Kulatý stůl rovné příležitosti žen a mužů 20 let poté

Sekce pro lidská práva Úřadu vlády uspořádala dne 14. února 2011 pod záštitou místopředsedkyně Poslanecké sněmovny, Kateřiny Klasnové, Kulatý stůl rovné příležitosti žen a mužů 20 let poté.

Pozvání od vrchního ředitele Sekce, Czeslawa Walka, přijaly poslankyně Jitka Chalánková, Helena Langšádlová, Karolína Peake, velvyslankyně Spojeného království Sian MacLeod, místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová a další zástupci a zástupkyně občanské společnosti, veřejné správy, neziskových organizací, médií, akademické obce, diplomatických služeb a byznysu.

Kulatý stůl se zamýšlel především nad tím, proč je atmosféra ve společnosti, ačkoli si lidé nerovnosti uvědomují, ve vztahu k prosazování genderové rovnosti stále spíše rezervovaná a proč se nám nedaří navazovat na tradici českého feministického hnutí z počátku 20. století, jemuž se podařilo v roce 1918 spojit národní revoluci se zrovnoprávněním žen. Proč se nedaří překlenout období totalitního režimu, který nejen otázku genderové rovnosti zásadním způsobem zdiskreditoval? Jak je třeba o tématu rovnosti hovořit, aby bylo prosazování této ústavní hodnoty, nejen prostřednictvím nestátních neziskových organizací, ale i veřejné moci, vnímáno jako legitimní a pro demokratický život ve společnosti nezbytné? Různorodost pozvaných hostů a hostek nabídla nové perspektivy a pohledy na možnosti a limity prosazování rovných příležitostí žen a mužů.

V rámci první části kulatého stolu byly prezentovány krátké přednášky na témata Feminismus: Dobrá tradice české státnosti (A. Baršová, Sekce pro lidská práva), Prosazování rovnosti žen a mužů ve veřejné správě po roce 1989 (P. Špondrová, Sekce pro lidská práva), Názory veřejnosti na problematiku rovného postavení mužů a žen ve společnosti (P. Špondrová) a Sociologická reflexe prosazování rovnosti žen a mužů v české společnosti (H. Havelková, Fakulta humanitních studií UK).

Při diskuzi mimo jiné zaznělo z úst Petry Kubálkové z Centra ProEquality, že současné limity prosazování rovnosti žen a mužů spočívají především v a) politickém prostředí (a nedostatečném institucionálním zabezpečení politiky rovných příležitostí žen a mužů), b) ve velké míře sexistické společnosti a c) pasivitě samotných žen.

Czeslaw Walek závěrem podotknul, že podobná setkání, zaměřená na konkrétní oblasti problematiky prosazování rovného postavení žen a mužů, bude Sekce pro lidská práva nadále pořádat s cílem přispět k rozpoutání celospolečenské debaty o genderové rovnosti.

Závěrečná zpráva z výzkumu veřejného mínění o problematice rovného postavení žen a mužů zpracovaného pro Sekci pro lidská práva je dostupná zde.