaném kvótním výběrem podle pohlaví, věku, úrovně dosaženého vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu. Metodika zpracování výzkumu odpovídá standardům sdružení SIMAR a ESOMAR.
1. Bezpečnostní hrozby
Za největší ohrožení bezpečnosti občané zcela jednoznačně označili teroristickou hrozbu Al-Kájdy – uvedlo tak 56 % z nich. Dalším významným ohrožením jsou ruské výhružky proti rozmístění prvků protiraketové obrany na našem území, které byly do výzkumu nově zahrnuty. Jako největší ohrožení bezpečnosti je označuje 45 % obyvatel ČR. Z hlediska významnosti následuje s mírným odstupem íránský jaderný a raketový program (40 %). Působení Tálibánu v Afghánistánu (26 %) a izraelsko-palestinský (18 %) konflikt jsou z hlediska bezpečnosti ČR pokládány za méně významné.
Kompletní zprávu o výsledcích průzkumu nabízí níže připojená příloha. Pozor, níže uvedený text pojednává o výsledcích dřívějšího průzkumu.
Vláda České republiky již dříve zdůraznila, že jejím zájmem není vést tvrdou přesvědčovcí kampaň pro umístění prvku protiraketové obrany na našem území. Postupovala proto v rámci možností zveřejňováním všech žádaných a zveřejnitelných informací. Konkrétně obsah dohod mezi ČR a USA zveřejnila přesně podle svého slibu poté, co byly smlouvy podepsány a deklasifikovány. Stejně tak vláda nereagovala na zpochybňování propojenosti obranného systému se systémem NATO, které bylo potvrzeno nejen na největším summitu NATO v historii v Bukurešti, ale naposledy také v textu závěrečného komuniké po jednání ministrů zahraničních věcí členských států NATO.
Výsledky z obdobného průzkumu v lednu 2008 poukázaly na několik zajímavých skutečností: Celkově výsledky průzkumů poukazovaly na skutečnost, že si občané ČR přejí být chráněni před raketovou hrozbou. Podle agentury Invenio se jedná o 62 % občanů.
Agentura STEM uvádí, že celých 76 % občanů souhlasí s tím, že Evropa potřebuje účinnou obranu proti raketám s doletem několik tisíc kilometrů.
Na otázky spojené se samotným umístěním radiolokační stanice mají ale lidé tendenci odpovídat spíše záporně, což také souvisí se způsobem, jakým jsou otázky formulovány. Vládní koordinátor Tomáš Klvaňa upozornil, že je-li otázka formulována ve smyslu zabezpečení ČR, lidé umístění radaru spíše podporují. V případě, že lze otázku vyložit ve smyslu ochrany a zabezpečení USA, setkává se návrh na umístění radaru v Čechách s odporem.
V průzkumech bylo mimo jiné zkoumáno sebehodnocení občanů ve znalosti otázek spojených s mezinárodní bezpečností. S určitostí rozumí zajištění mezinárodní bezpečnosti 3% lidí, 22% připouští, že těmto otázkám "spíše rozumí." Ochotu ke změně postoje projevila celá jedna třetina odpůrců radaru za podmínky, že budou zveřejněny důkazy o zdravotní nezávadnosti a bezpečnosti diskutované radiolokační stanice.
