Petr Zahradník: Evropský rozpočet a dobré zprávy
Nejvýznamnější závěr posledního evropského summitu byl přijat jaksi mimo jeho oficiální program, spíše jako projev politické jednoty. Unie dosáhla dohody nad obsahem takzvaného víceletého finančního rámce na období 2014 až 2020.
Tato shoda je mimořádně významná a přichází zhruba pět minut po dvanácté. Půl roku před startem nového sedmiletého rozpočtového období jsou konečně známa pravidla hry, podle kterých se bude hrát. Bývá ovšem zvykem, že finanční perspektiva je schválena alespoň rok před startem následujícího období. Důležité však je, že následující články finančního řetězce na národních, regionálních i odvětvových úrovních již znají definitivní parametry, podle kterých budou moci připravit potřebné programové dokumenty.
Nový rozpočtový rámec má současně také dodatečný význam pro zemi našeho typu, zemi stále podprůměrně vyspělou, nyní navrch těžce potrefenou recesí. Můžeme prostřednictvím takzvané čisté pozice vůči rozpočtu EU využívat evropské zdroje jak na prorůstová opatření, tak na dlouhodobě zaměřené projekty orientované na zvýšení ekonomického potenciálu naší země. Především jde o oblasti podpory konkurenceschopnosti, výzkumu a vývoje či infrastruktury.
Nový rozpočtový rámec je ve srovnání s tím předchozím v lecčems podobný, ale v mnoha věcech radikálně jiný. Podobná je jeho relativní ekonomická váha i struktura jeho kapitol; radikální odlišnost se projevuje ve skladbě podporovaných priorit, v míře solidarity uvnitř EU a také v zavádění nových postupů.
Na podporu konkurenceschopnosti a růstu v čele s kohezní politikou a strukturálními fondy, na zemědělství a na rozvoj venkova bude podobně jako dosud mířit asi 90 procent výdajů rozpočtu.
Změna spočívá v orientaci a způsobu rozdělování podpory. Slabší roli bude hrát hledisko vyrovnávání rozdílů v rámci Evropy. Posílí se důraz na podporu návratně zaměřených aktivit, jejichž přínos bude muset být lépe měřitelný a zdůvodněný. Měl by se významně setřít rozdíl mezi západní a východní částí Evropy, pokud jde o velkorysost podpory; přiznejme si, že končící období bylo pro země našeho typu více než štědré. Nové principy rozdělování peněz výrazně zvednou kvalitativní laťku dostupnosti podpory.
Česko se z pohledu absolutní částky nachází v rozporuplném postavení. Garantovaná částka oproti nynějšku výrazně poklesne – přibližně o 6,5 miliardy eur. Na straně druhé se nám otevírají možnosti využívání fondů v oblastech dosud prakticky nedotčených. Konečná bilance je v rukou českých žadatelů, úředníků a politiků. Nový rozpočet nám umožňuje být v pozici čistých příjemců, což je v nynějším stavu naší ekonomiky významné privilegium.
Publikováno v E15, 1.7.2013