Rozhovor s Petrem Zahradníkem v ČRo Rádio Česko
Člen NERV Petr Zahradník odpovídá na otázky ohledně vlivu aktuální vládní situace na trhy.
--------------------
Ten den nastal a zatím se vůbec nic nezměnilo. Trojkoaliční vláda ODS, TOP 09 a Věcí Veřejných stále zůstává pohromadě a dál se jedná. Jak dlouho ještě? Tak to ještě neví skutečně nikdo. Premiér a předseda ODS Petr Nečas má ale jasno v tom, co by následovalo, pokud by se spory táhly i dál.
Petr NEČAS, premiér, předseda /ODS/
--------------------
Současnou politickou situaci považujeme za mimořádně vážnou. Nepřipustíme, aby byla důvěryhodnost České republiky ohrožena vleklou politickou krizí. Proto musí být řešení rychlé a odpovědné.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Začíná Studio Česko, při jehož sledování vás vítá Ondřej Černý a naším hostem je ekonom České spořitelny a také člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník, dobrý den, vítejte.
Petr ZAHRADNÍK, ekonom České spořitelny, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Dobrý den, děkuju.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Zatím skutečně nikdo netuší, jak to dopadne, ale do jaké míry se ta nestabilita odráží na trzích? Do jaké míry to potácení se trojkoalice ubližuje České republice a jejímu ratingu?
Petr ZAHRADNÍK, ekonom České spořitelny, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Myslím si, že to reputační riziko je značné, trhy zcela určitě pozorují dění v České republice a myslím, že to vystihl i před chviličkou pan premiér. V době, kdy existuje na vládní úrovni agonie, tak v podstatě náklady na správu věcí veřejných, mám-li to tak říci ...
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Teď se bavíme o malém v.
Petr ZAHRADNÍK, ekonom České spořitelny, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
O malém v samozřejmě, omlouvám se. Stále rostou, ale přínosy z té správy jsou nulové. A ...
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
A jsou třeba, omlouvám se, že vstupuji do vaší řeči, jsou třeba nějaké exaktní studie, které by vyčíslily, do jaké míry tyto turbulence nejistoty se nějakým způsobem podepisují třeba na HDP, nebo to prostě nelze verifikovat?
Petr ZAHRADNÍK, ekonom České spořitelny, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Přiznám se, že nejsem si vědom takovýchto studií. Ale na druhou stranu si dokážu představit, že zejména v situaci, kdy ta země potřebuje přijmout nějaké zásadní reformní kroky a není pochyb o tom, že Česká republika ano, tak samozřejmě tyto, tato agonie, respektive tato nejistota se projevuje daleko více než v případě, že se týká země, která v podstatě šlape, je stabilizovaná, nemá nějaké vnitřní strukturální problémy, tak v daném případě na evropském kontinentu si dokážu představit třeba Švýcarsko, kdyby čelilo nějaké vleklejší politické krizi, tak si myslím, že z pohledu trhů by je to mohlo nechat poměrně klidným, protože to je zvláště země, která má schopnost velmi, řekněme, automaticky a stereotypně dobře fungovat, ale ne úplně Česká republika.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Na druhou stranu Česká republika ten problém na vládní úrovni zažívá už, řekněme, minimálně rok, ale neustále trhy Česku věří. Když přicházíme s dluhopisy na trh, tak ta čísla jsou výrazně lepší než u řady států eurozóny. Není to tedy tak, že může být i politická nestabilita v tom smyslu, že se strany hašteří, ale v momentě, kdy trhy věří těm receptům, které ty vlády nastolily, jako například v českém prostředí, tak ani toto nemusí být problém?
Petr ZAHRADNÍK, ekonom České spořitelny, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Možná bych dodal ještě, pokud věří makroekonomickým fundamentům, které jsou relativně slušné, navzdory tomu, že, řekněme, vláda nevyužívá svůj značný politický potenciál, který na začátku svého mandátu měla. Když se podíváme na sadu makroekonomických čísel, tak samozřejmě asi nemůžeme být spokojeni například s HDP, které, řekněme, roste podobně jako daleko bohatší Německo nebo i třeba v porovnání opět s daleko bohatším Švédskem, dokonce roste pomaleji ...
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Tak si řekněme, že HDP u nás neroste třeba tak rychle jako v Německu, protože nezaměstnanost je výrazně větší než v Německu.
Petr ZAHRADNÍK, ekonom České spořitelny, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Ne úplně moc výrazně. Minulý týden byla zveřejněna data Eurostatu a jsou trošku jiná než data založená na národních metodikách a podle nich v Německu byla míra nezaměstnanosti 5,7 procenta, mimochodem čtvrté nejnižší číslo v unii, a páté nejnižší, hned za Německem, s 6,2 procenta byla Česká republika. Takže ten rozdíl není až tak fatální, ale fatální je například ohledně nezaměstnanosti v tom, že dříve jsme byli zvyklí, že německá nezaměstnanost je podstatně vyšší než ta naše a ta německá se během krize dokázala dostat na tuto, řekněme, pozoruhodnou úroveň, řekl bych.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Tak, zpátky k české politice. Když se zaměříme na to dění, které v těchto dnech sledujeme, tak TOP 09 má opravdu velký problém spolupracovat s Věcmi Veřejnými a jak říká místopředseda této strany Miroslav Kalousek, rozhodně ten úkol premiérovi nezávidí.
Miroslav KALOUSEK, místopředseda /TOP 09/
--------------------
Pan premiér má nelehkou úlohu vůbec zjistit, zda je možné dál pokračovat ve spolupráci s Věcmi Veřejnými a my jsme se netajili tím, že ta ochota v TOP 09 pokračovat s Věcmi Veřejnými není veliká a že jediný důvod, který nás k tomu může přimět, je odpovědnost TOP 09 vůči veřejných rozpočtům a prostředkům občanů České republiky.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Konstatoval první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Je ale v tuto chvíli to snižování deficitu státního rozpočtu a hlavně to tempo tak nezbytné, jak o něm mluví ODS a TOP 09? Protože ta čísla, když se podíváme na aktuální čísla, tak deficit státního rozpočtu na loňský rok byl plánován ve výši 4,6 procenta hrubého domácího produktu a podle těch posledních čísel, která ještě možná bude revidovat Brusel, to jsou 3,09 procenta, což je výsledek, který má být dosažen až v příštím roce.
Petr ZAHRADNÍK, ekonom České spořitelny, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Hm, výsledek je samozřejmě lepší, než bylo předpokládáno. Dokonce fatalisté mohou říkat, že dílem osudu se stalo, že ta původní predikce, respektive ta původní konstrukce rozpočtové politiky byla, řekněme, výrazným způsobem směrem ke snížení deficitu podstřelena, možná bych dodal, zaplať pánbů, že díky tomuto máme, řekněme, splněný kus úkolu i za příští rok. Na druhou stranu bych se vedle toho nominálního deficitu díval i na ten takzvaný strukturální, který od toho nominálního v podstatě odečítá nebo očišťuje vývoj hospodářského cyklu a tam to už tak radostné není, pokud se nemýlím, tak podle toho strukturálního, a to je velmi předběžné, protože jeho výpočet trvá nějakou dobu, se stále pohybujeme někde mezi 4,5, 5 procenty HDP a to je, to je větší zátěž. Ta nám ukazuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, ale myslím si, že drive na to snížit deficit rozpočtu je správný. Na druhou stranu bych nicméně velmi selektivně rozdělovat aktivity, ve kterých je nutné šetřit a které je třeba i nutné úplně se zbavit a na druhou stranu těch, které jsou sice rozpočtově nákladné, ale které nám mohou nikoliv zaručit, ale s jistou mírou pravděpodobnosti nabídnout budoucí prosperitu, jako je například investice do infrastruktury, nejrůznějšího typu. Na rozdíl od, řekněme, běžných provozních výdajů, kde bych se šetřit bál daleko méně.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Na to vám ale oponenti mohou říci, že než lít peníze do betonu, ona je to sice infrastruktura, ale je to také skutečně jen ten beton, je lepší lít ty peníze třeba do vzdělání a řada ekonomů, kteří zasedají i s vámi v NERVu, říkají, pojďme touto cestou. Poslouchá vás stávající vláda Petra Nečase v tomto směru nebo by to mohlo být ještě lepší? Protože zde jsou skutečně 2 možnosti. Buď to dejme do té infrastruktury, ty multiplikační efekty jsou jasné, anebo počkejme pár let, dejme to do vzdělání, ty efekty nebudou okamžité, ale budou o to silnější.
Petr ZAHRADNÍK, ekonom České spořitelny, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Paradoxně máte pravdu podle mého názoru v obou dvou věcech. A je zapotřebí v rámci určité strategie nalézt posloupnost tohoto řešení. Vzhledem k tomu, že v porovnání se srovnatelně velkými zeměmi je naše pokrytí infrastrukturou stále výrazně menší než například v Rakousku, nemluvě o Beneluxu například, tak si myslím, že minimálně základní propojení silniční a železniční sítě, silniční sítě na úrovni dálnic, železniční v nějaké kultivované podobě železničních koridorů, je zkrátka a dobře nutné. Podíváme-li se na polohu České republiky, tak, řekněme, optimalizace něčeho, čemu říkáme polohová renta, je dána právě tím, že existuje komfortní spojení. Ale to samozřejmě neznamená to, že budeme rezignovat na, na vzdělání. Myslím si, že zrovna právě tato vláda nabízí poměrně dost receptů, jak nejenom z veřejných zdrojů, ale i ze zdrojů soukromých a i s pomocí určitých finančních nástrojů získat více prostředků pro vzdělání tak, abychom se přiblížili třeba zemím, které v tomto dominují, což jsou zejména severské země, kde podíl výdajů na vzdělání je ještě zhruba o nějaké 2, 3 procentní body vyšší než u nás, na druhou stranu s nějakými 5 procenty HDP my určitě nejsme Popelka v rámci Evropské unie, ale možná i s ohledem na výdaje, které, nebo na charakter výdajů jsme možná někde na hranici dalšího rozvoje a ohledně vzdělání ještě je zapotřebí reflektovat demografický vývoj. Máme poměrně dost regionálních univerzit, ale kdo na ně bude chodit třeba za 10 nebo za 15 let?
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Taky je otázka, jestli za těch 10, 15 let budou ještě existovat, protože na ministerstvu školství je záměr, aby těch univerzit a vysokejch škol tolik nebylo. Ale když se vrátíme zpátky k té výdajové straně rozpočtu, protože to je primárně oblast, na kterou se stávající vláda Petra Nečase chce zaměřit, tak premiér prý chystá dalších 15 opatření, která by měla státnímu rozpočtu napomoci, jako je zrušení doplatku na bydlení nebo třeba také vyšší zdanění nad stropy sociálního pojištění, ale jsou to recepty, které mohou v tuto chvíli nějak významněji pomoci nebo jde "pouze o drobné"?
Petr ZAHRADNÍK, ekonom České spořitelny, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
S ohledem na co jde o drobné. S ohledem na ...
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Tak bavíme se v makroekonomických číslech.
Petr ZAHRADNÍK, ekonom České spořitelny, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Samozřejmě. Samozřejmě. Řekl bych, že jak co se týče stropů, tak doplatků na bydlení, jde s ohledem na, řekněme, objem veřejných financí vskutku o drobné. Kdybych já byl v současné době dotázán, na jakou oblast veřejných financí se soustředit, aby nešlo úplně o drobné, tak bych byl například pro to, aby se neprošvihnul, neprošvihnula patrně jedna z posledních možností, jak vyčerpat prostředky z evropských strukturálních fondů, protože v současné době díky i pozastavení čerpání z Bruselu a díky tomu, že ten proces využívání těch projektů stále pokračuje, tak v podstatě donátorem těch prostředků je český státní rozpočet, který nicméně počítá s tím, že jednou z Bruselu přijdou, ale co když nepřijdou? A otázka nad objemem prostředků typu, co když nepřijdou, už v současné době nabývá částek velkých desítek, možná ...
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Tady se zmiňuje například pražská čistička odpadních vod, nejrůznější projekty ministerstva školství, tak uvidíme, jak to bude. Každopádně sledujete Studio Česko dnes s ekonomem České spořitelny a také členem Národní ekonomické rady vlády Petrem Zahradníkem. Jednou z cest, jak také ušetřit, je podle premiéra Petra Nečase rušení ministerstev, ještě do konce letošního roku. Touto cestou se chtějí vydat také Věci Veřejné.
Radek JOHN, předseda /VV/
--------------------
A nás zajímá slučování úřadů a ministerstev, aby se ušetřilo zhruba 11 miliard, což jsme s ODS ve shodě, že to bude revize koaliční smlouvy, ta nás zajímá.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Řekl České televizi předseda Věcí Veřejných Radek John. Jde o možnou úsporu prostým součtem nebo případně to rušení ministerstev, té ministerské agendy, může přinést také multiplikační efekty?
Petr ZAHRADNÍK, ekonom České spořitelny, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Já se domnívám, že jednalo by se pouze o prostý součet, tak to nikdy nedosáhne 11 miliard, o kterých mluvil pan předseda John. Myslím si, že souběžně s tím je zapotřebí například sdílení agend nebo případně vůbec rozmyšlení se, zda určité stávající agendy, mám pocit, že by se to nemělo týkat pouze těch dotčených ministerstev, která by se potenciálně měla buď sloučit nebo přifařit k nějakému jinému ministerstvu, ale vlastně všech úřadů státní správy, včetně institucí, které jsou jimi zřizovanými, tak vůbec si klást otázku, zda má jejich činnost nějaký smysl, zda poskytuje nějakou veřejnou službu a zda ta veřejná služba, řekněme, není nahraditelná nějakou službou alternativní za lepší kvalitu a případně levnější cenu.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Tak ministr financí Miroslav Kalousek už řadu těchto institucí vylekal, ten by šel tou cestou, že by je skutečně rušil, ale když se zaměříme na ta ministerstva, nejde v tuto chvíli skutečně jen o jakýsi populistický výkřik? Protože řada těch agend, ať chceme nebo ne, zůstane zachována a nakonec se tolik neušetří. Navíc teď se mluví o rušení ministerstev, ale to rozhodně nebude do konce letošního roku, to budou další 2 roky.
Petr ZAHRADNÍK, ekonom České spořitelny, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
On to někdo trefně řekl právě v souvislosti s tím, jak se tento problém stal aktuální. Pokud by na Staroměstském náměstí nebo na Tišnově nebo na Malé Straně došlo k pouhému vyměnění cedulek příslušného ministerstva za například ceduli Úřad vlády České republiky, tak je to samozřejmě k ničemu. Je zapotřebí velmi zvážit, zda některé agendy těch stávajících ministerstev, o kterých se hovoří, nejsou duplicitami vůči aktivitám, které provádějí alternativně již v současné době jiná ministerstva a potom samozřejmě dát šanci pouze jedné z těch agend.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
A proč je to takový problém, proč to nevíme v tuto chvíli, kdy skutečně je potřeba šetřit, proč neexistuje jakýsi audit, který by třeba každá vláda, která přijde do úřadu, nějakým způsobem sepsala. Předpokládám, že to je jedna z rad, kterou jste v NERVu dávali.
Petr ZAHRADNÍK, ekonom České spořitelny, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Už nejenom v NERVu, pokud si dobře vzpomínám, už dávno v době sociálně demokratických vlád v první polovině minulé dekády se hovořilo na úrovni ministerstva financí o procesním nebo věcném auditu, mám pocit, že to je odmítáno zaprvé z toho důvodu, aby si kapři nevypustili rybník a zadruhé z toho důvodu, že vypracováni opravdu věrohodného auditu je docela náročná práce. A myslím si, že v té politické hektice na nějakou věcnou náročnou práci není příliš prostoru a je uplatňována jakási, řekněme, povrchní líbivá agenda, možná, řekl bych, až populistická agenda, která sice o tomto mluví, ale nikdy neumožní, aby se něco takového zrealizovalo.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
A když jsme zmínili vaše angažmá v NERVu, tak teď je sice situace na politické scéně turbulentní, ale jak v tuto chvíli funguje spolupráce s vládou Petra Nečase? Ona řeší, zda vůbec bude existovat, ale když přijdete s těmi návrhy, do jaké doby jsou případně naplněny nebo dostáváte odkaz, my bychom rádi, ale v tuto chvíli to prostě nejde?
Petr ZAHRADNÍK, ekonom České spořitelny, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Zejména v únoru a březnu, a to bylo i pod vlivem například summitu Evropské rady, se projednávaly podle mého názoru velmi důležité otázky a témata spojená například s přijetím, respektive, jak jsme nakonec viděli, odmítnutím fiskální rady nebo fiskálního kompaktu, dalších záležitostí spojených s Evropskou unií, například z hlediska stabilního, evropského stabilizačního mechanismu a tak dále, ale máte pravdu, konečnou odpovědí ze strany politiků povětšinou bylo to, je to racionální úvaha, ale ...
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Proto si to nepřijme.
Petr ZAHRADNÍK, ekonom České spořitelny, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
... je zapotřebí politicky jaksi posvětit a na to není v současné době místo. Spolu s tím se řešily i záležitosti právě spojené s reformou školství, s jakousi, já bych to až tak úplně nenazýval školným, nazýval bych to možná, řekněme, mobilizací alternativních zdrojů pro rozvoj rezortu školství, asi kdesi jakýmisi politickými procedurami to prochází, ale pokud vím, tak ty procedury ještě nedospěly svého cíle.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Tak možná budete mít možnost spolupracovat s jiným týmem, každopádně vy máte naladěno Studio Česko, dnes s členem Národní ekonomické rady vlády Petrem Zahradníkem a když mluvím o té možné spolupráce s jiným týmem, tak předseda opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka má jasno v tom, že nejlepší cestou jsou co nejrychlejší předčasné volby.
Bohuslav SOBOTKA, předseda /ČSSD/
--------------------
Podle přesvědčení sociální demokracie je jediné rozumné a vůči občanům poctivé řešení, je rychlá dohoda na nových volbách, které by se mohly odehrát v červnu letošního roku.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Mají z ekonomického úhlu pohledu předčasné volby vůbec nějaké výhody nebo jde vždycky pouze jenom o ztrátu?
Petr ZAHRADNÍK, ekonom České spořitelny, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Já si myslím, že zejména v situaci, kdy nechci říkat triviální, protože v našich podmínkách už to tak triviální není, chtěl jsem říct konflikt nebo jakási diskutace na politické scéně. Pokud se z vyhrožováním předčasnými volbami stane nikoliv výjimka, ale téměř obvyklost a mám pocit, že minulých nějakých 10, možná i více let buď se předčasné volby stávají skutečností, anebo se stávají minimálně významným argumentačním, argumentačním faktorem při, řekněme, odstrašování nebo získávání pozic na politické scéně, tak je to podle mého názoru špatně. Já se domnívám, že předčasné volby by opravdu měly být naprosto výjimečné, naprosto výjimečně nejenom uplatňované, ale vůbec faktem předčasných voleb by se mělo velmi, velmi šetřit. Takže ...
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Zkusím to tedy ještě jinak. Co kromě těch přímých nákladů na konání těch voleb přináší státu za další náklady to, pokud jsou předčasné volby vyvolány?
Petr ZAHRADNÍK, ekonom České spořitelny, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Myslím, že tím, čím jsme začali na začátku. Že se ...
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
To znamená prodlužování třeba dluhové služby a podobně.
Petr ZAHRADNÍK, ekonom České spořitelny, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
V podstatě přeruší se, to je jedna věc, přerušení nějaké kontinuity, uvozování nových lidí do svých pozic, které přináší toliko náklady, žádné momentální přínosy nebo žádné momentální benefity. To, že, řekněme, pravidla hry se mění relativně velmi často, zejména v situaci, kdy opravdu nějaký razantní, řekněme, státní postup potřebujeme, ať už z hlediska penzí, ať už z hlediska daňové reformy, ať už z hlediska školství, ať už konec konců z hlediska investic, anebo důstojné role v rámci Evropské unie, to jsou věci, které soukromý subjekt těžko nějakým způsobem zastoupí, proto stát ještě potřebujeme nebo budeme potřebovat nějakou dobu. A mám pocit, že takovýmto způsobem ho paralyzovat, paralyzovat tím, že, řekněme, původní čtyřletý mandát budeme ještě neustále přerušovat, buď skutečnými předčasnými volbami nebo poukazováním na riziko jejich vyhlášení, tak se zbavujeme zkrátka nějakého dynamického faktoru, který v nás je.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Tak na závěr si zaspekulujme, že by případně předčasné volby byly. Stratég TOP 09 Miroslav Kalousek už jasně řekl, že jeho strana by si dokázala představit spolupráci s ČSSD, ta ale kontrovala tím, že ani s TOP 09, ani s ODS spolupracovat nehodlá. Ale známe české politiky, takže víme, že je možné úplně všechno. Z ekonomického úhlu pohledu velká koalice, do jaké míry je pro ekonomiku státu přínosem a do jaké míry naopak ne?
Petr ZAHRADNÍK, ekonom České spořitelny, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Mně, přiznám se, že mi v současné době jaksi upřímnější vyjádření předsedy sociální demokracie pana Sobotky, že ta míra slučitelnosti programů je, řekněme, velmi omezená ...
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Ale známe kreativitu našich politiků. Tak když skutečně se podíváme na ten ekonomický aspekt a velkou koalici. Je to přínos nebo je to riziko, kterého jsme byli svědky například dlouhá léta v Rakousku, kde došlo k rozparcelování státu, a tak že pro ekonomiku to až tak výhodné není?
Petr ZAHRADNÍK, ekonom České spořitelny, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Na jednu stranu, kéž bychom byli Rakouskem, na druhou stranu jaké v současné době Rakousko řeší korupční aféry a aféry zneužití státní moci, myslím si, že z ohledem na realitu v České republice je to u nás ještě "čajíček" proti tomu, co je v tom Rakousku a jsem přesvědčen o tom, že právě toto je buď přímým nebo nepřímým následkem té dlouholeté třístranné velké koalice, která se, která byla ještě atypická tím, že součástí té velké koalice byla i strana, která jakoby byla v opozici.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Rozumím. Omlouvám se, náš čas se naplnil.
Petr ZAHRADNÍK, ekonom České spořitelny, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Omlouvám se já.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Tak, to bylo dnešní Studio Česko s ekonomem Petrem Zahradníkem, děkujeme a někdy příště opět na viděnou.
Petr ZAHRADNÍK, ekonom České spořitelny, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Já moc děkuju. Na shledanou.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Na shledanou.
ČRo Rádio Česko, 10.4.2012