Zmocněnkyně vlády pro lidská práva se setkala s velvyslancem J. Lenarčičem (OBSE/ODIHR)
Dne 10. ledna 2013 se zmocněnkyně vlády pro lidská práva Mgr. Monika Šimůnková setkala s ředitelem Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci (OBSE/ODIHR) velvyslancem Janezem Lenarčičem k diskuzi nad vývojem situace v českém vzdělávacím systému. Setkání se uskutečnilo u příležitosti zveřejnění hodnotící zprávy z návštěvy expertního týmu OBSE/ODIHR „Rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání pro romské děti“ v českém jazyce. Cílem jednání bylo posílit implementaci inkluzivních opatření v českém vzdělávacím systému a projednat ze zprávy vyplývající doporučení.
Úřad pro demokratické instituce a lidská práva OBSE byl na jednání mimo velvyslance zastoupen poradcem OBSE/ODIHR pro Romy a Sinty Andrzejem Mirgou, ředitelkou kanceláře vysokého komisaře pro národnostní menšiny Ilzou Brands Kehris a Bostjanem Sirnikem poradcem ředitele OBSE/ODIHR. Zmocněnkyně byla na jednání doprovázena ředitelem Agentury pro sociální začleňování Martinem Šimáčkem a vedoucím Oddělení kanceláře Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny Martinem Martínkem.
Velvyslanec podpořil Plán opatření pro výkon rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v případu D. H. a ostatní proti ČR, který byl dne 6. prosince 2012 představen českými zástupci na jednání Výboru ministrů Rady Evropy. Vyjádřil však určité znepokojení nad tím, že jsou praktické školy nadále podporovány asociacemi speciálních pedagogů, které jejich existenci ospravedlňují. V tomto ohledu podotknul, že je potřeba jasné vize a transparentní postup České republiky k zamezení umísťování romských dětí do praktických škol, s jejichž existencí akční plány stále operují. Ostatní členové delegace poukázali na vágnost akčního plánu v některých pasážích a zdůraznili potřebu systematického monitorování zastoupení romských dětí v praktických školách a pokroku v jejich přeřazování do základních škol hlavního vzdělávacího proudu, včetně toho, zda dochází také k přesunu specialistů (např. asistentů pedagoga), kteří by jim v běžných třídách pomáhali v naplnění jejich speciálních vzdělávacích potřeb, které vyplývají ze sociálního znevýhodnění.
Zmocněnkyně vlády pro lidská práva Mgr. Monika Šimůnková uvedla, že se v rámci pracovních skupin na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy podílela na přípravách plánu opatření pro výkon rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v případu
D. H. a ostatní proti ČR a usilovala o co největší soulad s opatřeními, která jsou uvedena ve Strategii boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011 - 2015, avšak konečná verze podléhala širšímu okruhu připomínek. Sama se maximálně snaží se členy Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny a se zástupci Agentury pro sociální začleňování podporovat dialog s představiteli romské menšiny o koncepčních návrzích, které by vedly ke zlepšení jejich situace. V oblasti inkluzivního vzdělávání považuje za důležitou osvětu směrem k romským rodičům, aby si uvědomili, že mají právo nesouhlasit s doporučením školského poradenského zařízení k přeřazení jejich dítěte do třídy určené ke vzdělávání žáků se zdravotním postižením. Zcela zásadní je také informovat rodiče o důsledcích vzdělávání dětí v praktických školách a zdůrazňovat význam výuky v běžných školách hlavního vzdělávacího proudu pro jejich budoucí vzdělanostní šance a uplatnění na trhu práce.
Na závěr byla zdůrazněna potřeba změnit diskurz, který byl vytvořen ve vztahu k praktickým školám a jasně deklarovat nutnost inkluze ve vzdělávání tak, aby sociálně znevýhodněné romské děti měly rovný přístup ke kvalitnímu vzdělání v běžných školách.
V další části programu se delegace OBSE/ODIHR setkala se zástupci občanských členů Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny a krajských koordinátorů pro romské záležitosti. Ti je informovali o problémech, které souvisí se spádovostí škol, jež přispívá ke vzniku segregovaných škol s vysokým podílem romských žáků. Uvedli však i příklady dobré praxe a úspěšné projekty, které usilují nejen o zahájení školní docházky romských dětí v běžných školách, ale podporují je i v tom, aby úspěšně dokončily základní školu a přestoupily na střední školu. Zmínili i potřebu intenzivnější práce s rodiči dětí tak, aby si uvědomili význam vzdělání a naučili se vytvořit vhodné a podnětné prostředí pro rozvoj svých dětí.
