Rozhovor s Tomášem Sedláčkem: Jsme drogově závislí na vysokých výdajích

V neděli se jako jediný český účastník Světového ekonomického fóra vrátil ze švýcarského Davosu. A včera už hovořil v Chrudimi k několika desítkám účastníků setkání podnikatelů pořadaném Krajskou hospodářskou komorou Pardubického kraje. Ekonom Tomáš Sedláček při své besedě prokázal, proč mu lidé naslouchají a proč ho čtou. I obtížné ekonomické problémy přibližuje s nadhledem a zůstává věrný svému příjmení - jeho názory nezapomínají na zdravý selský rozum. Na besedě se věnoval hned několika aktuálním tématům.

* Jaký bude vývoj ekonomiky?

Já nevím. A na tom bychom měli zůstat. Neví to nikdo. Všichni, kdo říkají, že to vědí, tak lžou. Předpovědi je lepší nedělat. Jakou si myslíte, že budete mít náladu příští rok? Nevíme to ani sami u sebe, které známe nejlíp. A když se to týká 10 milionů lidí, najednou předpovídat umíme. Já bych se přikláněl k tomu být pozitivně překvapen.

* Co radí ekonomové vládě?

Aby byli nesmírně opatrní, protože vůbec nevíme, co se bude dít. Tento rok klidně může zkolabovat celý finanční systém. Tempa růstu se už neobjeví, a pokud se objeví, měli bychom je uměle brzdit.

* Jak stát hospodaří?

Představte si, že se stanete ministrem financí a sestavujete rozpočet na další rok. Zvýšite daně o zhruba 20 procent? Anebo snížíte výdaje o 20 procent. Když zvýšíte daně, naštvete všechny výdělečně činné. Když snížíte výdaje, naštvete všechny důchodce a lidi na dávkách. Třetí řešení je podvod neboli si na to půjčit. Koho tím naštvete? Několik ekonomů. To je problém všech zemí. Je příliš velké pokušení zadlužit se.

* Pomáhá Unie, anebo strhává do propasti?

Není žádný „Bůh Evropy“, který by poroučel, co máme udělat. Jenom my ožralci jsme se sešli a zkoušíme, jak to udělat, abychom se neožírali. Sedneme si, řekneme si, kdo moc chlastá a co má dělat, jestli s tím chce skončit. Jezdíme tam, abychom řekli, že máme lepší nápad, jak něco dělat a ne dělat truc-huby, kteří říkají všemu ne. My máme v České republice počáteční alkoholismus, náš dluh je nižší a musíme si dát nějaké pravidlo, že si dáme jen jeden panák denně nebo týdně, nebo nebudeme chodit do hospody. Jsme drogově závislí na vysokých výdajích, vyšších než máme příjmy. A alkoholici by se měli bát, že jim zkolabují játra, tak jako zkolabovala v Řecku, Irsku či na Islandu.

* Může kapitalismus existovat bez růstu?

Existuje otázka, jestli je růst výsledkem demokratického kapitalismu, anebo jeho podmínkou. Podle mě platí první možnost. Pokud je růst podmínkou kapitalismu a musíme být upláceni nárůstem bohatství, abychom zůstali Evropany, tak Bůh s námi. Pak nic jiného nezbývá, než se udlužit k smrti.

* Co když růst nenastane?

Růst jsme vyluxovali z minulosti i budoucnosti. Byl uměle vysoký levnou ropou, vykořisťováním kolonií, nevídaným rozvojem technologií a jako zdroj jsme použili i budoucnost - svými dluhy. Ropa brzy dojde a co nám zaručuje, že bude technologický vývoj stejně prudký jako v minulosti? Ještě pár let se můžeme zadlužovat a studna bude prázdná, stejně jako ta od nafty. Všechny naše zdroje růstu byly časově omezené, my jsme z toho udělali vlnu, která bude postupně plaskat. Ale problém je, že jsme si při této úrovni zvykli na zaměstnanost, příjmy, na všechno. Něco nebude nikdy potřeba vracet, ale splácení dluhů se nevyhneme.

Publikováno v MF Dnes, 1.2.2012