Lubomír Lízal: Když pokuty podle příjmů, proč ne také volební hlasy!
Bohatí jsou strašně zpupní, a nejenže provokují drahými automobily, ale často jezdí agresivně! Že by bodový systém, modla bezpečnosti na silnicích, přes všechna vyjádření nepřinesl žádný efekt? Cílem systému mělo být, aby řidiči, kteří dostanou trestné body, jezdili opatrněji, měl tedy přinést jejich převýchovu.
Skvělá úvaha. Ano, existují „vybodovaní“ řidiči, ale statistika též ukazuje, že „šťastlivci“, kteří body získali, mají naprosto stejnou pravděpodobnost další bodové „pochvaly“ jako ti, co žádný bod ještě nemají.
Kdo chce, může si vše sám přepočítat. Máme klobouk kouzelníka Pokustóna a v něm nejsou dva králíci, ale sto. Zato je jedenáct černých a 89 bílých. Kouzelník sahá do klobouku a náhodně vytahuje za uši králíka, za nadšeného potlesku jej ukáže obecenstvu a pak jej vrátí do klobouku. Pravděpodobnost, že vytáhne černého, je 11 %, pravděpodobnost, že vytáhne bílého, je 89 %. Tolik teorie.
V listopadu loňského roku bylo evidováno asi 665 tisíc řidičů, kteří mají nějaký bod, tedy 10,1 % registrovaných řidičů. Jelikož si asi 260 tisíc řidičů ke konci roku nevyměnilo starý průkaz za nový (což je 20 % průkazů, kterým končí platnost), můžeme soudit, že aktivních řidičů je minimálně o pár set tisíc méně. Při lehce konzervativním přepočtu na celý soubor vychází, že body má necelých 11 % aktivních řidičů.
Na stránkách ministerstva dopravy se dočteme, že plných 88,8 % bodovaných řidičů poslední rok již nehřešilo a získali odpustek. Skvělý úspěch systému! Hmm, anebo výrok můžeme otočit: asi 11 % bodovaných černých králíků zase náhodně vytáhli z klobouku… Ergo kladívko, bodový systém buď nemění chování řidičů, nebo jsou body přidělovány zcela náhodně, statisticky zde neexistuje rozdíl. Obojí je pro kočku. A jelikož bodový systém nepřinesl žádné výsledky, je potřeba najít ještě větší a lepší kladivo. Proto zaveďme pokuty podle příjmu.
Nenechme se zmást tím, že před zákonem si mají být všichni rovni. Proč tedy zůstat jen u pokut? Třeba soudní poplatky a poplatky na úřadech by se mohly rovněž vyměřovat striktně podle příjmů. Anebo i poštovné: podle příjmu nalep známku. Filatelisté budou v sedmém nebi, takovou žeň různých známek snad slabší jedinci neunesou, fyzicky ani psychicky.
Nezůstávejme ale při zdi, dotáhněme systém až do logického konce: síla volebního hlasu též podle příjmů. Že by v tom případě majetní lide nehlasovali a neplatili? Jednoduchá pomoc: síla hlasu bude odvozena od zaplacené výše daní. Kdo daně neplatí, nehlasuje. Představte si to - politické strany si pak skutečně budou hýčkat daňového poplatníka! Korupce vyřešena - temné příjmy se budou legalizovat o sto šest a danit, kdo bere, rád zaplatí daně, jinak nebude moci volit a dostane se od lizu.
Že by si plátci snižovali daně, nehrozí. Pokud by tak náhodou učinili, přestali by být plátci - a ztratili svou hlasovací sílu. Systém se krásně sám vyrovnává. Koneckonců ve firmách se též hlasuje podle vložených majetkových podílů, a nikomu to nepřijde divné, tak proč to neaplikovat i na správu státu?
Publikováno v Hospodářských novinách, 20. ledna 2011
