EN

Vláda České republiky

Projev Ministra Michaela Kocába pronesený na jednání Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví Evropského parlamentu



Ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb přednesl 5. března 2009 projev na slavnostním zasedání Výboru EP pro práva žen a rovnost pohlaví u příležitosti mezinárodního dne žen. Hlavním tématem jednání byly možnosti, jak zvýšit zastoupení žen v politice a řídících funkcích a to především v souvislosti s blížícími se volbami do Evropského parlamentu. Projevy k poslankyním a poslancům evropského a národních parlamentů přednesli rovněž předseda EP Hans Georg Pöttering, viceprezidentka Evropské komise Margott Wallström či eurokomisař Vladimír Špidla.

Dámy a pánové,

dovolte mi říci tu několik slov o problematice, která je v současné době blížících se voleb do Evropského parlamentu velmi aktuální.

Brzy se bude slavit Mezinárodní den žen. Jak všichni víte, původní myšlenka tohoto dne byla vybojovat volební právo pro ženy. A byla to skutečně trnitá cesta, aby mohly ženy mít stejné právo jako muži, právo volit. Ženy si skutečně vydobyly právo volit, ale jak je to s možností být zvoleny?

I přes oficiální existenci rovných politických práv žen a mužů zůstávají politická činnost a veřejné rozhodování doménou převážně mužskou. Muži určují politické priority a politická kultura zůstává převážně orientovaná na muže. Řada překážek ztěžuje ženám vstup do politického a veřejného rozhodování.

Hlavní překážkou v prosazování rovnosti žen a mužů jsou předsudky a konzervativní názory na roli žen a mužů ve společnosti. Stále ještě se objevují názory, že žena patří do kuchyně, k dětem a má vytvářet zázemí pro rodinu a muž má vydělávat peníze, aby rodinu uživil. Dále jsou to bariéry, které stále existují při vstupu do politiky a v práci politických stran, vedle toho svazuje ženám ruce dvojí břemeno (pracovní proces a péče o domácnost).

Mezi institucionální bariéry vstupu žen do politiky patří především prostupnost volebního systému a způsob výběru kandidátů a kandidátek v politických stranách. Volby do většiny zastupitelských orgánů probíhají na základě kandidátských listin politických stran a obyvatelstvo má tak předem omezenou možnost výběru kandidátů a kandidátek. Výběr osob na kandidátní listiny, který probíhá uvnitř politických stran je nejdůležitějším nástrojem pro ovlivnění podílu žen v politice.

Ženy tvoří 51% obyvatel Evropské unie. Tento fakt se ale neodráží v zastoupení žen ve vládách, parlamentech, podnikatelské sféře, ani v institucích, které vydávají důležitá rozhodnutí. Ženy nejsou ve volených funkcích zastoupeny adekvátně. Pro ilustraci uvedu několik statistických údajů:

• v Evropském parlamentu je 31 % žen,

• v Evropské komisi je 37 % žen komisařek,

• průměr národních parlamentů členských států Evropské unie činí 24 % žen.

Dokud ženy nedosáhnou rovnosti v oblasti rozhodování, budou postrádat část svých občanských práv. Členské státy Evropské unie se mnohokrát zavázaly k prosazování genderové rovnosti na národní, evropské i celosvětové úrovni. Mám na mysli zejména Pekingskou akční platformu a Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen.

Ženy mají o politiku zájem. Proti názoru, že tomu tak není, hovoří nejen jejich vysoká angažovanost na místní a regionální úrovni a v nevládních organizacích, ale i vysoká úroveň vzdělání, jehož dosahují. Dokazují to i jejich dosažené úspěchy v komunální i regionální politice, kdy ovlivňují ve své obci, městě nebo regionu současné i budoucí dění, které se intenzivně dotýká každodenního života.

Postavení žen ve vrcholové politice, především na parlamentní úrovni, se sice velmi pomalu, ale přece jen zlepšuje. Za nejefektivnější strategii genderové rovnosti jsou považovány neformální interní mechanismy, zaváděné politickými stranami pro výběr kandidátů a kandidátek a při sestavování kandidátních listin. Tato strategie kompenzuje překážky, kterým ženy čelí při vstupu do politiky a při sestavování kandidátních listin do voleb. Zvýšení počtu žen v politice je žádoucí nejen z pohledu rovnosti zastoupení, ale i z hlediska obohacení politiky o ženské zkušenosti a přístupy, jde o pohled z jiného úhlu. Jsou jedním z kroků, který otevírá ženám cestu do politiky, kde mohou uplatnit své schopnosti a zkušenosti a podílet se na utváření veřejného života. Vyrovnané zastoupení žen na kandidátních listinách není v rozporu se svobodnou volbou kandidátů. O sestavení kandidátních listin rozhodují politické strany. Tím také určují, kdo bude mít šanci být zvolen.

Jsem si vědom toho, že otázka kvót je velmi diskutovaná záležitost, která má mnoho odpůrců, ale také mnoho zastánců. Jsem přesvědčen, že bez dočasného zavedení vyrovnaného zastoupení žen na kandidátních listinách jako přechodného opatření k dosažení zvýšeného zastoupení žen v politickém rozhodování bude nízké zastoupení žen v politice trvat ještě desítky let.

Není však možné řešit problém nízkého zastoupení žen pouze zavedením kvót. Politické strany, vzdělávací systém, nevládní organizace, odbory a další aktéři na sebe musí vzít svůj díl odpovědnosti a uvnitř svých organizací prosazovat účast žen. A to je záležitost dlouhodobá, vyžadující změnu myšlení lidí ve společnosti, překonání genderových stereotypů a to se nedá udělat ze dne na den. Země, které mají výraznější zastoupení žen v politice a ve veřejném životě, toho dosáhly díky dlouholetému cílenému vyvíjení aktivit při prosazování ženských platforem v rámci politických stran, parlamentů a lokálních zastupitelstev a uplatňováním dobrovolných vnitrostranických mechanismů k vyrovnanému zastoupení žen a mužů na kandidátních listinách.

Samozřejmě, že politická sféra by jako první měla rovné příležitosti žen a mužů v rozhodovacích pozicích uchopit a srozumitelně vysvětlit, jak je bude naplňovat v praxi. Problém je, jak politické strany a hnutí motivovat k tomu, aby takto postupovaly. Nejúčinnějším způsobem se jeví poptávka po větší účasti žen v politice ze strany veřejného mínění. Pokud si voliči a voličky budou přát větší zastoupení žen na politické scéně, budou na to politické strany reagovat. To znamená zaměřit se na odstraňování genderových stereotypů a tím dosáhnout pozitivních změn ve veřejném mínění.

Rezoluce Evropského parlamentu o ženách v rozhodovacích procesech z 2. března 2000 mimo jiné podpořila používání kvót jako přechodné opatření k dosažení zvýšeného zastoupení žen v politickém rozhodování a podpořila genderovou vyváženost hranicí minimálně 40% pro každé pohlaví ve všech oblastech politiky.

Přál bych si, aby tato 40% hranice byla dosažena i při následujících volbách do Evropského parlamentu. To by byl důstojný příklad pro mnohé národní parlamenty.

V závěru mi dovolte, abych poděkoval všem ženám za jejich každodenní obětavou práci a popřál jim všechno nejlepší k Mezinárodnímu dni žen.

Děkuji Vám za pozornost.