Prohlášení Rady vlády pro záležitosti romské menšiny a zmocněnkyně pro romské záležitosti k desegregačním doporučením

Rada vlády pro záležitosti romské menšiny a zmocněnkyně pro romské záležitosti vítají doporučení brněnské Romské rady k desegregaci škol a oceňují důraz na zapojení romské komunity do celého procesu.

Považujeme tento krok za významný příspěvek k řešení dlouhodobého problému segregace romských žáků, který negativně ovlivňuje jejich přístup ke kvalitnímu vzdělání a následné uplatnění ve společnosti.

Rádi bychom připomněli, že participace je klíčovým principem při tvorbě a realizaci politik zaměřených na zlepšení situace Romů v Česku. Na základě přijaté definice participace je nezbytné, aby romská komunita byla nejen konzultována, ale také aktivně zapojena do rozhodovacích procesů, včetně plánování, implementace a hodnocení opatření, která se jí přímo dotýkají.

V kontextu probíhajícího řízení o porušení práva Evropské unie (tzv. infringement) týkajícího se diskriminace romských dětí ve vzdělávání je nutné zdůraznit, že efektivní desegregace vyžaduje společné úsilí všech zainteresovaných stran – státních institucí, samospráv, škol, neziskových organizací a zejména samotných Romů.

Rada vlády pro záležitosti romské menšiny i zmocněnkyně pro romské záležitosti budou nadále podporovat opatření, která zajistí rovný přístup ke kvalitnímu vzdělání pro všechny děti bez ohledu na jejich etnický původ. Apelujeme na příslušné instituce, aby doporučení brněnské Romské rady braly vážně a aby byl při všech krocích směřujících k desegregaci plně respektován princip participace a evropské hodnoty rovnosti a inkluze.

Společným úsilím můžeme přispět k vytvoření inkluzivního vzdělávacího systému, který zajistí spravedlivé příležitosti pro všechny děti a přispěje k celkové soudržnosti společnosti.

Občanští členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny a zmocněnkyni pro romské záležitosti

____________________________

Doporučení Romské rady města Brna

1. Získání politické podpory na úrovni města Brna
Systémové změny ve vzdělávání romských dětí vyžadují dlouhodobý proces, který se neobejde bez stabilní politické podpory napříč politickým spektrem. V případě města Brna je zásadní podpora politiků a zodpovědných úředníků Magistrátu města Brna v kooperaci se samosprávami příslušných městských částí.

2. Pravidelná a dlouhodobá setkání zástupců RRB s politickými činiteli z různých politických stran jsou klíčová pro zvyšování povědomí o daném problému a podporu dosažení shody – (například přijetí deklarace o dlouhodobé odpovědnosti či vytvoření meziresortní pracovní skupiny).

3. Kompletní zapojení romských komunit do všech etap procesu desegregace – od plánování, realizace až po monitorování a komunikaci výsledků projektu. Cílem je zahrnout co nejvíce členů romské menšiny do komunitních aktivit i do odborných rolí.

4. Je nezbytné zajistit rozsáhlou osvětu na toto téma ze strany odpovědných subjektů. To zahrnuje například organizaci komunitních setkání pro rodiče, setkání rodičů s odborníky zaměřená na budoucnost jejich dětí v segregovaných školách a školách s etnicky smíšenými třídami. Cílem je poskytovat informace o významu kvalitního vzdělání a umožnit rodičům svobodně se rozhodnout, zda jejich děti budou navštěvovat běžné školy.

5. Plánování a shromažďování návrhů přímo od členů romské komunity v rámci komunitních center

6. Podporovat školení a zaměstnávání romských mentorů, pedagogických asistentů a terénních pracovníků ve spolupráci s neziskovými organizacemi

7. Pořádat informační semináře v komunitních centrech s romskými lektory, kteří mohou rodičům přiblížit význam kvalitního vzdělání a sdílet osobní zkušenosti

8. Identifikovat klíčové oblasti pro efektivní řešení problému. Využít již dostupné odborné studie a výzkumy zaměřené na segregaci romských dětí a strategické dokumenty, které se věnují řešení této problematiky. Investovat značné prostředky a úsilí do posílení role pedagogických asistentů, mentorů a komunitních pracovníků, kteří budou pracovat s dětmi a jejich rodiči. Sociálně znevýhodněný žák by při nástupu do 1. třídy běžné školy měl mít podporu pedagoga, který rozumí i jeho domácí situaci, aby se šance na vyrovnání jeho handicapu co nejdříve zvýšily a nerovnosti se neprohlubovaly.

9. Navázat spolupráci s Masarykovou univerzitou a jejími fakultami, které již provedly výzkumy zaměřené na téma segregace, a využít jejich výsledky, aby se předešlo opakování výzkumů ze strany agentur i univerzit.

10. Využívat širší spektrum nástrojů k desegregaci:

    • Podpora osvěty a vytváření možností a podpory pro rodiče, kteří chtějí, aby jejich děti chodily do běžných škol, včetně zajištění nadstandardní či dodatečné péče pro tyto žáky od začátku školní docházky.

    • Nespoléhat se pouze na změnu spádových oblastí.

    • Podpora komunitního fungování škol prostřednictvím grantů a školení učitelů v oblasti inkluze.

    • Snahy o zlepšení kvality segregovaných škol, aby přitáhly větší zájem rodičů z majority, a to i využitím alternativních vzdělávacích programů, jako jsou Montessori nebo Waldorf.

11. Podpora romské identity, sebevědomí romských žáků
Boj proti stereotypům a anticiganismu, prostřednictvím kulturně-vzdělávacích workshopů, lektoři (romské osobnosti, odborníci)

12. Univerzitní program pedagogiky by měl zahrnovat témata týkající se historie a kultury Romů, včetně sociálních problémů, které reflektují jejich současnou nerovnoprávnou pozici, a také metody, jak přistupovat k práci s dětmi znevýhodněnými touto situací.