Projev premiéra Petra Fialy na 37. sněmu Hospodářské komory

Premiér Petr Fiala se zúčastnil 37. sněmu Hospodářské komory, 29. května 2025.

Vážený pane prezidente Hospodářské komory, vážení ústavní činitelé, vzácní hosté, vážení členové a členky Hospodářské komory, dámy a pánové, děkuji vám za pozvání na váš další sněm. Vystupuji tu pravidelně, myslím, že poprvé jsem tu byl před nějakými dvanácti, třinácti lety – samozřejmě v různých rolích – a v těch posledních letech, když zde hovořím jako předseda vlády, jsem vám pokaždé otevřeně skládal účty, říkal jsem vám, na čem vláda pracuje a co chystáme a proč to je či bylo důležité.

Blíží se volby, respektive konec volebního období, a tak dnes, jak sami očekáváte, budu hlavně bilancovat, kam se Českou republiku za ty uplynulé roky podařilo posunout.

Nechci se už soustředit na překážky, které nám stály v cestě, ale chci mluvit o tom, co jsme reálně dokázali změnit. Jak se tedy Česko v roce 2025 liší od Česka v roce 2021?

Za výmluvný ukazatel považuji stav veřejných financí. V roce 2021, na konci roku, se inflace dostala na 10 %, teď je opět pod 2 %. Je to nejnižší číslo za 7 let, je za ním řada komplexních faktorů.

Jedním z nich je bezesporu rozumná fiskální politika, kterou nejlépe ilustruje snížení deficitu veřejných financí z 5 na 2,2 % HDP – na nejnižší hodnotu ve střední Evropě.

Celkově je dnes Česká republika, podle mezinárodních srovnání, devátou nejzdravější ekonomikou a druhou nejvíce investující ekonomikou v Evropské unii. A těchto čísel bychom nedosáhli bez změn v řadě oblastí.

Zcela klíčová pro všechny je energetika a energetická bezpečnost, která je dnes na nesrovnatelně lepší úrovni.

Zbavili jsme se závislosti na ruském plynu, ruském jaderném palivu a teď už i na ruské ropě, která k nám proudí západním ropovodem TAL+, nikoli Družbou. A ceny pohonných hmot jsou i tak na sedmiletém minimu.

Česko investuje do infrastruktury, do obnovitelných zdrojů. Nejvíc jsme pokročili v jaderné energetice, kde dokončujeme tendr na dva nové bloky v Dukovanech.

Teď to sice zablokoval neúspěšný účastník, ale věřím, že právní překážky brzy padnou a smlouvu o výstavbě budeme moci dokončit. Je to nezbytné pro naši energetickou bezpečnost, ale je to nezbytné také proto, abychom měli dostatek energie za přijatelné ceny, což nám dostavba Dukovan umožní.

Kromě toho jsme uzavřeli dohodu o vývoji a výrobě malých modulárních reaktorů mezi ČEZem a firmou Rolls-Royce, takže se budeme podílet na vývoji nových jaderných technologií, což znamená možnost globálního úspěchu, ale přináší to také vysokou přidanou hodnotu a také pracovní místa s vysokými mzdami.

Podobně důležité jako oblast energetiky byly investice do dopravní infrastruktury. O těch tu bude hovořit ministr Martin Kupka, ale pokud mám shrnout to nejzásadnější – přes rozpočtově odpovědné hospodaření se nám podařilo dát do dopravy rekordních 160 mld. korun ročně, tedy víc než půl bilionu za celé období.

Tyto peníze se promítly do výsledku: otevře se přes 200 kilometrů nových dálnic, dalších 275 kilometrů dálnic a silnic je ve výstavbě a víc než 100 kilometrů ve fázi výběrových řízení.

Jde o největší modernizaci dopravní sítě v naší moderní historii.

Zásadní posun spatřuji také v tom, že Česká republika opět strategicky investuje. Investice státu celkově dosáhly rekordních 250 mld. korun. A s celkovým poměrem investic k HDP ve výši 27,3 % jsme druzí nejlepší v celé EU.

Připravili jsme novou Hospodářskou strategii ČR, která se soustředí na strategické obory, jako je polovodičový průmysl, jehož export chceme do roku 2029 ztrojnásobit.

Změnili jsme také systém investičních pobídek – mimo jiné to bylo něco, po čem podnikatelé volali – požadujeme vyšší přidanou hodnotu a kvalitní pracovní místa v regionech, kde je to nejvíce třeba.

Zaznamenali jsme i rekordní příliv zahraničních investic – CzechInvest loni zprostředkoval projekty za 60 miliard korun.

To není náhoda. Důležitou roli v tom sehrála ekonomická diplomacie. Uspořádali jsme rekordní počet exportních misí. Sám jsem vedl cesty do Asie, Afriky nebo Spojených států, mnozí jste tam byli se mnou, naše firmy i instituce byly aktivní po celém světě. To je zvláště dnes důležité, protože konkurence přitvrzuje. A nejenom konkurence – aktuálně řešíme hrozbu amerických cel. Já pořád věřím, že s USA najdeme rozumné řešení, podobně jako v případě pokročilých čipů, jejichž vývoz chtěla předchozí americká administrativa omezit, ale ta současná od toho upustila – a to je dobře.

Další oblastí, kde jste sami požadovali změny a kde si myslím, že jsme velmi dobře spolupracovali a řadu vašich podnětů využili, byl pracovní trh. Zde jsme o 20 tisíc ročně navýšili kvóty pro zahraniční pracovníky a podařilo se nám úspěšně integrovat na náš pracovní trh přes 160 tisíc Ukrajinců.

Senátem také nedávno prošla Flexi novela zákoníku práce, která dává firmám víc svobody, podporuje např. zkrácené úvazky a otevírá cestu k výkonnější ekonomice i vyšším mzdám.

Z dlouhodobého hlediska považuji za nejdůležitější investice do lidských zdrojů a reformy v oblasti školství a vědy. Tady probíhají změny – možná ne tak rychle, jak bych si přál – ale ty změny, které probíhají, jsou největší za posledních 20 let.

Reformujeme rámcové vzdělávací programy, tedy co se děti ve školách učí, které začneme testovat už v září; zavádíme nové typy středních škol – opět ve spolupráci s podnikateli a na základě vašich požadavků, ať už to jsou nové typy lyceí nebo polytechniky, které přímo reagují na potřeby firem.

Připravili jsme nový zákon o výzkumu, který nahradí zastaralou legislativu a systémově podpoří propojování vědy s byznysem. Transfer znalostí – v čem jsme úplně, jako Česká republika, nevynikali.

To samozřejmě všechno vyžaduje dostatečné finanční prostředky a dostatečné investice do vzdělání. Celkové výdaje na vzdělávání od roku 2021 vzrostly o pětinu. Například vysoké školy dnes dostávají 35 mld. korun, což je o celou třetinu víc než v roce 2021.

Snažíme se také o debyrokratizaci, i když je to boj na dlouhou trať, a ne vždy úspěšný. Co jsme ale udělali úspěšně v zájmu našeho automobilového průmyslu, tak jsme prosadili v Evropské unii úpravu emisní normy Euro 7 nebo aktuálně pokuty za neplnění limitů CO₂.

Jsem rád, že v EU na omezení byrokracie dnes netlačí jen členské státy, ale i samotná Komise, která v poslední době představila několik reformních balíčků. Ale není to samo od sebe – je to výsledek systematického tlaku.

My jsme na národní úrovni také nespali. Ve spolupráci s vámi jsme přijali 3 antibyrokratické balíčky, přímo zaměřené na podnikatele, zvláště na malé a střední podnikatele.

Do praxe se už podařilo uvést desítky opatření, např. účtování v eurech.

Napříč resorty postupuje digitalizace – od rozšířeného Portálu občana přes a dávky na Ministerstvu práce a sociálních věcí až třeba po dopravní agendy.

Co se týká vašich agend – zavádíme jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které nahradí 25 formulářů. Věřím, že jej opozice nebude blokovat a spustí se 1. ledna.

Jednotné hlášení je první krok k zavedení jednotného inkasního místa – tedy k tomu, aby občané a firmy zvládly veškerou komunikaci a platby státu skutečně na jednom místě a co nejjednodušeji.

Dámy a pánové, tyto příklady – data a fakta – dokládají, že ČR je úspěšnější zemí než před 4 lety. Je zemí, která má důvěru. Nejen světových agentur, ale i investorů a podnikatelů, jak dokládají data Českého statistického úřadu.

Důvěra podnikatelů v květnu vzrostla o 4,5 bodu na hodnotu 101, a to je nejvyšší číslo za posledních několik let. Indikátor důvěry spotřebitelů také roste – ve stejném období se zvýšil o 3 body na hodnotu 100,7. A tato důvěra, nejsou to jenom čísla – ta se projevuje i na samotné ekonomické aktivitě.

Když se podíváme na data z března, průmyslová produkce meziročně vzrostla skoro o 1,5 %. Současně s tím vzrostla hodnota nových zakázek. Stejný růst v témže období zaznamenaly i nové zakázky ze zahraničí a tuzemské nové zakázky. To jsou pozitivní trendy a všichni z nich musíme mít radost. Je to jasný doklad, že ta důvěra v ekonomiku je zpátky. A musíme dělat vše proto, aby tyto trendy dál pokračovaly.

Uznávám, že ne všechno se nám podařilo a povedlo. Něco se nedalo kompletně stihnout za 4 roky, jinde jsme sami mohli být rychlejší či důslednější.

Přesto si stojím za tím, že jsme zvládli velkou většinu toho, co bylo v obtížných časech možné, a že ČR má zdravější veřejné finance, rekordně investuje a zůstává pevně ukotvena na Západě.

Já vám za to všechno chci poděkovat, protože bez vás by to nešlo. Děkuji zvláště za spolupráci ve vládním výboru pro strategické investice, jehož jste iniciátorem a také plnohodnotným členem. Děkuji vám také za podněty a partnerství v mnoha ostatních projektech – a především vám děkuji za jednu věc: Děkuji vám za vaši odvahu podnikat a za odvahu vytvářet nové bohatství.

Byla to dobrá spolupráce a jsem hrdý na to, co jsme spolu dokázali.

Děkuji vám.

Petr Fiala, předseda vlády