Rada vlády pro záležitosti romské menšiny uznala důležitost komunitní práce, informovala o výzvě PRO-ROMA i o zařazení romských témat do běžné výuky
Komunitní práce jako nástroj sociální změny, nová výzva PRO-ROMA nebo zařazení témat romské kultury do běžné výuky. To byla hlavní témata červnového zasedání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Vládní zmocněnkyně Lucie Fuková také informovala členy o přijetí definice anticikanismu a zástupce ministerstva kultury pak přidal aktuální zprávy o budování Centra Romů a Sintů v Praze.
Komunitní práce a participace
„Mám radost, že se dnes podařilo přijmout usnesení o důležitosti komunitní práce a komunitního organizování. Jak se ukazuje po celém Česku, toto je nástroj změny a možnost přinést do života Romů úplně novou kvalitu. Tento nástroj u nás přitom stále není dostatečně využívaný,“ říká vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková. Zdůraznila také zapojení měst a obcí.
„Komunitní práce je klíčem k lepšímu postavení Romů v Česku. Nestačí jen implementovat sociální práci. Komunitní práce je prostředek, jak hlas a potřeby lidí proměnit v to, že se na lokální úrovni skutečně něco děje,“ doplňuje Michal Miko, který představil zkušenosti s komunitní prací v Bulharsku v rámci projektu ROMACT a následně ROMACTED.
O komunitní práci v rámci různých církví promluvil evangelický farář Mikuláš Vymětal a ředitel odboru prevence kriminality Michal Barbořík z Ministerstva vnitra zmínil inovativní model komunitní prevence kriminality. Ten by chtělo ministerstvo postupně vytvořit na základě současné praxe, pilotovat a nakonec zavést.
Cílená podpora vzdělání Romů
Viktor Pati z Ministerstva školství představil novou výzvu PRO-ROMA vypsanou v rámci OP JAK. Ta je zaměřená na komunitní vzdělávací aktivity pro romské rodiče a děti. „Cílem je podpořit vzdělávací aktivity pro romské děti a rodiče, podpořit vzdělávání pracovníků a dobrovolníků,“ dodává Pati. Na přípravě výzvy se podílela také zmocněnkyně Lucie Fuková: „Chtěli jsme, aby podporované aktivity vycházely přímo z potřeb romské komunity. Proto jsme spolupracovali s romskými experty, romskými a proromskými organizacemi, krajskými romskými koordinátory, pracovníky Úřadu vlády i občanskými členy Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. V tomto případě lze hovořit o skutečné participaci Romů.“ Uznání vyjádřil i předseda Výboru pro vzdělávání Romů Martin Kaleja: „Na rozdíl od některých dřívějších případů je toto cílená podpora adresovaná Romům. Jsem rád, že se tuto výzvu podařilo zkompletovat.“ Více na www.opjak.cz.
O Romech i ve výuce
Fuková i zástupci Ministerstva školství také informovali o plnění dlouhodobého úkolu zahrnutí romských témat do revidovaných rámcových vzdělávacích programů a modelových školních vzdělávacích programů. Do práce na připomínkovém materiálu se zapojili zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny a Úřad vlády, za Radu vlády pro záležitosti romské menšiny (Výbor pro vzdělávání Romů) Martin Kaleja a Tomáš Ščuka, za Muzeum romské kultury Marie Smutná, Jana Horváthová a Veronika Lucassen a za Seminář romistiky UESEBS FFUK Helena Sadílková. Výstupy jejich práce už MŠMT využilo v i rámci Mezinárodního dne Romů. Dalším krokem je doplnění průřezových témat a zpracování příkladů pro výukové lekce a projektovou činnost.
Pozitivní byly i zprávy z pracovních skupin a výborů. Pracovní skupina pro bezpečnost se pod vedení Milana Adama už dvakrát sešla a aktivně pracuje na vzájemné komunikaci romské a ukrajinské menšiny. Martin Kaleja pak kromě stavu revize RVP informoval i o členství v Expertním fóru k výkonu rozsudku D.H. a ostatní a v pracovní skupině pro aktualizaci metodiky mentální retardace u romských žáků.
„Chtěla bych poděkovat všem členům a členkám Rady za jejich práci, kterou často dělají ve svém volném čase. Naše role je obtížná, ale můžeme těžit se synergie, společné síly a chuti měnit věci,“ rozloučila se zmocněnkyně Fuková. Další zasedání Rady pro záležitosti romské menšiny se uskuteční na podzim.