Archiv zpráv pracovních a poradních orgánů vlády
Stránka byla přesunuta do archivu23. 9. 2013 11:27
Rozhovor Petra Zahradníka s Davidem Havlíčkem a Michalem Stupavským: Zisky generované emocemi
*Oba jste autory právě vycházející knihy Investor 21. století, která aplikuje takzvaný behaviorální přístup. V čem spočívá podstata tohoto přístupu?
Havlíček: Behaviorální finance slučují finanční ekonomii a psychologii. Jak jsme svědky v mnoha odvětvích, nějaký pokrok ve vědě nastává vždy, když se sloučí několik různých směrů dohromady. Můžeme si to ukázat na příkladu medicíny a informačních technologií. Behaviorální finance v podstatě popisují člověka-investora jako lidskou bytost, která má svoje nedostatky, řídí se svými emocemi, nechává se ovlivnit davem a podléhá různým takzvaným behaviorálním předsudkům.
*Je možné tento "lidský přístup" dávat do protikladu řekněme s technicistním pohledem, anebo je to doplněk, který dává komplexní pohled na finanční trhy?
Stupavský: Když začaly behaviorální finance prostupovat na začátku 80. let do akademického světa, byly v ostrém kontrastu s tradičními ekonomickými teoriemi. Nicméně ve světle splasknutí několika bublin se ukazuje, že v rozporu nejsou a tradiční ekonomii doplňují.
*Jaký je z vašeho pohledu hlavní přínos tohoto přístupu pro investora? Pro člověka, který byl třeba zvyklý na aplikaci právě těch tradičních metod a v současné době mu osvícený finanční poradce radí určité principy, které jsou spojeny právě s jeho chováním, s jeho emocemi.
Havlíček: Hlavním přínosem v investiční praxi je to, že si člověk uvědomí vlastní nedostatky, vlastní přirozenost, vlastní náchylnost k různým emocím, a díky tomu může zabránit nepředvídaným ztrátám. To je ta hlavní přidaná hodnota, neboť zejména právě v období krizí přestávají trhy fungovat efektivně a nastupují právě behaviorální, řekněme lidské bytosti přirozené mechanismy, které dokážou nafouknout ceny, potom je nechat splasknout, aniž by za tím byl nějaký fundamentální důvod.
*Ve vaší knize se objevují termíny, které se v běžném burzovním zpravodajství obvykle nevyskytují. Můžete uvést příklad některého a vysvětlit jej?
Stupavský: Klíčovou teorií, která vlastně staví samotný základ behaviorální ekonomie, je takzvaná teorie vyhlídek, kterou zformulovali dva kognitivní psychologové Daniel Kahneman a Amos Tversky. Tato teorie stojí v kontrastu vůči tradiční teorii očekávaného užitku a v podstatě říká, že lidem nejde o nějaké absolutní veličiny jako třeba absolutní výši bohatství či cenu akcií, ale o změny, odchylky od nějakého referenčního základní bodu. Dále tato teorie také říká to, že lidé cítí ztráty daleko více než zisky. Přibližně dvaaž dvaapůlkrát více emočně trpí investoři, když ztrácejí, než když mají zisky.
Publikováno v týdeníku Ekonom, 19.9.2013