CZ PRES: Zahajovací projev ministra Kocába na konferenci o sociální ekonomice

Vážený pane eurokomisaři,

Vážený pane předsedo,

Srdečně Vás vítám na evropské konferenci o sociálním podnikání, kterou pořádáme v rámci CZ PRES v Praze. Scházíme se nad tímto důležitým tématem v období hospodářské krize, jejíž délku trvání a důsledky ještě nedokážeme odhadnout. Dovolte mi úvodem dokumentovat situaci v České republice několika údaji: míra nezaměstnanosti se podle námi užívané metodiky v březnu oproti předešlému roku zvýšila o třetinu (z 336 000 na 449 000). Nezaměstnanost žen dosahuje bezmála 10 %. V březnu 2009 se zaevidovalo na úřadech práce 70 000 nových nezaměstnaných, dvaceti tisícům nezaměstnaných úřady práce nedokázaly pomoci nalézt práci, a tak rozšířili řady dlouhodobě nezaměstnaných. Situace se prudce zhoršila také u osob starších padesáti let a osob se zdravotním postižením, dlouhodobě vytlačovaných z trhu práce. Alarmující je také fakt, že Úřady práce evidovaly k 31. 3. 2009 pouze 55 412 volných pracovních míst. Je to téměř o sto tisíc méně než v březnu 2008. Na jedno volné pracovní místo v současné době připadá v průměru 8 uchazečů. K tomuto datu evidovaly úřady práce 2 484 volných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, na jedno volné pracovní místo připadalo 26 uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením. Přitom platí, že dle Eurostatu je „harmonizovaná míra nezaměstnanosti“ v naší zemi dlouhodobě třetí nejnižší mezi členskými státy EU.

(HMN dosáhla v ČR v únoru 2009 5,1 %. V ostatních zemích EU byla následující: EU27 8,4 %, Belgie 7,2 %, Bulharsko 5,8 %, Dánsko 5,4 %, Německo 8,2 %, Estonsko 9,9 %, Irsko 9,9 %, Řecko 8,0 % (prosinec 2008), Španělsko 16,1 %, Francie 9,1 %, Itálie 7,1 % (prosinec 2008), Kypr 5,4 %, Lotyšsko 15,8 %, Litva 14,8 %, Lucembursko 6,6 %, Maďarsko 9,1 %, Malta 6,8 %, Nizozemsko 3,1 %, Rakousko 4,9 %, Polsko 8,0 %, Portugalsko 8,5 %, Rumunsko 5,8 % (prosinec 2008), Slovinsko 5,1 %, Slovensko 10,3 %, Finsko 7,6 %, Švédsko 8,0 %, Velká Británie 6,3 % (prosinec 2008).)

Při pohledu na tyto a další statistiky a výhledy si kladu otázku, jaké priority v oblasti pracovního trhu se dnes dostávají do popředí. Kolik lidí může žít dlouhodobě bez práce a co je naopak již nesnesitelnou zátěží pro naši společnost a spolužití lidí a národů Evropy. Kladu si také otázku, jaká pomoc potřebným, nezaměstnaným, nekvalifikovaným, mladým rodičům, čerstvým absolventům škol bez řádné praxe a dalším osobám s omezeními pro trh práce je ještě sociálně a ekonomicky únosná a kdy už jde o ohrožení konkurenceschopnosti naší ekonomiky.

Téma dnešní konference ( sociální podnikání a sociální ekonomika) se těchto otázek přímo dotýká.

Sociální firma je novým modelem zaměstnávání lidí, kteří mají z důvodu svého zdravotního nebo sociálního znevýhodnění obtížný vstup na otevřený trh práce a mají problémy se na něm udržet.

Sociální firma je konkurenceschopný podnikatelský subjekt působící na běžném trhu, jehož účelem je vytvářet pracovní příležitosti pro osoby znevýhodněné na trhu práce a k tomu jim poskytovat přiměřenou pracovní a psychosociální podporu.

Sociální firma je určena pro zdravotně znevýhodněné (tedy tělesně a mentálně postižené, osoby s kombinovaným postižením, duševně nemocné) a pro sociálně znevýhodněné (např. osoby po návratu z vězení, lidi bez domova, bývalé uživatelé návykových látek, starší padesáti let, dlouhodobě nezaměstnané, absolventy škol bez praxe atd.)

Zejména tedy pro ty osoby, které mají obtížný vstup na trh práce a které potřebují dlouhodobou, popř. opakovanou pracovní a psychosociální podporu v průběhu vykonávání práce. U osob s tělesným postižením musí sociální podnikatel myslet také na dostupnost dalších sociálních a zdravotních služeb a na zajištění standardního bydlení.

Zákonnou normu, která by upravovala status a fungování organizací se sociálním podnikatelským záměrem, zatím v rámci Evropských společenství nemáme. Nemáme ji ani v ČR. Přitom například zákon o organizacích se statutem veřejné prospěšnosti, o jehož definitivní podobě nyní vyjednávám s jednotlivými resorty, by velmi pomohl městům i regionům při hledání strategických partnerů v oblasti sociálního podnikání. Zákon by dokázal odlišit různá zájmová a vzájemně prospěšná sdružení od těch firem a osob, které chtějí skutečně pomáhat, tedy vyvíjet činnost a poskytovat služby prospěšné pro všechny.

Hledat a dlouhodobě spolupracovat se subjekty podnikajícími se sociálním akcentem je obtížná práce. Na druhou stranu je to ale významným úkolem regionálního politika. Výbor pro regiony Rady vlády pro nestátní neziskové organizace, jejímž jsem předsedou, se již dva roky na svých schůzích kromě tématu partnerství nestátních organizací, měst a regionů zabývá také tématem sociální ekonomiky a sociálního podnikání. Uvědomujeme si, že sociální ekonomika stejně tak jako z centrální úrovně státu potřebuje podporu z jednotlivých regionů, proto školíme radní a vedeme s nimi diskusi o podpoře sociální ekonomiky v regionech. Právě sociální ekonomika má za úkol stmelovat komunitu a přinášet sociální soudržnost.

Můj úřad, konkrétně Rada vlády pro nestátní neziskové organizace, ještě do konce předsednictví pořádá 5. konferenci k udržitelnosti neziskového sektoru Evropa angažovaných občanů – zdroje a udržitelnost (Europe of Engaged Citizens – Resources and Sustainability). Proběhne 4. – 5. května 2009 v Brně v sídle ombudsmana a na Masarykově universitě. Doufám, že se tam všichni společně setkáme a posoudíme, zda Evropa dokáže podporovat rozvoj občanské společnosti. Zda rozvíjí strategické partnerství veřejné správy a nestátního sektoru. Zda podporuje možnosti financování organizací z vlastních zdrojů, například nabízením veřejně prospěšných služeb a vyvíjením činnosti, která pomáhá veřejnosti a jejím zájmům a potřebám.

Cíle naší konference jsou:

- Představit u příležitosti českého předsednictví nejúspěšnější nástroje, které se v zemích EU osvědčily pro zajištění dlouhodobé strategické podpory neziskového sektoru a jeho komplementární role v rozvoji demokratické Evropy.

- Porovnat výhody a proveditelnost osvědčených mechanismů v širším měřítku EU

- Doporučit komisi, evropskému parlamentu a vládám členských zemí uplatnění úspěšných modelů v širším měřítku

- Pro české prostředí: inspirace politiků a sociálních partnerů zahraničními modely a jejich potenciální využití v rámci daňové reformy, novely občanského zákoníku a dalších reforem.

Vás Všechny zúčastněné takto neformálně zvu do Brna, konference probíhá pod záštitou premiéra Mirka Topolánka, vicepremiéra Alexandra Vondry a mojí.

Na závěr bych chtěl, dámy a pánové, připomenout důležitou podmínku dobrého rozhodování v podnikání i politice: totiž snahu o udržení demokratických a kulturních hodnot evropského způsobu života s důrazem na trvalé posilování lidskoprávního aspektu. Dle mého názoru je třeba to mít na paměti při všech našich společných veřejných aktivitách a při budování sociálně ohleduplných podniků.

Děkuji Vám za pozornost