Nový Zákon o výzkumu - 10 otázek a odpovědí

Proč nový návrh Zákona o výzkumu vznikl?

• Návrh Zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí vznikl jako náhrada za dosavadní Zákon o podpoře výzkumu. Ten je starý více než 20 let a za tu dobu byl 22krát novelizován a neodpovídal potřebám systému. Jednotlivými novelami byly řešeny pouze dílčí aspekty. Dosavadní právní úprava nezohledňuje klíčové výzvy a potíže v současné praxi VaVaI (např. opomíjí etická a bezpečnostní kritéria, otázky otevřené vědy či zajištění strategických zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a přenosu znalostí atd.).

Kdo návrh Zákona připravoval?

• Nová úprava začala vznikat za působení paní ministryně Heleny Langšádlové. Po výměně na ministerském postu si prosazení nového Zákona a vyřešení jeho připomínek stanovil jako jednu z hlavních priorit pan ministr Marek Ženíšek.
• V souladu s programovým prohlášením vlády, z ohlasů dotčených subjektů a z technicko-legislativních důvodů se přistoupilo k přípravě návrhu nového zákona.
• Vznikla pracovní skupina složená z členů Sekce pro vědu, výzkum a inovace při Úřadu vlády ČR a náměstků ministra pro vědu, výzkum a inovace, a ta v součinnosti se zástupci relevantních stakeholderů přistoupila k přípravě nového zákona.

Co návrh Zákona o výzkumu přináší nového?

• Návrh Zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí přináší zásadní změny pro výzkumný a inovační ekosystém v České republice. Reaguje na aktuální potřeby v oblasti lidských zdrojů, transferu znalostí, bezpečnosti a popularizace výsledků výzkumu. V mnoha ohledech celý systém zpřehledňuje a otevírá jeho aktérům nové možnosti a současně poskytuje právní jistotu.
• Oblasti, kterých se návrh nového Zákona dotýká:
  • Nástroje podpory inovací
  • Provázanost koncepčních dokumentů pro oblast výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI)
  • Členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí
  • Způsob rozdělování prostředků účelové podpory a nedostatečné hodnocení programů účelové podpory
  • Přenositelnost projektů
  • Administrativní náročnost 
  • Centrální zajišťování mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
  • Zásady etiky ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
  • Legislativní ukotvení rozvoje lidského potenciálu a rozvoje kariéry vědeckých pracovníků
  • Legislativní úprava otevřené vědy a přístupu k údajům z výzkumu
  • Bezpečnostní zájmy státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
  • Transfer znalostí
  • Propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí

Podporuje návrh Zákona transfer znalostí?

• Návrh Zákona podporuje přenos znalostí z výzkumu do praxe (transfer) několika způsoby. V prvé řadě se transfer vůbec poprvé objevuje v návrhu zákona jako pojem patřící do systému. Transfer je totiž klíčovým prvkem pro inovativní ekonomiku a jeho rozvoj je prioritou tzv. reformy transferu, která přesahuje Zákon o výzkumu a zasahuje i do řady jiných zákonů a úprav.
• Návrh zákona sleduje obecně posílení legislativní jistoty pro provádění transferu znalostí, a to zejména těmito způsoby:
  • Transfer znalostí je jasně stanovenou rolí výzkumné organizace, a to v celé šíři definované evropským Rámcem pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací, tedy včetně například zakládání vlastních spin-off firem.
  • Nově a v souladu s evropskou legislativou je definována testovací a experimentální infrastruktura, pro niž je tak možné získat podporu dle tohoto návrhu zákona.
  • Transfer znalostí je nově povinnou součástí koncepce poskytovatele podpory i dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné organizace.
  • V nastavení účelové podpory bude větší flexibilita v souladu s potřebami projektů transferu znalostí, například skrze možnost průběžného přijímání a hodnocení návrhů projektů.

Co znamená návrh Zákona pro vědkyně a vědce?

• Podpora rovných příležitostí, mobility a návratové politiky – tak by se dala popsat opatření, která návrh Zákona přináší pro vědecké pracovníky. Vědecká kariéra může být problematická zejména pro ženy, které jsou často nuceny ji přerušit z důvodu mateřství či péče o rodinu. Nově je tak možné přispívat na péči o dítě či hlídání dětí v době výjezdu. Pro mladé vědce budou vypsány speciální programy.
• Navržená dílčí opatření budou mít pozitivní vliv na zlepšení podmínek slučitelnosti rodinného a profesního života a zlepšení podmínek pro setrvání nebo zapojení žen ve výzkumném prostředí.
• Nově se proto zavádí např. přenositelnost projektů, možnost prodloužení projektu, případně umožnění způsobilosti nákladů spojených s rozvojem lidského potenciálu.
• Návrh Zákona také přináší zefektivnění administrativních úkonů, což povede ke zlepšení podmínek pro realizaci výzkumných aktivit, a umožní tím vědkyním a vědcům soustředit se na samotnou vědu. Konkrétně se zjednodušuje například získávání údajů pro poskytování podpory, a v mnoha případech se umožňuje prokazovat čestným prohlášením, což snižuje administrativní zátěž.

Současnými trendy v oblasti inovací jsou především čipy a AI. Reaguje na ně nějak návrh zákona?

• Návrh Zákona také posiluje strategické řízení systému. V praxi to například znamená, že nově by měly koncepce výzkumných organizací navazovat na koncepční dokumenty poskytovatelů podpory. Protože koncepce poskytovatelů podpory musí být v souladu s Národní politikou výzkumu, vývoje, inovací a transferu, zajišťuje tato úprava i celistvost strategického rámce, a tudíž umožňuje státu lépe koordinovat priority ve výzkumu. Změna by tak měla přispět k prioritizaci strategických technologií jako umělá inteligence, kvantum a polovodiče.

*Kromě návrhu Zákona o výzkumu k rozvoji v těchto klíčových oblastech přispívají i strategie (již schválené AI a polovodičová strategie a připravovaná kvantová strategie), které jsou výsledkem mezirezortní spolupráce. Ukotvení inovací se v návrhu zákona projevuje především ve zvýšení flexibility poskytování účelové podpory, aby režim poskytování podpory bylo možné maximálně přizpůsobit potřebám příjemce a projektu. Nově se zavádí možnost průběžného přijímání a hodnocení návrhů projektů a zpětná úhrada nákladů projektu, což je důležité zvláště pro inovační projekty. Umožňuje se také přenositelnost projektů nebo využití již zpracovaných oponentních posudků při hodnocení návrhů projektů nebo převzetí výsledků hodnocení provedeného na mezinárodní úrovni.

Dbá nový návrh Zákona na bezpečnost výzkumu?

• Návrh Zákona reaguje na ohrožení představované aktéry jako jsou Čína či Rusko, jejichž aktivity dlouhodobě směřují ke krádeži know-how s negativními důsledky pro bezpečnost.
• Nový návrh Zákona tak zavádí výzkumným organizacím povinnost zajistit institucionální odolnost, dodržovat zásady předběžné opatrnosti a uplatňovat systém řízení rizik tak, aby se zabránilo zneužívání výsledků výzkumu. Reaguje tak na některé bezpečnostní kauzy z uplynulých let a větší nutnost chránit bezpečnostní zájmy České republiky.

Co je testovací infrastruktura a věnuje se jí nějak návrh Zákona?

• Ano. Nově a v souladu s evropskou legislativou je v Zákonu definována testovací a experimentální infrastruktura (tzv. testbed), pro niž je možné získat podporu dle tohoto zákona. Je to institute podobný výzkumné infrastruktuře, avšak s tím rozdílem, že není zaměřena na výzkum, ale na vývoj a inovace. Zahrnuje zařízení, vybavení, kapacity, zdroje a související služby sloužící k podpoře testování, provádění experimentů a ověření funkčnosti za účelem vývoje nových nebo zdokonalených výrobků, služeb nebo postupů, testování a inovování technologií a k transferu znalostí. Je otevřená všem zájemcům.

Reaguje návrh Zákona i na pandemii Covidu?

• Ano. Návrh Zákona významně zjednodušuje řešení aktuálních rizik tak, aby výzkum mohl reagovat rychle a flexibilně. Zavádí se možnost připravit nový typ programu, určený právě pro řešení mimořádných potřeb v případě aktuálních rizik. Tento typ programu lze navrhovat pouze se souhlasem vlády. Protože jde o mimořádné opatření v účelové podpoře, jsou zákonem navrženy také zrychlené postupy. Zkušenost s ekonomickou krizí kolem roku 2009 a 2011 a zkušenost s virovou pandemií v roce 2020 naznačila, že stávající postupy při změnách programů mohou být v případě potřeby rychlé reakce omezující.

V jaké fázi je schvalování Zákona?

• Návrh Zákona byl 18. prosince 2024 po vypořádání v mezirezortním připomínkovém řízení předložen a schválen na jednání vlády. V únoru proběhlo jeho první čtení v Poslanecké sněmovně. Očekává se, že do konce roku projde celým legislativním procesem.