Rozhovor s Petrem Zahradníkem: Eurozóna v křeči
Člen NERV Petr Zahradník se vyjadřuje k posledním otřesům v eurozóně.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Pojďme k dalšímu tématu. Německá kancléřka chce přestavět Evropu. Podle Angely Merkelové potřebují základní smlouvy Unie změnu kvůli ekonomickým otřesům vyvolaným řeckou krizí. Samotné Řecko dnes ochromila generální stávka namířená proti záměru propouštět ve státní sféře. A další ránu inkasovala i Itálie. Ratingová agentura Moody´s totiž třetí největší ekonomice eurozóny opět snížila hodnocení.
Martin JONÁŠ, redaktor
--------------------
Málokterý národ se tolik potřebuje semknout jako Řekové a málokterý je tak rozštěpený. Do centra Atén vytáhlo 16 tisíc demonstrantů. Bariéry před vládními objekty policie ubránila jen za cenu nasazení slzného plynu. Jedny z největších protestů od začátku krize vyvolal plán vlády na osekávání přebujelého státního aparátu. Odbory reagovaly generální stávkou.
Nikolas LAMBROPULOS, zaměstnanec ministerstva dopravy
--------------------
Spolu s ostatními pracujícími bojujeme proti drastickému propouštění.
Martin JONÁŠ, redaktor
--------------------
Řecké vládě odtikávají minuty, peníze na provoz státu má jen na pár týdnů. O víkendu jí přitom věřitelé odmítli půjčit další peníze, dokud si Řekové rázněji neutáhnou opasky. Řecký ministr financí přesto nešetří siláckými slovy.
Evangelos VENIZELOS, řecký ministr financí
--------------------
Řecko eurozónu nikdy neopustí, pokud někdo mluví o bankrotu, vůbec tomu nerozumí. Evropské banky jsou naprosto bezpečné.
Martin JONÁŠ, redaktor
--------------------
Přitom právě kvůli bezcenným řeckým dluhopisům teď Francie a Belgie zachraňují banku Dexia. Optimismus nesdílí ani Evropská komise. Do Bruselu svolala zasedání lídrů eurozóny, kteří mají zachránit před pádem evropské banky. Čekalo se zejména na Angelu Merkelovou. Ta už v úterý večer Evropě navrhla radikální léčbu.
Angela MERKELOVÁ, německá kancléřka
--------------------
Evropa by měla mít právo prohlásit za neplatné rozpočty zemí, které porušují rozpočtová pravidla.
Martin JONÁŠ, redaktor
--------------------
Kromě toho německá kancléřka chce pomoct ohroženým evropským bankám a dokonce zreformovat základní smlouvy Evropské unie. Jak by měl nový evropský pořádek vypadat, si ale zatím nechala pro sebe. Martin Jonáš, Česká televize.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
A analytik České spořitelny, člen národní ekonomické rady vlády a specialista na Evropskou unii Petr Zahradník. Dobrý večer do Brna, pane Zahradníku.
Petr ZAHRADNÍK, analytik České spořitelny, člen NERV
--------------------
Dobrý večer.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Jak důležité je v současné chvíli pro eurozónu připustit bankrot Řecka?
Petr ZAHRADNÍK, analytik České spořitelny, člen NERV
--------------------
Já si myslím, že připuštění bankrotu Řecka možná v rozporu s tím, co říkal pan řecký ministr financí, již nastal minimálně jednadvacátého července letošního roku, kdy v rozhodnutí Evropské rady došlo k tomu, že se prodloužily doby toho, kdy věřitelé drželi své cenné papíry, svá aktiva a snížila se úroková sazba. Z tohoto důvodu hodnota těch závazků Řecka, respektive pohledávek a investic těch věřitelů poklesla zhruba o 20% a to si myslím, že je možné vnímat jako formu bankrotu, respektive jakéhosi dílčího bankrotu. A mám pocit, že v současné době jde jenom o to, zda ten bankrot nebude jakýmsi tvrdým přistáním, ale zda ten bankrot bude mít jakýsi dlouhodobější průběh tak, aby nedošlo k jakýmsi nenadálým a neočekávaným otřesům, které si asi v Evropě nikdo nepřeje. Ale myslím si, že bankrot Řecka je realitou.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
On ten dnešek byl na události v eurozóně, na ekonomické události celkem bohatý, tak se z Řecka posuňme směrem na sever do Německa, protože německá kancléřka Angela Merkelová stále pléduje za zavedení té unijní daně z finančních transakcí. Ta by údajně podle těch propočtů měla přinýst asi 57 miliard eur ročně. Je to dobrý nápad? Pomohla by ta daň k něčemu?
Petr ZAHRADNÍK, analytik České spořitelny, člen NERV
--------------------
Možná vás překvapím tím, že řeknu, že pro některé členské státy Evropské unie to není špatný nápad. Není to dobrý nápad pro ty země, které finanční sektor mají stabilizován, které nepotřebovaly během finanční krize sanovat finanční sektor jedinou korunou, nebo jediným euro. Takových zemí je šest a zaplať pánbůh mezi ně patří i Česká republika. Ale jsou země, které byla nuceny na záchranu finančního sektoru věnovat až skoro 50% svého HDP. Například Irsko a mám pocit, že v porovnání právě s těmi bezpečnými zeměmi by tyto země měly nést nějakou zodpovědnost. Vy jste zmiňoval očekávaný roční výnos té daně finančních transakcí 55 miliard euro, ale během let 2009 a 2010 ty problémové země nalily ze svých veřejných financí do bank a finančních institucí 4600 miliard euro. Já mám pocit, že takováto disciplina by měla být nějakým způsobem nechci říkat potrestána, ale alespoň sankcionována a ty problémové země s finančním trhem by nějakou zodpovědnost nést měly.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Na druhou stranu, pane Zahradníku, je vůbec myslitelné, že by se v rámci Evropské unie udělala jakási dvojkolejnost, že by taková daň platila jen pro některé státy, respektive například pro těch šest by neplatila?
Petr ZAHRADNÍK, analytik České spořitelny, člen NERV
--------------------
Koneckonců takováto praxe de facto platí už v současné době, protože Česká republika zhruba před rokem a něco byla jedinou zemí, která návrh na tehdejší návrh na zavedení této daně vetovala. A bylo tehdy rozhodnuto, že tato daň bude uplatňována selektivně, respektive řekl bych fakultativně. Jsou země, a řekl bych, že je to zhruba třetina zemí Evropské unie, kde nějaká takováto varianta je. Jsou dokonce země, kde zavedení této daně trošku přehnali. Například Maďarsko, ale existuje možnost výběru a mám pocit, že to ten stávající stav v podstatě nikomu neškodí.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Tak a teď prosím zase geograficky o něco jižněji v rámci Evropy. Mezinárodní měnový fond dnes dal ústy svého šéfa pro Evropu najevo, že je připraven začít nakupovat státní dluhopisy Itálie a Španělska. U Španělska to bezesporu asi není úplné překvapení, u Itálie ta otázka zní - není to zároveň jakýsi polibek smrti, když toto Mezinárodní měnový fond o Itálii řekne? A není tím pádem jasné, že Itálie se opravdu ocitla ve velkých problémech?
Petr ZAHRADNÍK, analytik České spořitelny, člen NERV
--------------------
Itálie je samozřejmě v situaci, kterou jste komentoval před chviličkou, že došlo k poměrně výraznému a současně kontinuálnímu zhoršení jejího ratingového hodnocení. Ten polibek smrti v současné době teoreticky mohou dát tři instituce. Evropská centrální banka, Evropská komise a Mezinárodní měnový fond. Samozřejmě že žádná z těch tří institucí nebo pro žádnou z těch tří institucí není polibek smrti z pohledu té dané země nic lichotivého, ale mám na druhou stranu pocit, že Mezinárodní měnový fond už má tak letitou zkušenost se stabilizováním ekonomik, pravda, nikoli ekonomik typu italské, jak mírou vyspělosti, tak velikosti a koneckonců i vlivu, že z pohledu těch tří možných institucí, které mohou takto políbit tu příslušnou problémovou zemi, se mi ten polibek ze strany Mezinárodního měnového fondu zdá nejméně škodlivý. Ale samozřejmě že to nic lichotivého pro tu zemi, která je takto políbená, není.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Bezesporu by bylo zajímavé teď vědět, co si o tom myslí samotní Italové, o síle toho smrtelného polibku. Pane Zahradníku, děkuji pěkně za komentář, hezký večer do Brna, na shledanou.
Petr ZAHRADNÍK, analytik České spořitelny, člen NERV
--------------------
Nápodobně tak, na shledanou.
ČT 24, Události, komentáře, 5.10.2011