TISKOVÁ ZPRÁVA: Rada pro obecné záležitosti jednala o přípravě červnového zasedání Evropské rady, právním státu a hodnotách Unie

Na začátku dojednání došlo k formálnímu schválení dvou důležitých legislativních návrhů: jednak nařízení o emisních standardech CO₂, které zajistí, že automobilky nebudou letos ani v dalších dvou letech platit pokuty, pokud by nedosáhly cíle schválené v roce 2019, o což Česko dlouhodobě usilovalo, a dále nařízení SAFE, jenž umožní čerpat až 150 mld. EUR v půjčkách na obranné projekty, které mohou být realizovány společně i s vybranými třetími zeměmi.

Jedním z hlavních bodů bylo projednání příprav červnového zasedání Evropské rady, které se bude věnovat situaci na Ukrajině a na Blízkém východě, bezpečnosti a obraně EU, konkurenceschopnosti, migraci a postavení Unie ve světě. Česko v diskusi zdůraznilo potřebu zachovat jednotu EU ve vztahu k Ukrajině, navýšit vojenskou pomoc a dále omezit příjmy Ruska z ropy a plynu prostřednictvím 18. sankčního balíčku, na jehož předložení se čeká.

Ministr Martin Dvořák k tomu uvedl: „Jednotná Evropa je pro Ukrajinu silným spojencem. Naší povinností je udržet tlak na Rusko a současně poskytnout Ukrajině vše potřebné, aby se mohla bránit a vyjednávat z pozice síly.“ Česko zároveň podpořilo zahrnutí tzv. catch-all mechanismu zaměřeného proti obcházení sankcí a návrh na omezení pohybu ruských diplomatů v rámci Schengenského prostoru do dalšího sankčního balíčku.

Rada dále jednala o posílení demokratické odolnosti Unie, kde byly přijaty závěry polského předsednictví podpořené dalšími 24 členskými státy. „Demokracie není samozřejmost, musíme ji chránit nejen doma, ale i na evropské úrovni. Potřebujeme účinné nástroje proti dezinformacím, hybridním hrozbám a systematickému rozkladu důvěry ve stát,“ řekl ministr Dvořák. Tématu demokratické odolnosti se za účasti komisaře Michaela McGratha věnoval i pracovní oběd, a to hlavně v kontextu připravovaného Evropského štítu demokracie. 

Významná pozornost byla věnována otázce dodržování hodnot EU v Maďarsku. V rámci řízení podle článku 7 Smlouvy o EU zazněla během již osmého slyšení silná kritika nejen s ohledem na omezený pokrok od minulého slyšení, ale také co se týče maďarské legislativy přijaté v březnu a dubnu 2025, která omezuje lidská práva včetně svobody shromažďování a projevu.

„Jsem hluboce znepokojen tím, co se děje v Maďarsku. Evropa je společenství hodnot a ty musíme bránit,“ uvedl Dvořák. Česko se připojilo k prohlášení 20 států vyzývajících Maďarsko ke změně této legislativy, Komisi k další aktivitě a vyjádřilo připravenost jednat o dalším postupu Rady.

V rámci každoročního dialogu o právním státu podpořilo Česko otevřenou a rovnoprávnou diskusi mezi členskými státy. „Právní stát není luxus, je to základní pilíř evropské integrace. A pokud se začne drolit v jednom koutě Evropy, hrozí, že se zhroutí celý dům,“ připomněl ministr.

Na okraj jednání se konala pracovní snídaně ministrů věnovaná strategickému výhledu Unie. Martin Dvořák podpořil posílení evropské strategické autonomie, zejména v oblastech obrany, klíčových technologií a infrastruktury. „Musíme být schopni postarat se sami o sebe. Geopolitická realita je tvrdá. Pokud nechceme být hříčkou v rukou jiných, musíme být silní, propojení a odolní,“ zdůraznil Dvořák.

Mezi body v části Různé informovalo Česko o kritické finanční situaci Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda (RFE/RL), kterému hrozí ukončení provozu kvůli zadržovanému a nejistému financování z USA. Česko ocenilo možnost využít Evropský nadační fond pro demokracii (EED), který může rychle a flexibilně poskytovat podporu nezávislým médiím. „Svobodná Evropa bojuje o přežití. Je to klíčový hlas nezávislé žurnalistiky v našem sousedství a bez něj zůstane mnoho lidí v autoritářských režimech bez přístupu k ověřeným informacím. Je třeba urychleně najít udržitelné a dlouhodobé řešení pro zachování vysílání RFE/RL,“ uvedl ministr Martin Dvořák.