Rozhovor s Miroslavem Zámečníkem: Z naší rady má být odborná opozice vůči ministerstvům
Národní ekonomická rada vlády (NERV) včera zveřejnila poslední část Strategie zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky. „V zásadě jsme svou hlavní práci již dokončili,“ říká o budoucnosti rady ekonom Miroslav Zámečník, člen NERV. Premiér Nečas si prý představuje její další fungování jako odbornou oponenturu k tomu, co vyjde z jednotlivých resortů.
* Jste spokojen s dosavadními výsledky práce NERV?
Ne vždy jsou její doporučení vládou akceptována.
V některých oblastech jsem určitě spokojen, ale samozřejmě ne vždy se vše podaří. Takový je život. Je třeba si počkat až naše návrhy projdou parlamentem a začnou být účinné, legislativní cesta je totiž extrémně dlouhá. Pak bude na místě otázka, zda to mělo nějaký význam a nakolik se naše doporučení reflektovala a nakolik budou implementována do praxe.
* HN: Takže jste spokojen?
Myslím, že je teď předčasné se na to ptát. Právě jsme odevzdali 300 stránek, co se týče naší konkurenceschopnosti, a uvidíme, co z toho bude.
* HN: Třeba právě pro zlepšení konkurenceschopnosti Česka jste původně navrhovali snížení nákladů na práci o pět procentních bodů, návrh ministerstva financí ale počítá se dvěma.
Když máte ekonomiku založenou na zpracovatelském průmyslu, tak jsou mzdové náklady velmi důležité. Jakkoliv se můžeme snažit zvyšovat konkurenceschopnost, tak tady máme strukturu pracovní síly, jakou máme. Skoro polovina lidí má vzdělání bez maturity, takže to není vysoce kvalifikovaná síla – i když to může být zaučená a produktivní pracovní síla. Ale pracuje na pozicích, které jsou relativně ohroženy. U nákladů na pracovní sílu se musíme porovnávat s Polskem nebo Portugalskem a nikoli s Německem, takové země jsou našimi konkurenty. Proto jsme navrhovali výraznější snížení nákladů.
* HN: Je tedy špatně, že neprošel návrh NERV?
Jen jsem upozorňoval na to, že to, co doporučoval i první NERV, to je degresivní sleva na pojistném, je rozpočtově mnohem úspornější. Když si srovnáte daňový výdaj na dvouprocentní snížení sazby a stejné peníze vynaložíte na degresivní slevu, tak dostanete lepší efekt na zaměstnanost. Za stejnou oběť nevybraných daní dostanete menší efekt na trhu práce.
* HN: Mimochodem, zmínil jste první NERV, ustavený ještě za Topolánkovy vlády. Je velký rozdíl v práci prvního a druhého NERV?
Ano, podstatný. Tehdy probíhala krize, bylo třeba reagovat rychle a velká část doporučení se okamžitě promítla do praxe.
* HN: Budou tedy proto návrhy NERV č. 2 v praxi vidět méně?
Třeba zrovna konkurenceschopnosti se silně chopilo ministerstvo průmyslu a obchodu, tady bych to viděl jako práci, která nezapadne.
* HN: Významnou část práce NERV již odvedl. Jak vidíte jeho fungování do budoucna?
V zásadě jsme svoji práci již dokončili, tedy pokud jde o návrhy řešení a jednotlivých opatření. Premiér Nečas si dále představuje další fungování NERV jako jakousi odbornou oponenturu k tomu, co bude vycházet z jednotlivých resortů. A s tím jsme všichni souhlasili. Takhle by to do do budoucna mělo být.
* HN: Jak k vašim návrhům jednotlivé resorty přistupují?
K určité kolizi došlo v důchodové reformě, ale i tam nakonec ministerstvo financí zahájilo veřejný konzultační proces.
* HN: Chtěl jste někdy odejít z NERV? Podobně jako to ohlásil váš kolega Pavel Kohout?
Ne, takhle to nikdy nebylo z mé strany stavěno. Mám ještě práci s návrhy pro reformy ve zdravotnictví.
Publikováno v HN, 29.3.2011
