Petr Zahradník: Investiční prostředí u nás
Téměř paralelně se zveřejněním propadu České republiky v žebříčku mezinárodní konkurenceschopnosti jsme byli svědky zveřejnění podobně - pro nás - nelichotivého pořadí, jež se zabývá investičním prostředím a klimatem vstřícným inovacím.
Tento žebříček má tentokrát evropsko-unijní rádius, v jehož rámci se v rámci osmadvacítky ocitáme na 19. místě. Není zřejmě překvapením, že přehledu vévodí severské státy a jeho pořadí uzavírají prakticky bez výjimky zástupci jižního unijního křídla; současně není nijak šokujícím zjištěním, že žebříček a jeho pořadí značně korelují s přehledem indikujícím hodnoty HDP na obyvatele, případně v některých případech tempa růstu HDP.
Této korelaci nicméně neodpovídá několik příslovečných výjimek. Tou zřejmě nejviditelnější je Lucembursko: bezkonkurenčně nejbohatší evropská ekonomika zaujímá v pořadí vstřícného prostředí pro inovativní investice až 12. místo. Jediná země, jež neokusila v tomto období recesi a za uplynulou dekádu vzrostla každoročně v průměru o 6%, tedy Polsko, je dokonce až 22. Na straně druhé, jak v žebříčku vedoucí Švédsko, tak i 10. Estonsko zaujímají v tomto ohledu příznivější pozice, než naznačuje jejich ekonomická výkonnost a prosperita.
Česká republika v jednotlivých kategoriích nadprůměrně obstála v zavádění high-tech postupů a technologií, v rostoucí kvalitě absolventů škol a v angažovanosti podnikatelského sektoru financovat výzkum a vývoj; na straně druhé jsme těžce ztratili ve schopnosti elektronizovat procesy ve veřejné správě, ve vývoji veřejných výdajů na vzdělání či ve schopnosti mobilizovat a alokovat rozvojový kapitál jak prostřednictvím konvenčních finančních institucí, tak především těch specializovaných. Bohužel: především v oněch negativně vyhodnocených aspektech není pravděpodobná náprava v nejbližších letech, čímž jsme v celkovém pořadí zřejmě předurčeni strávit tuto dekádu v rámci sledovaného žebříčku spíše ve druhé polovině druhé evropské desítky.
Publikováno na DůmFinancí.cz, 23.10.2013
