Rozhovor s Petrem Zahradníkem: Dopady škrtů na penzisty

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vláda na týden přerušila jednání o zmrazování peněz v letošním rozpočtu. Ještě taky ani nerozhodla o tom, kolik budou brát důchodci, respektive ke které z připravených variant valorizací se přikloní. Ekonomičtí ministři se mají sejít zítra, možná budeme vědět víc.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Ekonom, analytik Petr Zahradník z České spořitelny, dobrý den.

Petr ZAHRADNÍK, ekonom, analytik, Česká spořitelna, NERV
--------------------
Dobrý den.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Šest variant jako první popsaly Hospodářské noviny valorizací penzí. Úplné zmrazení nakonec tedy v koalici asi neprojde, protože se proti tomu postavil v podstatě i ministr práce a sociálních věcí. Důchodci s průměrnou penzí by mohli příští rok dostat víc buď o 210 korun, nebo třeba taky jenom o 77 korun. Tak jaké budou dopady podle vás, pane Zahradníku, protože vznikla tady i studie, která říká, že spoustu důchodců spadne už do hranice chudoby.

Petr ZAHRADNÍK, ekonom, analytik, Česká spořitelna, NERV
--------------------
Já se domnívám, že ty dopady je nutné dávat do souvislosti i s předpokládaným růstem, respektive sbližováním sazeb daně z přidané hodnoty, protože důchodci jsou v takové situaci, že jejich příjem je víceméně konstantní, závislý právě pouze na té valorizace, kdežto jejich výdaje se poměrně variabilně mění, samozřejmě směrem nahoru a za předpokladu, že dojde k dalšímu sbližování, respektive zvyšování daně z přidané hodnoty, tak se to týká zejména toho přesunu z té nynější 14 na 20procentní sazbu právě důchodců, jejich spotřeba je orientována zejména na to zboží se 14procentní sazbou a u něj lze předpokládat nárůst výdajů až v řádu možná 4, 5, možná i více procent ročně, takže z mého pohledu je nejkorektnější právě to, ta valorizace založená na koneckonců nynější praxi, kdy se zohlední růst spotřebitelských cen a v případě, že průměrná mzda v ekonomice roste ještě o něco více, tak se část tohoto růstu samozřejmě přesune i na důchodce.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Takže neměnit ten stávající systém.

Petr ZAHRADNÍK, ekonom, analytik, Česká spořitelna, NERV
--------------------
Já si myslím, že, já si myslím, že nikoliv, ale tam je potom jedno riziko, které není asi rizikem reálným následujících dnů, že když ta průměrná mzda roste opravdu rychleji, tak je zapotřebí držet takzvaný náhradový poměr. To znamená poměr mezi tím, co dostává penzista a kolik dostává produktivně vydělávající člověk, ten je u nás okolo 50 procent a i kdyby se penzistovi dorovnávala inflace, když samozřejmě ujíždí produktivně vydělávající lidé, tak z tohoto jsou ty, ti penzisté opět nějakým způsobem handicapováni.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
František tu narazil na analýzu institutu CERGE-EI, který vlastně tvrdí, že i kdyby se jenom dočasně zpomalilo tempo té valorizace, tak spadne spousta, až desetitisíce důchodců pod hranici chudoby, souhlasíte s tím?

Petr ZAHRADNÍK, ekonom, analytik, Česká spořitelna, NERV
--------------------
To je otázka, jakým způsobem je ta hranice chudoby měřena. Obvykle v rámci evropského srovnávání ta hranice chudoby je měřena jako průměrný příjem v rámci země a 60 procent v rámci toho národního průměru je maximum té hranice chudoby. Což samozřejmě asi předpokládá, že při té výši zhruba mezi 10,5 nebo 10,7 tisíci korunami průměrné penze každá, řekněme, stokoruna přibližuje poměrně výrazné procento důchodců této hranici, je ještě navíc nutné zdůraznit, že Česká republika na rozdíl třeba od západních států je typická tím, že zhruba 94 procent penzistů považují nebo mají ten státní důchod jako jediný zdroj příjmů. Samozřejmě až dojde k nějaké generační výměně, až dnešní padesátníci se stanou důchodci, tak ta závislost na tom státním příjmu nebude tak silná, ale to riziko, které jste zmínila, si myslím, že v dnešní konstelaci, v dnešní struktuře důchodců je pravdivé a v podstatě opravdu každá stokoruna, řekněme, brání reálné kupní síly, valí nebo cpe poměrně výraznou část důchodců právě do této, do této hranice.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Zase na druhou stranu, až ti dnešní padesátníci, když použiju ten váš příměr, půjdou do důchodu, tak ten balík peněz bude zase menší, který se vybere na pojištění. Navázal byste nějakým způsobem růst důchodů i na tohle, jak chce premiér Nečas?

Petr ZAHRADNÍK, ekonom, analytik, Česká spořitelna, NERV
--------------------
Já si myslím, že víceméně ti dnešní padesátníci už, řekněme, žijí v očekávání, že ten státní pilíř nebude spasitelem a jaksi ve svých kalkulacích s touto variantou počítají, což zejména ti dnešní starodůchodci v podstatě neměli šanci. Ty jsou, v uvozovkách, obětí radikálních změn přechodu z 80. na 90. léta, ale ten...

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Taková námitka, že oni s tím sice počítají, ale spousta z nich vůbec nemá šanci se v podstatě na ten důchod zabezpečit.

Petr ZAHRADNÍK, ekonom, analytik, Česká spořitelna, NERV
--------------------
Já si myslím, že samozřejmě nynější osmdesátiletí a starší rozhodně ne, na druhou stranu ona opět zmiňovaná studie CERGE říká, že u nás je jakýsi pořád stereotyp v tom, že šedesátka je jakýmsi zlomovým bodem pro to býti, řekněme, ekonomicky neproduktivní. Nebo ve věkové kategorii 55 až 60 z hlediska míra zaměstnanosti víceméně jsme na průměru Evropské unie, ale počínaje 60.rokem z jakéhosi stereotypu je zaměstnáno pouze nějakých 13 procent lidí, což je strašně málo. A právě si myslím, že tato přijímaná opatření by neměla být spojována pouze s úsporou, primární úsporou ve státním rozpočtu, ale i s motivací těchto lidí pokračovat, mají-li na to zdravotně, psychicky, fyzicky a tak dále.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, a nejde vláda spíš proti tomu, když teď vzpomenu ministra financí Kalouska, který chce vlastně důchodcům vzít slevu na dani.

Petr ZAHRADNÍK, ekonom, analytik, Česká spořitelna, NERV
--------------------
Mně to připadá, že ano a navíc dává, řekněme, jakýsi favor, jakýsi benefit těm důchodcům, kteří si myslím, že to ani až tak úplně nepotřebují. Důchodců, kteří vydělávají 840 tisíc ročně si myslím, že určitě moc není, já si myslím, že to bude možná nějaké jedno promile a u nich si myslím, že nějaká solidarita v podobě zdanění všech souběžných příjmů by byla víceméně odpovídající. Taktéž důchodcům vydělávajícím nad těch 24 tisíc měsíčně si myslím, že jistá forma zdanění by neuškodila. Naopak si myslím, že přistupovat k těm, kteří jsou na úrovni toho průměrného a nižšího důchodu, ještě dalšími úsporami může být možná účetně korektní, ale eticky s tím mám problém teda.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Petr Zahradník, ekonom, analytik České spořitelny, moc děkujeme, na shledanou.

Petr ZAHRADNÍK, ekonom, analytik, Česká spořitelna, NERV
--------------------
Nápodobně, na shledanou.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou.

ČT 24, Studio 6, 15.3.2012