Rozhovor s Miroslavem Zámečníkem: Rozpočtová situace ČR

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Hezký dobrý večer vám všem. I tuzemské banky přistupují postupně na výměnu řeckých dluhopisů. Nejnověji banka ČSOB. Na návrh už dřív přitom přistoupila Komerční banka. Držitelé řeckých dluhopisů se mají vyjádřit do čtvrtečního večera, zda přistoupí na výměnu dluhopisů, která je podmínkou pro poskytnutí další části mezinárodní finanční pomoci předluženému Řecku. Podle bývalého ministra financí, hlavního ekonoma Raiffeisenbank Pavla Mertlíka, se předlužené Řecko nakonec bankrotu nevyhne.

Pavel MERTLÍK, hlavní ekonom Raiffeisenbank
--------------------
Už jsme tak daleko, že pro řeckou vládu jakoukoliv bude výhodnější odchod z eurozóny prostě proto, že on povede k obrovské devalvaci jejich měny, nějaké nové drachmy, což může v čase pomoci obnovit konkurenceschopnost Řecka.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vysvětluje bývalý ministr financí, hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík. O výměně dluhopisů má v nejbližší době jednat i představenstvo tuzemské UniCredit Bank. Výměna státních dluhopisů je, jak bylo řečeno, důležitou součástí druhého záchranného úvěru pro Řecko. V rámci dohody soukromí držitelé vymění své znehodnocené státní dluhopisy za nové s nižší nominální hodnotou, delší dobou splatnosti a nižšími úrokovými sazbami. Nejen o tom bude řeč v dnešních Impulsech, pozvání přijal po čase ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády Miroslav Zámečník. Přeji hezký dobrý večer, vítejte.

Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Dobrý večer, díky za pozvání.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Připomínám, že i vy naši posluchači se můžete ptát, a to formou SMS zpráv na čísle 774999888. Máte-li ještě jakoukoliv otázku pro ekonoma Miroslava Zámečníka, stačí, když ji pošlete k nám sem do rádia Impuls. Připomínám ono známé číslo 774999888. Tři čísla, která nahánějí strach nejen ministru financí Miroslavu Kalouskovi. V letošním státním rozpočtu musí ušetřit 25 miliard, v příštím roce to má být 40 miliard a v roce 2014 dokonce 80 miliard. Je to nezbytná věc?

Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Tak tohle je extrémně dobrá otázka, když se na ni podíváme trochu odborněji, fajnšmekry bych rovnou odkázal na zprávu o inflaci České národní banky. Když to řeknu laicky, tak má se řešit primárně ten problém, ta česká ekonomika se ne úplně zotavila z následků světové finanční krize, respektive z toho průsaku do české ekonomiky přes pokles exportu. Ten export to nahradil, ale zároveň se změnilo chování firem i obyvatelstva a změnilo se chování konec konců i chování vlády. A teď k té zprávě o inflaci. Ta je novátorská v tom, že centrální banka si dala tu práci a podívala se na to, jakým způsobem je dělaná česká fiskální rozpočtová politika pokud jde o to, jak přilévá do ekonomiky, jako zvyšuje její růst a nebo ho naopak ubírá ve vztahu k tomu, jak by ta ekonomika rostla. K čemu dospěla, je docela zajímavé, protože z 11 let zkoumaných, to znamená od roku 2001 do roku 2011 včetně, zjistila, že pouze ve čtyřech letech ta česká fiskální politika fungovala tak, jak by měla, jinými slovy proticyklicky.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jaká léta to byla?

Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
V době, kdy ta ekonomika hodně rostla, měl ten rozpočet být přebytkový, ale nebyl a v letech, kdy se ta ekonomika dostala do útlumu, tak z těch let, to se bavíme vlastně o roce 2009, jenom v roce 2009 česká fiskální politika dala té české ekonomice růstový impuls. Respektive ona se skutečně snažila to tlumit. A teď si vzpomenete na to, jak se notoricky prostě jako důkaz jistého neumětelství říká, že Mirek Kalousek a vůbec celá Topolánkova vláda v roce 2008 prostě říkali, že žádná krize nebude a postavili rozpočet na nerealisticky vysokém očekávání růstu. Ten rozpočet, tuším tehdy na rok 2009, byl konstruován na růst asi 4,8 a víme, že ten reálný výsledek byl, tuším, mínus 4,1, takže jako poměrně velký rozdíl oproti skutečnosti. Jenomže ti kritikové zapomínají na skutečnost, že na ten vysoký růst byly nastavené i výdaje a to je právě to proticyklické chování. Jinými slovy česká centrální banka, nezávislá instituce, která vůbec nemá důvod, aby vládě podkuřovala, paradoxně říká, že v roce 2009 jako ta politika byla nastavena správně, že ten deficit sloužil ke zpomalení hospodářského propadu, ale mnohem méně lichotivá je ta politika, která následovala, počínajíc balíčky nebohého Edy Janoty, jo? To si taky asi vnímavější posluchači vzpomenou na to, že vlastně se zjistilo, že ten, jak se ekonomika propadala, tak ten deficit se prudce prohloubil a vzniklo to, čemu říkají ekonomové jakási myopie, česky řečeno křeč, křečovitá reakce, rychle to zabrzdit a cílit snižování schodku, nedopustit, aby se prohloubil…

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jinak řečeno, podle vás se může Miroslav Kalousek těmi škrty, o nichž mluvíme, to znamená v letošním státním rozpočtu 25, v příštím roce 40 a v roce 2014 80 miliard, může dojít k tomu, že to bude rána z milosti dalšímu zpomalení české ekonomiky? Je to tak?

Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Je to tak a ta zpráva o inflaci pokud já ji interpretuji správně, říká, že se nám znovu rozevírá ta produkční mezera, tj. rozdíl mezi tím, jak by ekonomika mohla růst a tím, jaký je její skutečný výkon a k tomu samozřejmě v takové chvíli dělat fiskální restrikci není správná politika, protože je procyklická, ona ten propad bude prohlubovat.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Probíráte to v rámci Národní ekonomické rady vlády? Už k vám přišel Miroslav Kalousek s tím balíkem opatření, která chystá na rok příští a na rok 2014?

Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Tak jak já dělám toho hlavního ekonomického analytika v Euru, tak jsem tomu věnoval jeden článek, který vyšel v pondělí a s panem ministrem Kalouskem jsem o tom mluvil.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A řekl jste mu, že to je lidově řečeno blbost?

Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Já jsem, on reagoval na ten článek a já jsem řekl, že skutečně v této chvíli a teď to pokusím se reprodukovat tak, jak jsem to opravdu řekl, bylo, že bych letos nedělal nic…

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, těch 25 miliard byste letos neškrtal?

Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Nechal bych to prostě projít tou ekonomikou, doufal bych, že prostě to oživení nastane, nebrzdil bych to dál, s tím, že i všechna ta doporučení NERVu, která byla a bylo tam těch 41 nápadů, ovšem sklepaných na jednu hromadu bez ladu a skladu, takže oni valného smyslu nedávají bez bližšího výkladu, na který tady není čas, nicméně zase jsem přiznal na druhou stranu, že vůbec nevím, co bych dělal s deficitem v roce 2014, protože…

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A ten deficit může být právě o 80 miliard korun vyšší, než k jakému deficitu se zavázala Česká republika v tom takzvaném konvergenčním programu, tedy snižování schodku státního rozpočtu.

Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Ano, to jsou ... Tohle kdybychom řekli, tak jako prostě teď tady máte a blá blá, Zámečník kritizuje. Ono je to mnohem složitější ve skutečnosti. Nejméně dva argumenty proti tomu nechat tu ekonomiku plavat. Mimochodem to doporučil MMF, který tady byl před 14 dny, Mezinárodní měnový fond. Velmi opatrně takovým holubičím způsobem, na to potřebujete samozřejmě dekodér a tím, že já jsem přece jenom v té Světové bance pár let dělal, tak jako…

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Víte, jak dekódovat.

Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
No, jako snažím se to předkládat, co tím asi chtěli básníci říci. Ale byli velmi opatrní.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A Mezinárodní měnový fond jasně říká, že letos není zapotřebí restriktivně ušetřit těch 25 miliard?

Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Ano, v zásadě říká, že letos je třeba nechat fungovat vestavěné stabilizátory, aby pracovaly, prostě nedělat žádná nějaká prudká opatření. Na druhou stranu jako nikdo neví, jak se bude vyvíjet situace v eurozóně, to je první věc, nikdo neví, jak budou reagovat trhy na to, že se netrefíte do fiskálního cíle a třetí věc, která je taky docela důležitá, že my jsme ten závazek přijali. Máme proceduru nadměrného deficitu, když se podíváte na Maďarsko, tak tam už přichází poprvé vlastně historicky nějaký trest, že nebudou moci čerpat peníze z kohezních fondů, protože nenaplní schodek. Paradoxně oni za loňský rok vykázali přebytek státního rozpočtu, protože znárodnili ty důchodové fondy, ten jejich druhý pilíř. Ale skutečně v tuto chvíli, když se o tom bavíme, tak je mimořádně těžké říci, jaký by byl správný postup.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Co dělat v dalších letech? Jako v roce 2013 ...

Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Jako když se díváte čistě na produkční mezeru, tak byste měl říct ne, nepřitahujte tu uzdu, když se podíváte na situaci na trzích a na tu míru nejistoty a na závazky, které tam jsou a potenciální rizika z těchto tří faktorů vyplývající, tak se zase tomu ministrovi Kalouskovi tolik nedivím. A teď jako úplně jiná věc je, jakým způsobem dosáhnout naplnění toho fiskálního cíle, jinými slovy dostat se na nějakou hranici tříprocentního deficitu.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A k tomu se teď dostaneme. Odbory tvrdí, že by v současné ekonomické situaci, kdy dochází právě ke zpomalení české ekonomiky, takže by nepodsekávaly dál ekonomiku právě těmi velkými úsporami ve státním rozpočtu. Tvrdí, že by Nečasův kabinet mohl výši schodku zastropovat na hranici přibližně sta miliard korun nebo lehce pod ní, to znamená, že pro letošní rok byste se k této tezi přikláněl?

Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
No tak to je zjevně jako ekonomové odborářští čtou ty dva prameny, to znamená ty údaje o produkční mezeře a o tom, jak byla fiskální politika pěstována, to je z pera ČNB a ten Mezinárodní měnový fond zhruba takhle.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A odbory k tomu právě ještě dodávají, jak by vláda dál měla postupovat. Tady jsou slova makroekonomického experta Českomoravské konfederace odborových svazů Martina Fasmana:

Martin FASMAN, makroekonomický expert Českomoravské konfederace odborových svazů
--------------------
Tady se musí udělat zásadní opatření. To první opatření je samozřejmě zastavit důchodovou reformu, protože důchodová reforma do, řek bych, tekoucí lodi vrtá ještě další díry, zadruhé je třeba stabilizovat schodek, ne dál snižovat, v této situaci dalšího poklesu je to velmi nebezpečné. A zatřetí udělat všechno pro to a veškeré prostředky, které můžeme získat pro to, abychom aspoň trochu něco udělali pro ekonomický růst.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zaznamenalo před týdnem Rádio Impuls slova makroekonoma nejsilnější odborové centrály v zemi Jaroslava Fasmana. Pokud by měl Miroslav Zámečník, člen Národní ekonomické rady vlády, host dnešních Impulsů, tedy říci, zastavení důchodové reformy vzhledem k tomu, že vy vlastně patříte k těm lidem, kteří upozorňovali na způsob provedení penzijní reformy a říkají, že v této ekonomické situaci je to také příliš velké riziko, tak předpokládám, že byste tezi Martina Fasmana v tomto případě úplně podepsal?

Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
No ono s Martinem Fasmanem, my sice můžeme znít podobně, ale vycházíme z úplně jiných předpokladů, pokud jde o penzijní reformu. Tak zaprvé abychom si řekli, oni žádný druhý pilíř nechtějí a já jsem druhý pilíř velmi chtěl, ale chtěl jsem, aby vypadal úplně jinak.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vadí vám způsob provedení, přesně tak.

Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
To, že dospíváme k závěru, že tak, jak vypadá, není dobře, je závěr, který přichází z úplně opačných východisek. Tak jenom abychom si řekli, že já tady vlastně neříkám úplně to samé, respektive ten backround, z kterého vycházím, je dost zásadně odlišný. Ty důvody pro důchodovou reformu samozřejmě existují. Druhá věc je, že v současné situaci právě kvůli té nervozitě na trzích cokoliv, co přispívá, jakékoliv opatření, které nám prohlubuje deficit, je něco, na co bychom se měli dívat jako dvakrát opatrně.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Co nám především prohlubuje deficit? Pokud byste byl ministrem financí a měl přijít na poradu ekonomických ministrů s tím, že chcete stabilizovat schodek, respektive dál ho snižovat a nedělat razantní úspory, které by vám podsekly růst české ekonomiky, tak s jakými opatřeními vy byste přišel?

Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Tak spousta těch opatření, která navrhovalo ministerstvo financí ten minulý týden, tuším v pondělí, tak když se podíváte do těch materiálů, které oni mají na webových stránkách, tak zjistíte, že spousta těch opatření je úplně v pořádku. To znamená dělat úspory uvnitř jednotlivých rozpočtových kapitol, včetně tam mají nesmírně tvrdá opatření, že všechny smlouvy právnické a poradenské nad milion korun bude projednávat vláda, což jako je věc krajně, řekl bych, neobvyklá, velmi přísná.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale zároveň tam máte věci, které se týkají i policie nebo školství a to je jedna z věcí, na kterou upozorňuje bývalý ministr financí, hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík, který má obavu, že ty další úspory ve státním rozpočtu když nebudou citlivé v některých kapitolách, takže můžou snížit konkurenceschopnost České republiky. Tady jsou Mertlíkova slova:

Pavel MERTLÍK, hlavní ekonom Raiffeisenbank
--------------------
Otázka je, zda se to v jednotlivých případech nedotkne výrazně některých oblastí, mám na mysli především školství. Tam ten propad v příjmech tohoto sektoru za poslední 3-4 roky je skutečně ohromný. Co se týče vysokých škol, tak přes všechny problémy jsou na tom ještě poměrně luxusně, tam nám ten vlak neujíždí zdaleka tak, jako v oblasti základního a středního školství, což se projevuje ve všech mezinárodních srovnávacích testech. Tam je ten sešup obrovský, souvisí s motivací učitelů, s jejich kvalitou.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vysvětluje bývalý ministr financí, hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík. Z toho, jak ministerstvo financí zatím před poradou ekonomických ministrů ten balík navrhlo, tak nevidíte tam škrty, které by mohly ohrozit konkurenceschopnost České republiky?

Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Ono i v těchto oblastech, které zmiňoval Pavel Mertlík, obecně vzato ano. My na to dáváme, jaksi když to počítáte na procenta HDP, docela málo peněz ve srovnání s jinými, ale je tady jaksi ten strukturálně kvalitativní komponent. To není jenom o penězích. To, že se něco špatného děje se srovnávacími testy českých studentů, počínaje dneska bohužel už i základními školami, že dřív jako ve znalosti matematiky byly ty české děti na tom mezinárodně velmi dobře a teď ten sešup je velmi rychlý. Připomínám, je na úrovni rakouských dětí, prostě tak Rakušáci nesrovnatelně bohatší země, která na to dává o hodně víc peněz, tak ty výsledky jsou taky špatné. Jinými slovy ten problém nelze léčit jenom penězi, ten problém je někde uvnitř toho vzdělávacího systému, toho, jakým způsobem se měří výsledky a teď to není, jo, prostě já jsem se snažil si aspoň něco přečíst, abych nezastával takové ty fakt idiotské makroúvahy, jako tady je prostě málo dětí ve třídě, no tak je sloučíme a tak, prostě to jsou takové hrubé ekonomické záležitosti. A zároveň pro tu konkurenceschopnost to vzdělávání je strašně důležité, jestli nevzděláme dobře dnešní generaci dětí, které jsou na základní škole, no tak bude ouvej, rozumíte, to jsou pak věci, které se nesou tou generací jako vlna a tím, jak ta společnost se stává technologicky čím dál tím víc vyspělejší…

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jinak řečeno tedy nevidíte škrty, které by zásadně ohrožovaly ekonomický růst?

Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Ono nejde o to prostě nesnažit se ten systém nějakým způsobem motivovat racionálně, ale musíte najít dobrou metriku. Ta metrika je třeba o tom, že nemůžete odměňovat školy, respektive učitele podle toho, jaké mají jejich děti výsledky. Ty chytré systémy, které chtějí přece jenom motivovat, tak motivují s přihlédnutím k tomu, jaký materiál ten učitel opracovává. A malé inkrementální zlepšení dětí, které mají velmi špatné socioekonomické pozadí, jak každý, kdo někdy učil, velmi dobře ví, to dá tolik práce a stojí to poměrně dost peněz. Ale tato společnost si musí odpovědět na otázku, jestli tahle investice, byť za cenu prostě velkých vynaložených nákladů a opravdu jako vysoké pracnosti, protože k tomu musíte mít asistenty a takové to no child just behind, zejména tam, kde jsou to děti z těch sociálně a ekonomicky velmi nevýhodných pozadí a já to nechci dál konkretizovat, ale všichni víme, o čem mluvím, prostě tak to bude stát peníze. Když to uděláte fakt idiotsky a vezmete ty peníze a budete trvat na tom, že tam musí být nějaká minimální jaksi obsazenost těch tříd, no tak tím jakoby můžete ušetřit jednoročně, ale to dopadne na tu společnost následně horší ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Celému systému ještě víc ublížíte.

Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Tohle jsou prostě notoricky velké problémy, kde je třeba poslouchat lidi, kteří tomu systému jako mikroekonomicky a behaviorálně a z hlediska těch stimulů a co vlastně, jo? Faktem je, že my nemáme dodnes slušně udělanou metriku a neumíme motivovat na tom inkrementálním zlepšení, na té deltě. A o tu deltu jde. To třeba umí výborně ve Finsku, ale i jiné školní systémy jsou založené na to, že přihlížejí k tomu, že jaksi děti, které pocházejí z rodin, kde tradičně se klade na vzdělání ohromný důraz, prostě dělají se s nimi doma úkoly, no tak tam jako ten učitel samozřejmě má poloviční, co poloviční, mnohem menší práci, nesrovnatelně menší práci, než když to dítě běhá někde po ulici a rodiče se o nic nestarají a sami mají problémy se sebou, aby chodili rovně.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Na straně jedné škrty, na straně druhé příjmy. Ekonomičtí ministři se před několika okamžiky shodli na tom, že dočasně na tři roky se může zvýšit daň z přidané hodnoty a platit progresivní zdanění. To vnímáte jako krok nezbytný?

Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
No tak progresivní zdanění je věc, kterou musíme vnímat v tom kontextu. Já vím, že se prostě spousta těch vysokopříjmových nazlobí, ale stačí se podívat na to mezinárodní srovnání, to, co je tady navrhováno, zejména to, že je to dočasné, prostě to je ještě pořád luxusní zdanění.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Je otázka, jestli to bude opravdu na tři roky, jestli pak v rámci…

Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Já myslím, že jestli to jednou zavedeme, tak to bude navěky. A druhá věc je to třeba vnímat v kontextu s tou minulostí, že tady bylo jako to efektivní zdanění těch lidí za tím šestinásobkem průměru, bylo klesající, to prostě je pravda. A teď máme říct, jestli tahle společnost v téhle situaci, kdy potřebujete hýbat s DPH a potřebujete jaksi vytvořit stimuly pro to, aby lidi účinně hledali práci, byť málo placenou, se může dovolit udělat nebo pokračovat v této politice. Přece jenom já vnímám to napětí ve společnosti a takový prostě dneska už velmi negativní přístup k tomu, jakým způsobem se ta společnost vyvíjí a jak se vyvíjí demokracie v České republice. Ty průzkumy nejsou dobře, já tohle beru jako součást nějakého nastolení pocitu, že ten vývoj a ty oběti jsou dělány pokud možno férově.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A toho se týká i to, že vláda nakonec nepřijde s tím úplným zmrazením důchodů, ale změní se valorizační vzorec, tudíž ty věci, které dopadnou na všechny ty skupiny, ať to bude znovuzavedení progresivního zdanění, a propos nebyla v té souvislosti ta takzvaná rovná daň 15procentní rovná daň ze superhrubé mzdy jen hloupým splněním volebního slibu Občanské demokratické strany, když vláda se teď bude vracet k progresivnímu zdanění?

Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Tak, Václave, vy mě znáte už taky delší dobu a víte, jak jsem se vyjadřoval kontinuálně k naší pseudorovné dani založené na zdanění superhrubé mzdy, což je docela originální věc. Já jsem ekvivalent dodnes nenašel a jako nikdy jsem za to vládu nechválil. Rovná daň je trošku složitější, nebo rovná daňová sazba je trošku složitější téma. Připomínám, že pionýrem v Evropě byli Estonci, jenomže on je proklatě velký rozdíl, když zavádíte rovnou daň, tuším, na 26 procentech a máte nějak nastavené odečitatelné položky a nebo tak, jak to udělali u nás, kde se snažíte, aby chudí neplatili víc a jako velmi výrazně ulevíte těm vysokopříjmovým. To je nezpochybnitelné, to prokazuje každý srovnávací přehled, tohle demonstruje. Takže i rovnou daň lze zavést dobře, i rovnou daň lze zavést špatně a ten…

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Což se stalo u nás?

Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
No já jsem za to nikdy nechválil, takže podle mě to byla prostě chyba tak, jak se to nastavilo.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Otázky, které na vás přicházely, tak se týkají nejen členství v Národní ekonomické radě vlády a právě těch úsporných věcí a škrtů ve státním rozpočtu, které vláda chystá, ale také vaší nové pozice a to v rámci prověřování fungování Dopravního podniku hlavního města Prahy, protože Dopravní podnik prochází a projde zásadním auditem. A propos už jste měl možnost seznámit se s tím, jak konkrétně bude Dopravní podnik auditován a zda se podaří jasně prokázat, zda smlouvy uzavírané v Dopravním podniku byly nevýhodné, nakolik ty nevýhodné smlouvy co nejrychleji zrušit a podobně?

Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Tak já jsem zatím měl jedno, řekněme, ne zcela formální jednání s předsedkyní dozorčí rady nad plánem auditu a zrovna zítra má proběhnout zcela formální jednání výboru pro audit, což zase nechci posluchače příliš zatěžovat, ale je to v zásadě orgán společnosti, který má komunikovat s interními a externími auditory a má dávat nějakou zpětnou vazbu především vlastníkovi, respektive dozorčí radě.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Při znalosti těch věcí, které víte, jak dlouho podle vás potrvá, než se podaří rozkrýt efektivitu fungování Dopravního podniku?

Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Tak rozkrýt efektivitu z hlediska práce interního auditu, to dá poměrně hodně, zejména pokud ten audit zaměříte špatně. Naštěstí ty postupy z hlediska analýzy rizik, už jenom to, co se prostě povídá v médiích, to jsou indicie něčeho, co je třeba nepochybně prověřit, no tak máte jeden seznam, všechno, co se už kdysi objevilo v médiích bude pečlivě prozkoumáno. No a druhá věc je, která se dělá obvykle v dobře vedených firmách, je, že podle analýzy rizik si vyberete clustery, hnízda potenciálních problémů a všechno, co do toho spadá, postupně prověřujete podle velikosti, podle délky trvání smluv, jinými slovy bude-li to pokračovat, jaká bude ta újma, to je jiná věc, potom ten běžící peněžní náklad, který je, prostě odliv cash flow směrem k dodavatelům…

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A na jak dlouho to tipujete?

Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
No já jsem ještě nemluvil s kandidátem na šéfa Dopravních podniků, s panem Lichem, doufám, že to vyslovuji správně. Jako to hlavní břemeno je nepochybně na něm, dozorčí rada musí sehrát nějakou roli, protože ta kredibilita se musí obnovit a pak jsou tam věci, které jsou netriviální a souvisejí i s tím, že, a teď prostě mi odpusťte upřímnost, Praha si objednávala dopravní výkon, který zdaleka neodpovídá její současné finanční síle. Luxusní souběhy tří dopravních módů, autobus, tramvajové linky a metro nad sebou, to tedy není běžné ani v nekonečně bohatších městech, než je Praha a zejména Praha, která má před sebou potenciál změny rozpočtového určení daní a hlavně i kdyby se s rozpočtovým určením daní nedělalo vůbec nic, tak samozřejmě prostě ty příjmy budou klesat a schopnost dotovat Dopravní podnik bude omezená. Už proto, že máte spoustu jiných výdajů typu infrastruktury a v té infrastruktuře prostě jsou výdaje, které už neovlivníte, to už musí doběhnout. Ale v každém případě je třeba hledat úspory. Takže ten vnitřní audit nebo externí auditoři, kteří se budou dívat na položky, musejí najít velmi podstatné částky. Další věc je, že se musí začít soutěžit třeba elektřina nebo nafta motorová. Já jsem přišel s nějakou představou, kterou nechám na primátorovi podle toho, jak se dohodne se zainteresovanými, ale že by se dělaly opravdu velké tendery a dělaly by se formou elektronických aukcí, kde by vzniklo vlastně jakési sdružení vypisovatelů té zakázky a sdružovalo by to více firem, nejenom Dopravní podnik, abychom se dostali na nějakou množstevní slevu.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To je váš nápad, se kterým do toho jdete?

Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
No já ho nechám oznámit těm, řekněme, důležitějším, než jsem já pouhý člen výboru pro audit.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Konstatuje ekonom, člen Národní ekonomické vlády Miroslav Zámečník, který byl hostem Rádia Impuls. Děkuji za rozhovor a těším se příště na shledanou.

Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Bylo mi potěšením, na slyšenou.

Vysíláno 7.3.2012 v rádiu Impuls.