Rozhovor s Petrem Zahradníkem: Rozpočtová disciplína v EU

Lada KOLOVRATOVÁ, moderátorka
--------------------
Na řadě je dopolední Ekonomika ČT24. Vítejte. Evropská unie dnes začne jednat o nové mezinárodní smlouvě, která má přinutit členské země k větší rozpočtové disciplíně. Evropští politici se předběžně dohodli na tom, že rozpočty členských států eurozóny by měly být vyrovnané anebo skončit každý rok v přebytku. Maximálně přípustný rozpočtový schodek by měl být půl procenta HDP. Více už s mým hostem. Ve studiu je Petr Zahradník, expert na Evropskou unii a člen Národní ekonomické rady vlády. Dobré dopoledne.

Petr ZAHRADNÍK, ekonom, expert na Evropskou unii
--------------------
Dobrý den.

Lada KOLOVRATOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Zahradníku, jak moc přísná jsou podle vás ta rozpočtová pravidla, na kterých se předběžně dohodli evropští politici?

Petr ZAHRADNÍK, ekonom, expert na Evropskou unii
--------------------
Já si myslím, že optikou toho, jak by rozpočtová disciplína měla vypadat, jsou přísná odpovídajícím způsobem. A jsou řekněme i dosažitelná. Ale optikou toho, v jakém stavu se rozpočty členských států Evropské unie nacházejí, připomeňme si, že ze sedmadvaceti 23 se v současné nachází v tak zvané proceduře nadměrného schodku, tak jsou řekněme v horizontu dvou tří čtyř let prakticky nedosažitelná. Průměrný deficit pro letošní rok se bude pohybovat někde okolo 8% nebo lehce pod 8%. Z toho pohledu 0,5% HDP je skutečně velmi vysoká meta.

Lada KOLOVRATOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakou konkrétní podobu by tedy mohla mít právě ona mezinárodní smlouva, o které dnes bude jednat Evropská unie?

Petr ZAHRADNÍK, ekonom, expert na Evropskou unii
--------------------
Myslím si, že to nebude už v současné době žádný objev Ameriky. Klíčovým bodem té smlouvy bude, obsahovým bodem, ekonomickým, bude to, co jste uvedla v úvodním slově, to znamená zesílení mechanismů pro to, aby v nějakém proveditelném horizontu rozpočty členských států byly v optimálním případě vyrovnané nebo přebytkové, v nejhorším deficitní v oblasti 0,5% HDP. S tím jsou spojeny i tak zvané makroekonomické nerovnováhy, kdy by se mělo testovat nejenom fiskální disciplína, ale i obecná ekonomická disciplína členských států. Je dobré možná říci, že tam nebudou aspoň v současné době ty tolik diskutované eurodluhopisy. Zkrátka a dobře hlavním obsahem je to, aby se státy Evropské unie nedostaly tak lehce do krizových stavů jako před třemi lety.

Lada KOLOVRATOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak si představujete, že by měly členské země právě dodržovat tu fiskální disciplínu?

Petr ZAHRADNÍK, ekonom, expert na Evropskou unii
--------------------
V tomto ohledu je tady sankční mechanismus, který by je měl k tomuto přivést.

Lada KOLOVRATOVÁ, moderátorka
--------------------
Přivede? Myslíte si, že bude fungovat? Jak přísný bude ten sankční mechanismus?

Petr ZAHRADNÍK, ekonom, expert na Evropskou unii
--------------------
Měl by být daleko přísnější než v tom minulém paktu stability a růstu, než když se došlo k sankci, tak vlastně sankce zatím nikdy uplatněna nebyla. Uplynula doba nějakých čtyř pěti let, to si myslím, že by mělo být daleko rychlejší, prudší, a země by měla zkrátka tu pokutu platit velmi rychle. Problém tam mám s jednou věcí, že jsme hovořili o tom, že maximální přípustný limit je 0,5% HDP, ale sankce přicházejí v úvahu až od úrovně tří procent HDP. Táži se, jakým způsobem bude přistupováno k zemi, která bude mít deficit řekněme 1,5 nebo 2%. Ta se bude nacházet v jakémsi vakuu. Bude sice nad tu únosnou míru, ale nebude sankcionována.

Lada KOLOVRATOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokud se tedy eurozóna nedohodne na tom společném postupu, co dál?

Petr ZAHRADNÍK, ekonom, expert na Evropskou unii
--------------------
Já mám pocit, že v současné době to vypadá, že se dohodne, že konsensem je například to, že země, které stojí mimo eurozónu, pro ně budou určitá pravidla platit až poté, co se stanou členy eurozóny. A v rámci té sedmnáctky členů eurozóny už vypadá, že ta dohoda spěje opravdu k závěru. Ono bylo opravdu problematické se k něčemu přidávat, když se nevědělo k čemu, ale nyní se to už daleko více rozjasňuje.

Lada KOLOVRATOVÁ, moderátorka
--------------------
Ovšem Evropská unie podle čerstvé zprávy se nedohodla na návrhu postupu při té půjčce Mezinárodnímu měnovému fondu. Peníze dodá pouze eurozóna a to ve výši 150 miliard eur. Ta představa byla 200 miliard eur. Ochota České republiky připojit se už byla sice vyslovena, ovšem zatím to není jasné a musí to schválit vláda. Přistoupíme k tomu nakonec nebo ne?

Petr ZAHRADNÍK, ekonom, expert na Evropskou unii
--------------------
Tady je otázka toho, co bude a co já bych si osobně přál. Já osobně bych si přál, abychom přistoupili za jasně definovaných podmínek, například aby nám někdo za půl nebo tři čtvrtě roku neřekl, že máme přihodit ještě pár desítek miliard navíc. Ale jinak si myslím, že Evropská unie v současné době se větví. Ta vícerychlostnost je zjevná a mám pocit, že bychom neměli být na periferii Evropské unie. To si myslím, že je hlavní, asi spíše politický, argument, proč bychom se připojit měli.

Lada KOLOVRATOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Zahradníku, pojďme teď úplně obrátit list. Celá republika v těchto dnech truchlí nad smrtí exprezidenta Václava Havla. Vy jste byl v devadesátých letech jeho ekonomickým poradcem. Byl jste analytikem Kanceláře prezidenta republiky. Jak vzpomínáte na toto období a vůbec na spolupráci s panem prezidentem?

Petr ZAHRADNÍK, ekonom, expert na Evropskou unii
--------------------
Tak vzpomínám čistě z lidského pohledu velice moc a velice příjemně a příznivě. Nutno říci samozřejmě, že Kancelář prezidenta republiky nikdy nebyla jakýmsi hlavním centrem ekonomické diskuse v této zemi. Nicméně pan prezident Havel byl řekněme člověk, který si velmi dbal na to, aby existovala jakási řekněme transparentnost, smluvní korektnost a tak dále. Proto ho velice řekněme rozčilovaly některé případy ne úplně šťastně zvládnuté privatizace, některé případy toho, že pravidla hry nebyla korektním způsobem nastavena, například v oblasti kuponové privatizace nebo například v oblasti činnosti určitých finančních fondů a finančních institucí. Řekl bych, že daleko dřív než většinu veřejnosti jej trápily korupční záležitosti a věci spojené s nalézáním řekněme nástrojů, se kterými by se dalo s korupcí bojovat. Tohleto jsou asi ty hlavní myšlenky, které si odvádím od doby, která už je nějakých patnáct nebo šestnáct let stará. A další věcí je samozřejmě i oblast role přímých zahraničních investic v České republice. Jemu by se samozřejmě daleko více líbilo, kdyby role těch zahraničních tahounů byla sehrávána tuzemským kapitálem, na druhou stranu věděl, že to není možné a trošku se podivoval třeba nad racionalitou určitých řekněme modelů české cesty privatizace, kdy řekněme firma byla privatizována pomocí velmi náročně nastavených úvěrů manažery té firmy a tázal se, jakým způsobem bude ta firma rozvíjena a současně jak ti manažeři budou splácet své závazky. Myslím, že to byly velmi legitimní úvahy.

Lada KOLOVRATOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy už jste to vyjádřil. Václav Havel velmi často hovořil kriticky o ekonomických nešvarech, hlavně o korupci a tak dále. Mohl s tím udělat něco více? Sice říkáte, že prezidentská kancelář byla trochu mimo parlament, ovšem Václav Havel mě jistou morální autoritu a právě z tohoto pohledu, šlo to jít dál?

Petr ZAHRADNÍK, ekonom, expert na Evropskou unii
--------------------
Samozřejmě otázka šlo - nešlo. Myslím si, že se snažil, jak to bylo možné. I různé projevy, známý rudolfínský projev z roku tuším 1997 i jiné projevy si myslím, že jasně dokazují to, že ta snaha tam byla velmi silná. Samozřejmě že i tou cestou té morální autority bylo možné společnost ovlivnit. Na druhou stranu tady byla skupina nebo stále je skupina velmi silných pragmatiků, kterým se Havlova slova zdála být spíše jakási akademická, teoretická, vzletná, nicméně nemající příliš moc společného řekněme s tou jejich dennodenní praxí. Tam asi docházelo k určitým řekněme názorovým konfliktům nebo názorovým neshodám, ale myslím si, že se i v této věci snažil, co mohl.

Lada KOLOVRATOVÁ, moderátorka
--------------------
Tolik Petr Zahradník, člen NERVu. Já vám děkuji. Hezký den.

Petr ZAHRADNÍK, ekonom, expert na Evropskou unii
--------------------
Nápodobně. Na shledanou.

ČT24, 20.12.2011