TISKOVÁ ZPRÁVA: Evropa musí být silná a odhodlaná – méně byrokracie, více podpory Ukrajině
Brusel, 16. září 2025 – Ministři pro evropské záležitosti členských států EU se dnes v Bruselu sešli na zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC). Česko zastupoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Předmětem jednání byla příprava říjnové Evropské rady, kde budou projednány situace na Ukrajině a Blízkém východě, evropská obrana a bezpečnost, konkurenceschopnost, bydlení a migrace. Součástí Rady byla také debata o právním státu a situaci v kandidátských zemích západního Balkánu, iniciativa Evropského štítu pro demokracii a aktuální bezpečnostní hrozby spojené s narušením polského vzdušného prostoru ruskými drony.
V rámci příprav říjnové Evropské rady ministři projednali agendu zahrnující Ukrajinu, Blízký východ, obranu a bezpečnost, konkurenceschopnost, bydlení a migraci. Česko zdůraznilo pokračující podporu Ukrajině, apelovalo na jednodušší pravidla v obraně, prohlubování vnitřního trhu a dostupné energie. Zároveň upozornilo na nutnost technologické neutrality u klimatických cílů a potřebu diskuze lídrů na nejvyšší úrovni o stanoveni klimatického cíle k roku 2040, zjednodušení postupů v oblasti bydlení a větší důraz na spolupráci s třetími zeměmi při řešení migrace.
„Ukrajina potřebuje naši trvalou podporu – vojenskou, finanční i humanitární – a my musíme hledat i nové cesty, jak jí pomoci, třeba prostřednictvím využití zmrazených ruských aktiv. Stejně tak platí, že Evropa musí být nejen bezpečná a obranyschopná, ale také konkurenceschopná a schopná zajistit dostupnou energii a bydlení pro své občany. Pokud budeme jednat jednotně a pragmaticky, obstojíme i ve složitých časech,“ uvedl ministr Martin Dvořák.
V rámci bodu Různé informovalo Polsko Radu o narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony v noci z 9. na 10. září 2025 a o reakci polských i spojeneckých ozbrojených sil. Česko vyjádřilo Polsku plnou podporu a odsoudilo tento akt jako nepřijatelnou hrozbu.
„Útoky ruských dronů se už netýkají jen Ukrajiny, ale zasahují i členské státy Unie. Je to varovný signál, že musíme být připraveni čelit hybridním i přímým hrozbám společně a bez váhání. Solidarita s Polskem je naprostou samozřejmostí,“ uzavřel ministr Dvořák.
Dalším tématem byla reflexe legislativních priorit Evropské komise na další rok. Česko podpořilo koordinovaný přístup k využití zmrazených ruských aktiv a je otevřené jejich zapojení do podpory evropské Dronové aliance. Ocenilo plán pro vnitřní trh do roku 2028 i snahu o snížení administrativní zátěže, přičemž by uvítalo ještě ambicióznější cíle.
Za klíčové považuje dostupnou energii díky rozvoji sítí a propojek a podporu migračních reforem s důrazem na spolupráci se třetími zeměmi.
„Pro Česko je zásadní, aby nové legislativní priority Unie byly realistické a pomáhaly řešit konkrétní problémy. Potřebujeme méně byrokracie, více funkčního trhu, spolehlivé a dostupné dodávky energie a účinnější spolupráci při zvládání migrace. Jen tak bude Evropa silná a odolná,“ řekl ministr Martin Dvořák.
Rada se poprvé zabývala i vývojem v oblasti právního státu v Albánii, Černé Hoře, Severní Makedonii a Srbsku. Cílem je podpořit jejich reformní úsilí a poskytnout vodítka pro pokrok v přístupovém procesu. Česko tento krok přivítalo. Součástí jednání byl i každoroční horizontální dialog o právním státu v členských státech EU. Ten se letos zaměřil také na aspekty důležité pro fungování jednotného trhu, například kvalitu a rychlost soudnictví či dostupnost alternativních řešení sporů.
„Právní stát není jen formální požadavek, je to základní podmínka fungování Unie. Proto vítáme, že se tato debata rozšiřuje i na kandidátské země, protože jejich cesta do EU musí být pevně postavená na respektu k právnímu státu. Zároveň je ale klíčové, aby Komise přistupovala ke všem státům spravedlivě, objektivně a se stejným metrem,“ okomentoval ministr Martin Dvořák.
Závěrem Francie dále představila své podněty k budoucímu komisnímu návrhu na vytvoření Evropského štítu pro demokracii zaměřeného na boj s dezinformacemi a zahraničním vměšováním do demokratických procesů. Česko iniciativu ocenilo a zdůraznilo potřebu využívat již existující evropské mechanismy jako je systém rychlého varování, síť pro spolupráci v oblasti voleb nebo Evropská observatoř pro digitální média. Podle Česka je nezbytné harmonizovat data a metodologie napříč Unií, aby bylo možné včas identifikovat hrozby a navrhovat účinná protiopatření.
„Dezinformace a zahraniční vměšování ohrožují demokracii stejně jako hybridní útoky. Obrana před nimi nespočívá jen v nových institucích, ale hlavně v transparentních procesech, silné komunikaci veřejných institucí, mediálním vzdělávání a podpoře pluralitního prostředí. To je nejlepší investice do odolnosti našich demokracií,“ uvedl ministr Martin Dvořák.
