Rozhovor s Tomášem Sedláčkem pro ČRo

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobré dopoledne vám všem. My dnes v Radiožurnálu máme Hosta, který dostane těžký úkol, protože zkusí nám, co jsme na zemi v České republice, vysvětlit, co se nám to děje s penězi v Evropské unii, pochopitelně, že nás velmi zajímá Řecko, zajímá nás Irsko a další možná podobní adepti na pomoc. Naším hostem je dnes hlavní makroekonom ČSOB Tomáš Sedláček, přeji vám dobré dopoledne.

Tomáš SEDLÁČEK, hlavní makroekonom ČSOB
--------------------
Dobré dopoledne.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejdříve nás zasáhla jarní řecká krize, teď přišla ta podzimní irská, jak dlouho to potrvá, než si tak jako o Irsku a Řecku tady budeme povídat, třeba o Portugalsku, Španělsku, Itálii.

Tomáš SEDLÁČEK, hlavní makroekonom ČSOB
--------------------
Tak to může být půlhodina, to může být dva měsíce, nemusí se to stát vůbec nikdy, hlavní poučka posledních tří let je, že nikdo neví, kde, co, kdy bouchne. Zatím ta krize má takový, chtělo by se říct, téměř spravedlivý průběh, protože jaksi mlátí země, které jsou jaksi levicové i pravicové, příkladem budiž Řecko a teď právě Irsko, země, které nemají euro, jako byl Island nebo Amerika, chcete-li, a Maďarsko. Země, které mají euro, jako je Řecko a Irsko. Ty pravidla se hledají velice těžko, hodně se ukazuje, jak ten náš systém opravdu je nepevný a nestabilní a že to je všechno podobně jako demokracie, funguje, když funguje a nefunguje, když nefunguje a my nejsme úplně schopný poznat, kdy je která situace.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
Aha, tak teď velká otázka, jestli se z toho může stát nějaká viróza, anebo nemůže. Viróza má nějaká pravá pravidla?

Tomáš SEDLÁČEK, hlavní makroekonom ČSOB
--------------------
Viróza už si myslím, že z toho je, ta nákaza trvá nějaké ty dva, tři roky, Amerika si prošla tím, čím si prošla Amerika, ten záchranný balíček byl mnohem krvavější loni a předloni. Teď se to tak trošku přelévá do Evropy. Ta Evropa zdála se zprvu býti zdravější, ukazuje se, že ani, ani to není úplně pravda. Takže nevíme, kudy se ten virus bude šířit dál, ale skutečně hovoří se o Portugalsku, Španělsku, snad občas i o Itálii, i když kdyby došlo na Itálii, tak to už by opravdu ten problém byl veliký.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká jsou antivirotika.

Tomáš SEDLÁČEK, hlavní makroekonom ČSOB
--------------------
Ono to vypadá, paní redaktorko, a já se vám teď přiznám s něčím, co asi je takový trošku obnažující, ono to vypadá, že my ekonomové máme jakýsi lék. Občas se budí dojem, že je jakási ekonomická komunita, ať už jsou to akademici, nebo alternativní vědci, nebo naopak Mainstreamoví vědci, kteří někde v šuplíku mají stříbrný kouzelný proutek, kterým prostě budou mávat, až jím mávat začnou. A my ho nemáme. Nikdo z nás pořádně neví, co se děje a všechny ty rady, když si projedete jak rady amerických ekonomů, tak rady třeba, které padají z NERVu nebo z Evropský komise, tak jsou jako hezký detaily, ale není to nic, co by nám bylo schopno zaručit, že se to nebude opakovat, nebo že to nebude pokračovat. Jinými slovy to, co se teď děje, je inherentní vlastnost kapitalismu. Podobně tak jako počítač, když ho necháte příliš dlouho zapnutý, tak je potřeba jednou za čas ho vypnout a zase zapnout a doufat, že se všechno zase obnoví, podobně my teď děláme takový velký globální reset, odpouštíme dluhy a doufáme.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
A doufáme. Ekonom Tomáš Sedláček je dnes v dopoledním Radiožurnálu a odpoví také na vaše otázky. Jestli nějaké máte, pak nám je rozhodně pošlete, pošlete je na radiozurnal.cz nebo u nás také na Facebooku.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
V dopoledním Radiožurnálu dnes sedí ekonom Tomáš Sedláček. Je dnes tady u nás především kvůli tomu, abychom zkusili, anebo trochu pochopili, jak velké peníze se točí mezi eurozónou, mezi Irskem. Dá se nějak jednoduše vysvětlit, co se vlastně stalo s Irskem, že se z toho původního, jak se mu říkalo, keltského tygra 90.let najednou stala poměrně pochybná existence.

Tomáš SEDLÁČEK, hlavní makroekonom ČSOB
--------------------
Tak o Irsku se spekulovalo dávno, protože tam mají hrozně zadlužený bankovní systém. Téměř pravý opak toho, co máme tady u nás v Čechách nebo na Slovensku, koneckonců nebo v Polsku. Je to něco podobného jako v Maďarsku, to znamená, ty banky samy byly příliš předlužené, vy když dneska dáte, já nevím, v Čechách sto korun do banky, tak ta banka si nějakou část těch peněz nechá a zbytek půjčí dál. Když rozpůjčuje celou tu stovku a ještě si na tu stovku půjčí další 4 stovky, což bylo možný, tak ta vznikne taková zvrácená pyramida, to znamená jaksi pyramida, která je zapíchnutá špičkou dolů, na tý vaší stokoruně se vytvoří celá stavba dalších dluhů a půjček a když do toho trošku foukne vítr, tak to celý spadne.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená ale, že o tu stovku přijdu já.

Tomáš SEDLÁČEK, hlavní makroekonom ČSOB
--------------------
Pokud vás nezachrání stát, tak ano. To je přesně to, proč státy nakonec musí zachraňovat banky. To, co se tady dělo na konci 90.let nebo na přelomu tisíciletí, že některé banky zbankrotovaly nebo zkrachovaly, tak kdyby nebylo státu, tak ti, kteří si tam uložili ty peníze, tak o ně přijdou. Teď právě proto státy zachraňovaly ty banky, protože jinak by vlastně lidi přišli o svoje úspory.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
Je možné, že se teď najednou přijde na to, že na tom Irsko je třeba mnohem hůř, než se předpokládá?

Tomáš SEDLÁČEK, hlavní makroekonom ČSOB
--------------------
Přišlo se na to v případě Portugalska, tam vyšlo najevo předevčírem, že i oni falšovali svoje statistiky a že jejich dluh je mnohem horší, než se zdálo. V případě Irska zase došlo k tomu, tam se nepodvádělo, nebo aspoň o tom nevíme, nebo zdá se, že to není úplně v té keltské mentalitě, ale jejich dluh, to je zase pozoruhodná věc, během dvou let vyskočil na dvojnásobek. Takže tam, tam skutečně ten nárůst toho dluhu byl, byl extraordinérní, což je mimochodem i varování pro ekonomiky našeho typu. To ukazují i jiné studie. Není důležité, jak hodně je ekonomika zadlužená, může se prostě stát, že, že se, je to, jako když si vypůjčíte od svého mafiánského přítele auto za dva miliony, nemáte žádné dluhy a to auto nabouráte, tak v ten moment jste vlastně v defaultu, v ten moment jste zbankrotovala a budete mít do konce života, do konce života problémy. Tak něco podobného by se dalo říct i o tom Irsku, oni si půjčili drahé auto, které nabourali.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se dá vlastně nahlížet do ekonomiky jiného státu eurozóny. Poznáme to, že se třeba vedle k sousedům blíží nějaká katastrofa.

Tomáš SEDLÁČEK, hlavní makroekonom ČSOB
--------------------
Nepoznáme to přesně, jsou nějaké indikátory, které, které nám to jaksi dokážou naznačit, ale tady jsou různá rizika. Asi statistika, na kterou se hodně díváme poslední dobou, je velikost zadlužení, celkově jak vysoké jsou deficity dané ekonomiky, jak a další věc je, za kolik si ta daná ekonomika půjčuje. To znamená, pokud si půjčuje Irsko za vysokou úrokovou sazbu, tak to znamená, že tam panuje nedůvěra investorů nebo takzvané CDS, Credit Default Swap, to se pojišťují investoři proti tomu, že daná země zbankrotuje.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdyby Irsko nebylo v eurozóně, museli bychom je stejně zachránit?

Tomáš SEDLÁČEK, hlavní makroekonom ČSOB
--------------------
Museli bychom dělat úplně to stejný. Ta irská situace nemá s eurem vůbec nic společného, podívejte se na Maďarsko, taky ho /nesrozumitelné/ zachraňovalo. Podívejte se na Island a ani jedna z těchto zemí nemělo společnou měnu a přesto musely být zachráněny. Kdyby se něco podobného, nedej Bože, stalo Švýcarsku, které ani není členem Evropské unie, tak i ty bychom bylo v našem zájmu, abychom je zachránili. Prostě jsme tak provázaný, že jaksi bankrot jednoho z našich obchodních partnerů by nás bolel tak, že se to určitě vyplatí zachránit. Je to podobné, jako kdybychom za finančním, za finanční situací Kalifornie, jako kdybychom za to vinili dolar. Toto spojení nikdo nedělá, jenom v případě eura a zřejmě kvůli tomu, že to je moderní nebo nová měna a moderní téma.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdyby ale přišly potom další problémy u dalších zemí, teď je otázka, jestli na to bude. Já tu otázku položím v dopoledním Radiožurnálu už za malou chvíli, naším Hostem je ekonom Tomáš Sedláček, vy už posíláte své otázky. Mám na vás jednu velkou prosbu, prosím, ty otázky formulujte co možná nejstručněji, ať se na ně dostane a ať je tady můžeme pochopit. Děkujeme.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
S ekonomem Tomášem Sedláčkem si dnes povídáme v dopoledním Radiožurnálu. Slíbila jsem tu otázku, kdyby, tak je tady. Kdyby opravdu došlo k dalším obrovským problémům, přidaly se země, jako je Portugalsko, Španělsko, Itálie, bylo by na to?

Tomáš SEDLÁČEK, hlavní makroekonom ČSOB
--------------------
Nebylo. To je celkem jednoduchý a teď se řeší, co, to už je takový trošku social science fiction, co bude dál a mnozí se domnívají nebo jaksi taková ta první intuitivní myšlenka, která asi mnohé komentátory napadne, je rozpad eurozóny a já tento scénář považuju za vrcholně nepravděpodobný, mnohem pravděpodobnější, pokud ty krize budou pokračovat a dojde na bankrot tak velkých států, jako je třeba Španělsko nebo Itálie, že už nebude dost peněz na to jaksi látání toho starého kabátu, že prostě dojde k takzvané evropské implozi, že naopak dojde spíš než k rozpadu, dojde k semknutí a jak to vidíme koneckonců za poslední tři roky, tady, kdybych to řekl hodně romanticky a vzletně, tak spíš mám pocit, že si víc pomáháme, než před těmi třemi lety, jo.

Vezměte si, že těch prostorů pro šarvátky, pokud zbankrotuje, já nevím, jakási automobilka, která je vlastněná, já nevím, Němci, ale vyrábí auta na Slovensku, ale přitom, jo, kdyby taková automobilka měla krachovat, tak kdo ji má zachraňovat, slovenský stát nebo německý stát, jo. To je prostě dokonalá, dokonalá půda pro nenávist a pro různé šedé zóny.

Zatím všechny země velice rychle a ochotně platily, ačkoliv z toho těžily země jiné, což je třeba příklad Německa nebo Španělska, ale i ostatních, Francie, ale i ostatních zemí. Takže pokud by to už dál nebylo únosné, pokud by ten, mimochodem v řečtině slovo pro hřích a dluh je jedno a to stejné, takže pokud by ten evropský dluh/hřích byl příliš velký na to, abychom ho dokázali unést společně, tak spíš věštím z kávové usedliny, že dojde k implozi, to znamená, že dojde k tomu, k čemu došlo v Americe, že bude federalizovaná Evropa mnohem federálnější než, že už nebude v moci jednotlivých států se takhle moc zadlužovat.

Vezměte si, stát má dvě hlavní zbraně, jak pomáhat ekonomice, monetární politika, což je právo, když to zjednoduším, tisknout peníze, a fiskální politika, což je právo zadlužovat se, kdykoliv měli politici právo tisknout peníze, tak to dopadlo špatně, protože to vedlo k vysoký inflaci. Nyní jsme si tu monetární politiku dali do nezávislých centrálních bank a potom do Evropské centrální banky, takže dnešní politik nemá žádný vliv na to, kolik peněz se tiskne. Fiskální politika, to právo zadlužovat se, je o 20, 30 let pozadu, takže jestli k něčemu dojde, tak dojde k tomu, že fiskál, už nebudou politici mít právo zadlužovat se a já si myslím, že by tomu tak bylo dobře.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak vy jste byl trochu romantik, já budu hodně přízemní teď, jestli dovolíte. Nemůže to být na jednu stranu od těch zemí docela taktika půjčit si teď, dokud je?

Tomáš SEDLÁČEK, hlavní makroekonom ČSOB
--------------------
Ano, to jsme řešili, to jsme řešili v tom první NERVu, jestli si radši nestoupnout první do fronty, protože tak, jako je run na banku, to znamená, pokud banka krachuje, tak všichni chtějí ty své peníze rychle, protože na ty poslední se nedostane. Tak i v globálním měřítku něco podobného hrozilo, teď už se o tom zase tak moc nediskutuje. Ale i Česká republika jednu dobu uvažovala, že by si preventivně udělala takovou jakousi železnou rezervu, půjčila si, já nevím, sto miliard korun a nechala je na horší časy tak, abychom právě nestáli poslední v tý frontě.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
Dopolední Radiožurnál dnes navštívil ekonom Tomáš Sedláček. Vysvětluje, co může, kdyby vám cokoliv nebylo jasné, tak nám klidně napište, pojmenujte to, zkusíme to vysvětlit, rozhodně i dál pište nám na radiozurnal.cz nebo u nás na Facebooku.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
S hlavním makroekonomem ČSOB Tomášem Sedláčkem si dnes povídáme v dopoledním Radiožurnálu o tom, čemu čelí celá Evropa. Pojďme zkusit najít rozdíly. Já vím, že to asi nebudete mít rád, ale rozdíly mezi tím, co trápilo Irsko a Řecko, protože všichni chtějí vědět, kdo za to může.

Tomáš SEDLÁČEK, hlavní makroekonom ČSOB
--------------------
Je to, jako kdybyste chtěla auto, u kterýho nikdy nedojde benzin, který se vám nikdy neporouchá, abyste chtěla doktora, kterej, když vás jednou vyléčí, už nikdy nebudete nemocnej, kdybychom jedli jídlo, které když jednou se najíme, už nikdy nebudeme hladoví. Prostě ekonomika, my jsme na to zapomněli, v posledních 20 letech ten svět vypadal tak, a bylo to podezřelý první sociologům, musím říct, ty na to upozorňovali, že těch 20 let od pádu vlastně komunismu nám globalizace ukazovala jenom tu lepší stránku a ta obrácená strana Měsíce se jaksi zvrací až teď, abych citoval Václava Hraběte.

Ale vždycky v dějinách ekonomika, ať už to bylo za komunismu, nebo za kapitalismu, nebo za feudalismu nebo za faraóna v Egyptě, tak ekonomika šla nahoru a šla dolů. Znáte určitě z nedělních škol, posluchači si vzpomenou na těch 7 tlustých krav a 7 hubených krav. To je nejstarší mimochodem hospodářský cyklus, který známe jako lidstvo. Taky se to dělo a od tý doby, od tý doby se to prostě děje a my tady to musíme, nemůžeme, abych zase parafrázoval Joba, nemůžeme přijímat z rukou ekonomiky jenom to dobré, musíme přijímat i to špatné.

Neexistuje systém, který by se tady tomu, aspoň jsme ho zatím nevymysleli, který by se tady tomu dokázal vyhnout. To, že se to stalo Řecku, byla špička ledovce, já jsem na tohle téma už asi před, já nevím, před půl rokem psal, že řecký problém není řecký problém, ale je to jenom špička ledovce, je to jakýsi, jakýsi, skoro bych řekl náhoda, že se to v Řecku první. Klidně se to mohlo první stát kdekoliv jinde. Vezměte si, že první země, která chytla tu krizi, byla Amerika, to znamená jaksi nejtržnější, nejpravicovější země zdaleka, široko daleko, nejnižší rolí státu v ekonomice. Přesto to chytla první, první země, která chytla v Evropě tu nákazu, byla Velká Británie. Kdyby ta krize začala ve Francii nebo ve Švédsku, tak máme všichni jasno, může za to stát, může za to socialismus. Nikoliv, tento luxus hledat jednoduchého viníka, nám jaksi nebyl dán, jak jsem říkal na začátku, skoro to vypadá, jako kdyby si někdo, teď to trošku přeháním, ne úplně házel kostkou, ale všechny ty země dostávají jaksi na zadek podle jakéhosi klíče, kterému nerozumíme.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
Chceme znát viníka, to je úplně jednoznačná věc, ale vidíte třeba vy okolo sebe, že to vyděsilo lidi tady u nás v České republice?

Tomáš SEDLÁČEK, hlavní makroekonom ČSOB
--------------------
Myslím, že u nás hodně vyděsilo to Řecko, myslím si, nebýt Řecka, tak ty naše volby dopadly úplně jinak, teď máme tu výhodu, že máme jakousi pachuť z té řecké, teď už i irské bouračky na jazyku a snad se něco s tou naší ekonomikou udělá. Ale principiální problém je v tom, že jsme prostě jeli příliš rychle. My jsme opravdu tu poslední půlgeneraci strávili žitím na hraně, co se týče ekonomického růstu. My jsme vlastně udržovali ekonomiky v neustálém stavu, na hranici přehřátosti. Takže prostě když běžíte běh na dlouhou trať, tak běžíte jinak, než když sprintujete. A my jsme prostě příliš dlouho, příliš dlouho sprintovali. A kdo žije na hraně, tak se nesmí divit, že ho ta hrana jednou za čas pořeže, tak to prostě je.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
Před malou chvílí přišla docela zajímavá otázka od jednoho z posluchačů, který se vás ptá velmi jednoduše, jsme v krizi, nebo nejsme v krizi?

Tomáš SEDLÁČEK, hlavní makroekonom ČSOB
--------------------
Jsme v krizi, jsme v krizi jako, jako společnost, ukazuje se, že ten způsob života, který jsme žili, zejména já bych teda vytrhnul jeden faktor za ostatní. My jsme si už ten vysoký růst, který jsme měli v minulosti, ještě dál dolévali ohněm dluhů. To znamená, jako kdybyste si vy půjčila 10 tisíc euro, tak jenom blázen by o vás prohlásil, že jste o 10 tisíc euro bohatší, ale můžete se tak chovat.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsem bohatší o dluhy.

Tomáš SEDLÁČEK, hlavní makroekonom ČSOB
--------------------
Ano, přesně tak. A takhle, přesně takhle bohatší o dluhy byla celá Evropa, celá Amerika, my jsme prostě nebyli, v dobrých časech se má spořit, splácet dluhy a vytvářet si rezervy na horší časy. My jsme dělali přesně ten pravý opak, jo, to znamená, je to zase, kdybych použil jakési podobenství, tak cyklista, když jede do kopce, tak šlape a když jede z kopce, tak odpočívá. My jsme šlapali, i když jsme jeli z kopce, jenom aby to jelo, jenom aby to bylo rychleji. No, a teď najednou se ukázala zatáčka a je skoro jedno, jestli ta zatáčka byla levá, nebo pravá, nebo nahoru, nebo dolů, byl výmol v cestě, prostě ta naše rychlost byla příliš nepřipravená. Neříkám, že bychom se té krizi dokázali vyhnout, kdybychom měli větší rezervy, ale měli bychom o hodně větší polštář, do kterého bychom mohli padat.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
Ekonom Tomáš Sedláček už za malou chvíli začne odpovídat také na vaše otázky, přišlo jich opravdu hodně, věnujeme jim dost času.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
S ekonomem Tomášem Sedláčkem jste dnes v dopoledním Radiožurnálu, doufám, že už vám je bližší ta situace ohledně Řecka, Irska a dalších států eurozóny a vůbec Evropské unie. Máme tady spousty posluchačských dotazů, jdou opravdu křížem krážem. Jedna taková otázka mimo malinko, jedna paní, Kotová se jmenuje, se chystá do Horažďovic, zejména na vaše vystoupí Krizí křížem krážem, stihnete to?

Tomáš SEDLÁČEK, hlavní makroekonom ČSOB
--------------------
Stihnu, pokud řidič bude kvapný a všechno dobře dopadne, tak to stihneme. Určitě.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, ale pojďme vážněji. Tomáš se vás ptá, do jaké míry je nafouklá u nás realitní bublina, jestli ještě a díky za odpověď a přeje vám hodně zdaru.

Tomáš SEDLÁČEK, hlavní makroekonom ČSOB
--------------------
Já nejsem realitní makléř a moc se v tomhle tom nevyznám, což já zase vždycky přiznám, takže nejsem, necítím se oprávněn na toto, na toto jaksi reagovat. Já tu terminologii bublin nemám moc rád, protože jaksi, kdyby se evidentně jednalo o bublinu, tak už je prasklá. Bublinu poznáme jenom v momentě, kdy praskne a to, že tu současnou hospodářskou krizi odstartovala realitní bublina, je dle mého soudu náhoda, to mohlo začít kdekoliv jinde. Ta společnost je tak prodlužená, navzájem propojovaná, že kamkoliv na tu skořápku ťuknete, tak se prokřupe, prokřupe do libovolného jiného místa. Takže hypotéky, realitní trh určitě důležitý sledovat, ale může to přijít odkudkoliv jinud.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
Martin vás zdraví a ptá se vás, jestli mohou banky v České republice postupovat stejně jako ty irské, to jest, že na tu stovku vkladu vytvořit tisíc korun půjček, ona obrácená pyramida, jak jste o tom mluvil.

Tomáš SEDLÁČEK, hlavní makroekonom ČSOB
--------------------
Není to tradice v našem regionu, my skutečně, nejen Česká republika, ale i, řekněme, Visegrádská čtyřka, mimo Maďarska, jsme provozovali velice, jak bych to řekl, konzervativní, pokud chcete být na nás hodní, tak konzervativní bankovní styl. Pokud chcete být protivní, tak to vypadalo, že jsme sto let za opicemi, protože jsme prostě nedělali ty nové jaksi vychytávky nebo ty novinky, co se aplikovaly všude na západě. My jsme se tady prostě drželi jaksi klasického bankovnictví, to znamená, půjčuji víceméně to, co mám, a nevytvářím finanční páky.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
Prosím, vysvětlete mi, ptá se Luděk, jak je možné, že žádný politik a většina ekonomů nejsou schopni pochopit tak elementární věc, jako je fakt, že ekonomika nemůže růst donekonečna a nelze věčně žít na dluh. Můžete to vysvětlit?

Tomáš SEDLÁČEK, hlavní makroekonom ČSOB
--------------------
To je hrozně krásná otázka, já začnu od Aristotela, ale budu stručný. Staří řečtí filosofové, jako byl Aristoteles, starozákonní proroci, ať už vezmete Mojžíše nebo kohokoliv jinýho, novozákonní, ale i islámští mudrci, všichni varovali před úrokem. Ta jejich filosofická dokumentace není moc dobrá, ačkoliv třeba Aristoteles byl velice rigorózní, tak u úroků, to jsou prostě logický chyby, který, který jsou až s podivem, jak se jich mohl tak velký filosof dopustit, ale dědictví všech těchto starých mudrců do naší doby je, úrok je nebezpečná zvěř na osedlání. My jsme ji osedlali. My, naše společnost je naopak nepředstavitelná bez, bez úroků. Kapitalismus bez úroků skoro nemůže fungovat. Má to neskutečný výhody, kterých si všimnul i Marx, kapitalismus skutečně obohatil lidstvo tak, že žijeme bohatším způsobem, než králové ve středověku, ale je to nebezpečný zvíře. To znamená, ty úroky dokážou udělat takovej kopanec, jako udělali před dvěma lety a to, že se nedá donekonečna růst, to si myslím, že je pomalu teď zřejmý všem, ale před krizí to byla taková společná šalba, kdy všichni vycházeli z toho, že bude jenom a jenom lépe.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
Ekonoma Tomáše Sedláčka tu v dopoledním Radiožurnálu zdržíme ještě pár minut a dojde i na další otázky.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
S ekonomem Tomášem Sedláčkem si teď budete na chvíli povídat vy, posluchači Radiožurnálu, jako bych tu nebyla. Tak teď už tady máme otázek, třeba co může Evropská unie, pane Sedláčku, přinést světu.

Tomáš SEDLÁČEK, hlavní makroekonom ČSOB
--------------------
Tak Evropská unie světu přinesla zejména to, že jsme se tady 50, 60 let mezi sebou nemlátili, což je úžasná věc a dárek od Evropy, kterej si svět nikdo nemohl přát, protože všechny světový války byly, byly evropský zatím a my ještě jsme zvláštní tím, že kdykoliv jsme se rvali, tak nikdy nešlo o jídlo, ani o vzduch, ani o to, že jsme neměli kde žít nebo sázet ředkvičky, ale vždycky jsme se prostě, Němci se naštvali na Francouze, Briti se naštvali na Iry, Němci na Židy, jo. Jsou to zbytečný /nesrozumitelné/, jaksi sebezraňující války, takže to je jedna věc, kterou Evropa nebo Evropská unie určitě světu dala. No, a tím bychom mohli skončit.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo především kupuje dluhopisy zadlužených států, jako jsou Řecko a Irsko. Ptá se vás posluchač, jestli je to Čína.

Tomáš SEDLÁČEK, hlavní makroekonom ČSOB
--------------------
Většina zemí dluží sama sobě. Vždycky, když si půjčujete, tak si půjčujete sám od sebe. Ono to vypadá, že si půjčujete od banky, ale vy si ve skutečnosti půjčujete ze své vlastní budoucnosti. Stejně tak stát, když si půjčuje, tak si vlastně půjčuje ze své vlastní budoucnosti. A nejstandardnější místo, kam se stát, třeba český stát, když si chce půjčit, tak si půjčí od zejména českých bank a české banky zejména spravují úspory českých obyvatel. To znamená, Řecku nejvíc půjčují řečtí obyvatelé. Poroto, kdyby Řecko mělo bankrotovat, tak většina Řeků by přišla o část svých úspor.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
Mirek se vás ptá, jestli vůbec může zbankrotovat členský stát Evropské měnové unie a jak by to v praxi vypadalo.

Tomáš SEDLÁČEK, hlavní makroekonom ČSOB
--------------------
No, vypadá to, že to asi prakticky nejde. Teoreticky se o tom hovoří, teoreticky vlastně Němci teď přichází s tím, že by, že by se mělo jaksi vymyslet jakýsi řízený bankrot, ale ve skutečnosti je to dost těžko představitelná, dost těžko představitelná situace, protože jsme na sobě tak závislí, že kdyby padlo Řecko, tak by to byl, byl problém pro nás pro všechny. To znamená, ani vlastně na teoretický úrovni si to lze těžko představit. Vypadalo by to, těch variant je několik. Jedna věc je, že by se zabavily peníze obyvatelům, druhá věc je, že by se, by státu přestaly půjčovat, to znamená, musely by se třeba snížit platy důchodcům, nebo státním zaměstnancům, jako jsou třeba učitelé a policajti a tak dále. A konečně by jaksi narazila kosa na kámen a my bychom museli přestat žít na dluh, protože český stát, stejně tak jako drtivá většina evropských zemí, stát vydává víc peněz, než získává a musí si půjčovat.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
Dám vám půl minuty na to, abyste nám vysvětlil, co to je vyrovnaný rozpočet tak, jak chce to znát Ondřej z Prahy.

Tomáš SEDLÁČEK, hlavní makroekonom ČSOB
--------------------
Vyrovnaný rozpočet znamená, že vláda rozdá jenom tolik peněz, kolik vybere na daních. Tečka.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to ani nebylo potřeba. Tak ještě další otázka. Jestli je česká koruna podložena zlatem.

Tomáš SEDLÁČEK, hlavní makroekonom ČSOB
--------------------
Není.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
Není a to úplně stačí. Ekonom Tomáš Sedláček byl dnes Hostem v dopoledním Radiožurnálu, díky, že jste trpělivě odpovídal na naše otázky.

Tomáš SEDLÁČEK, hlavní makroekonom ČSOB
--------------------
Já mockrát děkuju za pozvání.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
A přijďte zas.

Tomáš SEDLÁČEK, hlavní makroekonom ČSOB
--------------------
Děkuju.

Pro ČRo 1 - Radiožurnál, 23.11.2010