Seznam Zprávy: S tak silnou reakcí Francie se nepočítalo, není mi sympatická, říká ministr
Ožehavá diplomatická situace ohledně dostavby Dukovan. Snahy dosáhnout míru na Ukrajině. I pomalá změna postoje české vlády k Izraeli.
Hostem Ptám se já byl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).
Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova bude brzy oznámeno další kolo přímých jednání mezi Moskvou a Kyjevem. Ruská a ukrajinská delegace se poprvé po třech letech války setkaly v polovině května v tureckém Istanbulu.
Pro řešení konfliktu ale podle něj musí být odstraněny jeho „základní příčiny“, například záměr Kyjeva vstoupit do NATO nebo prozápadní revoluce v roce 2014, která vedla ke svržení proruského režimu na Ukrajině. Kyjev je podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského připraven jednat. Zatím neobdržel memorandum, které má nastínit ruské podmínky pro trvalou mírovou dohodu.
Zelenskyj, který dnes přijel vyjednávat podporu pro svou zemi do Německa, zároveň upozornil, že Kreml i přes výroky o míru zesiluje své útoky. Zároveň shromažďuje přes 50 tisíc vojáků poblíž ukrajinské Sumské oblasti, kde chce vytvořit nárazníkové pásmo. Podle expertů vše naznačuje tomu, že Vladimir Putin se rozhodl pro letní ofenzivu s cílem získat před uzavřením mírové dohody co nejvíce území.
„U prezidenta Putina je potřeba to brát tak, že skoro nic z toho, co říká, nikdy není pravda. A když to není úplně naopak, tak je tam rozhodně jenom jakýsi zastírací manévr. To znamená, že je potřeba to brát vážně. Před invazí na Ukrajinu také někteří spekulovali o tom, že shromáždění vojáků je jenom manévr,“ řekl v Ptám se já ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).
V rozhovoru také komentoval vývoj kolem jaderného tendru v Dukovanech. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) možná vláda do voleb nestihne smlouvu s korejskou KHNP uzavřít. Její podpis dřív zablokoval krajský soud v Brně na základě stížnosti francouzské firmy EDF, která v tendru neuspěla.
„Bohužel do toho vstoupila francouzská ambice být jedinou evropskou zemí, která bude schopna působit v jaderném průmyslu. Ale je pravda, že síla reakce ze strany Francie je něco, s čím se tak úplně nepočítalo. A popravdě řečeno, mě to tedy ani moc netěší a rozhodně si tím nezískali moji sympatii,“ dodal Dvořák.
Do jaké pozice se v jednání o válce dostali Američané pod vedením Donalda Trumpa? Dokázala svoji pozici změnit Evropa? Je udržitelná česká pozice k Izraeli? A jak se vyvíjejí vztahy s Francií pošramocené kvůli tendru na dostavbu Dukovan?
Celý rozhovor si můžete pustit zde.
