EN

Vláda České republiky

Romský den: Společně proti anticikanismu



Propojit instituce všech úrovní, byznys a neziskový sektor se zástupci romské občanské společnosti a společně spojit síly v boji proti anticikanismu. To byl cíl Romského dne, který v Hrzánském paláci uspořádala vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková. Při té příležitosti představila plán na vznik Charty proti anticikanismu.

Poděkování a výhled do budoucnosti
Romský den jsem se rozhodla uspořádat jako poděkování všem, kteří se podíleli na letošním přijetí definice anticikanismu. Zároveň je to příležitost upozornit na to, že předsudky vůči Romům přetrvávají a samotná definice nestačí. Musíme společně hledat konkrétní řešení,“ uvedla Lucie Fuková.

Spojení klíčových aktérů
Romský den byl platformou pro dialog mezi zástupci evropských, národních i lokálních institucí, neziskových organizací a romské občanské společnosti. Fuková zdůraznila důležitost koordinace a sdílení zkušeností: „Cílem je propojit aktéry na evropské, národní a lokální úrovni, aby se vytvořily pevné základy pro efektivní boj proti anticikanismu.“ Proto byli součástí jednotlivých panelů zástupci americké, kanadské, britské, nizozemské a rakouské ambasády, ale také Irena Moozová z Evropské komise, Gabriela Hrabaňová (ERGO Network), ombudsman Stanislav Křeček, bývalý slovenský prezident Andrej Kiska nebo zástupci RomanoNet, Slovo 21 či Romodromu. Ti pohovořili o kontextu boje proti anticikanismu i o inovativních projektech, které pomáhají odstraňovat předsudky. 

Anticikanismus je závažný a mnohovrstevnatý problém. Vedle jednoznačné a nekompromisní odpovědi státu na protiprávní jednání je třeba investovat energii a zdroje do prevence, zejména pak do vzdělávání a osvěty k rozmanitosti společnosti, jakož i směrem k boji s předsudky, budování společenské koheze a posilování tolerance a zejména respektu k jinakosti,“ prohlásil Viktor Kundrák, ředitel Odboru lidských práv a ochrany menšin na Úřadu vlády, který zasedl v odpoledním panelu. 

Ambasády: Změna je možná

Práci vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny ocenili a podpořili také zástupci světových ambasád. Americký velvyslanec Bijan Sabet pogratuloval k pokroku ve zviditelňování témat týkajících se postavení romské menšiny a zdůraznil, že změna je možná. K tomu se připojila i kanadská ambasadorka Emily McLaughlin. Nizozemský velvyslanec Daan Husinga vyzvihl respekt k menšinám jako základ demokratického zřízení a k další spolupráci na boji proti anticikanismu se přihlásili i Stephan Rutkowski z rakouského velvyslanectví a zástupkyně britské ambasády Lucie Stuchlíková. Velká Británie letos předsedá organizaci IHRA (Mezinárodní aliance pro připomínání holocaustu), která vytvořila definici anticikanismu po vzoru už dřívější definice antisemitismu. Britský velvyslanec Matt Field byl také jedním z nejaktivnějších aktérů při přijímání definice českou vládou, senátem i podvýbory poslanecké sněmovny letos na jaře. Romské studenty vybral i do svého poradního sboru.

Charta proti anticikanismu
Jedním z klíčových bodů Romského dne byl návrh Charty proti anticikanismu, která má za cíl propojit a zarámovat jednotlivé iniciativy. „Připojit se k ní budou moci samosprávy, školy, úřady, neziskové organizace i firmy. Měly by pak přispívat k odbourání protiromských projevů. Chceme ve společnosti šířit povědomí o tom, co to vlastně je, a dát jasně najevo, že anticikanismus nebudeme tolerovat,“ dodala Fuková. Ta přitom navázala spolupráci s platformou Byznys pro společnost, která koordinuje Chartu diverzity Evropské komise v Česku a oceňuje odpovědné firmy. Její ředitel Pavel Štern přednesl příspěvek s názvem Příležitosti pro firmy v boji proti anticikanismu.

Kulturní zakončení
Setkání zakončilo vystoupení souboru Loly růža z Luže, kde aktivní komunitní práce a komunitní organizování pomáhá zmocňování Romů a ukázkovému soužití majority a romské menšiny. 

Další motivace k boji proti anticikanismu

A co si z Romského dne odnášejí jednotliví účastníci a důležití aktéři společných snah v boji proti anticikanismu? „Odnáším si poselství, že se v příštím roce musíme začít více zabývat tím, jak otevřít otázku Charty proti anticikanismu a jak pomoci Úřadu vlády i vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny nastavit chartu tak, aby byla přínosná pro společnost, ale hlavně pro všechny Romy v České republice,“ říká Michal Miko, ředitel organizace RomanoNet.

Ředitele zahraniční a humanitární sekce organizace Romodrom Jana Husáka setkání namotivovalo: „Z dnešního dne si odnáším určitou naději v to, že se alespoň o anticikanismu začne mluvit veřejně, otevřeně, na nejrůznějších fórech, na úrovni politiků, ale i občanského sektoru. Snad nabereme nový dech a nové odhodlání bojovat proti anticikanismu v jeho širší podobě. Nadějí je pro mě už to, že se přijala definice anticikanismu, že probíhají kulaté stoly a věřím, že toto nebude poslední takové setkání. Vzbuzuje to ve mně chuť se tomu znovu intenzivně věnovat. S ohledem na to, co se děje za našimi hranicemi  - konflikty či nárůst extremismu, tak si musíme uvědomit, že boj proti anticikanismu je teď mnohem důležitější než dřív. Když se podíváme na to, kdo trpěl nejvíc v období válek, tak to většinou byly menšiny. A z menšin to často byli právě Romové. Jsou konflikty, které nás mohou dostihnout. O to víc bychom se měli anticikanismem dnes zabývat i v České republice, a to i preventivně.

Čtvrtý slovenský prezident Andrej Kiska, zakladatel inovativního projektu Romade, dodává: „Pro mě je už přijetí definice anticikanismu velmi důležitý krok. Navzdory tomu, že je v Česku procentuálně méně Romů než u nás na Slovensku, tak se tu daří prosazovat zásadní kroky. Mohli bychom si z vás vzít příklad. Takže držím palce, abyste v tom pokračovali dál.“ 

Na pořádání Romského dne se podílí zastřešující organizace RomanoNet a Odbor lidských práv a ochrany menšin Úřadu vlády, partnery akce jsou ERGO Network a Identity Prague. Mediálním partnerem akce je Romea.