Kralupy nad Vltavou, 25. - 27. 11. 2009 - Informace o setkání a shrnutí diskuze s Michaelem Kocábem, ministrem pro lidská práva
Popis semináře:
Celorepublikový seminář krajských koordinátorů a koordinátorek pro romské záležitosti, romských poradců/kyň obcí pověřených výkonem státní správy, pedagogických asistentů/tek ve školách, terénních pracovníků/ic, zástupců/kyň z řad nestátních neziskových organizací. Semináře se účastnili i členové/členky Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity. Celkem se jednalo o 80 účastníků/účastnic.
Odborná garance:
Oddělení Kanceláře Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity.
Místo konání: Kralupy nad Vltavou, hotel SPORT, Na Cukrovaru 1086
Program semináře:
Den 1
- Informace o činnosti Kanceláře Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity
Garance: Kancelář Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity (Gabriela Hrabaňová)
- Vzdělávání (inkluzivní vzdělávání)
Garance: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (Iveta Němečková, Milada Kropáčková)
Den 2
- Veřejná služba (příklady dobré praxe, metodika, možnosti)
Garance: Ministerstvo práce a sociálních věcí (Petr Beck)
- Extremismus, prevence kriminality (aplikace manuálu v praxi ke shromažďovacímu zákonu pro obce)
Garance: Tolerance a občanská společnost (Ondřej Cakl)
- Diskuze k současné situaci s ministrem pro lidská práva
Garance: Ministr pro lidská práva (Michael Kocáb)
Den 3
- Prezentace činnosti Odboru pro sociální začleňování v romských komunitách Garance: Agentura pro sociální začleňování v romských vyloučených
Shrnutí diskuze s Michaelem Kocábem, ministrem pro lidská práva
Ministr pro lidská práva zahájil diskuzi vyzváním účastníků ke zpětné vazbě týkající se především působnosti jeho resortu a to konkrétně se zaměřením na fungování Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity, její kanceláře a Agentury pro sociální začleňování v romských vyloučených lokalitách. Cílem této diskuze bylo získat podněty od přítomných, které povedou ke zefektivnění komunikace směrem ven a pomohou ke zlepšení samotné činnosti úřadu a jeho nástrojů.
Polák Rudolf (Pardubický kraj)
Nejdříve informoval o Bc. Kolářovi, který se objevil mj. také na billboardech podporujících primátorku města Chomutov, zmínil jeho minulost a činnosti, které jsou propojeny s podvody a jinými obecně nepřijatelnými praktikami. V tomto smyslu zdůraznil, že Romové podporují ministra pro lidská práva a v žádném případě nepodporují přístup primátorky Chomutova.
Dále, nejen ze své funkce předsedy krajského výboru pro národnostní menšiny, ale také z pozice radního Kraje, chce pomoci Romům získat pracovní dovednosti, žádá o pomoc romské podnikatele, aby nepodporovali práci na černo a řádně za své zaměstnance platili odvody.
Markéta Nejedlá (Hl. město Praha)
Se dotázala z jakého důvodu je dotační program Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity zaměřen na podpora koordinátorů pro romské záležitosti jen ve 13 krajích a není určený pro Prahu. Vyjádřila názor, že je potřebné rovné financování činností koordinátorů jak v Praze, tak v ostatních krajích.
Jan Šipoš, Chomutov
Uvedl, že návrh představené Koncepce romské integrace by měl mít ještě více „Romské duše“, multikulturality, apod. Domnívá se, že pracovní skupiny, jako je např. pracovní skupina ministerstva vnitra pro práci policie by měla zapojit do své činnosti více Romů, jejichž akčnost by přispěla k lepším výsledkům.
Dále uvedl, že v Radě vlády ČR pro záležitosti romské komunity je potřeba více aktivních členů, kteří mohou být zástupci z řad koordinátorů nebo neziskových organizací.
Závěrem podpořil ministra pro lidská práva se slovy, že si nemá nechat mluvit do své politiky a důrazně se má ohradit vůči veškerým invektivám.
Renata Köttnerová, Olomouc
Se ohradila proti složení Rady, která nekopíruje kraje a doporučila regionální kvótu. Zeptala se, jestli je možné, aby byl každý kraj zastoupen v občanské části rady jedním členem? Uvedla, že by tato skutečnost vedla k lepší koordinaci Rady a koordinátorů.
Michael Kocáb, ministr
Na základě předchozí otázky nechal přítomné orientačně hlasovat jestli se při sestavování Rady řídit spíše odborností nebo krajskou kvótou? … Fórum se přiklonilo spíše k regionálnímu zastoupení.
Gabriela Hrabaňová, kancelář Rady
Představila pracovní návrh občanské části Rady, ve kterém ve smyslu zachování regionálního zastoupení chybí zástupce hradeckého a zlínského kraje. Dále čtyři zástupci jsou mimo regionální určení.
V následující diskuzi:
Byla kritizována nečinnost pracovních a poradních orgánů Rady, která by zajistila participaci Romů. Dále bylo zmíněno, že na webových stránkách Rady chybějí záznamy z většiny jednání, bez kterých nelze zajistit efektivní přenos informací do regionů a kontinuitu v práci a rozhodování v oblasti romské integrace.
Dále byl kritizována dvojkolejnost Rady a Agentury, především proto, že chybí vymezení působností vč. vytyčení průniků činností. V tomto ohledu bylo uvedeno, že je nutná především koordinace a podpora týmového přístupu.
Lýdie Poláčková, Ostrava
Uvedla, že členové Rady schvalují dotace a že je nutné zabránit ovlivnění členů výběrových komisí. Pochválila přístup Fischerovi vlády a práci Kocába, zejména fakt, že vláda vyjádřila lítost sterilizovaným ženám.
Také upozornila v debatě o Radě a Agentuře na to, že Agentura směřuje k tomu, že bude mít monopol na „řešení romské otázky“ - např. ředitel Agentury sedí v komisích mnoha dotačních titulů týkajících se integrace Romů. Přičemž financování Agentury je obecným problémem, který byl viděn u získání podpory z individuálního projektu OP LZZ.
Uvedla ze zkušenosti v Ostravě, že Agentura neřeší problémy, které existují a o nichž se dlouhodobě ví. Statutární město neřeší např. péči o bydlení obyvatel či zvýšení zaměstnanosti, a i přes to, že Agentura na toto neupozorňuje, záleží jí především na členství v komisích IPRM Ostrava, i když se nepodílela na přípravě.
Pavla Nachtmannová, Olomouc
Uvedla, že základním problémem je, že Agentura působí v lokalitách, kde existuje funkční komunitní plánování.
Cyril Koky, Středočeský kraj
Zaměřil se na varianty budoucí Agentury, zda bude ve formě státní příspěvkové organizaci či se stane novým úřadem. Uvedl, že je nutné, aby Agentura měla svůj vlastní rozpočet. V tomto případě by však měla být pod ministrem pro lidská práva. Podivil se také nad skutečností, že MLP není centrál ní úřad s rozpočtem.
Jiřina Bradová, Zlínský kraj
Upozornila na to, že stále chybí metodické vedení krajských koordinátorů. A doporučila změnit název Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity na Radu vlády ČR pro romskou menšinu.
Pavel Vaculík, Karlovarský kraj
Uvedl, že síť poradců na obcích se po reformě státní správy rozpadla, a že se stále nekorektně nazývají koordinátoři koordinátory romských poradců. Připomněl, že dal k dispozici svůj plán, tzv. „Vaculíkův plán“, který se zaměřuje především na bydlení, ale také na činnost Agentury, kanceláře a Rady.
Upozornil na to, že je nutné v lokálním partnerství v Chebu zachovat účast romských sdružení. Vítá však také „nový vítr“, který do lokality Agentura přináší.
Dále se také rozvinula diskuze na téma zastoupení Romů v Agentuře.
Gabriela Hrabaňová, kancelář Rady
V souvislosti se zrušením pozic poradců zmínila, že nová Koncepce romské integrace se tímto tématem zabývá a chystá se iniciovat změnu zákona o obcích, kdy „obec je povinna napomáhat integraci“, nicméně je to problematizováno praxí kumulovat tuto funkci, či jí vůbec nezřídit.
Renata Köttnerová, Olomouc
Vyslovila se k situaci, kdy je podporován blud výjimečnosti expertů a pracovníků v oblasti integrace, kdy dominuje používanému jazyku „kultura chudoby“.
Uvedla, že je potřebný podíl koordinátorů na rozhodování, kde bude působit Agentura, nejenom, že by mohou dát podnět na kritéria, ale především mohou zhodnotit ve svých návrzích, v jaké lokalitě je snaha řešit integraci Romů a kde něco chybí.
Ivan Veselý, Praha
Uvedl, že již více jak 40 let tvoří politiku integrace „odborníci“ a proto nyní řešíme důsledky tohoto nešťastného přístupu. Připomněl, že politickou zodpovědnost za činnost Agentury má ministr pro lidská práva.
Dále se vyslovil k současnému outsourcingu sociálních služeb, který se dá přirovnat k procesu „privatizace“. Uvedl, že např. Člověk v Tísni vlastně prodává služby, které dříve poskytoval stát, nicméně poukázal na to, že stále nejsme „na západě“, proto je třeba zvažovat tempo této „privatizace“.
Lýdie Poláčková, Ostrava
Upozornila na nutnost zaměřit se na Koncepci a na to, jak přitlačit obce, aby jí naplňovaly a využívaly její nástroje.
